Rychlejší přístup než prohlížeči!
75 vztahy: Alexej Čepička, Škoda (podnik), Čehovice, Československá medaile Vítězství, Československá revoluční medaile, Československé legie, Československý válečný kříž 1914–1918, Československo, Řád čestné legie, Řád Bílého lva, Řád jugoslávské koruny, Řád rumunské hvězdy, Řád sokola, Řád sv. Anny (Rusko), Berlín, Bratislava, Brigádní generál, Croix de guerre, Divizní generál, Dominik Čipera, Dubnica nad Váhom, Edvard Beneš, Francie, František Nosál, In memoriam, Krakov, Ludvík Krejčí, Major, Místek, Mnichovská dohoda, Paříž, Plzeň, Praha, Radola Gajda, Rusko, Seznam ministrů veřejných prací Československa, Sibiř, Slovensko, Sovětský svaz, Ural, Vysoké učení technické v Brně, 1. prosinec, 1893, 1904, 1912, 1914, 1915, 1917, 1918, 1919, ..., 1920, 1923, 1924, 1926, 1927, 1933, 1935, 1936, 1937, 1938, 1939, 1941, 1943, 1945, 1946, 1948, 1950, 1960–1969, 1972, 1974, 1991, 26. červenec, 31. leden, 31. prosinec, 4. říjen. Rozbalte index (25 více) »
Alexej Čepička
Alexej Čepička (18. srpna 1910 Kroměříž – 30. září 1990 Dobříš) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, zeť Klementa Gottwalda, ministr.
Nový!!: Karel Husárek a Alexej Čepička · Vidět víc »
Škoda (podnik)
Okřídlený šíp – logo strojírenského podniku Škoda Letecký pohled na Plzeň, Škoda se nachází v levé dolní části obrázku Škoda byl strojírenský podnik založený v Plzni v roce 1866 Emilem Škodou.
Nový!!: Karel Husárek a Škoda (podnik) · Vidět víc »
Čehovice
Obec Čehovice se nachází v okrese Prostějov v Olomouckém kraji.
Nový!!: Karel Husárek a Čehovice · Vidět víc »
Československá medaile Vítězství
Československá medaile Vítězství, přesněji Mezispojenecká vítězná medaile (francouzsky: Médaille interallié de la victoire) je společná medaile zemí, které se 1 sv. války účastnily na straně Trojdohody.
Nový!!: Karel Husárek a Československá medaile Vítězství · Vidět víc »
Československá revoluční medaile
Československá revoluční medaile je československé státní vyznamenání udělované za odboj za svobodné Československo.
Nový!!: Karel Husárek a Československá revoluční medaile · Vidět víc »
Československé legie
Československé legie je označení používané pro jednotky dobrovolnického zahraničního vojenského odboje Čechů a Slováků za první světové války (a ruské občanské války).
Nový!!: Karel Husárek a Československé legie · Vidět víc »
Československý válečný kříž 1914–1918
Československý válečný kříž 1914–1918 je československé vojenské vyznamenání, které bylo udělováno jak vojákům československých revolučních vojsk, tak i praporům a korouhvím československých revolučních vojsk z první světové války a účastníkům bojů na Slovensku v letech 1918 až 1919.
Nový!!: Karel Husárek a Československý válečný kříž 1914–1918 · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Karel Husárek a Československo · Vidět víc »
Řád čestné legie
Řád čestné legie – hodnost důstojník, 1880 Řád čestné legie (francouzsky Ordre national de la Légion d'honneur) je nejvyšší francouzské státní vyznamenání, založeno v roce 1802 Napoleonem Bonapartem.
Nový!!: Karel Husárek a Řád čestné legie · Vidět víc »
Řád Bílého lva
Řád Bílého lva je nejvyšší státní vyznamenání České republiky.
Nový!!: Karel Husárek a Řád Bílého lva · Vidět víc »
Řád jugoslávské koruny
Řád Jugoslávské koruny byl jugoslávský řád.
Nový!!: Karel Husárek a Řád jugoslávské koruny · Vidět víc »
Řád rumunské hvězdy
Řád rumunské hvězdy (rumunsky Ordinul Steaua României) je rumunský nejvyšší občanský řád a druhé nejvyšší státní vyznamenání po zaniklém Řádu Michala Chrabrého.
Nový!!: Karel Husárek a Řád rumunské hvězdy · Vidět víc »
Řád sokola
Řád sokola nebo též neoficiálně Štefánikův řád bylo československé vyznamenání, založené v roce 1919 na návrh ministra války Milana Rastislava Štefánika (proto neoficiální název).
Nový!!: Karel Husárek a Řád sokola · Vidět víc »
Řád sv. Anny (Rusko)
Imperátorský Řád svaté Anny (rusky: Императорский орден Святой Анны) byl ruský řád založený původně holštýnsko-gottorpským vévodou Karlem Bedřichem v roce 1735 na paměť jeho manželky velkokněžny Anny Petrovny.
Nový!!: Karel Husárek a Řád sv. Anny (Rusko) · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Karel Husárek a Berlín · Vidět víc »
Bratislava
Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.
Nový!!: Karel Husárek a Bratislava · Vidět víc »
Brigádní generál
Hodnostní označení '''brigádního generála''' (OF-6) Armády ČR Brigádní generál (zkratka brig. gen.) je vojenská hodnost.
Nový!!: Karel Husárek a Brigádní generál · Vidět víc »
Croix de guerre
Croix de guerre (Válečný kříž) je vyznamenání Francouzské republiky zavedené 2. dubna 1915.
Nový!!: Karel Husárek a Croix de guerre · Vidět víc »
Divizní generál
Divizní generál je generálská hodnost existující v ozbrojených silách některých zemí pro generály velící divizi.
Nový!!: Karel Husárek a Divizní generál · Vidět víc »
Dominik Čipera
Dominik Čipera (3. srpna 1893 Praha – 3. září 1963 Trenton, Kanada) byl československý politik, ministr veřejných prací, starosta Zlína, člen správní rady koncernu Baťa a. s., čestný občan města Zlína.
Nový!!: Karel Husárek a Dominik Čipera · Vidět víc »
Dubnica nad Váhom
Dubnica nad Váhom je město na Slovensku; leží v Trenčínském kraji, v okrese Ilava.
Nový!!: Karel Husárek a Dubnica nad Váhom · Vidět víc »
Edvard Beneš
Edvard Beneš (původním jménem Eduard; 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp.
Nový!!: Karel Husárek a Edvard Beneš · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Karel Husárek a Francie · Vidět víc »
František Nosál
František Nosál (7. dubna 1879 Těšice farnosti Mikulčice – 27. července 1963 Praha) byl československý generál a politik.
Nový!!: Karel Husárek a František Nosál · Vidět víc »
In memoriam
In memoriam je ustálené latinské sousloví, které doslova znamená „na paměť“ nebo „na památku“, a používá se ve smyslu „posmrtně“, například při udělování vyznamenání a řádů již zemřelým osobám.
Nový!!: Karel Husárek a In memoriam · Vidět víc »
Krakov
Krakov (výslovnost) je metropole Malopolského vojvodství v jižním Polsku, v historické zemi Malopolsku.
Nový!!: Karel Husárek a Krakov · Vidět víc »
Ludvík Krejčí
Ludvík Krejčí (17. srpna 1890 Tuřany u Brna – 9. února 1972 Ústí nad Orlicí) byl československý armádní generál, legionář první světové války.
Nový!!: Karel Husárek a Ludvík Krejčí · Vidět víc »
Major
Major je vojenská hodnost odpovídající hodnosti OF-3 podle Hodnostního kódování NATO.
Nový!!: Karel Husárek a Major · Vidět víc »
Místek
Místek (Friedberg či Mistek) je bývalé moravské město, dnes součást města Frýdek-Místek.
Nový!!: Karel Husárek a Místek · Vidět víc »
Mnichovská dohoda
Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.
Nový!!: Karel Husárek a Mnichovská dohoda · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Karel Husárek a Paříž · Vidět víc »
Plzeň
Plzeň (v němčině a dalších jazycích Pilsen) je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje.
Nový!!: Karel Husárek a Plzeň · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Karel Husárek a Praha · Vidět víc »
Radola Gajda
Generál Radola Gajda, rodným jménem Rudolf Geidl (14. února 1892 Kotor – 15. dubna 1948 Praha) byl český voják, jeden z hlavních velitelů československých legií v Rusku (kromě toho nějakou dobu bojoval na straně ruských bělogvardějců, 1918–1919 zastával významnou funkci v armádě admirála Kolčaka), meziválečný generál a československý fašistický politik.
Nový!!: Karel Husárek a Radola Gajda · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Karel Husárek a Rusko · Vidět víc »
Seznam ministrů veřejných prací Československa
Toto je seznam ministrů veřejných prací Československa, který obsahuje chronologický přehled všech členů vlád Československa působících v tomto úřadu.
Nový!!: Karel Husárek a Seznam ministrů veřejných prací Československa · Vidět víc »
Sibiř
       Sibiřský federální okruh        Geografické vyznačení Sibiře        Severní Asie Sibiř (rusky: Сиби́рь) je území ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím.
Nový!!: Karel Husárek a Sibiř · Vidět víc »
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Nový!!: Karel Husárek a Slovensko · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Karel Husárek a Sovětský svaz · Vidět víc »
Ural
Ural (rusky Ура́льские го́ры) je pohoří v Rusku, které je jím rozděleno na část evropskou a asijskou.
Nový!!: Karel Husárek a Ural · Vidět víc »
Vysoké učení technické v Brně
Vysoké učení technické v Brně (zkrácený název VUT) je veřejná vysoká škola univerzitního typu zaměřená na technické, ekonomické, přírodovědné a umělecké vědy.
Nový!!: Karel Husárek a Vysoké učení technické v Brně · Vidět víc »
1. prosinec
1.
Nový!!: Karel Husárek a 1. prosinec · Vidět víc »
1893
1893 (MDCCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Karel Husárek a 1893 · Vidět víc »
1904
1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Karel Husárek a 1904 · Vidět víc »
1912
1912 (MCMXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Karel Husárek a 1912 · Vidět víc »
1914
1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Karel Husárek a 1914 · Vidět víc »
1915
1915 (MCMXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Karel Husárek a 1915 · Vidět víc »
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Karel Husárek a 1917 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Karel Husárek a 1918 · Vidět víc »
1919
1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Karel Husárek a 1919 · Vidět víc »
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Karel Husárek a 1920 · Vidět víc »
1923
1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Karel Husárek a 1923 · Vidět víc »
1924
1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Karel Husárek a 1924 · Vidět víc »
1926
1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Karel Husárek a 1926 · Vidět víc »
1927
1927 (MCMXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Karel Husárek a 1927 · Vidět víc »
1933
1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Karel Husárek a 1933 · Vidět víc »
1935
1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Karel Husárek a 1935 · Vidět víc »
1936
1936 (MCMXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Karel Husárek a 1936 · Vidět víc »
1937
1937 (MCMXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Karel Husárek a 1937 · Vidět víc »
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Karel Husárek a 1938 · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Karel Husárek a 1939 · Vidět víc »
1941
1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Karel Husárek a 1941 · Vidět víc »
1943
1943 (MCMXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Karel Husárek a 1943 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Karel Husárek a 1945 · Vidět víc »
1946
1946 (MCMXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Karel Husárek a 1946 · Vidět víc »
1948
1948 (MCMXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Karel Husárek a 1948 · Vidět víc »
1950
1950 (MCML) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Karel Husárek a 1950 · Vidět víc »
1960–1969
Roky 1960–1969, souhrnně zvané 60.
Nový!!: Karel Husárek a 1960–1969 · Vidět víc »
1972
1972 (MCMLXXII) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou 1. ledna a skončil v neděli 31.
Nový!!: Karel Husárek a 1972 · Vidět víc »
1974
1974 (MCMLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Karel Husárek a 1974 · Vidět víc »
1991
1991 (MCMXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Karel Husárek a 1991 · Vidět víc »
26. červenec
26.
Nový!!: Karel Husárek a 26. červenec · Vidět víc »
31. leden
31.
Nový!!: Karel Husárek a 31. leden · Vidět víc »
31. prosinec
31.
Nový!!: Karel Husárek a 31. prosinec · Vidět víc »
4. říjen
4.
Nový!!: Karel Husárek a 4. říjen · Vidět víc »
