Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Morava a Moravsko-slezská hranice
Morava a Moravsko-slezská hranice mají 39 věci společné (v Uniepedie): Čechy, České Slezsko, Česko, Česko-moravská hranice, Boleslav I. Chrabrý, Hlučínsko, Holasici, Hrubý Jeseník, Jan Lucemburský, Kladské hrabství, Léno, Místek, Mikuláš I. Opavský, Moravská Ostrava, Moravské enklávy ve Slezsku, Moravské markrabství, Moravskoslezské Beskydy, Moravskoslezský kraj, Němci, Odra, Okres, Olomoucký kraj, Opava, Opavské knížectví, Ostrava, Ostravice (řeka), Přemysl Otakar II., Polsko, Praděd, Rakouské císařství, ..., Slezská expozitura země Moravskoslezské, Slezsko, Soudní okres, Těšínsko, Uhersko, Velkomoravská říše, Vysoká hole, Země Koruny české, Země Moravskoslezská. Rozbalte index (9 více) »
Čechy
Čechy jsou region na západě České republiky.
Morava a Čechy · Moravsko-slezská hranice a Čechy ·
České Slezsko
České Slezsko, v československém a českém kontextu obvykle označované jen jako Slezsko, je historická země na severovýchodě České republiky.
Morava a České Slezsko · Moravsko-slezská hranice a České Slezsko ·
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Morava a Česko · Moravsko-slezská hranice a Česko ·
Česko-moravská hranice
České republiky Česko-moravská hranice je historickou (reliktní), v aktuální správní praxi neužívanou, hranicí mezi historickými zeměmi Čechy a Morava vedoucí konkrétním krajinným terénem přibližně od Králického Sněžníku na severovýchodě k trojmezí Čechy-Morava-Dolní Rakousko západně od Slavonic na jihozápadě.
Morava a Česko-moravská hranice · Moravsko-slezská hranice a Česko-moravská hranice ·
Boleslav I. Chrabrý
#PŘESMĚRUJ Boleslav Chrabrý.
Boleslav I. Chrabrý a Morava · Boleslav I. Chrabrý a Moravsko-slezská hranice ·
Hlučínsko
Hlučínsko (původně jižní Ratibořsko; v místním úzu Praj(z)sko či Praj(z)ská; německy Hultschiner Ländchen, polsky Kraj hulczyński nebo Kraik hulczyński) je historické území na východě Česka u hranic s Polskem, součást Českého Slezska, dnes rozdělené mezi okresy Opava (naprostá většina) a Ostrava-město.
Hlučínsko a Morava · Hlučínsko a Moravsko-slezská hranice ·
Holasici
Mapa lokalizace původních slezských kmenů. Holasici (též Holasicové nebo kmen Holasiců, polsky Golęszycy, Gołęszycy, Golęszyce, Gołęszyce, Gołężyce, německy Golensizen, Holasitzer, Holaschitzer) byli západoslovanský kmen, který se koncem 6. století usadil na území severně od Jeseníků a Oderských vrchů, zvláště na Opavsku.
Holasici a Morava · Holasici a Moravsko-slezská hranice ·
Hrubý Jeseník
alt.
Hrubý Jeseník a Morava · Hrubý Jeseník a Moravsko-slezská hranice ·
Jan Lucemburský
Jan Lucemburský zvaný Slepý, mimo český prostor zvaný i Jan Český (Johann von Böhmen, Johann von Luxemburg, Johannes der Blinde, Jean de Luxembourg et de Bohême či také Jean l'Aveugle, 10. srpna 1296 – 26. srpna 1346, Kresčak) byl desátý český král (1310–1346, korunován 1311), lucemburský hrabě a titulární polský král v letech 1310–1335.
Jan Lucemburský a Morava · Jan Lucemburský a Moravsko-slezská hranice ·
Kladské hrabství
Hrabství kladské nebo též Kladsko (německy Grafschaft Glatz, polsky Hrabstwo kłodzkie) je historické území Čech, později (od roku 1742) součást pruského Slezska, po druhé světové válce (od roku 1945) Polska, nyní v polském Dolnoslezském vojvodství.
Kladské hrabství a Morava · Kladské hrabství a Moravsko-slezská hranice ·
Léno
Léno (latina používá dva výrazy: feudum nebo beneficium, německy: Lehn, Lehen, francouzsky: fief) byla ve středověku označována podmíněná držba půdy, nebo úřadů, na základě lenní smlouvy, která mohla být jak ústní, tak písemná.
Léno a Morava · Léno a Moravsko-slezská hranice ·
Místek
Místek (Friedberg či Mistek) je bývalé moravské město, dnes součást města Frýdek-Místek.
Místek a Morava · Místek a Moravsko-slezská hranice ·
Mikuláš I. Opavský
Mikuláš Opavský (1255 – 26. července 1318) byl synem Přemysla Otakara II. a jeho milenky, rakouské šlechtičny Anežky z významného hornorakouského rodu Kuenringů.
Mikuláš I. Opavský a Morava · Mikuláš I. Opavský a Moravsko-slezská hranice ·
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava je bývalé samostatné město na Moravě u hranic se Slezskem a od roku 1990 je to, v poněkud pozměněných hranicích, součást ostravského městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.
Morava a Moravská Ostrava · Moravská Ostrava a Moravsko-slezská hranice ·
Moravské enklávy ve Slezsku
Moravské enklávy ve Slezsku Moravské enklávy ve Slezsku, dříve též moravské obvody ve Slezsku, je původně označení pro exklávy Moravského markrabství obklopené Slezskem, od roku 1783 označení pro části Moravského markrabství, spravované nadále až do roku 1928 sice slezskými úřady, ale podle moravských zemských zákonů.
Morava a Moravské enklávy ve Slezsku · Moravské enklávy ve Slezsku a Moravsko-slezská hranice ·
Moravské markrabství
Moravské markrabství či Markrabství moravské (německy) byl v letech 1182–1918 státní útvar na území Moravy.
Morava a Moravské markrabství · Moravské markrabství a Moravsko-slezská hranice ·
Moravskoslezské Beskydy
Moravskoslezské Beskydy (slovensky Moravsko-sliezske Beskydy; polsky Beskid Morawsko-Śląski), v českém úzu běžně jen Beskydy, jsou geomorfologický celek a pohoří rozkládající se v téměř nejvýchodnější části České republiky u hranic se Slovenskem (malý přesah do okresu Čadca).
Morava a Moravskoslezské Beskydy · Moravsko-slezská hranice a Moravskoslezské Beskydy ·
Moravskoslezský kraj
Moravskoslezský kraj (od ledna 2000 do května 2001 Ostravský kraj) je jedním ze 14 vyšších územních samosprávných celků v Česku.
Morava a Moravskoslezský kraj · Moravsko-slezská hranice a Moravskoslezský kraj ·
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Morava a Němci · Moravsko-slezská hranice a Němci ·
Odra
Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.
Morava a Odra · Moravsko-slezská hranice a Odra ·
Okres
Hlavní město Praha okresem není a na okresy se nečlení) Okres je územně-správní jednotka zpravidla střední úrovně, vyšší než obec a nižší než kraj, používaná mj.
Morava a Okres · Moravsko-slezská hranice a Okres ·
Olomoucký kraj
Olomoucký kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož území je tvořeno pěti okresy v západní části někdejšího Severomoravského kraje a okresem Prostějov v severní části územního Jihomoravského kraje.
Morava a Olomoucký kraj · Moravsko-slezská hranice a Olomoucký kraj ·
Opava
Opava (slezskoněmecky Tropp,, slezsky Uopawa/Uopava) je statutární město v okrese Opava v Moravskoslezském kraji.
Morava a Opava · Moravsko-slezská hranice a Opava ·
Opavské knížectví
Opavské knížectví nebo též Opavské vévodství (německy Herzogtum Troppau, polsky Księstwo Opawskie) bylo historickým útvarem na moravsko-slezském pomezí v okolí dnešních měst Opavy, Bruntálu, Krnova, Hlučína a polských Hlubčic.
Morava a Opavské knížectví · Moravsko-slezská hranice a Opavské knížectví ·
Ostrava
Ostrava je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem.
Morava a Ostrava · Moravsko-slezská hranice a Ostrava ·
Ostravice (řeka)
Beskydech Ostravice (moravsky Ostravica) je řeka v okresech Frýdek-Místek a Ostrava-město v Moravskoslezském kraji.
Morava a Ostravice (řeka) · Moravsko-slezská hranice a Ostravice (řeka) ·
Přemysl Otakar II.
Přemysl Otakar II., řečený král železný a zlatý, (1233 Městec Králové – 26. srpna 1278 Suché Kruty) byl pátý český král, moravský markrabě, rakouský vévoda, štýrský vévoda, korutanský vévoda a kraňský markrabě z rodu Přemyslovců.
Morava a Přemysl Otakar II. · Moravsko-slezská hranice a Přemysl Otakar II. ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Morava a Polsko · Moravsko-slezská hranice a Polsko ·
Praděd
Praděd (německy Altvater; polsky Pradziad) je 1491 m vysoká hora v Hrubém Jeseníku, nejvyšší vrchol tohoto pohoří.
Morava a Praděd · Moravsko-slezská hranice a Praděd ·
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Morava a Rakouské císařství · Moravsko-slezská hranice a Rakouské císařství ·
Slezská expozitura země Moravskoslezské
Slezská expozitura země Moravskoslezské, oficiálním názvem Moravskoslezský zemský národní výbor – expositura v Moravské Ostravě, vznikla v rámci země Moravskoslezské po osvobození 31. května 1945 v reakci na požadavek obnovení samosprávy země Slezské.
Morava a Slezská expozitura země Moravskoslezské · Moravsko-slezská hranice a Slezská expozitura země Moravskoslezské ·
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Morava a Slezsko · Moravsko-slezská hranice a Slezsko ·
Soudní okres
Soudní okresy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku roku 1938 Soudní okresy (německy Gerichtsbezirke) byly od roku 1850 (definitivně od roku 1868) soudní obvody 1. stupně, tedy územní jednotky Rakouska-Uherska, podle kterých byly (a v Rakousku stále jsou) nezávisle na správním členění organizovány okresní soudy.
Morava a Soudní okres · Moravsko-slezská hranice a Soudní okres ·
Těšínsko
Těšínsko, také Těšínské Slezsko je termín označující území bývalého Těšínského knížectví včetně všech jeho bývalých území, z nichž se stala samostatná stavovská panství, a s územím bývalého stavovského panství Bohumín.
Morava a Těšínsko · Moravsko-slezská hranice a Těšínsko ·
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Morava a Uhersko · Moravsko-slezská hranice a Uhersko ·
Velkomoravská říše
Velkomoravská říše (zkráceně Velká Morava,, – megáli Moravía) je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám).
Morava a Velkomoravská říše · Moravsko-slezská hranice a Velkomoravská říše ·
Vysoká hole
Vysoká hole (německy Hohe Heide), 1465 m, je druhá nejvyšší hora ležící v pohoří Hrubý Jeseník.
Morava a Vysoká hole · Moravsko-slezská hranice a Vysoká hole ·
Země Koruny české
Země Koruny české (německy), přesněji Koruna království českého (latinsky), zkráceně Koruna česká (latinsky, německy či), někdy zvané České království a přidružené země nebo zjednodušeně (nepřesně) jen České království, jsou názvy nebo pojmenování historického státního útvaru, který byl tvořen svazkem zemí pod svrchovaností českého krále.
Morava a Země Koruny české · Moravsko-slezská hranice a Země Koruny české ·
Země Moravskoslezská
Země Moravskoslezská (německy Land Mähren-Schlesien) byl samosprávný celek, jedna ze samosprávných zemí Československé republiky, která vznikla spojením dosavadní země Moravské a země Slezské v roce 1928 a existovala do roku 1948.
Morava a Země Moravskoslezská · Moravsko-slezská hranice a Země Moravskoslezská ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Morava a Moravsko-slezská hranice
- To, co mají společné Morava a Moravsko-slezská hranice
- Podobnosti mezi Morava a Moravsko-slezská hranice
Srovnání mezi Morava a Moravsko-slezská hranice
Morava má 453 vztahy, zatímco Moravsko-slezská hranice má 196. Jak oni mají společné 39, index Jaccard je 6.01% = 39 / (453 + 196).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Morava a Moravsko-slezská hranice. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
