Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Karlukové a Ujgurové
Karlukové a Ujgurové mají 27 věci společné (v Uniepedie): Amudarja, Ťan-šan, Čagatajské jazyky, Čingischán, Balasagun, Chazarská říše, Ili, Insignie prezidenta Turecka, Islám, Jenisejští Kyrgyzové, Kašgar, Manicheismus, Množné číslo, Oghuzové, Pchin-jin, Protobulhaři, Sedmiříčí, Seznam turkických dynastií a zemí, Sogdové, Staroturečtina, Sunnitský islám, Transoxanie, Turkické jazyky, Ujgurština, Ujgurský kaganát, Uzbečtina, Východní Turkestán.
Amudarja
Amudarja, Syrdarja a Aralské jezero v roce 1960 (dnes téměř vyschlé) Amudarja (ve starověku) je řeka v Uzbekistánu (Karakalpakstán, Bucharský, Surchandarjinský, Chorezmský vilaját), Turkmenistánu (Dašoguz, Lebap), Tádžikistánu (Chatlonský vilájet) a její tok tvoří také hranice Afghánistánu (Juzján, Balch, Kundúz).
Amudarja a Karlukové · Amudarja a Ujgurové ·
Ťan-šan
Ťan-šan (čínsky 天山, pinyin Tiān Shān, český přepis Tchien-šan, rusky Тянь-Шань, Tjan'-Šan', kazašsky také Тәңіртау, Tengirtau, kyrgyzsky Теңир-Тоо, Tengir-Tó, ujgursky تەڭرىتاغ, transliterováno Tängritagh) v překladu z čínštiny „Nebeské hory“, z ujgurštiny, kyrgyzštiny a kazaštiny „Tengriho hory“, je rozsáhlé pohoří ve střední Asii, táhnoucí se rovnoběžkovým směrem v délce asi 2800 km od Kyrgyzstánu po Sin-ťiang.
Karlukové a Ťan-šan · Ujgurové a Ťan-šan ·
Čagatajské jazyky
Čagatajské jazyky jsou podskupinou západoturkických jazyků.
Karlukové a Čagatajské jazyky · Ujgurové a Čagatajské jazyky ·
Čingischán
Čingischán (též Čingizchán, Džingischán, nebo Džingis-chán (lze volně přeložit jako velký vládce), rodným jménem Temüdžin) byl sjednotitelem mongolských kmenů, prvním Velkým chánem Mongolů a jedním z nejslavnějších vojevůdců a dobyvatelů na světě.
Karlukové a Čingischán · Ujgurové a Čingischán ·
Balasagun
Balasagun (Balagasun - Balassagun, Balasaghun, Karabalsagun;: بلاساغون - Balāsāghūn;; v jiných jazycích Koz Ordu, Koz Uluş, Kuz Uluş, غزباليغ - Ghuzz-Balïğ) bylo starověké sogdské město v současném Kyrgyzstánu, které sa nacházelo v Čujské dolině mezi Biškekem a jezerem Issyk-kul.
Balasagun a Karlukové · Balasagun a Ujgurové ·
Chazarská říše
Chazarská říše je název zaniklého státního útvaru na pomezí východní Evropy a Asie, který v době svého největšího rozkvětu v 8. a 9. století zahrnoval oblasti od dolního Dněpru a Krymu až ke Kaspickému moři a úpatí severovýchodního Kavkazu.
Chazarská říše a Karlukové · Chazarská říše a Ujgurové ·
Ili
Ili je řeka v autonomní oblasti Sin-ťiang v ČLR (horní tok) a v Almatinské oblasti v Kazachstánu (dolní tok).
Ili a Karlukové · Ili a Ujgurové ·
Insignie prezidenta Turecka
Insignie prezidenta Turecka jsou oficiální insignie prezidenta Turecké republiky.
Insignie prezidenta Turecka a Karlukové · Insignie prezidenta Turecka a Ujgurové ·
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Islám a Karlukové · Islám a Ujgurové ·
Jenisejští Kyrgyzové
Jenisejští Kyrgyzové, též Jenisejští Kirgizové (居骨, 纥骨, 结骨, pchin-jinem qigu, hegu, jiegu, obvyklou fonetikou: Čchi-ku, Che-ku, Ťie-ku), je označení turkických kmenů, které žily od starověku na horním toku Jeniseje, zejména na území Minusinské kotliny.
Jenisejští Kyrgyzové a Karlukové · Jenisejští Kyrgyzové a Ujgurové ·
Kašgar
Kašgar (Qäshqär,, pinyinem Kaxgar, Kāshí, český přepis Kcha-š') je největším městem západní části čínské autonomní oblasti Sin-ťiang (新疆) a žije zde přibližně půl milionu obyvatel.
Kašgar a Karlukové · Kašgar a Ujgurové ·
Manicheismus
Jeskynní portrét perského manichejce s kruhovým symbolem Jeskynní nákres manichejského chrámu a sedmi nebes Manicheismus či manichejství (vlastním jménem Náboženství Světla) je dnes již vymizelé světové náboženství, kdysi rozšířené od západní Evropy (kde zanikl v 7. století), severní Afriky, přes Blízký východ (do 10. století, kdy ustoupil islámu), střední Asii (14. století) až po Čínu (kde se udržel až do 17. století a byly nalezeny jeho nejpozdější a nejzachovalejší formy s největším počtem památek).
Karlukové a Manicheismus · Manicheismus a Ujgurové ·
Množné číslo
Množné číslo je varianta gramatická kategorie čísla, která označuje skutečnost, že se jedná o více než o jeden kus.
Karlukové a Množné číslo · Množné číslo a Ujgurové ·
Oghuzové
Oghuzští Turci nebo Oghuzové, též Oguzové (a Oğuzlar, Oʻgʻuzlar, Оғыздар, Oğyzdar, Ονξοι → Oufi, اغوز → Oghūz, أوغوز → Ūghūz a varianty: Ghuzz, Guozz, Kuz, Oğuz, Okuz, Ouz, Ouzoi, Uğuz a Uz) byli raně-středověkou historickou kmenovou konfederaci turkiců ve střední Asii.
Karlukové a Oghuzové · Oghuzové a Ujgurové ·
Pchin-jin
Pchin-jin, též pinyin (čínsky 拼音, v samotném pchin-jinu pīnyīn, doslova „hláskování“; celým názvem schéma čínské hláskové abecedy, čínsky 汉语拼音方案, hànyǔ pīnyīn fāng'àn, chan-jü pchin-jin fang-an) je oficiální systém romanizace standardní čínštiny v kontinentální Číně a do určité míry na Tchaj-wanu.
Karlukové a Pchin-jin · Pchin-jin a Ujgurové ·
Protobulhaři
domov Protobulharů v pohoří Hindúkuš a Pamír, shodný s mapou Střední Asie z arménského atlasu ‚Ashharatsuyts‘ (5.–7. století), který zrekonstruoval akademik S.T. Eremian. Protobulhaři, Prabulhaři, Starobulhaři, Bulgaři nebo Bolgaři, někdy také Bulakové či Hunobulhaři,, je souhrnný název pro polokočovné válečnické turkické kmeny, které během 7. století vytvořily v pontsko-kaspické stepi státní útvar Staré Velké Bulharsko.
Karlukové a Protobulhaři · Protobulhaři a Ujgurové ·
Sedmiříčí
Džungárie, která zahrnuje i Sedmiříčí Sedmiříčí je geografická a historická oblast ve Střední Asii.
Karlukové a Sedmiříčí · Sedmiříčí a Ujgurové ·
Seznam turkických dynastií a zemí
Zde je neúplný seznam historických dynastií, které byly v určitém čase turkické, nebo země, jejichž vládcové byly turkičtí mluvčí a současné země s významnými turkickými populacemi nebo s úředním turkickým jazykem.
Karlukové a Seznam turkických dynastií a zemí · Seznam turkických dynastií a zemí a Ujgurové ·
Sogdové
Sogdijský novoroční svátek – detail vápencové desky zobrazující sogdijské slavnosti z pohřebního lehátka (dynastie Severní Qi, 550-577 n. l.) nalezeného poblíž Anyangu v Henanu, které je v držení Musée National des Arts Asiatiques-Guimet v Paříži. Sogdové byl íránský národ žijící v polovině 1.
Karlukové a Sogdové · Sogdové a Ujgurové ·
Staroturečtina
Staroturečtina také Orchonská turečtina (Východní staroturečtina, Stará ujgurština) je nejstarší doložená forma turkičtiny, nalezená v Turkuckých a Ujgurských nápisech z doby mezi 7.
Karlukové a Staroturečtina · Staroturečtina a Ujgurové ·
Sunnitský islám
Osobnosti islámu ctěné sunnitskými muslimy vyjádřené v podobě kaligrafie ibádíju islám (Omán) Sunnité jsou muslimové, kteří po Mohamedově smrti uznali za nástupce Abú Bakra a oddělili se tak od šíitů, kteří za nástupce považovali člena jeho rodiny – zetě Alího.
Karlukové a Sunnitský islám · Sunnitský islám a Ujgurové ·
Transoxanie
Transoxanie mezi řekami Amudarja a Syrdarja, které ji přibližně vymezují Transoxanie nebo také Transoxánie („země za Amudarjou“), z arabštiny Máveránnahr je část střední Asie přibližně odpovídající dnešnímu Uzbekistánu, Tádžikistánu a jihozápadnímu Kazachstánu.
Karlukové a Transoxanie · Transoxanie a Ujgurové ·
Turkické jazyky
Turkické jazyky jsou jednou z větví altajské jazykové rodiny, ale někdy jsou pokládány za samostatnou jazykovou rodinu.
Karlukové a Turkické jazyky · Turkické jazyky a Ujgurové ·
Ujgurština
Ujgurština je středoasijský jazyk altajského původu.
Karlukové a Ujgurština · Ujgurština a Ujgurové ·
Ujgurský kaganát
Ujgurský kaganát nebo Země Tokuz Oghuzů (staroturecky 𐱃𐰆𐰴𐰕:𐰆𐰍𐰕:𐰉𐰆𐰑𐰣, ئورخۇن ئۇيغۇر خانلىقى, anebo, Уйгурын хаант улс), byla říše vytvořena domorodou konfederací Turkitů pod vedením kmenové šlechty Orchonských Ujgurů (doslova „Devět klanů“ – „Tokuz Oghuz“).
Karlukové a Ujgurský kaganát · Ujgurové a Ujgurský kaganát ·
Uzbečtina
Uzbečtina (uzbecky Oʻzbekcha) je západoturkický jazyk, který je oficiálním jazykem Uzbekistánu, ale mluví se jí i v okolních státech.
Karlukové a Uzbečtina · Ujgurové a Uzbečtina ·
Východní Turkestán
Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang) Tarimské pánve v roce 1 př. n. l. Východní Turkestán (také Čínský Turkestán, Ujguristán či Ujgursko, (شەرقىي تۈركىستان, Шәрқий Түркистан, Shərqiy Turkistan), (tradičními znaky 東土耳其斯坦, zjednodušeně 东土耳其斯坦) je politický termín s více významy v závislosti na kontextu a použití a zároveň je územím, které tvořily v minulosti část Džungárie a nyní Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang, největší oblast Čínské lidové republiky. Středověké perské toponymum „Turkestán“ a jeho deriváty nebyly používány místním obyvatelstvem a Čína měla svůj vlastní název pro tuto oblast již od dynastie Chan jako Si-jü (pchin-jin: Xiyu) tzv. „Západní oblasti”. V 18. století bylo toto území spolu s ostatními regiony kontrolovanými Čínou nazýváno Sin-ťiang. Historický název Ujgurů pro Tarimskou pánev je Altishahr, což znamená v ujgurštině „šest měst“ a souhrnně označuje šest nejasně definovaných měst jižně od pohoří Ťan-šan.Bellér-Hann, Ildikó (2008). "Place and People". Community Matters in Xinjiang, 1880-1949: Towards a Historical Anthropology of the Uyghur. Brill. pp. 35–38, 44–45. Před dobytím Džúngarského Chanátu a dobytí Altishahr byl „Východní Turkestán“ nazýván Moghulistán („země Mongolů“) a byl ovládán potomky Čingischána. Ujgurové požadovali, aby je dynastie Čching osvobodila od nadvlády Džungarů. Říše Čching se spojila s muslimským vládcem a porazila Džúngarský Chanát. Termín Východní Turkestán byl vytvořen ruskými Turkologisty např. Nikitou Bichurinem v 19. století s cílem nahradit pojem „Čínský Turkestán“, který odkazoval na Tarimskou pánev v jihozápadní části Sin-ťiang v provincii Říše Čching.Bellér-Hann, Ildikó (2007). Situating the Uyghurs between China and Central Asia. Ashgate Publishing. pp. 4–5, 32–40. Na počátku 20. století používali ujgurští separatisté a jejich podporovatelé pojmenování „Východní Turkestán“ (nebo „Ujguristán“) jako označení pro celou oblast Sin-ťiangu a také pro budoucí nezávislý stát v dnešním Sin-ťiangu (Ujgurské autonomní oblasti s potenciálním hlavním městem Urumči). Dávají přednost označení „Východní Turkestán“, aby zdůraznili spojení s jinými západními turkickými skupinami. V národních písemnostech si „Východní Turkestán“ udržel starší geografický význam. V Číně má tento termín negativní ohlas, protože jej užívají militantní skupiny. Čínská vláda aktivně odrazuje od jeho používání.
Karlukové a Východní Turkestán · Ujgurové a Východní Turkestán ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Karlukové a Ujgurové
- To, co mají společné Karlukové a Ujgurové
- Podobnosti mezi Karlukové a Ujgurové
Srovnání mezi Karlukové a Ujgurové
Karlukové má 59 vztahy, zatímco Ujgurové má 122. Jak oni mají společné 27, index Jaccard je 14.92% = 27 / (59 + 122).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Karlukové a Ujgurové. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
