Rychlejší přístup než prohlížeči!
44 vztahy: Adolf Hitler, Alexandrie, Avery Brundage, Řím, Barcelona, Berlín, Budapešť, Buenos Aires, Dublin, Frankfurt nad Mohanem, Gretel Bergmannová, Helsinky, Humboldtova univerzita, Jesse Owens, Joseph Wirth, Kamerový systém, Kolín nad Rýnem, Lausanne, Leni Riefenstahlová, Letní olympijské hry, Letní olympijské hry 1916, Letní olympijské hry 1932, Letní olympijské hry 1948, Lidová olympiáda, Max von der Grün, Mezinárodní olympijský výbor, Nacismus, Národně socialistická německá dělnická strana, Německo, Norimberk, Olympiastadion Berlín, Olympijský výbor Spojených států amerických, Oskar Hekš, Pavlův Studenec, Podvodní fotografie, První světová válka, Rio de Janeiro, Rotes Rathaus, Sport, Sudety, Völkischer Beobachter, 1. srpen, 16. srpen, 1936.
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Adolf Hitler · Vidět víc »
Alexandrie
Alexandrie (Alexandreia, Al-Iskandarija) je město na břehu Středozemního moře, jeden z nejdůležitějších egyptských přístavů, druhé největší město Egypta a hlavní město stejnojmenného guvernorátu.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Alexandrie · Vidět víc »
Avery Brundage
Avery Brundage (28. září 1887, Detroit, USA – 8. května 1975, Garmisch-Partenkirchen, Německo) byl americký atlet, sportovní funkcionář, sběratel umění a filantrop.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Avery Brundage · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Řím · Vidět víc »
Barcelona
Barcelona (katalánsky a španělsky také Barcelona, IPA: bɑːrsəˈloʊnə) je hlavní město Katalánska, současně i sídlem provincie Barcelona.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Barcelona · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Berlín · Vidět víc »
Budapešť
Maďarský parlament Termální lázně Széchenyi Budapešť je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Budapešť · Vidět víc »
Buenos Aires
Buenos Aires je hlavní a se třemi miliony obyvatel zároveň i nejlidnatější město Argentiny.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Buenos Aires · Vidět víc »
Dublin
Dublin (výslovnost) je hlavní město Irské republiky a největší město Irska.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Dublin · Vidět víc »
Frankfurt nad Mohanem
Frankfurt nad Mohanem (česky zastarale též Frankobrod) je město na řece Mohanu, nacházející se v jižní části německé spolkové země Hesensko, jehož je největším městem a zároveň pátým největším městem Německa.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Frankfurt nad Mohanem · Vidět víc »
Gretel Bergmannová
Gretel Bergmannová, celým jménem Margaret Bergmannová-Lambertová (12. dubna 1914 Laupheim – 25. července 2017 New York) byla německá atletka židovského původu.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Gretel Bergmannová · Vidět víc »
Helsinky
Helsinky jsou hlavní a největší finské město a přístav.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Helsinky · Vidět víc »
Humboldtova univerzita
Humboldtova univerzita v Berlíně (Humboldt-Universität zu Berlin, Alma Universitas Humboldtiana Berolinensis, zkráceně HU Berlin) je nejstarší berlínská univerzita.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Humboldtova univerzita · Vidět víc »
Jesse Owens
James Cleveland „Jesse“ Owens (12. září 1913 Oakville, Alabama – 31. března 1980 Tucson, Arizona) byl americký vrcholový atlet, sprinter a dálkař.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Jesse Owens · Vidět víc »
Joseph Wirth
Joseph Wirth, celým jménem Karl Joseph Wirth, (6. září 1879, Freiburg im Breisgau, Německo – 3. ledna 1956, tamtéž) byl německý politik období Výmarské republiky, v letech 1921–1922 působil jako říšský kancléř.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Joseph Wirth · Vidět víc »
Kamerový systém
Průmyslové kamery Kamerový systém (CCTV –, uzavřený televizní okruh) je užití kamer ke sledování prostor, k zobrazování záběrů z kamer na monitorech a archivaci natočených záběrů.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Kamerový systém · Vidět víc »
Kolín nad Rýnem
Kolín nad Rýnem (německy Köln, anglicky a francouzsky Cologne) je čtvrté největší město v Německu.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Kolín nad Rýnem · Vidět víc »
Lausanne
Lausanne (ve francouzštině ženský rod, v češtině se používá jako nesklonné jméno středního rodu) je švýcarské město v západní frankofonní části země při severním břehu Ženevského jezera.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Lausanne · Vidět víc »
Leni Riefenstahlová
Alexander Binder: ''Leni Riefenstahlová'', portrét Leni Riefenstahlová, srpen 1936 1939 Joseph Goebbels a Leni Riefenstahlová Berta Helene Amalie Riefenstahlová (nepřechýleně Riefenstahl; 22. srpna 1902, Berlín – 8. září 2003, Pöcking) byla německá filmová režisérka, tanečnice, herečka a fotografka.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Leni Riefenstahlová · Vidět víc »
Letní olympijské hry
Letní olympijské hry (též letní olympiáda, zkráceně LOH) jsou jedna z nejdůležitějších mezinárodních sportovních událostí.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Letní olympijské hry · Vidět víc »
Letní olympijské hry 1916
Očekávané Letní olympijské hry v roce 1916, oficiálně zvané VI.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Letní olympijské hry 1916 · Vidět víc »
Letní olympijské hry 1932
X.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Letní olympijské hry 1932 · Vidět víc »
Letní olympijské hry 1948
XIV.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Letní olympijské hry 1948 · Vidět víc »
Lidová olympiáda
Lidová olympiáda (katalánsky Olimpíada Popular, španělsky Olimpiada Popular) je název neuskutečněné sportovní akce, která měla proběhnout v Barceloně v roce 1936.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Lidová olympiáda · Vidět víc »
Max von der Grün
Max von der Grün, výjimečně uváděn i jako Max von der Gruen, (25. května 1926 Bayreuth, Výmarská republika – 7. dubna 2005 Dortmund, SRN) byl uznávaný německý humanitní spisovatel, čelný představitel tzv.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Max von der Grün · Vidět víc »
Mezinárodní olympijský výbor
Mezinárodní olympijský výbor (MOV,: Comité international olympique,: International Olympic Committee, IOC) je organizace sídlící v Lausanne ve Švýcarsku, založená Pierrem de Coubertinem spolu s Demetriusem Vikelasem a Jiřím Guthem v Paříži 23. června 1894 s cílem obnovit tradici antických olympijských her.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Mezinárodní olympijský výbor · Vidět víc »
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Nacismus · Vidět víc »
Národně socialistická německá dělnická strana
Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Národně socialistická německá dělnická strana · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Německo · Vidět víc »
Norimberk
Norimberk (německy Nürnberg) je německé město ve Francích, asi 170 km severně od Mnichova.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Norimberk · Vidět víc »
Olympiastadion Berlín
Berlínský olympijský stadion (Olympiastadion Berlin) z roku 1936 je stavba zřízená pro letní olympijské hry 1936 v Berlíně a za účelem prestiže tehdejšího nacistického režimu, který se chtěl světu prezentovat v patřičném světle.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Olympiastadion Berlín · Vidět víc »
Olympijský výbor Spojených států amerických
Olympijský výbor Spojených států amerických, anglicky United States Olympic Committee, zkráceně USOC, je nezisková organizace fungující jako národní olympijský výbor a národní paralympijský výbor Spojených států amerických.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Olympijský výbor Spojených států amerických · Vidět víc »
Oskar Hekš
Oskar Hekš (10. dubna 1908, Rožďalovice – 8. března 1944, Osvětim) byl československý atlet, běžec.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Oskar Hekš · Vidět víc »
Pavlův Studenec
Pavlův Studenec je zaniklá obec v Českém lese.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Pavlův Studenec · Vidět víc »
Podvodní fotografie
Podvodní pouzdro Canon WP-DC600 pro IXUS v2 pomce černého s vyváženým poměrem blesku a slunečního světla Toni Frissell: Snímek dívky pod vodou Podvodní fotografie je proces snímání fotografií pod vodou.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Podvodní fotografie · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a První světová válka · Vidět víc »
Rio de Janeiro
A. F. Monteiro: Založení Ria v roce 1565, olejomalba kolem 1860 Pão de Açúcar – Cukrová homole Palác Tiradentes Rio de Janeiro IPA: (česky Lednová řeka) je brazilské město ve stejnojmenném spolkovém státu na jihovýchodním pobřeží země na ploše 1 260 km².
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Rio de Janeiro · Vidět víc »
Rotes Rathaus
Rotes Rathaus (česky Červená nebo též Rudá radnice) je sídlem berlínského starosty a berlínského senátu, který funguje jako vláda spolkové země Berlín.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Rotes Rathaus · Vidět víc »
Sport
Různé sportovní míče Sport je aktivita provozovaná podle určitých pravidel a zvyklostí, jejíž výsledky jsou navíc měřitelné nebo porovnatelné s jinými provozovateli téhož sportovního odvětví.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Sport · Vidět víc »
Sudety
obcovací řeči) Sudety neboli také Sudetsko (nebo Kraj Sudecki) jsou zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, v nichž už od středověku žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 vysídleni.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Sudety · Vidět víc »
Völkischer Beobachter
Völkischer Beobachter (česky Lidový pozorovatel) byly od roku 1920 stranické propagandistické noviny Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP).
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a Völkischer Beobachter · Vidět víc »
1. srpen
1.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a 1. srpen · Vidět víc »
16. srpen
16.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a 16. srpen · Vidět víc »
1936
1936 (MCMXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Letní olympijské hry 1936 a 1936 · Vidět víc »
