Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Petiční výbor Věrni zůstaneme a Tři králové (protinacistický odboj)

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Petiční výbor Věrni zůstaneme a Tři králové (protinacistický odboj)

Petiční výbor Věrni zůstaneme vs. Tři králové (protinacistický odboj)

Petiční výbor „Věrni zůstaneme“ (PVVZ, plně:Odkazu prezidenta Masaryka věrni zůstaneme) byla protinacistická odbojová organizace působící na území Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939–1942, též známá jako odboráři. Tři králové (celým názvem Svatí tři králové, něm. Heilige drei Könige) byl název daný gestapem zpravodajsko-sabotážní skupině Obrany národa (ON) tvořené pplk.

Podobnosti mezi Petiční výbor Věrni zůstaneme a Tři králové (protinacistický odboj)

Petiční výbor Věrni zůstaneme a Tři králové (protinacistický odboj) mají 13 věci společné (v Uniepedie): Academia, Anna Pollertová, Ústřední vedení odboje domácího, Berlín, Gestapo, Londýn, Obrana národa, Politické ústředí, Protektorát Čechy a Morava, Prozatímní státní zřízení, Viktor Kaufmann, Vladimír Krajina, 30. červen.

Academia

Academia je české nakladatelství a knihkupectví, které v roce 1953 zřídila Československá akademie věd (ČSAV).

Academia a Petiční výbor Věrni zůstaneme · Academia a Tři králové (protinacistický odboj) · Vidět víc »

Anna Pollertová

v Anna Pollertová, rodným jménem Baumová, (7. května 1899 Praha-Královské Vinohrady – 19. leden 1945 Berlín-Plötzensee) byla aktivní členkou Ženské národní rady (ŽNR).

Anna Pollertová a Petiční výbor Věrni zůstaneme · Anna Pollertová a Tři králové (protinacistický odboj) · Vidět víc »

Ústřední vedení odboje domácího

Dům členů organizace ÚVOD v obci Oselce. Památeční plaketa na tomto domě. Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD) byl ústřední orgán protinacistického odboje v Protektorátu Čechy a Morava.

Ústřední vedení odboje domácího a Petiční výbor Věrni zůstaneme · Ústřední vedení odboje domácího a Tři králové (protinacistický odboj) · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Berlín a Petiční výbor Věrni zůstaneme · Berlín a Tři králové (protinacistický odboj) · Vidět víc »

Gestapo

Sídlo hlavního úřadu gestapa na Prinz-Albrecht-Straße v Berlíně (1933) Petschkův palác neboli Petschkárna, kde sídlila hlavní úřadovna gestapa v Protektorátu Čechy a Morava Gestapo (zkratka z Geheime Staatspolizei, česky „tajná státní policie“) byla tajná policie nacistického Německa, působící i na jím okupovaných územích.

Gestapo a Petiční výbor Věrni zůstaneme · Gestapo a Tři králové (protinacistický odboj) · Vidět víc »

Londýn

Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.

Londýn a Petiční výbor Věrni zůstaneme · Londýn a Tři králové (protinacistický odboj) · Vidět víc »

Obrana národa

Obrana národa (ON) byla vojenská protinacisticky zaměřená odbojová organizace.

Obrana národa a Petiční výbor Věrni zůstaneme · Obrana národa a Tři králové (protinacistický odboj) · Vidět víc »

Politické ústředí

Politické ústředí (PÚ) byla protiněmecká odbojová organizace působící na území Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 až 1940 a zaměřovalo se na udržování zpravodajských kontaktů s exilem.

Petiční výbor Věrni zůstaneme a Politické ústředí · Politické ústředí a Tři králové (protinacistický odboj) · Vidět víc »

Protektorát Čechy a Morava

Protektorát Čechy a Morava byla část československého území, od 15., respektive 16.

Petiční výbor Věrni zůstaneme a Protektorát Čechy a Morava · Protektorát Čechy a Morava a Tři králové (protinacistický odboj) · Vidět víc »

Prozatímní státní zřízení

Prozatímní státní zřízení (slovensky Dočasné štátne zriadenie) byl oficiální název československé exilové vlády v Londýně v období existence protektorátu Čechy a Morava a první Slovenské republiky během druhé světové války.

Petiční výbor Věrni zůstaneme a Prozatímní státní zřízení · Prozatímní státní zřízení a Tři králové (protinacistický odboj) · Vidět víc »

Viktor Kaufmann

Viktor Kaufmann (21. srpna 1900 Praha – 26. února 1945 Neubrandenburg) byl lékař (internista); starší bratr Hedy Kaufmannové (1905–1981) – spisovatelky, překladatelky a účastnice českého protinacistického odboje.

Petiční výbor Věrni zůstaneme a Viktor Kaufmann · Tři králové (protinacistický odboj) a Viktor Kaufmann · Vidět víc »

Vladimír Krajina

Vladimír Krajina (30. ledna 1905 Slavice u Třebíče farnost Třebíč-Jejkov – 1. června 1993 Vancouver, Kanada) byl vědec, pedagog, politik a jeden z hlavních představitelů domácího nekomunistického odboje za druhé světové války.

Petiční výbor Věrni zůstaneme a Vladimír Krajina · Tři králové (protinacistický odboj) a Vladimír Krajina · Vidět víc »

30. červen

30.

30. červen a Petiční výbor Věrni zůstaneme · 30. červen a Tři králové (protinacistický odboj) · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Petiční výbor Věrni zůstaneme a Tři králové (protinacistický odboj)

Petiční výbor Věrni zůstaneme má 98 vztahy, zatímco Tři králové (protinacistický odboj) má 80. Jak oni mají společné 13, index Jaccard je 7.30% = 13 / (98 + 80).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Petiční výbor Věrni zůstaneme a Tři králové (protinacistický odboj). Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »