Rychlejší přístup než prohlížeči!
144 vztahy: Aeroflot, Akční program KSČ, Alexander Dubček, Alexej Kosygin, Anšlus, Anglie, Antonín Novotný, Ústřední výbor Komunistické strany Československa, Autokracie, Avangard Omsk, Azyl, Švýcarsko, Česká socialistická republika, Česká strana sociálně demokratická, Československá akademie věd, Československá nová vlna, Československá socialistická republika, Československá vlajka, Čierna nad Tisou, Činoherní klub, Berlín, Bratislava, Brežněvova doktrína, Bulharsko, Cambridge University Press, Cenzura, Chorvatské jaro, Demokracie, Demonstrace na Rudém náměstí v roce 1968, Divadlo Na zábradlí, Drahomír Kolder, Druhá světová válka, Dva tisíce slov, Eurokomunismus, Eurovision Song Contest, Evropa, Federace, Federální shromáždění, František Kriegel, František Vodsloň, Franz Kafka, Glasnosť, Gustáv Husák, Hudba, Imperialismus, Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, Irsko, Jan Palach, Japonsko, Jaromír Jágr, ..., Josef Smrkovský, Josif Vissarionovič Stalin, Jugoslávie, Kapitalismus, Karel Husa, Karel Kryl, Karibská krize, Klub 231, Klub angažovaných nestraníků, Komunismus, Komunistická strana, Komunistická strana Československa, Komunistická strana Slovenska (1948), Kontrarevoluce, Laterna magika, Lední hokej, Leninismus, Leonid Iljič Brežněv, Liblice, Liblická konference, Lidové milice, Literatura, Literární noviny, Luboš Fišer, Ludvík Svoboda, Ludvík Vaculík, Maďarsko, Martin (město), Marxismus, Marxismus-leninismus, Matica slovenská, Michail Sergejevič Gorbačov, Milan Kundera, Moskva, Německá demokratická republika, Nesnesitelná lehkost bytí, Nesnesitelná lehkost bytí (film), Nikita Sergejevič Chruščov, Normalizace, Obuškový zákon, Oldřich Švestka, Oldřich Černík, Ota Šik, Pekingské jaro, Perestrojka, Polsko, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, Pražské jaro (festival), Pražské povstání, Praha, Proletariát, Protiokupační demonstrace v roce 1969, Provolání Všemu lidu ČSSR, První vláda Oldřicha Černíka, Rada vzájemné hospodářské pomoci, Rakousko, Revoluce v roce 1848, Sametová revoluce, Slovenská národní rada, Slovenská socialistická republika, Socialismus, Sovětský svaz, Spotřební zboží, Stěpan Vasiljevič Červoněnko, Stockholm, Studená válka, Svátek práce, Světová výstava 1958, Svoboda tisku, The Beatles, The Rolling Stones, Tom Stoppard, Toronto, Turecko, Události pražského jara, Varšavská smlouva, Vasil Biľak, Václav Slavík, Václavské náměstí, Východní blok, Viktor Suvorov, Vláda Jozefa Lenárta, Vojenská okupace, Vysočanský sjezd KSČ, Západní blok, Závod míru, Zdeněk Mlynář, 1968, 3. srpen, 30. březen, 5. duben, 6. duben, 8. duben, 9. září. Rozbalte index (94 více) »
Aeroflot
Aeroflot (v ruštině: ОАО «Аэрофлот – Российские авиалинии») je největší ruská letecká společnost s hlavní leteckou základnou na letišti Šeremeťjevo nedaleko Moskvy.
Nový!!: Pražské jaro a Aeroflot · Vidět víc »
Akční program KSČ
Akční program KSČ z roku 1968 (dále jen AP) byl programový dokument, který měl řešit hlavní příčiny, které vedly k tzv.
Nový!!: Pražské jaro a Akční program KSČ · Vidět víc »
Alexander Dubček
Alexander Dubček (27. listopadu 1921 Uhrovec – 7. listopadu 1992 Praha) byl československý politik slovenské národnosti, hlavní osobnost pražského jara 1968.
Nový!!: Pražské jaro a Alexander Dubček · Vidět víc »
Alexej Kosygin
Alexej Nikolajevič Kosygin (Petrohrad – 18. prosince 1980, Moskva) byl sovětský politik, funkcionář Komunistické strany Sovětského svazu.
Nový!!: Pražské jaro a Alexej Kosygin · Vidět víc »
Anšlus
Rozloha Třetí říše v roce 1939, po anšlusu Rakouska, anexi Sudet a Česko-Slovenska Anšlus, německy Anschluss (do reformy němčiny v roce 1996 psáno Anschluß, výslovnost dle IPA) je německý výraz pro připojení, do jiných jazyků převzaté jinak běžné slovo označuje připojení Rakouska 12. března 1938 k nacistickému Německu.
Nový!!: Pražské jaro a Anšlus · Vidět víc »
Anglie
Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Nový!!: Pražské jaro a Anglie · Vidět víc »
Antonín Novotný
Hrob bývalého prezidenta Antonína Novotného na hřbitově Malvazinky. Antonín Josef Novotný (10. prosince 1904 Letňany – 28. ledna 1975 Praha) byl československý politik a funkcionář Komunistické strany Československa.
Nový!!: Pražské jaro a Antonín Novotný · Vidět víc »
Ústřední výbor Komunistické strany Československa
Ústřední výbor Komunistické strany Československa byl nejvyšší orgán KSČ mezi dvěma po sobě následujícími sjezdy.
Nový!!: Pražské jaro a Ústřední výbor Komunistické strany Československa · Vidět víc »
Autokracie
Autokracie (z řec. αὐτός – sám, κρατειν – vládnout, tedy samovláda) je v politickém významu slova forma vlády, ve které je držitelem veškeré moci autokrat – buď jednotlivec (monokracie), nebo úzká a sociálně uzavřená skupina lidí.
Nový!!: Pražské jaro a Autokracie · Vidět víc »
Avangard Omsk
Avangard Omsk (rusky: Авангард Омск) je profesionální ruský hokejový tým z města Omsk.
Nový!!: Pražské jaro a Avangard Omsk · Vidět víc »
Azyl
Mezník oblasti útočiště kolem kostela (St. Georgenberg, Tyrolsko) Azyl (z řec. asylon, útočiště) je právní ochrana uprchlého cizince, který ve státě, jehož je státním občanem nebo kde bydlel (pokud jde o osobu bez státního občanství), má opodstatněné obavy z pronásledování, z rasových, náboženských nebo národnostních důvodů, z důvodů sexuální orientace či zdravotního stavu, kvůli zastávání určitých politických názorů či hlásání těchto názorů, přičemž tyto postoje jsou hodnoceny jako legitimní (např. ne nutně propagace nacismu), pro biologickou příbuznost s nějakou osobou nebo kvůli příslušnosti k určitému sociálnímu agregátu (např. náhodní svědci zločinů proti lidskosti) či sociální skupině, která nemá charakter zločinecké organizace, kvůli svému zvláštnímu tělesnému či jinému znamení, jež by mohlo být spojováno s nebezpečnými předsudky (např. pověry o čarodějnictví v rovníkové Africe), obává se výkonu soudně či jinak uloženého trestu, jenž je hodnocen jako nepřiměřeně přísný, exemplární trest či jako trest nehumánní (např. z pohledu mnoha států trest smrti), nebo možnosti, že takový trest bude uložen, a vzhledem k těmto obavám se nechce nebo nemůže vrátit zpět do svého domovského státu.
Nový!!: Pražské jaro a Azyl · Vidět víc »
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Nový!!: Pražské jaro a Švýcarsko · Vidět víc »
Česká socialistická republika
Česká socialistická republika byl členský stát federativní Československé socialistické republiky.
Nový!!: Pražské jaro a Česká socialistická republika · Vidět víc »
Česká strana sociálně demokratická
#PŘESMĚRUJ Sociální demokracie (Česko).
Nový!!: Pražské jaro a Česká strana sociálně demokratická · Vidět víc »
Československá akademie věd
Československá akademie věd (ČSAV) byla v letech 1953–1992 nejvyšší československá vědecká instituce, akademie věd; na ni navázala současná Akademie věd České republiky (AV ČR).
Nový!!: Pražské jaro a Československá akademie věd · Vidět víc »
Československá nová vlna
Československá nová vlna je pojem používaný pro generaci československých filmových scenáristů a režisérů začínajících tvořit v 60. letech 20. století, jako jsou Miloš Forman, Věra Chytilová, Ivan Passer, Jaroslav Papoušek, Antonín Máša, Pavel Juráček, Jiří Menzel, Jan Němec, Ester Krumbachová, Jaromil Jireš, Evald Schorm, Jan Schmidt, Juraj Herz, Juraj Jakubisko, Dušan Hanák nebo Elo Havetta, a pro jejich tehdejší tvorbu.
Nový!!: Pražské jaro a Československá nová vlna · Vidět víc »
Československá socialistická republika
Československá socialistická republika (ČSSR) byl oficiální název Československa od 11. července 1960 do 29. března 1990.
Nový!!: Pražské jaro a Československá socialistická republika · Vidět víc »
Československá vlajka
23px Československá vlajka (1920–1939 a 1945–1992) alt.
Nový!!: Pražské jaro a Československá vlajka · Vidět víc »
Čierna nad Tisou
Sídliště Romská čtvrť Čierna nad Tisou (maďarsky, ukrajinsky) je město na východním Slovensku v okrese Trebišov, blízko hranic s Maďarskem a Ukrajinou.
Nový!!: Pražské jaro a Čierna nad Tisou · Vidět víc »
Činoherní klub
Činoherní klub je pražské divadlo, jež vzniklo roku 1965 jako součást Státního divadelního studia (ředitel Miloš Hercík).
Nový!!: Pražské jaro a Činoherní klub · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Pražské jaro a Berlín · Vidět víc »
Bratislava
Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.
Nový!!: Pražské jaro a Bratislava · Vidět víc »
Brežněvova doktrína
Leonid Brežněv po kterém je doktrína pojmenována Brežněvova doktrína omezené suverenity řídila sovětskou zahraniční politiku od roku 1968 do Perestrojky.
Nový!!: Pražské jaro a Brežněvova doktrína · Vidět víc »
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Pražské jaro a Bulharsko · Vidět víc »
Cambridge University Press
Cambridge University Press je akademické nakladatelství a vydavatelství oficiálních dokumentů Univerzity v Cambridgi.
Nový!!: Pražské jaro a Cambridge University Press · Vidět víc »
Cenzura
Není klasifikováno / nejsou data col-endNení klasifikováno / nejsou data Cenzura je kontrola a omezování sdělování informací hromadnými sdělovacími prostředky, obvykle tiskem či dalšími veřejnými médii, ale i veřejnými proslovy, dopisy a podobně.
Nový!!: Pražské jaro a Cenzura · Vidět víc »
Chorvatské jaro
Deklarace Chorvatské jaro (chorvatsky Hrvatsko proljeće, kolokviálně i MASPOK (masovni pokret, doslova masové hnutí)) byl liberalizační proces v Socialistické republice Chorvatsko v období titoistické Jugoslávie.
Nový!!: Pražské jaro a Chorvatské jaro · Vidět víc »
Demokracie
0–1 Tomáš Garrigue Masaryk, hlavní český představitel demokracie. Jednou k demokracii řekl: „Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby. Jaký pán, takový krám.“ Často říkal, že demokracie je diskuse.Demokracie (řecky,Δημοκρατία doslovně „vláda lidu“) je forma vlády, v níž o výkonu státní (obecní, krajské atd.) moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou.
Nový!!: Pražské jaro a Demokracie · Vidět víc »
Demonstrace na Rudém náměstí v roce 1968
Za vaši a naši svobodu Lobnoje mesto, 2005 Demonstrace na Rudém náměstí v roce 1968 se konala 25.
Nový!!: Pražské jaro a Demonstrace na Rudém náměstí v roce 1968 · Vidět víc »
Divadlo Na zábradlí
Divadlo Na zábradlí je jedno z nejznámějších menších divadel v Praze a představuje přední scénu současných divadelních tendencí.
Nový!!: Pražské jaro a Divadlo Na zábradlí · Vidět víc »
Drahomír Kolder
Drahomír Kolder (29. prosince 1925 Ostrava – 20. srpna 1972 Praha) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.
Nový!!: Pražské jaro a Drahomír Kolder · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Pražské jaro a Druhá světová válka · Vidět víc »
Dva tisíce slov
Dva tisíce slov (úplný název Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, vědcům, umělcům a všem) byl jeden ze dvou nejvýznamnějších dokumentů pražského jara; zatímco Akční program KSČ byl výzvou k reformě komunistické strany, Dva tisíce slov obsahovalo podněty, které šly za rámec Akčního programu.
Nový!!: Pražské jaro a Dva tisíce slov · Vidět víc »
Eurokomunismus
Eurokomunismus (též neokomunismus nebo demokratický komunismus) je politická ideologie, ovlivněná principy marxismu, socialismu a pluralismu, která se snažila prosadit komunismus v západní Evropě 70.
Nový!!: Pražské jaro a Eurokomunismus · Vidět víc »
Eurovision Song Contest
Velká cena Eurovize (anglicky Eurovision Song Contest, francouzsky Concours Eurovision de la chanson, doslova Písňová soutěž Eurovize, též jenom Eurovize) je každoroční hudební soutěž pořádaná zeměmi, které jsou aktivními členy Evropské vysílací unie.
Nový!!: Pražské jaro a Eurovision Song Contest · Vidět víc »
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Nový!!: Pražské jaro a Evropa · Vidět víc »
Federace
Federace (fœdus, „smlouva“) je typ uspořádání státu, kdy jde o složený stát, skládající se ze států - členů federace s různým označením (státy, země, republiky, kantony, provincie).
Nový!!: Pražské jaro a Federace · Vidět víc »
Federální shromáždění
Federální shromáždění (zkráceně FS, plným názvem Federální shromáždění Československé socialistické republiky, později Federální shromáždění Československé Federativní Republiky, poté Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky) byl dvoukomorový federální parlament v ČSSR (v letech 1969–1990) a ČSFR (1990–1992), nástupce dřívějšího Národního shromáždění ČSSR.
Nový!!: Pražské jaro a Federální shromáždění · Vidět víc »
František Kriegel
František Kriegel (10. dubna 1908 Stanislaviv, Halič – 3. prosince 1979 Praha) byl československý lékař, politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.
Nový!!: Pražské jaro a František Kriegel · Vidět víc »
František Vodsloň
František Vodsloň (16. března 1906 Praha – 5. května 2002 Praha) byl český a československý poúnorový politik Komunistické strany Československa, poslanec Národního shromáždění ČSR, Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění, který po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa patřil mezi jediné čtyři poslance parlamentu, kteří odmítli hlasovat pro přijetí smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR.
Nový!!: Pražské jaro a František Vodsloň · Vidět víc »
Franz Kafka
Franz Kafka (německá výslovnost: IPA:,; 3. července 1883 Praha – 3. června 1924 Kierling u Klosterneuburgu); židovským jménem Anšel (אנשיל), byl pražský německy píšící židovský spisovatel.
Nový!!: Pražské jaro a Franz Kafka · Vidět víc »
Glasnosť
Michail Gorbačov Výraz glasnosť (гла́сность) pochází z ruského jazyka a znamená „otevřenost“ v politickém smyslu.
Nový!!: Pražské jaro a Glasnosť · Vidět víc »
Gustáv Husák
Gustáv Husák (původním křestním jménem Augustín, 10. ledna 1913 Dúbravka – 18. listopadu 1991 Bratislava) byl československý politik slovenského původu, vrcholný představitel vládnoucí Komunistické strany Československa a v letech 1975–1989 osmý prezident Československa.
Nový!!: Pražské jaro a Gustáv Husák · Vidět víc »
Hudba
Notový zápis hudby Hudba je organizovaný systém zvuků produkovaný člověkem a určený pro lidské vnímání; oproti řeči, která slouží především k dorozumívání, je cílem hudby především estetické působení.
Nový!!: Pražské jaro a Hudba · Vidět víc »
Imperialismus
Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Imperialismus je pojem užívaný k označení velmocenské, dobyvačné, expanzivní a militantní politiky, vedené snahou o rozšíření vlivu jednoho státu nad jinými s cílem vytvoření velmoci nebo získání dominantního vlivu nad územím, na které si tento stát činí nárok z historických, nacionálních, náboženských, ekonomických nebo politických důvodů (přírodní bohatství, levné pracovní síly, strategické body).
Nový!!: Pražské jaro a Imperialismus · Vidět víc »
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (Vstup spojeneckých vojsk, Operace Dunaj, Okupace Československa) byla vpádem armád pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy do Československa (ČSSR), který se uskutečnil 21. srpna 1968.
Nový!!: Pražské jaro a Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa · Vidět víc »
Irsko
Irsko (také a, Irská republika) je stát v severozápadní Evropě, zaujímající zhruba pět šestin povrchu stejnojmenného ostrova. Irsko sousedí na severu s částí Spojeného království – Severním Irskem. Jeho břehy omývá na západě Atlantský oceán, na východě Irské moře, na jihovýchodě Svatojiřský průliv a na jihu Keltské moře. Irsko je unitární parlamentní republika v čele s prezidentem. Hlavním městem je Dublin. Samostatné Irsko je výsledkem mnoholetého boje za nezávislost na Spojeném království Velké Británie a Irska. 29. prosince 1937 se Irská republika stala nástupcem Irského svobodného státu, jenž byl založen 6. prosince 1922. Ačkoliv se irský hrubý domácí produkt na hlavu ve světovém měřítku pohybuje mezi první desítkou, v závislosti na zdroji, bývalo Irsko jedním z nejchudších států západní Evropy a mělo vysokou míru emigrace. V 50. letech 20. století byla zavedena ekonomie protekcionismu a Irsko se v roce 1973 připojilo k Evropskému společenství (současné Evropské unii). V 80. letech 20. století vedla ekonomická krize Irsko k započetí velkých ekonomických reforem. Následná liberální ekonomická politika (mj.
Nový!!: Pražské jaro a Irsko · Vidět víc »
Jan Palach
Jan Palach (11. srpna 1948 Praha – 19. ledna 1969 Praha) byl student historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který se upálil na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po začátku okupace Československa armádami států Varšavské smlouvy.
Nový!!: Pražské jaro a Jan Palach · Vidět víc »
Japonsko
Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.
Nový!!: Pražské jaro a Japonsko · Vidět víc »
Jaromír Jágr
Jaromír Jágr (* 15. února 1972 Kladno) je český hokejový útočník hrající od roku 2018 za český extraligový klub Rytíři Kladno, jehož je zároveň majoritním vlastníkem.
Nový!!: Pražské jaro a Jaromír Jágr · Vidět víc »
Josef Smrkovský
Josef Smrkovský (26. února 1911 Velenka – 15. ledna 1974 Praha) byl československý politik a funkcionář KSČ během pražského jara 1968, kdy zastával funkci předsedy Národního shromáždění ČSSR.
Nový!!: Pražské jaro a Josef Smrkovský · Vidět víc »
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Nový!!: Pražské jaro a Josif Vissarionovič Stalin · Vidět víc »
Jugoslávie
Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.
Nový!!: Pražské jaro a Jugoslávie · Vidět víc »
Kapitalismus
Kapitalismus je ekonomický systém, v němž jsou výrobní prostředky v soukromém vlastnictví a jsou provozovány v prostředí tržní ekonomiky za účelem dosažení zisku.
Nový!!: Pražské jaro a Kapitalismus · Vidět víc »
Karel Husa
Karel Husa (7. srpna 1921 Praha – 14. prosince 2016) byl americký hudební skladatel a dirigent českého původu.
Nový!!: Pražské jaro a Karel Husa · Vidět víc »
Karel Kryl
Karel Kryl (12. dubna 1944 Kroměříž – 3. března 1994 Mnichov, někdy také mylně uváděn Pasov) byl básník a písničkář, hlavní představitel československého protikomunistického protestsongu v letech 1963–1989.
Nový!!: Pražské jaro a Karel Kryl · Vidět víc »
Karibská krize
Karibská krize (též Kubánská krize) byla mezinárodní politická krize.
Nový!!: Pražské jaro a Karibská krize · Vidět víc »
Klub 231
Klub bývalých politických vězňů (Klub 231, K 231) byla organizace sdružující politické vězně komunistického režimu uvězněné mezi únorem 1948 a počátkem let 60.
Nový!!: Pražské jaro a Klub 231 · Vidět víc »
Klub angažovaných nestraníků
Klub angažovaných nestraníků (KAN) je politické hnutí, které vzniklo na jaře roku 1968 (žádost přijata NVP 8. dubna 1968).
Nový!!: Pražské jaro a Klub angažovaných nestraníků · Vidět víc »
Komunismus
Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.
Nový!!: Pražské jaro a Komunismus · Vidět víc »
Komunistická strana
Funkcionáři Komunistické strany Československa na tribuně (1950). Komunistické strany Sovětského svazu. Komunistická strana v širším smyslu je politická strana, která má ve své programu uskutečnění komunismu, tedy rovnostářské (beztřídní) solidární společnosti bez vykořisťování.
Nový!!: Pražské jaro a Komunistická strana · Vidět víc »
Komunistická strana Československa
Komunistická strana Československa (KSČ) byla v letech 1921–1992 krajně levicová totalitní politická strana v Československu, organizační součást Komunistické internacionály („Kominterny“, KI) a v letech 1948–1989 držitelka veškeré politické moci ve státě (byla definovaná tehdejší Ústavou jako „vedoucí síla ve společnosti i ve státě“).
Nový!!: Pražské jaro a Komunistická strana Československa · Vidět víc »
Komunistická strana Slovenska (1948)
Komunistická strana Slovenska (zkr. KSS; od 1. prosince 1990 do 31. ledna 1991 Komunistická strana Slovenska – Strana demokratickej ľavice – KSS-SDĽ; od 1. února 1991 do 7. dubna 1992 Strana demokratickej ľavice – SDĽ) byla zpočátku (od 28. září 1948 do 3. listopadu 1990) „územní organizací Komunistické strany Československa (KSČ) na Slovensku“ a od 4.
Nový!!: Pražské jaro a Komunistická strana Slovenska (1948) · Vidět víc »
Kontrarevoluce
Kontrarevoluce je regresivní společenský proces, který vystupuje proti revoluci.
Nový!!: Pražské jaro a Kontrarevoluce · Vidět víc »
Laterna magika
Laterna magika je první multimediální divadlo na světě.
Nový!!: Pražské jaro a Laterna magika · Vidět víc »
Lední hokej
Lední hokej (zkráceně také jen hokej) je týmový sport hraný na ledě.
Nový!!: Pražské jaro a Lední hokej · Vidět víc »
Leninismus
Vladimir Iljič Lenin 1920 Leninismus je ideový proud komunismu založený na myšlenkách a politických názorech Vladimira Iljiče Lenina.
Nový!!: Pražské jaro a Leninismus · Vidět víc »
Leonid Iljič Brežněv
Leonid Iljič Brežněv (Kamenskoje (Каменское), Ruské impérium – 10. listopadu 1982, Moskva) byl sovětský politik, nejvyšší představitel Sovětského svazu (SSSR) v období let 1964–1982.
Nový!!: Pražské jaro a Leonid Iljič Brežněv · Vidět víc »
Liblice
Obec Liblice se nachází v okrese Mělník, kraj Středočeský.
Nový!!: Pražské jaro a Liblice · Vidět víc »
Liblická konference
Franz Kafka (1923) Liblická konference, zvaná též kafkovská, přesným názvem však konference "Franz Kafka" (1963: Liblice, Mělník, Česko) byla první mezinárodní konferencí k tématu pražské německé literatury, která později vešla do dějin jako určitý mezník v procesu demokratizace Československa a jako jedna z předzvěstí Pražského jara v roce 1968.
Nový!!: Pražské jaro a Liblická konference · Vidět víc »
Lidové milice
Lidové milice (LM, slovensky Ľudové milície, ĽM) byly dělnické bojové jednotky, o jejichž vzniku rozhodl Ústřední výbor Komunistické strany Československa dne 21. února 1948 při přípravě komunistického převratu v Československu.
Nový!!: Pražské jaro a Lidové milice · Vidět víc »
Literatura
Oxfordské univerzitě Literatura (z latinského littera, písmeno) neboli písemnictví, někdy také slovesnost, je v širším slova smyslu souhrn všech písemně zaznamenaných textů, v moderních definicích někdy včetně ústně tradovaných projevů (například ústní lidová slovesnost).
Nový!!: Pražské jaro a Literatura · Vidět víc »
Literární noviny
Literární noviny Literární noviny byly český kulturně-politický měsíčník.
Nový!!: Pražské jaro a Literární noviny · Vidět víc »
Luboš Fišer
Luboš Fišer (30. září 1935 Praha – 22. června 1999) byl český hudební skladatel.
Nový!!: Pražské jaro a Luboš Fišer · Vidět víc »
Ludvík Svoboda
Ludvík Svoboda, KCB (25. listopadu 1895 Hroznatín – 20. září 1979 Praha) byl československý voják a politik, účastník prvního a druhého odboje a v letech 1968–1975 sedmý prezident Československa.
Nový!!: Pražské jaro a Ludvík Svoboda · Vidět víc »
Ludvík Vaculík
Ludvík Vaculík (23. července 1926 Brumov – 6. června 2015 Dobřichovice) byl český prozaik, fejetonista, publicista, disident, autor manifestu Dva tisíce slov a zakladatel samizdatové edice Petlice (zal. 1972).
Nový!!: Pražské jaro a Ludvík Vaculík · Vidět víc »
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Nový!!: Pražské jaro a Maďarsko · Vidět víc »
Martin (město)
Martin (do roku 1950 Turčiansky Svätý Martin,, Turz-Sankt Martin) je slovenské okresní město v Žilinském kraji, 22 km jihovýchodně od Žiliny a 170 km severovýchodně od Bratislavy v závěru Turčianské kotliny mezi Malou a Velkou Fatrou na řece Turiec, krátce před jejím ústím do Váhu.
Nový!!: Pražské jaro a Martin (město) · Vidět víc »
Marxismus
Karl Marx a Friedrich Engels, otcové marxistického myšlení, montáž fotografií z 60. let 19. století Marxismus je metoda socioekonomické analýzy spojené s ekonomickou, politickou, společenskou teorií a praxí, vycházející z učení Karla Marxe a Friedricha Engelse a dále rozvíjená množstvím jejich následovníků.
Nový!!: Pražské jaro a Marxismus · Vidět víc »
Marxismus-leninismus
Marxismus-leninismus je jedna z hlavních komunistických ideologií.
Nový!!: Pražské jaro a Marxismus-leninismus · Vidět víc »
Matica slovenská
Hlavní budova Matice slovenské v Martině Marián Gešper, předseda Matice slovenské Matica slovenská je slovenské národní kulturní sdružení se sídlem v Martině.
Nový!!: Pražské jaro a Matica slovenská · Vidět víc »
Michail Sergejevič Gorbačov
#PŘESMĚRUJ Michail Gorbačov.
Nový!!: Pražské jaro a Michail Sergejevič Gorbačov · Vidět víc »
Milan Kundera
Milan Kundera (1. dubna 1929 Brno – 11. července 2023 Paříž) byl česko-francouzský spisovatel.
Nový!!: Pražské jaro a Milan Kundera · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Pražské jaro a Moskva · Vidět víc »
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
Nový!!: Pražské jaro a Německá demokratická republika · Vidět víc »
Nesnesitelná lehkost bytí
Nesnesitelná lehkost bytí je román, který napsal český spisovatel Milan Kundera.
Nový!!: Pražské jaro a Nesnesitelná lehkost bytí · Vidět víc »
Nesnesitelná lehkost bytí (film)
Nesnesitelná lehkost bytí je americká filmová adaptace Kunderova stejnojmenného románu z roku 1988.
Nový!!: Pražské jaro a Nesnesitelná lehkost bytí (film) · Vidět víc »
Nikita Sergejevič Chruščov
Nikita Sergejevič Chruščov (někdy taky špatně Chruščev, anglicky psán Khrushchev, 15. dubna 1894 Kalinovka, Ruské impérium – 11. září 1971 Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský politik a státník, který v letech 1953 až 1964 zastával funkci prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (ÚV KSSS) a v letech 1958 až 1964 současně post předsedy rady ministrů (premiéra) Sovětského svazu (SSSR).
Nový!!: Pražské jaro a Nikita Sergejevič Chruščov · Vidět víc »
Normalizace
Gustáv Husák (vpravo) a Vasil Biľak, hlavní političtí představitelé normalizace Normalizace v československých dějinách je období od násilného potlačení pražského jara v roce 1968 armádami Varšavské smlouvy.
Nový!!: Pražské jaro a Normalizace · Vidět víc »
Obuškový zákon
Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č.
Nový!!: Pražské jaro a Obuškový zákon · Vidět víc »
Oldřich Švestka
Oldřich Švestka (24. března 1922 Pozorka u Teplic – 8. června 1983 Praha) byl český a československý novinář, šéfredaktor listu Rudé právo, politik Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.
Nový!!: Pražské jaro a Oldřich Švestka · Vidět víc »
Oldřich Černík
Oldřich Černík (27. října 1921, Ostrava – 19. října 1994, Praha) byl český komunistický politik, československý premiér v letech 1968–1970.
Nový!!: Pražské jaro a Oldřich Černík · Vidět víc »
Ota Šik
Ota Šik, též Otto Schick(11. září 1919 Plzeň – 22. srpna 2004 Sankt Gallen, Švýcarsko) byl český ekonom a politik pražského jara, člen ÚV KSČ.
Nový!!: Pražské jaro a Ota Šik · Vidět víc »
Pekingské jaro
Pekingské jaro (čínsky 北京之春) se odkazuje na krátké období politické liberalizace v Čínské lidové republice (ČLR), ke kterému došlo od zimy 1978 do jara 1979 po skončení čínské kulturní revoluce.
Nový!!: Pražské jaro a Pekingské jaro · Vidět víc »
Perestrojka
Perestrojka (перестройка,, česky: přestavba) byla během 80. let série politických a ekonomických reforem v Sovětském svazu, pod vedením tehdejšího generálního tajemníka KSSS Michaila Gorbačova.
Nový!!: Pražské jaro a Perestrojka · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Pražské jaro a Polsko · Vidět víc »
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, zkr.
Nový!!: Pražské jaro a Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky · Vidět víc »
Pražské jaro (festival)
Pražské jaro je mezinárodní hudební festival, na němž se představují symfonické orchestry i komorní tělesa.
Nový!!: Pražské jaro a Pražské jaro (festival) · Vidět víc »
Pražské povstání
Pražské povstání vypuklo 5. května 1945 v hlavním městě Praze.
Nový!!: Pražské jaro a Pražské povstání · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Pražské jaro a Praha · Vidět víc »
Proletariát
Proletariát je ve společenské teorii Karla Marxe a v revolučním marxismu třída, jejíž příslušníci (proletáři, dělníci a zaměstnanci) nevlastní výrobní prostředky a jsou tedy svou obživou závislí na jejich vlastnících (kapitalistech, buržoazii).
Nový!!: Pražské jaro a Proletariát · Vidět víc »
Protiokupační demonstrace v roce 1969
Protiokupační demonstrace v roce 1969 byly připomínkou prvního výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy ze srpna 1968 do Československa.
Nový!!: Pražské jaro a Protiokupační demonstrace v roce 1969 · Vidět víc »
Provolání Všemu lidu ČSSR
Provolání Všemu lidu Československé socialistické republiky bylo vyhlášení předsednictva ÚV KSČ k občanům ČSSR ze dne 21. srpna 1968, ve kterém byla invaze vojsk Varšavské smlouvy označena za popření základních norem mezinárodního práva a které informovalo občany, že vojska obsazují československé území proti vůli ústavních orgánů a bez jejich vědomí.
Nový!!: Pražské jaro a Provolání Všemu lidu ČSSR · Vidět víc »
První vláda Oldřicha Černíka
První vláda Oldřicha Černíka existovala v období od 8. dubna 1968 do 31. prosince 1968.
Nový!!: Pražské jaro a První vláda Oldřicha Černíka · Vidět víc »
Rada vzájemné hospodářské pomoci
RVHP neboli Rada vzájemné hospodářské pomoci (rusky: СЭВ, Совет Экономической Взаимопомощи, Sovět ekonomičeskoj vzaimopomošči, anglicky: Comecon, The Council for Mutual Economic Assistance) byla obchodní organizace, sdružující v době studené války socialistické státy sovětského bloku, založena v Moskvě v roce 1949 na popud sovětského vůdce Josifa Visarionoviče Stalina.
Nový!!: Pražské jaro a Rada vzájemné hospodářské pomoci · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Pražské jaro a Rakousko · Vidět víc »
Revoluce v roce 1848
Revoluce roku 1848, známá také jako Jaro národů nebo Rok revoluce, byla řada občanských a národních revolucí, jež zasáhly evropský kontinent.
Nový!!: Pražské jaro a Revoluce v roce 1848 · Vidět víc »
Sametová revoluce
Sametová revoluce (dobově také něžná revoluce) bylo období politických změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na pluralitní demokracii; v oblasti hospodářství plánované ekonomiky na tržní.
Nový!!: Pražské jaro a Sametová revoluce · Vidět víc »
Slovenská národní rada
Slovenská národní rada (slovensky Slovenská národná rada) tvořila zákonodárnou moc na Slovensku.
Nový!!: Pražské jaro a Slovenská národní rada · Vidět víc »
Slovenská socialistická republika
Slovenská socialistická republika byl členský stát federativní Československé socialistické republiky. Druhým státem federace byla Česká socialistická republika. Slovenská socialistická republika vznikla 1. ledna 1969 na základě ústavního zákona o československé federaci. Po pádu komunistického režimu byl její název změněn na Slovenská republika. Hlavním městem Slovenské socialistické republiky byla Bratislava.
Nový!!: Pražské jaro a Slovenská socialistická republika · Vidět víc »
Socialismus
Pařížskou komunou. Socialismus (z latinského socialis, „družný, společenský“) je myšlenka a hnutí, které se snaží liberálně kapitalistický soukromovlastnický hospodářský a společenský řád nahradit systémem založeným na společném vlastnictví.
Nový!!: Pražské jaro a Socialismus · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Pražské jaro a Sovětský svaz · Vidět víc »
Spotřební zboží
Spotřební zboží je pojem, který se používá v různých oborech zabývajících se obchodem.
Nový!!: Pražské jaro a Spotřební zboží · Vidět víc »
Stěpan Vasiljevič Červoněnko
Stěpan Vasiljevič Červoněnko (16. září 1915 v Okipu v Poltavské oblasti Ruského impéria – 11. července 2003 v Moskvě v Ruské federaci) byl sovětský politik a diplomat.
Nový!!: Pražské jaro a Stěpan Vasiljevič Červoněnko · Vidět víc »
Stockholm
Stockholm je hlavní město Švédska a nejlidnatější region této země.
Nový!!: Pražské jaro a Stockholm · Vidět víc »
Studená válka
Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov (vpravo) v roce 1985 Studená válka (anglicky Cold War, rusky холодная война) byl stav geopolitického a vojenského napětí zhruba v letech 1947–1991 mezi Sovětským svazem (SSSR) s jeho komunistickými spojenci tvořícími východní blok a Spojenými státy americkými (USA) a jejich spojenci nazývanými západní blok.
Nový!!: Pražské jaro a Studená válka · Vidět víc »
Svátek práce
Svátek práce nebo 1.
Nový!!: Pražské jaro a Svátek práce · Vidět víc »
Světová výstava 1958
Světová výstava EXPO 1958 (zkráceně také Expo 58) byla světová výstava konaná od 17. dubna do 19. listopadu 1958 v Bruselu.
Nový!!: Pražské jaro a Světová výstava 1958 · Vidět víc »
Svoboda tisku
Není klasifikováno / nejsou data col-end Svoboda tisku představuje právo na svobodné šíření hromadných sdělovacích prostředků, tj.
Nový!!: Pražské jaro a Svoboda tisku · Vidět víc »
The Beatles
The Beatles byla anglická rocková skupina z Liverpoolu.
Nový!!: Pražské jaro a The Beatles · Vidět víc »
The Rolling Stones
The Rolling Stones je britská rocková skupina založená roku 1962 v Londýně.
Nový!!: Pražské jaro a The Rolling Stones · Vidět víc »
Tom Stoppard
Sir Tom Stoppard, rodným jménem Tomáš Straussler, (* 3. července 1937, Zlín) je britský dramatik a scenárista moravského židovského původu.
Nový!!: Pražské jaro a Tom Stoppard · Vidět víc »
Toronto
Toronto je se svými 2,8 miliony obyvatel nejlidnatějším městem Kanady a zároveň hlavním městem provincie Ontario.
Nový!!: Pražské jaro a Toronto · Vidět víc »
Turecko
Turecko, plným názvem Turecká republika, je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.
Nový!!: Pražské jaro a Turecko · Vidět víc »
Události pražského jara
Události pražského jara uvádějí chronologický přehled důležitých událostí souvisejících s obdobím politického uvolnění v Československu, které je označováno jako Pražské jaro.
Nový!!: Pražské jaro a Události pražského jara · Vidět víc »
Varšavská smlouva
Varšavská smlouva (oficiálně Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) byl vojenský pakt osmi evropských zemí východního bloku, existující v letech 1955 až 1991.
Nový!!: Pražské jaro a Varšavská smlouva · Vidět víc »
Vasil Biľak
Vasil Biľak (11. srpna 1917 Krajná Bystrá – 6. února 2014 Bratislava) byl slovenský komunistický politik rusínského původu, známý jako přední neostalinista, podporovatel sovětské invaze a normalizace a ideolog KSČ.
Nový!!: Pražské jaro a Vasil Biľak · Vidět víc »
Václav Slavík
Václav Slavík, (7. září 1886 Liblice farnosti Liblice – 10. ledna 1965 Litoměřice), byl český římskokatolický kněz a sídelní kanovník litoměřické kapituly.
Nový!!: Pražské jaro a Václav Slavík · Vidět víc »
Václavské náměstí
Václavské náměstí (hovorově Václavák, německy Wenzelsplatz, dříve Svatováclavské náměstí, původně Koňský trh, německy Rossmarkt) je jedno z hlavních náměstí na Novém Městě v Praze.
Nový!!: Pražské jaro a Václavské náměstí · Vidět víc »
Východní blok
Státy východního bloku Východní blok (zkráceně Východ, též komunistický blok, sovětský blok nebo socialistický blok, rusky Восточная Европа, anglicky Eastern Europe) bylo označení pro skupinu socialistických států střední a východní Evropy, které byly satelitními státy Sovětského svazu (SSSR) během studené války (1947–1991).
Nový!!: Pražské jaro a Východní blok · Vidět víc »
Viktor Suvorov
Viktor Suvorov (rusky Виктор Суворов, vlastním jménem Vladimir Bogdanovič Rezun (Владимир Богданович Резун, * 20. dubna 1947) je ruský vojenský historik.
Nový!!: Pražské jaro a Viktor Suvorov · Vidět víc »
Vláda Jozefa Lenárta
Vláda Jozefa Lenárta existovala od 20. září 1963 do 8. dubna 1968.
Nový!!: Pražské jaro a Vláda Jozefa Lenárta · Vidět víc »
Vojenská okupace
Polsku (Brest-Litovsk, 20. září 1939) Vojenská okupace je dočasná kontrola nad cizím územím, které nepřísluší pod formální svrchovanost okupující mocnosti.
Nový!!: Pražské jaro a Vojenská okupace · Vidět víc »
Vysočanský sjezd KSČ
Vysočanský sjezd KSČ (fakticky 14., mimořádný sjezd KSČ nebo jen Mimořádný sjezd KSČ; řádný 14. sjezd KSČ se konal roku 1971) byl mimořádný stranický sjezd tehdy vládnoucí Komunistické strany Československa konaný v ČSSR krátce po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa 22. srpna 1968.
Nový!!: Pražské jaro a Vysočanský sjezd KSČ · Vidět víc »
Západní blok
355x355pixelů Západní blok (zkráceně Západ) bylo během studené války (1947–1991) označení pro státy vedené USA.
Nový!!: Pražské jaro a Západní blok · Vidět víc »
Závod míru
Logo nově obnoveného Závodu míru ČSSR - poblíž Karlových Varů (1961) Karlových Varů (1955) Start 6. etapy 58. ročníku 18. května 2006 v Dippoldiswalde Závod míru (slovensky Preteky mieru, rusky Велогонка Мира, polsky Wyścig Pokoju, německy Friedensfahrt, francouzsky Course de la Paix) je cyklistický závod, který se původně konal jako největší amatérský podnik ve východní Evropě po druhé světové válce.
Nový!!: Pražské jaro a Závod míru · Vidět víc »
Zdeněk Mlynář
Zdeněk Mlynář, rodným jménem, které užíval do roku 1945, Zdeněk Müller, (22. června 1930 Vysoké Mýto – 15. dubna 1997 Vídeň) byl český komunistický politik, právník, signatář Charty 77, pedagog, vědec a politolog.
Nový!!: Pražské jaro a Zdeněk Mlynář · Vidět víc »
1968
1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Pražské jaro a 1968 · Vidět víc »
3. srpen
3.
Nový!!: Pražské jaro a 3. srpen · Vidět víc »
30. březen
30.
Nový!!: Pražské jaro a 30. březen · Vidět víc »
5. duben
5.
Nový!!: Pražské jaro a 5. duben · Vidět víc »
6. duben
6.
Nový!!: Pražské jaro a 6. duben · Vidět víc »
8. duben
8.
Nový!!: Pražské jaro a 8. duben · Vidět víc »
9. září
9.
Nový!!: Pražské jaro a 9. září · Vidět víc »
