Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Pražské jaro a Studená válka
Pražské jaro a Studená válka mají 31 věci společné (v Uniepedie): Antonín Novotný, Autokracie, Československá socialistická republika, Berlín, Brežněvova doktrína, Bulharsko, Demokracie, Druhá světová válka, Evropa, Glasnosť, Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, Japonsko, Josif Vissarionovič Stalin, Jugoslávie, Karibská krize, Komunismus, Leonid Iljič Brežněv, Maďarsko, Marxismus, Michail Sergejevič Gorbačov, Moskva, Německá demokratická republika, Nikita Sergejevič Chruščov, Perestrojka, Polsko, Rada vzájemné hospodářské pomoci, Sovětský svaz, Turecko, Varšavská smlouva, Východní blok, ..., Západní blok. Rozbalte index (1 více) »
Antonín Novotný
Hrob bývalého prezidenta Antonína Novotného na hřbitově Malvazinky. Antonín Josef Novotný (10. prosince 1904 Letňany – 28. ledna 1975 Praha) byl československý politik a funkcionář Komunistické strany Československa.
Antonín Novotný a Pražské jaro · Antonín Novotný a Studená válka ·
Autokracie
Autokracie (z řec. αὐτός – sám, κρατειν – vládnout, tedy samovláda) je v politickém významu slova forma vlády, ve které je držitelem veškeré moci autokrat – buď jednotlivec (monokracie), nebo úzká a sociálně uzavřená skupina lidí.
Autokracie a Pražské jaro · Autokracie a Studená válka ·
Československá socialistická republika
Československá socialistická republika (ČSSR) byl oficiální název Československa od 11. července 1960 do 29. března 1990.
Pražské jaro a Československá socialistická republika · Studená válka a Československá socialistická republika ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a Pražské jaro · Berlín a Studená válka ·
Brežněvova doktrína
Leonid Brežněv po kterém je doktrína pojmenována Brežněvova doktrína omezené suverenity řídila sovětskou zahraniční politiku od roku 1968 do Perestrojky.
Brežněvova doktrína a Pražské jaro · Brežněvova doktrína a Studená válka ·
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Bulharsko a Pražské jaro · Bulharsko a Studená válka ·
Demokracie
0–1 Tomáš Garrigue Masaryk, hlavní český představitel demokracie. Jednou k demokracii řekl: „Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby. Jaký pán, takový krám.“ Často říkal, že demokracie je diskuse.Demokracie (řecky,Δημοκρατία doslovně „vláda lidu“) je forma vlády, v níž o výkonu státní (obecní, krajské atd.) moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou.
Demokracie a Pražské jaro · Demokracie a Studená válka ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Druhá světová válka a Pražské jaro · Druhá světová válka a Studená válka ·
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Evropa a Pražské jaro · Evropa a Studená válka ·
Glasnosť
Michail Gorbačov Výraz glasnosť (гла́сность) pochází z ruského jazyka a znamená „otevřenost“ v politickém smyslu.
Glasnosť a Pražské jaro · Glasnosť a Studená válka ·
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (Vstup spojeneckých vojsk, Operace Dunaj, Okupace Československa) byla vpádem armád pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy do Československa (ČSSR), který se uskutečnil 21. srpna 1968.
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Pražské jaro · Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Studená válka ·
Japonsko
Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.
Japonsko a Pražské jaro · Japonsko a Studená válka ·
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Josif Vissarionovič Stalin a Pražské jaro · Josif Vissarionovič Stalin a Studená válka ·
Jugoslávie
Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.
Jugoslávie a Pražské jaro · Jugoslávie a Studená válka ·
Karibská krize
Karibská krize (též Kubánská krize) byla mezinárodní politická krize.
Karibská krize a Pražské jaro · Karibská krize a Studená válka ·
Komunismus
Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.
Komunismus a Pražské jaro · Komunismus a Studená válka ·
Leonid Iljič Brežněv
Leonid Iljič Brežněv (Kamenskoje (Каменское), Ruské impérium – 10. listopadu 1982, Moskva) byl sovětský politik, nejvyšší představitel Sovětského svazu (SSSR) v období let 1964–1982.
Leonid Iljič Brežněv a Pražské jaro · Leonid Iljič Brežněv a Studená válka ·
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Maďarsko a Pražské jaro · Maďarsko a Studená válka ·
Marxismus
Karl Marx a Friedrich Engels, otcové marxistického myšlení, montáž fotografií z 60. let 19. století Marxismus je metoda socioekonomické analýzy spojené s ekonomickou, politickou, společenskou teorií a praxí, vycházející z učení Karla Marxe a Friedricha Engelse a dále rozvíjená množstvím jejich následovníků.
Marxismus a Pražské jaro · Marxismus a Studená válka ·
Michail Sergejevič Gorbačov
#PŘESMĚRUJ Michail Gorbačov.
Michail Sergejevič Gorbačov a Pražské jaro · Michail Sergejevič Gorbačov a Studená válka ·
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Moskva a Pražské jaro · Moskva a Studená válka ·
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
Německá demokratická republika a Pražské jaro · Německá demokratická republika a Studená válka ·
Nikita Sergejevič Chruščov
Nikita Sergejevič Chruščov (někdy taky špatně Chruščev, anglicky psán Khrushchev, 15. dubna 1894 Kalinovka, Ruské impérium – 11. září 1971 Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský politik a státník, který v letech 1953 až 1964 zastával funkci prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (ÚV KSSS) a v letech 1958 až 1964 současně post předsedy rady ministrů (premiéra) Sovětského svazu (SSSR).
Nikita Sergejevič Chruščov a Pražské jaro · Nikita Sergejevič Chruščov a Studená válka ·
Perestrojka
Perestrojka (перестройка,, česky: přestavba) byla během 80. let série politických a ekonomických reforem v Sovětském svazu, pod vedením tehdejšího generálního tajemníka KSSS Michaila Gorbačova.
Perestrojka a Pražské jaro · Perestrojka a Studená válka ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Polsko a Pražské jaro · Polsko a Studená válka ·
Rada vzájemné hospodářské pomoci
RVHP neboli Rada vzájemné hospodářské pomoci (rusky: СЭВ, Совет Экономической Взаимопомощи, Sovět ekonomičeskoj vzaimopomošči, anglicky: Comecon, The Council for Mutual Economic Assistance) byla obchodní organizace, sdružující v době studené války socialistické státy sovětského bloku, založena v Moskvě v roce 1949 na popud sovětského vůdce Josifa Visarionoviče Stalina.
Pražské jaro a Rada vzájemné hospodářské pomoci · Rada vzájemné hospodářské pomoci a Studená válka ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Pražské jaro a Sovětský svaz · Sovětský svaz a Studená válka ·
Turecko
Turecko, plným názvem Turecká republika, je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.
Pražské jaro a Turecko · Studená válka a Turecko ·
Varšavská smlouva
Varšavská smlouva (oficiálně Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) byl vojenský pakt osmi evropských zemí východního bloku, existující v letech 1955 až 1991.
Pražské jaro a Varšavská smlouva · Studená válka a Varšavská smlouva ·
Východní blok
Státy východního bloku Východní blok (zkráceně Východ, též komunistický blok, sovětský blok nebo socialistický blok, rusky Восточная Европа, anglicky Eastern Europe) bylo označení pro skupinu socialistických států střední a východní Evropy, které byly satelitními státy Sovětského svazu (SSSR) během studené války (1947–1991).
Pražské jaro a Východní blok · Studená válka a Východní blok ·
Západní blok
355x355pixelů Západní blok (zkráceně Západ) bylo během studené války (1947–1991) označení pro státy vedené USA.
Pražské jaro a Západní blok · Studená válka a Západní blok ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Pražské jaro a Studená válka
- To, co mají společné Pražské jaro a Studená válka
- Podobnosti mezi Pražské jaro a Studená válka
Srovnání mezi Pražské jaro a Studená válka
Pražské jaro má 144 vztahy, zatímco Studená válka má 389. Jak oni mají společné 31, index Jaccard je 5.82% = 31 / (144 + 389).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Pražské jaro a Studená válka. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
