Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Druhá republika a Mnichovská dohoda
Druhá republika a Mnichovská dohoda mají 57 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Anšlus, Appeasement, Židé, Češi, Český Těšín, Československá armáda, Československé četnictvo, Československo, Československo-polský spor o Těšínsko, Berlín, Druhá Polská republika, Druhé oddělení Hlavního štábu, Edvard Beneš, Emil Hácha, Francie, Itálie, Joachim von Ribbentrop, Jozef Tiso, Jugoslávie, Karlovarský program, Komunální volby 1938 (Československo), Konrad Henlein, Maďaři, Maďarsko, Morava, Moravská Ostrava, Nacismus, Nacistické Německo, Národně socialistická německá dělnická strana, ..., Němčina, Němci, Německo, Podkarpatská Rus, Polsko, Pražský hrad, Praha, Protektorát Čechy a Morava, První republika, První světová válka, První vídeňská arbitráž, Rakousko, Rakousko-Uhersko, Rudolf Beran, Rumunsko, Slovensko, Spojené království, Společnost národů, Sudetští Němci, Sudetoněmecká strana, Sudety, Těšínsko, Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938, Wehrmacht, 14. březen, 15. březen. Rozbalte index (27 více) »
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Adolf Hitler a Druhá republika · Adolf Hitler a Mnichovská dohoda ·
Anšlus
Rozloha Třetí říše v roce 1939, po anšlusu Rakouska, anexi Sudet a Česko-Slovenska Anšlus, německy Anschluss (do reformy němčiny v roce 1996 psáno Anschluß, výslovnost dle IPA) je německý výraz pro připojení, do jiných jazyků převzaté jinak běžné slovo označuje připojení Rakouska 12. března 1938 k nacistickému Německu.
Anšlus a Druhá republika · Anšlus a Mnichovská dohoda ·
Appeasement
Polskem), je považována za politiku appeasementu Appeasement (francouzsky apaisement), česká výslovnost, označuje pacifistickou politiku 30. let 20. století, kterou charakterizovalo ustupování agresivním stranám.
Appeasement a Druhá republika · Appeasement a Mnichovská dohoda ·
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Druhá republika a Židé · Mnichovská dohoda a Židé ·
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Druhá republika a Češi · Mnichovská dohoda a Češi ·
Český Těšín
Český Těšín (v době polské okupace v letech 1938 až 1939 Cieszyn Zachodni (Západní Těšín)) je město v okrese Karviná na východě Česka, ve Slezsku, na hranici s Polskem.
Druhá republika a Český Těšín · Mnichovská dohoda a Český Těšín ·
Československá armáda
Československá armáda představovala ozbrojené síly Československa v letech 1918 až 1992.
Druhá republika a Československá armáda · Mnichovská dohoda a Československá armáda ·
Československé četnictvo
Četnictvo meziválečné první Československé republiky bylo vojensky organizovaným bezpečnostním sborem, který podle platných zákonných předpisů a podle nařízení příslušných státních orgánů udržoval veřejný pořádek a bezpečnost na celém území ČSR (s působností mimo obvody měst, kde vykonávala pořádkovou službu městská a státní policie).
Druhá republika a Československé četnictvo · Mnichovská dohoda a Československé četnictvo ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Druhá republika a Československo · Mnichovská dohoda a Československo ·
Československo-polský spor o Těšínsko
Dobová mapka plebiscitního území, s vyznačením nejdůležitějších demarkačních linií na Těšínsku před jeho rozdělením Československo-polský spor o Těšínsko byl jeden z československo-polských pohraničních sporů a vedl se mezi těmito státy od roku 1918 do roku 1958.
Druhá republika a Československo-polský spor o Těšínsko · Mnichovská dohoda a Československo-polský spor o Těšínsko ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Druhá republika · Berlín a Mnichovská dohoda ·
Druhá Polská republika
Druhá Polská republika (II Rzeczpospolita Polska) byl státní útvar, který existoval v letech 1918–1939.
Druhá Polská republika a Druhá republika · Druhá Polská republika a Mnichovská dohoda ·
Druhé oddělení Hlavního štábu
Druhé oddělení hlavního štábu (též generálního štábu) byla vojenská zpravodajská služba Československé republiky působící v letech 1919–1939.
Druhá republika a Druhé oddělení Hlavního štábu · Druhé oddělení Hlavního štábu a Mnichovská dohoda ·
Edvard Beneš
Edvard Beneš (původním jménem Eduard; 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp.
Druhá republika a Edvard Beneš · Edvard Beneš a Mnichovská dohoda ·
Emil Hácha
Emil Dominik Josef Hácha (12. července 1872 Trhové Sviny – 27. června 1945 Praha) byl český právník, úředník a politik.
Druhá republika a Emil Hácha · Emil Hácha a Mnichovská dohoda ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Druhá republika a Francie · Francie a Mnichovská dohoda ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Druhá republika a Itálie · Itálie a Mnichovská dohoda ·
Joachim von Ribbentrop
Joachim von Ribbentrop (30. dubna 1893, Wesel – 16. října 1946, Norimberk; celým jménem Ulrich Friedrich Wilhelm Joachim von Ribbentrop) byl německý politik, který působil jako ministr zahraničí ve vládě Adolfa Hitlera.
Druhá republika a Joachim von Ribbentrop · Joachim von Ribbentrop a Mnichovská dohoda ·
Jozef Tiso
Jozef Tiso (13. října 1887 Veľká Bytča pro prohlížení je nutná registrace na FamilySearch – 18. dubna 1947 Bratislava) byl římskokatolický kněz, československý a slovenský politik, člen Hlinkovy slovenské ľudové strany, ministr československých vlád a předseda vlády autonomních vlád Slovenska i vlády slovenského státu.
Druhá republika a Jozef Tiso · Jozef Tiso a Mnichovská dohoda ·
Jugoslávie
Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.
Druhá republika a Jugoslávie · Jugoslávie a Mnichovská dohoda ·
Karlovarský program
K. H. Frank na sjezdu Sudetoněmecké strany 24. dubna 1938 Karlovarský program byl program požadavků na československou vládu, který vyhlásil předseda Sudetoněmecké strany Konrad Henlein na stranickém sjezdu v Karlových Varech 24. dubna 1938.
Druhá republika a Karlovarský program · Karlovarský program a Mnichovská dohoda ·
Komunální volby 1938 (Československo)
Komunální volby 1938 byly volby do zastupitelstev obcí konané v roce 1938 v prvorepublikovém Československu.
Druhá republika a Komunální volby 1938 (Československo) · Komunální volby 1938 (Československo) a Mnichovská dohoda ·
Konrad Henlein
Konrad Ernst Eduard Henlein (6. května 1898 Vratislavice nad Nisou – 10. května 1945 Plzeň) byl československý a německý politik.
Druhá republika a Konrad Henlein · Konrad Henlein a Mnichovská dohoda ·
Maďaři
Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.
Druhá republika a Maďaři · Maďaři a Mnichovská dohoda ·
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Druhá republika a Maďarsko · Maďarsko a Mnichovská dohoda ·
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Druhá republika a Morava · Mnichovská dohoda a Morava ·
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava je bývalé samostatné město na Moravě u hranic se Slezskem a od roku 1990 je to, v poněkud pozměněných hranicích, součást ostravského městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.
Druhá republika a Moravská Ostrava · Mnichovská dohoda a Moravská Ostrava ·
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Druhá republika a Nacismus · Mnichovská dohoda a Nacismus ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Druhá republika a Nacistické Německo · Mnichovská dohoda a Nacistické Německo ·
Národně socialistická německá dělnická strana
Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.
Druhá republika a Národně socialistická německá dělnická strana · Mnichovská dohoda a Národně socialistická německá dělnická strana ·
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Druhá republika a Němčina · Mnichovská dohoda a Němčina ·
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Druhá republika a Němci · Mnichovská dohoda a Němci ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Druhá republika a Německo · Mnichovská dohoda a Německo ·
Podkarpatská Rus
Podkarpatská Rus (rusínsky a ukrajinsky Підкарпатська Русь – Pidkarpats'ka Rus’ nebo Закарпаття – Zakarpattja, maďarsky Kárpátalja, rumunsky Transcarpatia, polsky Zakarpacie, německy Karpatenukraine) je termín označující historické území, které se rozkládalo na místě dnešní ukrajinské Zakarpatské oblasti.
Druhá republika a Podkarpatská Rus · Mnichovská dohoda a Podkarpatská Rus ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Druhá republika a Polsko · Mnichovská dohoda a Polsko ·
Pražský hrad
Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy, na vrchu Opyš.
Druhá republika a Pražský hrad · Mnichovská dohoda a Pražský hrad ·
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Druhá republika a Praha · Mnichovská dohoda a Praha ·
Protektorát Čechy a Morava
Protektorát Čechy a Morava byla část československého území, od 15., respektive 16.
Druhá republika a Protektorát Čechy a Morava · Mnichovská dohoda a Protektorát Čechy a Morava ·
První republika
První republika je označeníSpojení první republika (.
Druhá republika a První republika · Mnichovská dohoda a První republika ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Druhá republika a První světová válka · Mnichovská dohoda a První světová válka ·
První vídeňská arbitráž
Ochrannou smlouvou“ ''(Schutzvertrag)'' 23. března 1939 Územní ztráty Československa na Podkarpatské Rusi v důsledku první vídeňské arbitráže. Podkarpatská Rus byla ze všech zemí ČSR postižena odstoupením pohraničí nejvíce. Ztratila významné roviny s dopravními tepnami i průmyslovými podniky a hlavně obě dvě velká města – Užhorod a Mukačevo. Sídlo oblasti se přesunulo do Chustu. Dne 2. listopadu 1938 bylo ve vídeňském Belvederu ukončeno arbitrážní jednání o maďarsko-československé hranici.
Druhá republika a První vídeňská arbitráž · Mnichovská dohoda a První vídeňská arbitráž ·
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Druhá republika a Rakousko · Mnichovská dohoda a Rakousko ·
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Druhá republika a Rakousko-Uhersko · Mnichovská dohoda a Rakousko-Uhersko ·
Rudolf Beran
Rudolf Beran (28. prosince 1887 Pracejovice – 28. února 1954 Leopoldov) byl český agrární politik a ministerský předseda.
Druhá republika a Rudolf Beran · Mnichovská dohoda a Rudolf Beran ·
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Druhá republika a Rumunsko · Mnichovská dohoda a Rumunsko ·
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Druhá republika a Slovensko · Mnichovská dohoda a Slovensko ·
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Druhá republika a Spojené království · Mnichovská dohoda a Spojené království ·
Společnost národů
Mapa členů (1920–1945) Jeden z otců organizace, Woodrow Wilson Společnost národů (League of Nations, Société des Nations, ve starší české literatuře Svaz národů) byla mezinárodní organizace založená v roce 1920 po skončení první světové války na základě výsledků pařížské mírové konference jako reakce na masakry vojáků v zákopové válce s cílem udržení světového míru.
Druhá republika a Společnost národů · Mnichovská dohoda a Společnost národů ·
Sudetští Němci
Sudetští Němci nebo Sudetoněmci (něm. Sudetendeutsche, ale také Deutschböhmen – čeští Němci, Deutschmährer – moravští Němci, nebo Deutschschlesier – slezští Němci) je geograficky i historicky nepřesné označení, užívané od konce 30. let 20.
Druhá republika a Sudetští Němci · Mnichovská dohoda a Sudetští Němci ·
Sudetoněmecká strana
Vlajka sudetoněmeckých dobrovolníků Sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei, SdP, neformálně označovaná jako henleinovci) byla politická strana v Československu za První republiky, založená 1. října 1933 Konradem Henleinem, původně pod názvem Sudetendeutsche Heimatfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta).
Druhá republika a Sudetoněmecká strana · Mnichovská dohoda a Sudetoněmecká strana ·
Sudety
obcovací řeči) Sudety neboli také Sudetsko (nebo Kraj Sudecki) jsou zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, v nichž už od středověku žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 vysídleni.
Druhá republika a Sudety · Mnichovská dohoda a Sudety ·
Těšínsko
Těšínsko, také Těšínské Slezsko je termín označující území bývalého Těšínského knížectví včetně všech jeho bývalých území, z nichž se stala samostatná stavovská panství, a s územím bývalého stavovského panství Bohumín.
Druhá republika a Těšínsko · Mnichovská dohoda a Těšínsko ·
Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava
Adolf Hitler krátce před podpisem výnosu o zřízení Protektorátu Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava vydal 16. března 1939 Adolf Hitler v Praze.
Druhá republika a Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava · Mnichovská dohoda a Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava ·
Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938
Wilsonovým nádražím v Praze Vyhnání Čechů ze Sudet se uskutečnilo v roce 1938 po přijetí Mnichovské dohody, jejímž hlavním bodem bylo odstoupení pohraničí Československé republiky v místech osídlených převážně Němci nacistickému Německu.
Druhá republika a Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938 · Mnichovská dohoda a Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938 ·
Wehrmacht
Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.
Druhá republika a Wehrmacht · Mnichovská dohoda a Wehrmacht ·
14. březen
14.
14. březen a Druhá republika · 14. březen a Mnichovská dohoda ·
15. březen
15.
15. březen a Druhá republika · 15. březen a Mnichovská dohoda ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Druhá republika a Mnichovská dohoda
- To, co mají společné Druhá republika a Mnichovská dohoda
- Podobnosti mezi Druhá republika a Mnichovská dohoda
Srovnání mezi Druhá republika a Mnichovská dohoda
Druhá republika má 148 vztahy, zatímco Mnichovská dohoda má 221. Jak oni mají společné 57, index Jaccard je 15.45% = 57 / (148 + 221).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Druhá republika a Mnichovská dohoda. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
