Obsah
92 vztahy: Anna Jagellonská, Anna Rakouská, Anna z Foix a Candale, Antonín Navarrský, Argo, Armand-Jean du Plessis de Richelieu, Šarlota Markéta de Montmorency, Řád menších bratří kapucínů, Bazilika Saint-Denis, Bitva u Rocroi, Bordeaux, Botanická zahrada, Bourboni, Charles d'Albert, vévoda de Luynes, Concino Concini, Cosimo I. Medicejský, Dauphin, Edikt nantský, Eleonora Toledská, Ferdinand I. Habsburský, Filip I. Kastilský, Filip I. Orleánský, Filip IV. Španělský, Fontainebleau (zámek), Francie, František Bourbonský, František I. Medicejský, František II. Francouzský, Františka z Alençonu, Gaston Orleánský, Giovanni dalle Bande Nere, Hugenoti, Infant, Izabela Bourbonská, Jan III. Navarrský, Jana I. Kastilská, Jana III. Navarrská, Jardin des plantes, Jean Héroard, Jindřich II. Bourbon-Condé, Jindřich II. Navarrský, Jindřich IV. Francouzský, Johana Habsburská, Jules Mazarin, Kapetovci, Kardinál, Karel II., vévoda z Elbeufu, Karel IV. Bourbonský, Karel z Angoulême, Kateřina Jindřiška Bourbonská, ... Rozbalte index (42 více) »
Anna Jagellonská
Anna Jagellonská (23. července 1503, Budín – 27. ledna 1547, Praha), také známá jako Anna Česká a Uherská, byla uherská, česká a římská královna a rakouská arcivévodkyně, manželka Ferdinanda I.
Vidět Ludvík XIII. a Anna Jagellonská
Anna Rakouská
Anna Rakouská (22. září 1601 Valladolid – 20. ledna 1666 Paříž), rozená španělská infantka Doña Ana María Mauricia, byla od roku 1615 francouzskou královnou a mezi lety 1643 až 1651 francouzskou regentkou.
Vidět Ludvík XIII. a Anna Rakouská
Anna z Foix a Candale
Anna z Foix a Candale (1484 – 26. července 1506, Budín) byla uherská, chorvatská a česká královna, třetí manželka Vladislava Jagellonského.
Vidět Ludvík XIII. a Anna z Foix a Candale
Antonín Navarrský
Antonín Navarrský (22. dubna 1518 La Fère – 17. listopadu 1562 Les Andelys) byl sňatkem s Janou III. Navarrskou králem Navarry od roku 1555 do své smrti.
Vidět Ludvík XIII. a Antonín Navarrský
Argo
ARGO spol.
Vidět Ludvík XIII. a Argo
Armand-Jean du Plessis de Richelieu
Armand Jean du Plessis, vévoda de Richelieu, také známý pod svým titulem kardinál Richelieu (9. září 1585 Paříž – 4. prosince 1642) byl francouzský šlechtic, duchovní a státník, první ministr francouzského krále Ludvíka XIII.
Vidět Ludvík XIII. a Armand-Jean du Plessis de Richelieu
Šarlota Markéta de Montmorency
Šarlota Markéta de Montmorency (11. května 1594 – 2. prosince 1650) byla dědičkou jedné z předních francouzských vévodských rodin a sňatkem s Jindřichem II. Bourbon-Condé kněžnou z Condé.
Vidět Ludvík XIII. a Šarlota Markéta de Montmorency
Řád menších bratří kapucínů
Řád menších bratří kapucínů (též psáno Řád menších bratří – kapucínů, z latinského Ordo Fratrum Minorum Capucinorum, zkratka OFMCap, či jen kapucíni) je řeholní řád, jedna ze tří větví františkánského řádu.
Vidět Ludvík XIII. a Řád menších bratří kapucínů
Bazilika Saint-Denis
Bazilika Saint-Denis (či Basilique royale de Saint-Denis) je gotický kostel ve městě Saint-Denis na severním okraji Paříže a historicky sídlo stejnojmenného opatství.
Vidět Ludvík XIII. a Bazilika Saint-Denis
Bitva u Rocroi
Bitva u Rocroi byla jednou z bitev třicetileté války a války mezi Španělskem a Francií, která se odehrála 19.
Vidět Ludvík XIII. a Bitva u Rocroi
Bordeaux
Bordeaux (vysl. okcit. Bordèu vysl., latinsky Burdigala) je přístavní město na jihozápadě Francie, při ústí řeky Garonny do Atlantského oceánu.
Vidět Ludvík XIII. a Bordeaux
Botanická zahrada
Pražské botanické zahradě v Troji Botanická zahrada na ostrově Lokrum, Chorvatsko Botanická zahrada je obvykle uměle vysazená zahrada, která prezentuje veřejnosti ucelené a odborně zpracované sbírky rostlin.
Vidět Ludvík XIII. a Botanická zahrada
Bourboni
Bourboni nebo Bourbonové je zpravidla označována vedlejší linie rodu Kapetovců, která ve druhé polovině 16. století nastoupila na trůn Navarry a následně Francie.
Vidět Ludvík XIII. a Bourboni
Charles d'Albert, vévoda de Luynes
Charles d'Albert, vévoda de Luynes (1578 – 1621) byl francouzský politik, oblíbenec krále Ludvíka XIII.
Vidět Ludvík XIII. a Charles d'Albert, vévoda de Luynes
Concino Concini
Concino Concini (* kolem 1575, Florencie – † 24. dubna 1617, Paříž), byl italský dobrodruh na francouzském dvoře za doby Marie Medicejské.
Vidět Ludvík XIII. a Concino Concini
Cosimo I. Medicejský
Cosimo I. Medicejský (Cosimo I de' Medici (12. června 1519 Florencie – 21. dubna 1574) někdy nazývaný „Veliký“ byl druhý vévoda florentský a od roku 1569 první velkovévoda toskánský. Energický a bezohledný vladař, ale také podporovatel věd a umění.
Vidět Ludvík XIII. a Cosimo I. Medicejský
Dauphin
Erb dauphina Dauphin (výsl.), byl původně říšský šlechtický titul, poté, též jako dauphin de France, titul příslušející prvorozeným synům francouzského krále a následníkům francouzského trůnu.
Vidět Ludvík XIII. a Dauphin
Edikt nantský
Edikt nantský Edikt nantský je označení ediktu, vydaného 13. dubna 1598, v němž francouzský král Jindřich IV. zaručoval francouzským protestantům (hugenotům) do jisté míry stejná práva, jakých požívali katolíci.
Vidět Ludvík XIII. a Edikt nantský
Eleonora Toledská
#PŘESMĚRUJ Eleonora z Toleda.
Vidět Ludvík XIII. a Eleonora Toledská
Ferdinand I. Habsburský
Ferdinand I. Habsburský (10. března 1503 Alcalá de Henares – 25. července 1564 Vídeň) byl římskoněmecký král (od 1531), římský císař (od 1556), český a uherský král (od roku 1526) a rakouský arcivévoda.
Vidět Ludvík XIII. a Ferdinand I. Habsburský
Filip I. Kastilský
Filip I. Sličný (22. července 1478, Bruggy – 25. září 1506, Burgos) byl rakouský arcivévoda, vévoda burgundský, lucemburský, brabantský a geldernský, hrabě flanderský a holandský a kastilský a leónský spolukrál jako manžel Jany I.
Vidět Ludvík XIII. a Filip I. Kastilský
Filip I. Orleánský
Michela Corneilleho Filip I. vévoda orleánský, též Filip Francouzský a známý také jako Monsieur (21. září 1640 Saint-Germain-en-Laye – 9. června 1701 zámek Saint-Cloud), byl druhorozený syn francouzského krále Ludvíka XIII.
Vidět Ludvík XIII. a Filip I. Orleánský
Filip IV. Španělský
Filip IV.
Vidět Ludvík XIII. a Filip IV. Španělský
Fontainebleau (zámek)
Zámek ve Fontainebleau je jeden z nejrozlehlejších francouzských zámků.
Vidět Ludvík XIII. a Fontainebleau (zámek)
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Vidět Ludvík XIII. a Francie
František Bourbonský
František Bourbonský (1470 Vendôme – 30. říjen 1495 Vercelli) byl francouzský princ a hrabě z Vendôme.
Vidět Ludvík XIII. a František Bourbonský
František I. Medicejský
František I. Medicejský (25. březen 1541, Florencie – 19. říjen 1587, Florencie) byl od roku 1574 až do své smrti druhým toskánským velkovévodou.
Vidět Ludvík XIII. a František I. Medicejský
František II. Francouzský
František II.
Vidět Ludvík XIII. a František II. Francouzský
Františka z Alençonu
Františka z Alençonu (1490 – 14. září 1550) byla nejstarší dcerou Reného z Alençonu a Markéty Lotrinské, a mladší sestrou a oloupenou dědičku Karla IV.
Vidět Ludvík XIII. a Františka z Alençonu
Gaston Orleánský
Gaston Orleánský v roce 1634 Gaston Jean-Baptiste Orleánský (25. dubna 1608, zámek ve Fontainebleau – 2. února 1660, Blois) byl třetí syn francouzského krále Jindřicha IV. z rodu Bourbonů a jeho manželky Marie Medicejské z rodu Medici.
Vidět Ludvík XIII. a Gaston Orleánský
Giovanni dalle Bande Nere
Giovanni dalle Bande Nere či delle Bande Nere, vlastním jménem Giovanni di Giovanni de' Medici (6. dubna 1498 Forlì – 30. listopadu 1526 Mantova) byl italský kondotiér a člen florentského rodu Medicejských.
Vidět Ludvík XIII. a Giovanni dalle Bande Nere
Hugenoti
Hugenotský kříž Hugenoti byli francouzští protestanti zejména z 16. a 17. století, kteří svůj název získali (alespoň podle jedné z nejčastěji užívaných verzí) podle jména Huguese Besana, vůdce povstání v Ženevě.
Vidět Ludvík XIII. a Hugenoti
Infant
Koruna infantů Infant nebo ženská podoba infantka (z latinského.
Vidět Ludvík XIII. a Infant
Izabela Bourbonská
Izabela Bourbonská či Alžběta Bourbonská (Élisabeth de France, Élisabeth de Bourbon, španělsky Isabel de Borbón), (22. listopadu 1602, Fontainebleau – 6. října 1644, Madrid), francouzská princezna a provdaná královna španělská, portugalská, neapolská a sicilská.
Vidět Ludvík XIII. a Izabela Bourbonská
Jan III. Navarrský
Jan III.
Vidět Ludvík XIII. a Jan III. Navarrský
Jana I. Kastilská
Jana I. Kastilská, řečená Šílená (Juana I Castilla la Loca, v poněmčené češtině též Johana Šílená; 6. listopadu 1479 Toledo – 12. dubna 1555 Tordesillas) byla kastilská a aragonská princezna a od roku 1504 královna Kastilie a Leónu, které vládla společně se svým manželem Filipem Sličným.
Vidět Ludvík XIII. a Jana I. Kastilská
Jana III. Navarrská
Jana III.
Vidět Ludvík XIII. a Jana III. Navarrská
Jardin des plantes
Jardin des plantes (česky Botanická zahrada) je veřejný park a současně botanická zahrada, která se nachází v Paříži v 5. obvodu.
Vidět Ludvík XIII. a Jardin des plantes
Jean Héroard
Jean Héroard (*22. července 1551 v Hauteville-la-Guichard, Normandie a †11. února 1628 při obléhání La RochelleTermín Héroard, Jean (1551-1628)), byl francouzským lékařem, veterinárním lékařem, anatomem a spisovatelem.
Vidět Ludvík XIII. a Jean Héroard
Jindřich II. Bourbon-Condé
Jindřich II. Bourbon-Condé Jindřich II.
Vidět Ludvík XIII. a Jindřich II. Bourbon-Condé
Jindřich II. Navarrský
Jindřich II.
Vidět Ludvík XIII. a Jindřich II. Navarrský
Jindřich IV. Francouzský
Jindřich IV. (13. prosince 1553 na zámku Pau, Navarra – 14. května 1610 v Paříži) byl francouzský král v letech 1589 až 1610.
Vidět Ludvík XIII. a Jindřich IV. Francouzský
Johana Habsburská
Johana Habsburská (24. ledna 1547 Praha – 11. dubna 1578 Florencie) byla rodem rakouská arcivévodkyně a sňatkem s toskánským velkovévodou Františkem I. Medicejským toskánská velkovévodkyně.
Vidět Ludvík XIII. a Johana Habsburská
Jules Mazarin
Jules kardinál Mazarin (výslovnost: žil mazaren, italsky Giulio Mazzarino; 14. července 1602 – 9. března 1661) byl původem italský politik a diplomat, který od roku 1642 až do své smrti působil jako první ministr Francie.
Vidět Ludvík XIII. a Jules Mazarin
Kapetovci
Kapetovci jsou původem franský šlechtický rod, doložený již v 7. století.
Vidět Ludvík XIII. a Kapetovci
Kardinál
řádem čestné legie Condoleezzou Riceovou ve Vatikánu (8. února 2005) Pojem kardinál (– stěžej, na níž se otáčejí dveře, narážka na volební právo kardinálů) původně znamenal hlavního faráře v Římě, pak se tak označovali kněží 25 římských titulů a dnes označuje příslušníka sboru (kolegia) kardinálů (lat.
Vidět Ludvík XIII. a Kardinál
Karel II., vévoda z Elbeufu
Karel II., vévoda z Elbeufu (5. listopadu 1596, Paříž – 5. listopadu 1657, Hôtel d'Elbœuf), byl francouzský šlechtic, syn Karla I., vévody z Elbeufu, a jeho manželky Markéty de Chabot.
Vidět Ludvík XIII. a Karel II., vévoda z Elbeufu
Karel IV. Bourbonský
Karel Bourbonský (2. červen 1489 – 25. březen 1537) byl francouzský princ královské krve a vojenský velitel u dvora Františka I. Francouzského.
Vidět Ludvík XIII. a Karel IV. Bourbonský
Karel z Angoulême
Karel z Angoulême (1459 – 1. leden 1496) byl člen francouzského rodu Orléans a vnuk Ludvíka z Valois, orleánského vévody, syna Karla V. Francouzského.
Vidět Ludvík XIII. a Karel z Angoulême
Kateřina Jindřiška Bourbonská
Kateřina Jindřiška Bourbonská (11. listopadu 1596 – 20. června 1663) byla nelegitimní dcera krále Jindřicha IV. Francouzského a jeho dlouholeté maîtresse en titre Gabrielle d'Estrées.
Vidět Ludvík XIII. a Kateřina Jindřiška Bourbonská
Kateřina Navarrská
Kateřina Navarrská (1470 – 12. února 1517 Mont-de-Marsan) byla v letech 1483–1517 královna Navarry.
Vidět Ludvík XIII. a Kateřina Navarrská
Katedrála Notre-Dame (Paříž)
Katedrála Notre-Dame v Paříži (doslova katedrála Naší Paní, česky označovaná jako katedrála Panny Marie nebo chrám Matky Boží), francouzsky Cathédrale Notre-Dame de Paris, je gotická katedrála stojící na východní polovině pařížského ostrova Île de la Cité na řece Seině v Paříži.
Vidět Ludvík XIII. a Katedrála Notre-Dame (Paříž)
Katedrála svatého Ondřeje (Bordeaux)
Katedrála svatého Ondřeje (Cathédrale Saint-André) ve francouzském městě Bordeaux je římskokatolická katedrála sloužící jako sídlo arcibiskupství Bordeaux.
Vidět Ludvík XIII. a Katedrála svatého Ondřeje (Bordeaux)
Křest
Ježíš křtěný v Jordánu Křest (asi ze starohornoněmeckého Krist – Kristus; řecky βάπτισμα ponoření).
Vidět Ludvík XIII. a Křest
Kostel svatého Pavla a Ludvíka
Kostel svatého Pavla a Ludvíka (fr. Église Saint-Paul-Saint-Louis) je katolický farní kostel ve 4. obvodu v Paříži, v ulici Rue Saint-Antoine.
Vidět Ludvík XIII. a Kostel svatého Pavla a Ludvíka
Léonora Galigaiová
Léonora Galigaiová (vlastním jménem Léonora Dori, řečená Galigai, 19. května 1568 Florencie – 8. července 1617 Paříž) byla vlivná žena na dvoře francouzského krále Ludvíka XIII., manželka Concina Conciniho, maršála d´Ancre.
Vidět Ludvík XIII. a Léonora Galigaiová
Louise de La Fayette
Louise Angélique Motier de la Fayette (8. listopadu 1618, Amathay-Vésigneux – 11. ledna 1665, Paříž) byla francouzská dvorní dáma a blízká přítelkyně a důvěrnice krále Ludvíka XIII.
Vidět Ludvík XIII. a Louise de La Fayette
Ludvík XIV.
Ludvík XIV. (5. září 1638 Château de Saint-Germain-en-Laye – 1. září 1715 Versailles), řečený Král Slunce (le Roi Soleil), nebo též Ludvík Veliký (Louis le Grand), byl francouzský král z rodu Bourbonů, vládnoucí v letech 1643–1715.
Vidět Ludvík XIII. a Ludvík XIV.
Ludvík XVIII.
Ludvík XVIII. (17. listopadu 1755 – 16. září 1824) známý jako Vytoužený (francouzsky le Désiré), byl francouzským králem v letech 1814 až 1824, s výjimkou krátkého přerušení během sta dnů v roce 1815.
Vidět Ludvík XIII. a Ludvík XVIII.
Luisa Savojská
Luisa Savojská Luisa Savojská (11. září 1476, Point d'Ain – 22. září 1531, Gretz-sur-Loign), vévodkyně z Anjou, Angoulême, Nemours a Auvergne, matka francouzského krále Františka I.
Vidět Ludvík XIII. a Luisa Savojská
Marie Lucemburská (1547)
Marie Lucemburská (1472 – 1. dubna 1547) byla francouzská princezna, starší dcera a knížecí dědička Petra II. Lucemburského, hraběte ze Saint-Pol a Soissons, a Markéty Savojské, dcery Ludvíka I., vévody savojského.
Vidět Ludvík XIII. a Marie Lucemburská (1547)
Marie Medicejská
Marie Medicejská (26. dubna 1575, Florencie – 3. července 1642, Kolín nad Rýnem) byla toskánská velkovévodská dcera a po sňatku s Jindřichem IV. provdaná francouzská a navarrská královna v letech 1600 až 1610.
Vidět Ludvík XIII. a Marie Medicejská
Markéta Lotrinská (1463)
Markéta Lotrinská (1463, hrad ve Vaudémont, Lotrinsko — 2. listopad 1521, Argentan, Normandie) byla vévodkyní z Alençonu, a jeptiškou řádu klarisek.
Vidět Ludvík XIII. a Markéta Lotrinská (1463)
Markéta Navarrská (1492–1549)
Markéta Navarrská, francouzsky Marguerite de Navarre, nazývaná též Marguerite d'Angoulême, Marguerite d'Alençon, Marguerite de Valois nebo Marguerite de France (11. dubna 1492, Angoulême – 21. prosince 1549, Odos-en-Bigorre) byla rodem vévodkyně z Angoulême a prvním sňatkem vévodkyně z Alençonu, druhým pak navarrská královna.
Vidět Ludvík XIII. a Markéta Navarrská (1492–1549)
Městská rada
Městská rada je v systému místní samosprávy orgán volený zastupiteli města ke správě města.
Vidět Ludvík XIII. a Městská rada
Medicejové
Medicejové čili Medicejští ((di) Medici, známí také jako de' Medici) byli italský měšťanský a později šlechtický rod, který byl již od 13. století jedním z nejbohatších a nejmocnějších ve Florencii.
Vidět Ludvík XIII. a Medicejové
Moteto
Moteto či motet (snad z latinského movere, hýbat se, anebo starofrancouzského mot, slovo, výrok) je označení několika skladebných forem sborové hudby, které se používaly v různých obdobích dějin hudby.
Vidět Ludvík XIII. a Moteto
Navarra
Navarra je historická země, provincie a současně jedno ze 17 autonomních společenství rozkládající se na severu Španělska.
Vidět Ludvík XIII. a Navarra
Národní konvent
Národní konvent (francouzsky Convention nationale) byl nejvyšším zákonodárným i výkonným orgánem ve Francii od 21. září 1792 do 26. října 1795.
Vidět Ludvík XIII. a Národní konvent
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Vidět Ludvík XIII. a Paříž
Palais du Louvre
Palais du Louvre je bývalý královský palác v 1. obvodu v Paříži, na pravém břehu řeky Seiny, umístěný mezi bývalým palácem Tuileries a kostelem Saint-Germain-l'Auxerrois.
Vidět Ludvík XIII. a Palais du Louvre
Paruka
Extravagantní paruky Paruka (z italského parrucca) je druh kosmetického doplňku nebo zdravotnické pomůcky, který se využívá pro zlepšení estetiky, dekorace a termoregulace holé hlavy.
Vidět Ludvík XIII. a Paruka
Pohřebiště
Alemanských hrobů, Sasbach (Ortenau) Výzkum pohřebiště – dvojitý hrob Pohřebiště je pojem širokého významu.
Vidět Ludvík XIII. a Pohřebiště
Regent
době regentství ve Francii Označení regent (český též zemský správce) se obvykle používá pro dočasného zástupce panovníka v monarchii, tj.
Vidět Ludvík XIII. a Regent
Remeš
Remeš (francouzsky Reims, latinsky Durocortorum) je historické město v severovýchodní Francii, asi 150 km severovýchodně od Paříže.
Vidět Ludvík XIII. a Remeš
René z Alençonu
René z Alençonu (1454 – 1. listopad 1492, zámek Alençon) byl synem Jana II. z Alençonu a Marie z Armagnacu.
Vidět Ludvík XIII. a René z Alençonu
Saint-Germain-en-Laye
Saint-Germain-en-Laye je francouzské město v západní části metropolitní oblasti Paříže.
Vidět Ludvík XIII. a Saint-Germain-en-Laye
Tři mušketýři
Alexandre Dumas starší píše ''Tři mušketýry'', ilustrace Maurice Leloira. Tři mušketýři (Les Trois Mousquetaires) je nejznámější román francouzského spisovatele Alexandra Dumase staršího.
Vidět Ludvík XIII. a Tři mušketýři
Teritorium
Austrálii Teritorium je v obecném smyslu slova zájmové nebo závislé území, případně typ nejvyšší územněsprávní jednotky.
Vidět Ludvík XIII. a Teritorium
Velká francouzská revoluce
Velká francouzská revoluce je označení pro období dějin Francie mezi lety 1789 a 1799, tedy zhruba od svolání generálních stavů králem Ludvíkem XVI. do uchopení moci Napoleonem Bonapartem.
Vidět Ludvík XIII. a Velká francouzská revoluce
Versailles (zámek)
Zámek ve Versailles (francouzsky Château de Versailles) je zámek ve městě Versailles u Paříže, který vznikl v době vrcholu královské moci ve Francii jako symbol absolutistické monarchie.
Vidět Ludvík XIII. a Versailles (zámek)
Vladislav Jagellonský
Vladislav Jagellonský (1. března 1456 Krakov – 13. března 1516 Budín) pocházel z Polska, původem z litevského velkoknížecího a polského královského rodu Jagellonců se jménem Władysław Jagiełło, byl králem českým od roku 1471 jako Vladislav II., od roku 1490 markrabětem moravským a králem uherským také jako Vladislav II., maďarsky Ulászló II.
Vidět Ludvík XIII. a Vladislav Jagellonský
Zámek ve Fontainebleau
#PŘESMĚRUJ Fontainebleau (zámek).
Vidět Ludvík XIII. a Zámek ve Fontainebleau
14. květen
14.
Vidět Ludvík XIII. a 14. květen
1601
1601 (MDCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Ludvík XIII. a 1601
1610
1610 (MDCX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Ludvík XIII. a 1610
1617
1617 (MDCXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Ludvík XIII. a 1617
1635
1635 (MDCXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Ludvík XIII. a 1635
1643
1643 (MDCXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Ludvík XIII. a 1643
17. říjen
17.
Vidět Ludvík XIII. a 17. říjen
1794
1794 (MDCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Ludvík XIII. a 1794
27. září
27.
Vidět Ludvík XIII. a 27. září
Také známý jako Ludvík II. Navarrský, Ludvík IV. z Viennois, Ludvík XIII. Francouzský.