59 vztahy: Albánie, Ďordi Abadžijev, Ďorge Ivanov, Černá Hora, Řekové, Balkánské války, Berziti, Blaže Koneski, Boris Trajkovski, Branko Crvenkovski, Bulhaři, Cyrilice, Dame Gruev, Darko Pančev, Dušan Džamonja, Ed Jovanovski, Esma Redžepovová, Gane Todorovski, Goce Delčev, Goran Pandev, Hari Kostov, Ilyrové, Islám, Jane Sandanski, Jižní Slované, Kaliopi, Karolina Gočeva, Katarina Ivanovska, Kiril Lazarov, Kiril Pejčinovič, Kiro Gligorov, Kočo Racin, Kole Nedelkovski, Krste Misirkov, Lazar Koliševski, Ljubčo Georgievski, Makedonština, Makedonie (region), Makedonská pravoslavná církev, Mateja Matevski, Metodija Andonov-Čento, Milčo Mančevski, Miljan Miljanić, Muslim, Nikola Gruevski, Nikola Kljusev, Pero Antić, Petre Mito Andreevski, Pravoslaví, Severní Makedonie, ..., Slované, Srbsko, Starověcí Makedonci, Thrákové, Toše Proeski, Venko Markovski, Vlado Bučkovski, 6. století, 7. století. Rozbalte index (9 více) »
Albánie
Albánie (nebo), plným názvem Albánská republika (albánsky) je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Makedonci a Albánie · Vidět víc »
Ďordi Abadžijev
Ďordi Abadžijev (7. října 1910, Osmanská říše – 2. srpna 1963, Skopje) byl makedonský prozaik a historik.
Nový!!: Makedonci a Ďordi Abadžijev · Vidět víc »
Ďorge Ivanov
Ďorge Ivanov (* 2. května 1960 Valandovo) je severomakedonský politik, který byl 5. dubna 2009 jako nástupce Branka Crvenkovského zvolen prezidentem země jako kandidát VMRO-DPMNE.
Nový!!: Makedonci a Ďorge Ivanov · Vidět víc »
Černá Hora
Černá Hora (černohorsky Црна Гора/Crna Gora) je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Makedonci a Černá Hora · Vidět víc »
Řekové
Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.
Nový!!: Makedonci a Řekové · Vidět víc »
Balkánské války
Balkánské války je souhrnné označení pro sérii konfliktů, které probíhaly v letech 1912–1913 na Balkánském poloostrově.
Nový!!: Makedonci a Balkánské války · Vidět víc »
Berziti
Berziti byl jihoslovanský kmen obývající od 7.
Nový!!: Makedonci a Berziti · Vidět víc »
Blaže Koneski
Blaže Koneski (makedonsky Блаже Конески, 19. prosinec 1921, Nebregovo – 7. prosinec 1993, Skopje) byl severomakedonský spisovatel, jazykovědec a literární historik.
Nový!!: Makedonci a Blaže Koneski · Vidět víc »
Boris Trajkovski
Boris Trajkovski (25. červen 1956 Strumica – 26. února 2004 Stolac) byl prezident Republiky Makedonie v letech 1999–2004.
Nový!!: Makedonci a Boris Trajkovski · Vidět víc »
Branko Crvenkovski
Branko Crvenkovski (* 12. října 1962 v Sarajevu) je bývalý prezident Severní Makedonie.
Nový!!: Makedonci a Branko Crvenkovski · Vidět víc »
Bulhaři
Bulhaři jsou národ a jihoslovanské etnikum žijící v Bulharsku a jeho sousedních regionech, které spojuje společný bulharský původ, kultura, historie a jazyk.
Nový!!: Makedonci a Bulhaři · Vidět víc »
Cyrilice
Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.
Nový!!: Makedonci a Cyrilice · Vidět víc »
Dame Gruev
Dame Gruev, celým jménem Damjan Jovanov Gruev (19. ledna 1871, Smilevo – 10. prosince 1906, Rusinovo), byl Makedonský revolucionář.
Nový!!: Makedonci a Dame Gruev · Vidět víc »
Darko Pančev
Darko Pančev, makedonsky Дарко Панчев (* 7. září 1965, Skopje) je bývalý severomakedonský fotbalista, který reprezentoval někdejší Jugoslávii i samostatnou Severní Makedonii.
Nový!!: Makedonci a Darko Pančev · Vidět víc »
Dušan Džamonja
Rodinná hrobka na hřbitově Mirogoj Dušan Džamonja (v makedonské cyrilici Душан Џамоња; 31. ledna 1928, Strumica, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců - 14. ledna 2009, Záhřeb, Chorvatsko) byl severomakedonský sochař chorvatského původu, člen SANU.
Nový!!: Makedonci a Dušan Džamonja · Vidět víc »
Ed Jovanovski
Edward Jovanovski (* 26. červen 1976, Windsor, Ontario) je kanadský bývalý profesionální hokejista makedonského původu hrající v zámořské NHL.
Nový!!: Makedonci a Ed Jovanovski · Vidět víc »
Esma Redžepovová
Esma Redžepovová (makedonsky Есма Реџепова; alternativně Esma Redžepova Teodosijevska; 8. srpna 1943, Skopje – 10. prosince 2016, tamtéž) byla populární severomakedonská národní umělkyně, zpěvačka romského původu.
Nový!!: Makedonci a Esma Redžepovová · Vidět víc »
Gane Todorovski
Gane Todorovski (11. květen 1929, Skopje - 22. květen 2010, Skopje) byl severomakedonský básník, literární historik a překladatel.
Nový!!: Makedonci a Gane Todorovski · Vidět víc »
Goce Delčev
Pomník ve Skopje, v pozadí pomník Dame Grueva Hrob ve Skopje Goce Delčev (bulharsky Гоце Делчев, původním jménem Georgi Nikolov Delčev, bulharsky Георги Николов Делчев, makedonsky Ѓорѓи Николов Делчев; 4. února 1872, Kilkis – 4. května 1903, Banica) byl bulharský revolucionář narozený na území dnešního Řecka (tehdy Osmanské říše), který působil zejména na území Makedonie a Thrákie.
Nový!!: Makedonci a Goce Delčev · Vidět víc »
Goran Pandev
Goran Pandev (makedonsky Горан Пандев; * 27. července 1983 Strumica) je bývalý severomakedonský profesionální fotbalista, který hrával na pozici útočníka.
Nový!!: Makedonci a Goran Pandev · Vidět víc »
Hari Kostov
Hari Kostov, makedonsky Хари Костов (* 13. listopad 1959) je severomakedonský bankéř, který byl roku 2004 krátce premiérem Severní Makedonie a v letech 2002–2004 ministrem vnitra v sociálnědemokratické vládě Branka Crvenkovskiho.
Nový!!: Makedonci a Hari Kostov · Vidět víc »
Ilyrové
Ilyrové byla skupina indoevropských národů, které ve starověku obývaly západ Balkánského poloostrova.
Nový!!: Makedonci a Ilyrové · Vidět víc »
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Nový!!: Makedonci a Islám · Vidět víc »
Jane Sandanski
Jane Sandanski, bulharsky Яне Сандански, makedonsky Јане Сандански (18. květen 1872, Vlahi – 22. duben 1915) byl bulharský revolucionář.
Nový!!: Makedonci a Jane Sandanski · Vidět víc »
Jižní Slované
Země obývané jižními Slovany Jižní Slované je jižní větev Slovanů hovořící jihoslovanskými jazyky.
Nový!!: Makedonci a Jižní Slované · Vidět víc »
Kaliopi
Kaliopi Buklevska (makedonsky Калиопи Буклеска, arumunsky Caliopi Buclevska), profesionálně známá jako Kaliopi (* 28. prosince 1966 Kičevo, SR Makedonie, Socialistická federativní republika Jugoslávie, dnešní Severní Makedonie) je severomakedonská zpěvačka-skladatelka.
Nový!!: Makedonci a Kaliopi · Vidět víc »
Karolina Gočeva
Karolina Gočeva (makedonsky Каролина Гочева karɔˈlina ˈɡɔtʃɛva; * 28. dubna 1980 Bitola, Jugoslávie, dnes Severní Makedonie) nebo jen Karolina makedonsky Каролина je severomakedonská zpěvačka.
Nový!!: Makedonci a Karolina Gočeva · Vidět víc »
Katarina Ivanovska
Katarina Ivanovska (makedonsky: Катарина Ивановска; * 18. srpna 1988 Skopje) je makedonská modelka a herečka.
Nový!!: Makedonci a Katarina Ivanovska · Vidět víc »
Kiril Lazarov
Kiril Lazarov (cyrilicí Кирил Лазаров,* 10. května 1980 Sveti Nikole) je severomakedonský házenkář, působící od roku 2013 ve španělském klubu FC Barcelona.
Nový!!: Makedonci a Kiril Lazarov · Vidět víc »
Kiril Pejčinovič
Kiril Pejčinovič, makedonsky Кирил Пејчиновиќ (asi 1770, Tearce – 7. březen 1865, Lešok) byl severomakedonský kněz, spisovatel, představitel makedonského národního obrození.
Nový!!: Makedonci a Kiril Pejčinovič · Vidět víc »
Kiro Gligorov
Kiro Gligorov (cyrilicí Киро Глигоров; vlastním jménem Kiro Pančev – Киро Панчев; (3. května 1917 ve Štipu - 1. ledna 2012 ve Skopje) byl severomakedonský politik a právník. V letech 1991-1999 byl prvním demokraticky zvoleným prezidentem nezávislé republiky Makedonie.
Nový!!: Makedonci a Kiro Gligorov · Vidět víc »
Kočo Racin
Racinova busta v Samoboru. Kočo Racin (v makedonské cyrilici Кочо Рацин, 22. prosince 1908, Veles, Osmanská říše - 13. června 1943, Lopušnik, Srbsko) byl makedonský básník meziválečného období.
Nový!!: Makedonci a Kočo Racin · Vidět víc »
Kole Nedelkovski
Kole Nedelkovski, makedonsky Коле Неделковски (16. prosinec 1912, Vojnica - 2. září 1941, Sofie) byl makedonský básník komunistické orientace.
Nový!!: Makedonci a Kole Nedelkovski · Vidět víc »
Krste Misirkov
Krste Petkov Misirkov, makedonsky Крсте Петков Мисирков (18. listopad 1874, Postol – 26. červenec 1926, Sofie) byl filolog, slavista, historik a etnograf, který zřejmě jako první definoval Makedonce jako nezávislý národ.
Nový!!: Makedonci a Krste Misirkov · Vidět víc »
Lazar Koliševski
Lazar Koliševski (makedonsky: Лазар Колишевски; 12. února 1914 Sveti Nikole – 6. července 2000 Skopje) byl jugoslávský partyzán a komunistický politik, klíčový Titův spojenec v Socialistické republice Makedonie (dnes nezávislá Severní Makedonie).
Nový!!: Makedonci a Lazar Koliševski · Vidět víc »
Ljubčo Georgievski
Ljubčo Georgievski, makedonsky Љубчо Георгиевски (* 17. leden 1966, Štip) je severomakedonský politik.
Nový!!: Makedonci a Ljubčo Georgievski · Vidět víc »
Makedonština
Makedonština je jihoslovanský jazyk zapisovaný upravenou cyrilicí.
Nový!!: Makedonci a Makedonština · Vidět víc »
Makedonie (region)
20px: 1,2 % území oblasti Makedonie je geografické území s proměnlivým rozsahem rozdělené dnes mezi řeckou Makedonii (49,7 %), Severní Makedonii (37,4 %) a bulharskou Pirinskou Makedonii (9,9 %).
Nový!!: Makedonci a Makedonie (region) · Vidět víc »
Makedonská pravoslavná církev
Makedonská pravoslavná církev (makedonsky Македонска православна црква / Makedonska pravoslavna crkva) je pravoslavná církev s působností na území Severní Makedonie.
Nový!!: Makedonci a Makedonská pravoslavná církev · Vidět víc »
Mateja Matevski
Mateja Matevski (13. března 1929 Istanbul – 6. června 2018 Skopje) byl severomakedonský básník, literární a divadelní kritik, esejista a překladatel.
Nový!!: Makedonci a Mateja Matevski · Vidět víc »
Metodija Andonov-Čento
Metodija Andonov-Čento, makedonsky Методија Андонов Ченто (17. srpen 1902, Prilep – 24. červenec 1957, Prilep) byl makedonský komunistický politik, jugoslávský titovský partyzán, první předseda Antifašistického shromáždění pro národní osvobození Makedonie a první premiér Socialistické republiky Makedonie, součásti socialistické Jugoslávie.
Nový!!: Makedonci a Metodija Andonov-Čento · Vidět víc »
Milčo Mančevski
Milčo Mančevski (makedonsky Милчо Манчевски; * 18. říjen 1959, Skopje) je severomakedonský filmový režisér, fotograf, spisovatel, performer a novinář.
Nový!!: Makedonci a Milčo Mančevski · Vidět víc »
Miljan Miljanić
Miljan Miljanić (srbskou cyrilicí: Миљан Миљанић; 4. května 1930 Bitola – 13. ledna 2012 Bělehrad) byl severomakedonský fotbalový trenér srbské národnosti.
Nový!!: Makedonci a Miljan Miljanić · Vidět víc »
Muslim
Muslimská populace ve světě (v %) Modlící se muslimové v Káhiře, 1865, Jean-Léon Gérôme Muslimští Chuejové Muslim je vyznavač islámu, monoteistického abrahámovského náboženství.
Nový!!: Makedonci a Muslim · Vidět víc »
Nikola Gruevski
Nikola Gruevski (makedonsky Никола Груевски, * 31. srpna 1970, Skopje, SFRJ) je severomakedonský politik za stranu VMRO-DPMNE.
Nový!!: Makedonci a Nikola Gruevski · Vidět víc »
Nikola Kljusev
Nikola Kljusev, makedonsky Никола Кљусев (2. říjen 1927, Štip – 16. leden 2008, Skopje) byl severomakedonský politik, první předseda vlády samostatné Severní Makedonie v letech 1991–1992 a ministr obrany v letech 1998–2000.
Nový!!: Makedonci a Nikola Kljusev · Vidět víc »
Pero Antić
Pero Antić (makedonsky: Перо Антиќ; * 29. července 1982 Skopje) je bývalý severomakedonský basketbalista, v současnosti pak prezident Basketbalové federace Severní Makedonie.
Nový!!: Makedonci a Pero Antić · Vidět víc »
Petre Mito Andreevski
Petre Mito Andrejevski, makedonsky Петре Мито Андреевски (25. červen 1934, Demir Hisar – 25. září 2006, Skopje) byl severomakedonský spisovatel, novinář a básník.
Nový!!: Makedonci a Petre Mito Andreevski · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Makedonci a Pravoslaví · Vidět víc »
Severní Makedonie
Severní Makedonie, plným názvem Republika Severní Makedonie, je vnitrozemský stát na Balkánském poloostrově.
Nový!!: Makedonci a Severní Makedonie · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Makedonci a Slované · Vidět víc »
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Makedonci a Srbsko · Vidět víc »
Starověcí Makedonci
Tesalonice Jako starověcí Makedonci je označován jeden z řeckých národů žijící ve starověké Makedonii.
Nový!!: Makedonci a Starověcí Makedonci · Vidět víc »
Thrákové
Thrácké a další kmeny na území Thrákie a v přilehlých oblastech Thrácký voják, 5. – 4. století př. n. l. Thrácký jezdec Thrákové byli skupinou indoevropských národů mluvících thráckým nebo dáckým jazykem, které ve starověku obývaly Balkánský poloostrov a přilehlé oblasti jihovýchodní Evropy.
Nový!!: Makedonci a Thrákové · Vidět víc »
Toše Proeski
Todor „Toše“ Proeski, makedonsky Тодор "Тоше" Проески (25. leden 1981, Prilep – 16. říjen 2007, Nova Gradiška) byl makedonský zpěvák a hudební skladatel arumunského původu.
Nový!!: Makedonci a Toše Proeski · Vidět víc »
Venko Markovski
Venko Markovski, bulharsky Венко Марковски (5. březen 1915, Skopje — 7. leden 1988, Sofie) byl makedonsko-bulharský spisovatel komunistické orientace.
Nový!!: Makedonci a Venko Markovski · Vidět víc »
Vlado Bučkovski
Vlado Bučkovski, makedonsky Владо Бучковски (* 2. prosince 1962) je severomakedonský politik.
Nový!!: Makedonci a Vlado Bučkovski · Vidět víc »
6. století
6.
Nový!!: Makedonci a 6. století · Vidět víc »
7. století
7.
Nový!!: Makedonci a 7. století · Vidět víc »