Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Německá říše a Německé císařství
Německá říše a Německé císařství mají 40 věci společné (v Uniepedie): Šlesvicko-Holštýnsko, Římskokatolická církev, Bavorské království, Bádenské velkovévodství, Berlín, Bitva u Hradce Králové, Bitva u Sedanu (1870), Dánsko-německá válka, Diktatura, Emžská depeše, Federace, Francouzština, Gott mit uns, Hesenské velkovévodství, Hohenzollernové, Konstituční monarchie, Nacismus, Napoleon III., Národní stát, Němčina, Němci, Otto von Bismarck, Paříž, Protestantismus, Prusko, Prusko-francouzská válka, Prusko-rakouská válka, První světová válka, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, ..., Saské království, Severoněmecký spolek, Výmarská republika, Versailles (zámek), Vilém I. Pruský, Vilém II. Pruský, Württemberské království, Zugspitze, 18. leden, 19. století. Rozbalte index (10 více) »
Šlesvicko-Holštýnsko
Šlesvicko-Holštýnsko je nejsevernější spolková země Německa na jihu Jutského poloostrova na pravém břehu řeky Labe.
Šlesvicko-Holštýnsko a Německá říše · Šlesvicko-Holštýnsko a Německé císařství ·
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Německá říše a Římskokatolická církev · Německé císařství a Římskokatolická církev ·
Bavorské království
Bavorské království je historická země na území dnešního Německa.
Bavorské království a Německá říše · Bavorské království a Německé císařství ·
Bádenské velkovévodství
Bádenské velkovévodství (německy Großherzogtum Baden) byl německý stát, který existoval od roku 1806 do roku 1918.
Bádenské velkovévodství a Německá říše · Bádenské velkovévodství a Německé císařství ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Německá říše · Berlín a Německé císařství ·
Bitva u Hradce Králové
Bitva u Hradce Králové (též bitva na Chlumu či bitva u Sadové) byla po bitvě u Lipska druhá největší bitva 19.
Bitva u Hradce Králové a Německá říše · Bitva u Hradce Králové a Německé císařství ·
Bitva u Sedanu (1870)
Bitva u Sedanu představovala součást prusko-francouzské války.
Bitva u Sedanu (1870) a Německá říše · Bitva u Sedanu (1870) a Německé císařství ·
Dánsko-německá válka
Dánsko-německá válka, označovaná též jako druhá šlesvická válka bylo vojenské střetnutí Pruska a Rakouska jako členů Německého spolku s Dánskem o Šlesvicko.
Dánsko-německá válka a Německá říše · Dánsko-německá válka a Německé císařství ·
Diktatura
Index demokracie (2021). červená.
Diktatura a Německá říše · Diktatura a Německé císařství ·
Emžská depeše
Pamětní kámen připomínající schůzku a depeši v lázních Bad EmsEmžská depeše byla telegrafická zpráva pruského krále Viléma I. o průběhu jednání krále s francouzským vyslancem hrabětem Benedettim, odeslaná dne 13. července 1870.
Emžská depeše a Německá říše · Emžská depeše a Německé císařství ·
Federace
Federace (fœdus, „smlouva“) je typ uspořádání státu, kdy jde o složený stát, skládající se ze států - členů federace s různým označením (státy, země, republiky, kantony, provincie).
Federace a Německá říše · Federace a Německé císařství ·
Francouzština
Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.
Francouzština a Německá říše · Francouzština a Německé císařství ·
Gott mit uns
Gott mit uns („Bůh s námi“) je výraz běžně používaný v heraldice v Prusku (od roku 1701) a později německou armádou během období zahrnujících Německou říši (1871 až 1918), nacistické Německo (1933 až 1945) a raná léta západního Německa (1949 až 1962).
Gott mit uns a Německá říše · Gott mit uns a Německé císařství ·
Hesenské velkovévodství
Hesenské velkovévodství byl německý stát, který existoval od roku 1806 do roku 1918.
Hesenské velkovévodství a Německá říše · Hesenské velkovévodství a Německé císařství ·
Hohenzollernové
Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.
Hohenzollernové a Německá říše · Hohenzollernové a Německé císařství ·
Konstituční monarchie
– subnárodní monarchie (tradiční) Konstituční monarchie je forma monarchie, ve které panovník vykonává pravomoci na základě psané či nepsané ústavy.
Konstituční monarchie a Německá říše · Konstituční monarchie a Německé císařství ·
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Nacismus a Německá říše · Nacismus a Německé císařství ·
Napoleon III.
Charles Louis Napoleon Bonaparte (20. dubna 1808 Paříž – 9. ledna 1873 Londýn), zvaný Ludvík Napoleon, jinak též Napoleon III., byl synem Ludvíka Bonaparta a jeho manželky, královny Hortense de Beauharnais.
Napoleon III. a Německá říše · Napoleon III. a Německé císařství ·
Národní stát
Rozpad Rakouska-Uherska po první světové válce Národní stát je typ státu, jehož idea spočívá v teritoriálním splynutí státu (jakožto geografické a politické jednotky) a národa (jako jednotky kulturní a/nebo etnické).
Národní stát a Německá říše · Národní stát a Německé císařství ·
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Německá říše a Němčina · Německé císařství a Němčina ·
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Němci a Německá říše · Němci a Německé císařství ·
Otto von Bismarck
Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen, vévoda z Lauenburgu (1. dubna 1815, Schönhausen, Pruské království – 30. července 1898, Friedrichsruh, Německé císařství) byl jeden z nejvýznamnějších politiků 19. století a budovatel sjednoceného Německa.
Německá říše a Otto von Bismarck · Německé císařství a Otto von Bismarck ·
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Německá říše a Paříž · Německé císařství a Paříž ·
Protestantismus
95 tezí Martina Luthera z roku 1517 se považuje za počátek reformace Protestantismus neboli též protestantství je jeden z hlavních směrů křesťanství, vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku, především z reformace, zahájené vystoupením Martina Luthera proti prodeji odpustků roku 1517.
Německá říše a Protestantismus · Německé císařství a Protestantismus ·
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Německá říše a Prusko · Německé císařství a Prusko ·
Prusko-francouzská válka
Prusko-francouzská válka nebo francouzsko-německá válka,, ve Francii často označovaná jako válka z roku 1870 (guerre de 1870), byl konflikt mezi Druhým francouzským císařstvím (později Třetí republikou) a německými státy severoněmeckého spolku vedenými pruským královstvím.
Německá říše a Prusko-francouzská válka · Německé císařství a Prusko-francouzská válka ·
Prusko-rakouská válka
Prusko-rakouská válka (také známá jako německá válka) byla válka vedená v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku.
Německá říše a Prusko-rakouská válka · Německé císařství a Prusko-rakouská válka ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Německá říše a První světová válka · Německé císařství a První světová válka ·
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Německá říše a Rakouské císařství · Německé císařství a Rakouské císařství ·
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Německá říše a Rakousko-Uhersko · Německé císařství a Rakousko-Uhersko ·
Saské království
Saské království (německy Königreich Sachsen) byl státní útvar na většině území dnešní spolkové země Sasko a na jihozápadě moderního Polska, existující v letech 1806–1918.
Německá říše a Saské království · Německé císařství a Saské království ·
Severoněmecký spolek
Severoněmecký spolek nebo Severoněmecká konfederace (německy Norddeutscher Bund) byl konfederací (spolkem) severoněmeckých států nacházejících se severně od řeky Mohan.
Německá říše a Severoněmecký spolek · Německé císařství a Severoněmecký spolek ·
Výmarská republika
Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.
Německá říše a Výmarská republika · Německé císařství a Výmarská republika ·
Versailles (zámek)
Zámek ve Versailles (francouzsky Château de Versailles) je zámek ve městě Versailles u Paříže, který vznikl v době vrcholu královské moci ve Francii jako symbol absolutistické monarchie.
Německá říše a Versailles (zámek) · Německé císařství a Versailles (zámek) ·
Vilém I. Pruský
Vilém I. Pruský (plným jménem Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern) (22. března 1797, Berlín – 9. března 1888, Berlín) byl pruský král (1861–1888) a první německý císař (1871–1888).
Německá říše a Vilém I. Pruský · Německé císařství a Vilém I. Pruský ·
Vilém II. Pruský
Vilém II. Pruský (1908) Vilém II.
Německá říše a Vilém II. Pruský · Německé císařství a Vilém II. Pruský ·
Württemberské království
Württemberské království (německy Königreich Württemberg) byl německý stát, který existoval od roku 1806 do roku 1918.
Německá říše a Württemberské království · Německé císařství a Württemberské království ·
Zugspitze
Zugspitze je s nadmořskou výškou 2962 metrů nejvyšší horou Německa a čtvrtou nejvyšší horou Severních vápencových Alp.
Německá říše a Zugspitze · Německé císařství a Zugspitze ·
18. leden
18.
18. leden a Německá říše · 18. leden a Německé císařství ·
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
19. století a Německá říše · 19. století a Německé císařství ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Německá říše a Německé císařství
- To, co mají společné Německá říše a Německé císařství
- Podobnosti mezi Německá říše a Německé císařství
Srovnání mezi Německá říše a Německé císařství
Německá říše má 114 vztahy, zatímco Německé císařství má 211. Jak oni mají společné 40, index Jaccard je 12.31% = 40 / (114 + 211).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Německá říše a Německé císařství. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
