Pracujeme na obnovení aplikace Unionpedia v Google Play Store
OdchozíPřicházející
🌟Zjednodušili jsme náš design pro lepší navigaci!
Instagram Facebook X LinkedIn

Planeta

Index Planeta

Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).

Obsah

  1. 87 vztahy: Asteroid, Astronomická jednotka, Astronomický kongres v Praze, Atmosféra, Ceres (trpasličí planeta), Definice planety z roku 2006, Devátá planeta, Doba oběhu, Dusík, Dysnomia (měsíc), Energie, Eris (trpasličí planeta), Excentricita, Exoplaneta, Galaxie Mléčná dráha, Ganymed (měsíc), Gonggong (plutoid), Gravitace, Helium, Hnědý podtrpaslík, Hnědý trpaslík, Hvězda, Hydrostatická rovnováha, Jupiter (planeta), Kepler (sonda), Kometa, Kyslík, Ledový obr, Makemake (trpasličí planeta), Mars (planeta), Měsíc, Měsíc (satelit), Měsíce Haumey, Měsíce Jupiteru, Měsíce Marsu, Měsíce Neptunu, Měsíce Pluta, Měsíce Saturnu, Měsíce Uranu, Merkur (planeta), Methan, Mezinárodní astronomická unie, Mlhovinová hypotéza, Molekulární mračno, Neon, Neptun (planeta), Orcus (planetka), Oxid uhličitý, Planetární soustava, Planetka, ... Rozbalte index (37 více) »

  2. Planetologie
  3. Planety
  4. Pozorování vesmíru

Asteroid

Galileo Asteroid je starší a nepřesné, ale stále často používané označení těles, která se správně nazývají planetky.

Vidět Planeta a Asteroid

Astronomická jednotka

Astronomická jednotka (doporučená značka jednotky au, Rezoluce B2, s. 1. IAU, 2012 (anglicky)Příručka SI: z anglického astronomical unit, nebo ua z francouzského unité astronomique; běžně se používá i značka AU, případně UA, obě zavedené dříve platnými normamiČSN 01 1300 Zákonné měřicí jednotky.

Vidět Planeta a Astronomická jednotka

Astronomický kongres v Praze

#PŘESMĚRUJ Astronomický kongres 2006.

Vidět Planeta a Astronomický kongres v Praze

Atmosféra

atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru.

Vidět Planeta a Atmosféra

Ceres (trpasličí planeta)

(1) Ceres (symbol) je prvním objeveným a současně svým rovníkovým průměrem 975 km největším objektem obíhajícím mezi drahami Marsu a Jupiteru, tedy v oblasti hlavního pásu planetek.

Vidět Planeta a Ceres (trpasličí planeta)

Definice planety z roku 2006

Eulerův diagram s různými typy těles sluneční soustavy Definice planety sluneční soustavy byla přijata 24. srpna 2006 na zasedání Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Praze.

Vidět Planeta a Definice planety z roku 2006

Devátá planeta

Devátá planeta sluneční soustavy (anglicky pracovně nazývaná, do češtiny překládáno planeta Devět, Devítka) je hypotetická planeta, jejíž možnou existenci oznámili v lednu 2016 astronomové z Kalifornského technologického institutu.

Vidět Planeta a Devátá planeta

Doba oběhu

Doba oběhu neboli perioda oběhu, též oběžná doba je jedním z alternativních elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru.

Vidět Planeta a Doba oběhu

Dusík

Dusík (chemická značka N, nitrogenium) je plynný chemický prvek, tvořící hlavní složku zemské atmosféry.

Vidět Planeta a Dusík

Dysnomia (měsíc)

Dysnomia, celým názvem (136199) Eris I Dysnomia, je jediný známý přirozený satelit trpasličí planety Eris (zatím nejhmotnější známá trpasličí planeta ve sluneční soustavě).

Vidět Planeta a Dysnomia (měsíc)

Energie

Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.

Vidět Planeta a Energie

Eris (trpasličí planeta)

(136199) Eris (symbol) je plutoid, patřící do rodiny transneptunických těles, pocházejících z Kuiperova pásu (skupina SDO), poprvé pozorovaný v roce 2003.

Vidět Planeta a Eris (trpasličí planeta)

Excentricita

#PŘESMĚRUJ Výstřednost kuželosečky.

Vidět Planeta a Excentricita

Exoplaneta

nedostupné.

Vidět Planeta a Exoplaneta

Galaxie Mléčná dráha

Mléčná dráhaJay M. Pasachoff ve své učebnici Astronomie říká, že při pohledu ze Země do vesmíru se pojem Mléčná dráha vztahuje výhradně na pás světla, který galaxie tvoří na noční obloze, zatímco tato galaxie by se měla označovat celým jménem Galaxie Mléčná dráha; mezi astronomy však v tomto není shoda: Pasachoff, Jay M.

Vidět Planeta a Galaxie Mléčná dráha

Ganymed (měsíc)

#PŘESMĚRUJ Ganymedes (měsíc).

Vidět Planeta a Ganymed (měsíc)

Gonggong (plutoid)

(225088) Gonggong (v české transkripci čínšiny Kung-kung, předběžným označením 2007 OR10; symbol) je velké transneptunické těleso, které obíhá v Kuiperově pásu.

Vidět Planeta a Gonggong (plutoid)

Gravitace

Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.

Vidět Planeta a Gravitace

Helium

Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.

Vidět Planeta a Helium

Hnědý podtrpaslík

Porovnání velikosti Slunce, hnědého podtrpaslíka a Jupitera Hnědý podtrpaslík či hnědý trpaslík s hmotností planety případně toulavá planeta je astronomický objekt vytvořený stejným způsobem jako hvězdy a hnědí trpaslíci (tj.

Vidět Planeta a Hnědý podtrpaslík

Hnědý trpaslík

První objevený hnědý trpaslík Gliese 229B Hnědý trpaslík je subhvězdný objekt, který nevyzařuje světlo a energii díky termonukleárním reakcím jako hvězdy hlavní posloupnosti, ale má vodivý povrch a jádro.

Vidět Planeta a Hnědý trpaslík

Hvězda

ESA) rudého obra Vyobrazení Slunce, hvězdy hlavní posloupnosti typu G, v nepravých barvách Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce.

Vidět Planeta a Hvězda

Hydrostatická rovnováha

Grafické znázornění rovnováhy tíhové síly a vztlakové síly Hydrostatická rovnováha nastává, když je tíhová síla rovna velikosti vztlakové síly, působící v opačném směru.

Vidět Planeta a Hydrostatická rovnováha

Jupiter (planeta)

Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, v pořadí pátá od Slunce.

Vidět Planeta a Jupiter (planeta)

Kepler (sonda)

Kepler byla mise NASA, která měla za úkol hledat vzdálené exoplanety podobné Zemi.

Vidět Planeta a Kepler (sonda)

Kometa

Kometa Hale-Bopp s bílým prachovým a modrým plynovým ohonem (březen 1997) Kometa (z coma,, vlasy), zastarale vlasatice, je malé těleso sluneční soustavy složené především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice výstředné (excentrické) eliptické trajektorii kolem Slunce.

Vidět Planeta a Kometa

Kyslík

Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.

Vidět Planeta a Kyslík

Ledový obr

Neptun ze sondy Voyager 2 Ledoví obři jsou někdy vyčleňovanou podskupinou plynných obrů, která má ukázat odlišnost těchto planet.

Vidět Planeta a Ledový obr

Makemake (trpasličí planeta)

(136472) Makemake (symbol) je trpasličí planeta obíhající za drahou Neptunu.

Vidět Planeta a Makemake (trpasličí planeta)

Mars (planeta)

Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru.

Vidět Planeta a Mars (planeta)

Měsíc

Měsíc je jediná známá přirozená družice Země.

Vidět Planeta a Měsíc

Měsíc (satelit)

Měsíce ve sluneční soustavě v měřítku vzhledem k Zemi Měsíc, též přirozený satelit či přirozená družice (zastarale trabant nebo souputník) je kosmické těleso přirozeného původu pohybující se po oběžné dráze kolem jiného (většího) vesmírného tělesa, kterým může být planeta, trpasličí planeta nebo planetka.

Vidět Planeta a Měsíc (satelit)

Měsíce Haumey

Trpasličí planeta Haumea a její měsíce Oběžné dráhy měsíců Haumey Trpasličí planeta Haumea má dva měsíce Hiʻiaka a Namaka.

Vidět Planeta a Měsíce Haumey

Měsíce Jupiteru

Jupiter má 80 měsíců.

Vidět Planeta a Měsíce Jupiteru

Měsíce Marsu

Phobos (nahoře), Deimos (dole) Phobos a Deimos jsou jména dvou měsíců Marsu.

Vidět Planeta a Měsíce Marsu

Měsíce Neptunu

Měsíce Neptunu jsou měsíce obíhající kolem planety Neptun.

Vidět Planeta a Měsíce Neptunu

Měsíce Pluta

Schéma měsíců Pluta se zachováním poměrů vzdáleností a velikostí (pro zpozorování menších měsíců otevřte a dvakrát klikněte) Pluto a jeho okolíKolem trpasličí planety Pluto obíhá podle současných (2013) znalostí pět měsíců.

Vidět Planeta a Měsíce Pluta

Měsíce Saturnu

S platností ke květnu 2023 je známo celkem 145 měsíců planety Saturn a 53 z nich je pojmenováno.

Vidět Planeta a Měsíce Saturnu

Měsíce Uranu

Největší Uranovy měsíce: zleva Puck, Miranda, Ariel, Umbriel, Titania a Oberon Planeta Uran má 27 v současné době známých měsíců.

Vidět Planeta a Měsíce Uranu

Merkur (planeta)

Merkur je Slunci nejbližší a současně i nejmenší planetou sluneční soustavy, dosahuje pouze 140 % velikosti zemského Měsíce a je menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan.

Vidět Planeta a Merkur (planeta)

Methan

Geometrie molekuly methanu. Červenými linkami naznačen opsaný čtyřstěn hybridizovanými orbitaly sp3 Methan (mimo chemii dle PČP metan) neboli podle systematického názvosloví karban je nejjednodušší alkan, a tedy i nejjednodušší stabilní uhlovodík vůbec.

Vidět Planeta a Methan

Mezinárodní astronomická unie

Bývalá prezidentka Mezinárodní astronomické unie Catherine Cesarsky a vedle ní sedící bývalý generální sekretář Karel van der Hucht na 26. astronomickém kongresu v Praze Mezinárodní astronomická unie (International Astronomical Union, zkráceně IAU) je mezinárodní organizace, která sdružuje profesionální astronomy a národní astronomické společnosti světa.

Vidět Planeta a Mezinárodní astronomická unie

Mlhovinová hypotéza

Hubbleova vesmírného dalekohledu Mlhovinová hypotéza (též nebulární hypotéza) je v současné době nejrozšířenější astronomickou hypotézou vysvětlující vznik sluneční soustavy.

Vidět Planeta a Mlhovinová hypotéza

Molekulární mračno

vydavatel.

Vidět Planeta a Molekulární mračno

Neon

Neon (chemická značka Ne, Neonum) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny.

Vidět Planeta a Neon

Neptun (planeta)

Neptun (česky zastarale Vodopán) je osmá, od Slunce nejvzdálenější planeta sluneční soustavy; řadí se mezi plynné obry.

Vidět Planeta a Neptun (planeta)

Orcus (planetka)

(90482) Orcus (známý také pod svým předběžným označením 2004 DW) je objekt Kuiperova pásu (KBO), objevený 17. února 2004 (historie předobjevových snímků však sahá až do roku 1951) astronomy Michaelem Brownem z Caltechu, Chadwickem Trujillem z observatoře Gemini a Davidem Rabinowitzem z Yale University.

Vidět Planeta a Orcus (planetka)

Oxid uhličitý

Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu; při vyšších koncentracích může mít v ústech slabě nakyslou chuť.

Vidět Planeta a Oxid uhličitý

Planetární soustava

Umělecká představa možné planetární soustavy Planetární soustava je soustava různých vesmírných těles obíhajících hvězdu, sestávající například z planet, trpasličích planet, měsíců, planetek, meteoroidů, komet a kosmického prachu.

Vidět Planeta a Planetární soustava

Planetka

Galileo Planetka je malé těleso obíhající kolem Slunce nebo jiné hvězdy (tam se zatím tato tělesa jen předpokládají, dosud nebyla objevena žádná planetka u jiné hvězdy), vzhledem k malé hmotnosti většinou nepravidelného tvaru.

Vidět Planeta a Planetka

Planetologie

sluneční soustavy. Planetologie – nebo také planetární vědy – byla dříve součástí astronomie, avšak se začátkem průzkumu ostatních těles sluneční soustavy automatickými sondami v 60.

Vidět Planeta a Planetologie

Pluto (trpasličí planeta)

Pluto, oficiální označení (134340) Pluto a se symboly nebo, je největší a po Eris druhou nejhmotnější známou trpasličí planetou sluneční soustavy.

Vidět Planeta a Pluto (trpasličí planeta)

Plynný obr

Jupiter Plynný obr je velká planeta, která není složena převážně z hornin nebo jiné pevné látky - obří planety jsou tvořeny z plynů.

Vidět Planeta a Plynný obr

Počítačová simulace

Počítačová simulace je simulace, při níž je modelem počítačový program, který se pokouší simulovat abstraktní model určitého systému.

Vidět Planeta a Počítačová simulace

Praha

Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15.

Vidět Planeta a Praha

Protohvězda

temnou mlhovinu, která zárodek hvězdy zpravidla obklopuje a zakrývá Protohvězda, prahvězda nebo globule je velmi mladý objekt, který stále nabírá hmotu ze svého mateřského molekulárního mračna.

Vidět Planeta a Protohvězda

Protoplanetární disk

ALMA) Protoplanetární disk je zploštělý oblak prachu a plynu ve vesmíru, který rotuje kolem vznikající hvězdy anebo kolem právě zformované hvězdy.

Vidět Planeta a Protoplanetární disk

Prstence Jupiteru

Schéma Jupiterových prstenců ukazující hlavní čtyři pásy Planeta Jupiter má systém planetárních prstenců, které jsou známé jako Jupiterovy prstence.

Vidět Planeta a Prstence Jupiteru

Prstence Neptunu

Neptunovy prstence - Voyager 2 Planeta Neptun má systém planetárních prstenců, které jsou známé jako Neptunovy prstence.

Vidět Planeta a Prstence Neptunu

Prstence Saturnu

Prstence Saturnovy prstence jsou prstence z ohromného množství úlomků ledu a prachu obepínající planetu Saturn v rovině jeho rovníku.

Vidět Planeta a Prstence Saturnu

Prstence Uranu

Schéma Uranových prstenců Uranův systém planetárních prstenců je nezřetelný.

Vidět Planeta a Prstence Uranu

Quaoar (planetka)

(50000) Quaoar je transneptunické těleso obíhající kolem Slunce v Kuiperově pásu.

Vidět Planeta a Quaoar (planetka)

Rotace

Rotace znamená především otočení (pootočení) nebo otáčení.

Vidět Planeta a Rotace

Saturn (planeta)

Saturn je v pořadí planet na šestém místě a po Jupiteru druhá největší planeta sluneční soustavy.

Vidět Planeta a Saturn (planeta)

Sedna (planetka)

(90377) Sedna (symbol) je velké transneptunické těleso (TNO), jehož průměr může dosahovat až dvou třetin průměru trpasličí planety Pluto a pohybující se sluneční soustavou po velmi výstředné dráze, v takzvaném odděleném disku.

Vidět Planeta a Sedna (planetka)

Seznam potenciálně obyvatelných exoplanet

Seznam potenciálně obyvatelných exoplanet je seznam nedávno objevených exoplanet, založený na katalogu Habitabilních exoplanet (HEC) a dat NASA.

Vidět Planeta a Seznam potenciálně obyvatelných exoplanet

Sklon dráhy

Sklon dráhy (cizím slovem inklinace) je jedním z elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru.

Vidět Planeta a Sklon dráhy

Slunce

Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.

Vidět Planeta a Slunce

Sluneční soustava

Planety a trpasličí planety sluneční soustavy. Velikost objektů je v měřítku, vzdálenosti mezi nimi nikoliv Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází planeta Země.

Vidět Planeta a Sluneční soustava

Sluneční vítr

Sluneční vítr - abstrakce Sluneční vítr je proud částic, který vychází ze Slunce.

Vidět Planeta a Sluneční vítr

Terestrická planeta

Charon.Na pozadí je ve správném měřítku kotouč Slunce. Terestrická planeta (někdy také kamenná planeta) je planeta, která je složena především z křemičitanových hornin.

Vidět Planeta a Terestrická planeta

Termonukleární fúze

deuteria Termonukleární reakce či termojaderná fúze je proces, při kterém dochází ke sloučení atomových jader (jaderné fúzi) za pomoci vysoké teploty a tlaku.

Vidět Planeta a Termonukleární fúze

Titan (měsíc)

Titan (Saturn VI) je největší ze 145 do května 2023 objevených měsíců planety Saturn.

Vidět Planeta a Titan (měsíc)

Tlak

Tlak Tlak je fyzikální veličina, obvykle označovaná symbolem p nebo P (z anglického pressure), vyjadřující poměr velikosti síly F, působící kolmo na rovinnou plochu a rovnoměrně spojitě rozloženou po této ploše, a obsahu této plochy S, tedy Pokud není tato síla F rozložena na dané ploše rovnoměrně, pak veličinu p, danou předchozím vzorcem, nazýváme střední tlak.

Vidět Planeta a Tlak

Toulavá planeta

Umělecká představa toulavé planety Toulavá planeta (také mezihvězdná planeta nebo nomádská planeta) je vesmírný objekt velikosti planety, který neobíhá kolem žádné hvězdy.

Vidět Planeta a Toulavá planeta

Transneptunické těleso

Transneptunické těleso (zkratka TNO z anglického Trans-Neptunian Object) je objekt v naší sluneční soustavě, který se pohybuje za oběžnou drahou planety Neptun.

Vidět Planeta a Transneptunické těleso

Trpasličí planeta

Přehled trpasličích těles (trpasličích planet a dalších kandidátů) za oběžnou dráhou Neptunu Trpasličí planeta je objekt sluneční soustavy, který je podobný planetě a musí splňovat následující kritéria.

Vidět Planeta a Trpasličí planeta

Uran (planeta)

Uran (latinsky Uranus) je sedmá planeta od Slunce, třetí největší a čtvrtá nejhmotnější planeta ve sluneční soustavě.

Vidět Planeta a Uran (planeta)

Vanth (měsíc)

Umělcova představa planetky Orcus a jejího měsíce Vanth Vanth je měsíc planetky Orcus, která obíhá v Kuiperově pásu za Neptunem.

Vidět Planeta a Vanth (měsíc)

Venuše (planeta)

Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě.

Vidět Planeta a Venuše (planeta)

Vodík

280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.

Vidět Planeta a Vodík

William Shakespeare

William Shakespeare (pokřtěn 26. dubna 1564, Stratford nad Avonou – 3. května 1616 podle gregoriánského kalendáře, Stratford nad Avonou) byl anglický básník, dramatik a herec, který bývá považován za největšího anglicky píšícího spisovatele a celosvětově nejvýznamnějšího dramatika.

Vidět Planeta a William Shakespeare

Země

Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.

Vidět Planeta a Země

1990

1990 (MCMXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Planeta a 1990

2006

Rok 2006 (MMVI) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.

Vidět Planeta a 2006

2007

Rok 2007 (MMVII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.

Vidět Planeta a 2007

225088 Gonggong

#PŘESMĚRUJ Gonggong (plutoid).

Vidět Planeta a 225088 Gonggong

Viz také

Planetologie

Planety

Pozorování vesmíru

Také známý jako Názvy planet.

, Planetologie, Pluto (trpasličí planeta), Plynný obr, Počítačová simulace, Praha, Protohvězda, Protoplanetární disk, Prstence Jupiteru, Prstence Neptunu, Prstence Saturnu, Prstence Uranu, Quaoar (planetka), Rotace, Saturn (planeta), Sedna (planetka), Seznam potenciálně obyvatelných exoplanet, Sklon dráhy, Slunce, Sluneční soustava, Sluneční vítr, Terestrická planeta, Termonukleární fúze, Titan (měsíc), Tlak, Toulavá planeta, Transneptunické těleso, Trpasličí planeta, Uran (planeta), Vanth (měsíc), Venuše (planeta), Vodík, William Shakespeare, Země, 1990, 2006, 2007, 225088 Gonggong.