55 vztahy: Atlantský oceán, Československá armáda, Československá medaile Vítězství, Československá revoluční medaile, Československé legie, Československý válečný kříž 1914–1918, Československý válečný kříž 1939, Československo, Řád rumunské koruny, Řád sokola, Řád sv. Anny (Rusko), Banská Bystrica, Bedřich Homola, Berlín, Boryspil, Brigádní generál, Brno, Drážďany, Gestapo, Gymnázium, In memoriam, Irkutsk, Jablonec nad Nisou, Jičín, Josef Bílý, Kurgan (město), Litovel, Maturita, Nacismus, Německá okupace Čech, Moravy a Slezska, Obrana národa, Panamský průplav, Poprava, Praha, Právnická fakulta Univerzity Karlovy, Protektorát Čechy a Morava, První republika, První světová válka, Rakousko-uherská armáda, Ruské impérium, Středozemní moře, Terst, Tichý oceán, Trest smrti, Všeobecná mobilizace v roce 1938, Věznice Moabit, Věznice Pankrác, Věznice Plötzensee, Vladivostok, 1895, ..., 1915, 1939, 1943, 20. leden, 28. duben. Rozbalte index (5 více) »
Atlantský oceán
Atlantský oceán (též Atlantický oceán), jednoslovně Atlantik, je vodní plocha mezi Afrikou, Evropou a Amerikou.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Atlantský oceán · Vidět víc »
Československá armáda
Československá armáda představovala ozbrojené síly Československa v letech 1918 až 1992.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Československá armáda · Vidět víc »
Československá medaile Vítězství
Československá medaile Vítězství, přesněji Mezispojenecká vítězná medaile (francouzsky: Médaille interallié de la victoire) je společná medaile zemí, které se 1 sv. války účastnily na straně Trojdohody.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Československá medaile Vítězství · Vidět víc »
Československá revoluční medaile
Československá revoluční medaile je československé státní vyznamenání udělované za odboj za svobodné Československo.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Československá revoluční medaile · Vidět víc »
Československé legie
Československé legie je označení používané pro jednotky dobrovolnického zahraničního vojenského odboje Čechů a Slováků za první světové války (a ruské občanské války).
Nový!!: Jaroslav Lisý a Československé legie · Vidět víc »
Československý válečný kříž 1914–1918
Československý válečný kříž 1914–1918 je československé vojenské vyznamenání, které bylo udělováno jak vojákům československých revolučních vojsk, tak i praporům a korouhvím československých revolučních vojsk z první světové války a účastníkům bojů na Slovensku v letech 1918 až 1919.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Československý válečný kříž 1914–1918 · Vidět víc »
Československý válečný kříž 1939
Československý válečný kříž 1939 je československé vojenské vyznamenání, které bylo udělováno za účast v boji, který byl zahájen v roce 1939 a za prokázání vynikajícího činu v nebezpečí života nebo za obětování života.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Československý válečný kříž 1939 · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Československo · Vidět víc »
Řád rumunské koruny
Řád rumunské koruny byl rumunský záslužný řád.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Řád rumunské koruny · Vidět víc »
Řád sokola
Řád sokola nebo též neoficiálně Štefánikův řád bylo československé vyznamenání, založené v roce 1919 na návrh ministra války Milana Rastislava Štefánika (proto neoficiální název).
Nový!!: Jaroslav Lisý a Řád sokola · Vidět víc »
Řád sv. Anny (Rusko)
Imperátorský Řád svaté Anny (rusky: Императорский орден Святой Анны) byl ruský řád založený původně holštýnsko-gottorpským vévodou Karlem Bedřichem v roce 1735 na paměť jeho manželky velkokněžny Anny Petrovny.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Řád sv. Anny (Rusko) · Vidět víc »
Banská Bystrica
Banská Bystrica (česky též Báňská Bystřice či Banská Bystřice) je krajské a okresní město na Slovensku ve Slovenském rudohoří na řece Hron, 165 km severovýchodně od Bratislavy, sídlo banskobystrické diecéze a Univerzity Mateja Bela.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Banská Bystrica · Vidět víc »
Bedřich Homola
Zaoceánský parník Madawaska, kterým bylo (v rámci 19. transportu čs. legií) odvezeno z Vladivostoku do Terstu více než 2 tisíce osob Bedřich Homola, Sergej Vojcechovský a Oleg Svátek na legionářském shromáždění v roce 1927 gestapa z roku 1942 armádního generála Armádní generál Bedřich Homola (2. června 1887 Běleč – 5. ledna 1943 Berlín, věznice Plötzensee) byl československý voják, generál, legionář a vrchní velitel Obrany národa v období nacistické okupace Čech a Moravy.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Bedřich Homola · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Berlín · Vidět víc »
Boryspil
Boryspil (– Borispol) je město ležící v Kyjevské oblasti na Ukrajině.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Boryspil · Vidět víc »
Brigádní generál
Hodnostní označení '''brigádního generála''' (OF-6) Armády ČR Brigádní generál (zkratka brig. gen.) je vojenská hodnost.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Brigádní generál · Vidět víc »
Brno
Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Brno · Vidět víc »
Drážďany
Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Drážďany · Vidět víc »
Gestapo
Sídlo hlavního úřadu gestapa na Prinz-Albrecht-Straße v Berlíně (1933) Petschkův palác neboli Petschkárna, kde sídlila hlavní úřadovna gestapa v Protektorátu Čechy a Morava Gestapo (zkratka z Geheime Staatspolizei, česky „tajná státní policie“) byla tajná policie nacistického Německa, působící i na jím okupovaných územích.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Gestapo · Vidět víc »
Gymnázium
Gymnázium poskytuje formální vzdělávání a je v České republice jedním ze tří hlavních druhů středních škol poskytujících všeobecné vzdělání zakončené maturitní zkouškou.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Gymnázium · Vidět víc »
In memoriam
In memoriam je ustálené latinské sousloví, které doslova znamená „na paměť“ nebo „na památku“, a používá se ve smyslu „posmrtně“, například při udělování vyznamenání a řádů již zemřelým osobám.
Nový!!: Jaroslav Lisý a In memoriam · Vidět víc »
Irkutsk
Irkutsk je město v Rusku.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Irkutsk · Vidět víc »
Jablonec nad Nisou
Jablonec nad Nisou je statutární město v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Jablonec nad Nisou · Vidět víc »
Jičín
Jičín je město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Jičín · Vidět víc »
Josef Bílý
Josef Bílý (30. červen 1872 Ochoz u Zbonína farnosti Staré Sedlo Osada-u Zbonína-části obce Varvažov, okres Písek 5 km jižně od zámku Orlík, na levém břehu Vltavy. – 28. září 1941 Praha) byl český generál a velitel Obrany národa.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Josef Bílý · Vidět víc »
Kurgan (město)
Kurgan je město v Uralském federálním okruhu v Rusku, administrativní centrum Kurganské oblasti.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Kurgan (město) · Vidět víc »
Litovel
Litovel (hanácky Létovel) je město v okrese Olomouc v Olomouckém kraji, 18 km severozápadně od Olomouce na řece Moravě, jejíchž šest ramen dodává Litovli specifický ráz.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Litovel · Vidět víc »
Maturita
Maturita je zkouška zakončující úplné středoškolské vzdělání (3. stupeň v mezinárodní klasifikaci ISCED) v různých evropských zemích včetně České republiky.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Maturita · Vidět víc »
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Nacismus · Vidět víc »
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska byla vojenská okupace zbylého území české části Československa, tj.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska · Vidět víc »
Obrana národa
Obrana národa (ON) byla vojenská protinacisticky zaměřená odbojová organizace.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Obrana národa · Vidět víc »
Panamský průplav
Panamský průplav je námořní průplav ve Střední Americe.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Panamský průplav · Vidět víc »
Poprava
Trhání koňmi Poprava, někdy označovaná též obecnějším výrazem exekuce (z latinského exsecutio, vykonání, provedení), je akt vykonání trestu smrti.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Poprava · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Praha · Vidět víc »
Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Právnická fakulta Univerzity Karlovy (PF UK) je fakulta Univerzity Karlovy, která uskutečňuje vzdělávací a vědeckou činnost v oboru právo.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Právnická fakulta Univerzity Karlovy · Vidět víc »
Protektorát Čechy a Morava
Protektorát Čechy a Morava byla část československého území, od 15., respektive 16.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »
První republika
První republika je označeníSpojení první republika (.
Nový!!: Jaroslav Lisý a První republika · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Jaroslav Lisý a První světová válka · Vidět víc »
Rakousko-uherská armáda
Uniformy rakousko-uherské armády kolem 1900 "Alarm im Feldquartier" ("Poplach v polním ležení") Signum Laudis Přilba rakousko-uherského dragounského důstojníka Rakousko-uherská armáda (německy Österreichisch-Ungarische Landstreitkräfte (v překladu do češtiny Rakousko-uherské pozemní síly), chorvatsky Austro-ugarska vojska) bylo označení pozemních vojsk Rakousko-Uherska, součásti ozbrojených sil Rakouska-Uherska.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Rakousko-uherská armáda · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Ruské impérium · Vidět víc »
Středozemní moře
Středozemní moře je rozsáhlé vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Středozemní moře · Vidět víc »
Terst
Terst (a, a) je přístavní město u Jaderského moře v Itálii, přímo na hranici se Slovinskem.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Terst · Vidět víc »
Tichý oceán
Tichý oceán nebo Pacifik (odvozené přídavné jméno tichomořský nebo pacifický) je největší oceán na Zemi.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Tichý oceán · Vidět víc »
Trest smrti
uplatňován za některé trestné činy Trest smrti neboli nejvyšší trest, či také absolutní trest, je trest, který předpokládá usmrcení (neboli popravu) člověka odsouzeného za trestný čin, za který je dle platného trestního práva možné tento trest uložit (v dřívějších dobách byly takovéto trestné činy nazývány hrdelními zločiny).
Nový!!: Jaroslav Lisý a Trest smrti · Vidět víc »
Všeobecná mobilizace v roce 1938
Mobilizace Československé armády 1938 Všeobecná mobilizace Československé republiky byla vyhlášena 23. září 1938 a v tento den vstoupila republika do branné pohotovosti.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Všeobecná mobilizace v roce 1938 · Vidět víc »
Věznice Moabit
Věznice Moabit je věznice nacházející se v ulici Alt-Moabit ve čtvrti Tiergarten v západní části Berlína.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Věznice Moabit · Vidět víc »
Věznice Pankrác
Pohled směrem od ulice Na květnici Vazební věznice Praha Pankrác, je věznice v Praze.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Věznice Pankrác · Vidět víc »
Věznice Plötzensee
Plötzensee je věznice ležící v berlínské čtvrti Charlottenburg.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Věznice Plötzensee · Vidět víc »
Vladivostok
Vladivostok (rusky Владивосто́к, čínsky 海參崴 pchin-jin Hǎishēnwǎi v českém přepisu Chaj-šen-waj) je město a přístav v Rusku, na Dálném východě, na pobřeží Tichého oceánu, nedaleko hranic s KLDR.
Nový!!: Jaroslav Lisý a Vladivostok · Vidět víc »
1895
1895 (MDCCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Jaroslav Lisý a 1895 · Vidět víc »
1915
1915 (MCMXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Jaroslav Lisý a 1915 · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Jaroslav Lisý a 1939 · Vidět víc »
1943
1943 (MCMXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Jaroslav Lisý a 1943 · Vidět víc »
20. leden
20.
Nový!!: Jaroslav Lisý a 20. leden · Vidět víc »
28. duben
28.
Nový!!: Jaroslav Lisý a 28. duben · Vidět víc »