Obsah
36 vztahy: Albert Einstein, Alhazen, Aristotelés, Čas (filosofie), Cambridge University Press, Fyzika, George Berkeley, Gottfried Wilhelm Leibniz, Harvardova univerzita, Hmotnost, Immanuel Kant, Isaac Newton, Klasická mechanika, Kosmologie, Kritika čistého rozumu, Měření, Metafyzika, Minkowského prostor, Množina, Neeukleidovská geometrie, Obecná teorie relativity, Platón, Prostor (matematika), Prostorová analýza, Proxemika, René Descartes, Renesance, Sókratés, Speciální teorie relativity, Těleso, Topologický prostor, Varieta (matematika), Vektorový prostor, Vesmír, Vzdálenost, 3D.
Albert Einstein
Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.
Vidět Prostor (fyzika) a Albert Einstein
Alhazen
Alhazen (arabsky Abú ʿAlí al-Hasan ibn al-Hasan ibn al-Hajtham) (965 Basra – 1040 Káhira) byl arabský vědec, který se zabýval astronomií, optikou a matematikou.
Vidět Prostor (fyzika) a Alhazen
Aristotelés
Lysippos: Aristotelés (římská kopie) Aristotelés ze Stageiry (též Aristoteles) byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského.
Vidět Prostor (fyzika) a Aristotelés
Čas (filosofie)
#PŘESMĚRUJ Čas (filozofie).
Vidět Prostor (fyzika) a Čas (filosofie)
Cambridge University Press
Cambridge University Press je akademické nakladatelství a vydavatelství oficiálních dokumentů Univerzity v Cambridgi.
Vidět Prostor (fyzika) a Cambridge University Press
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Vidět Prostor (fyzika) a Fyzika
George Berkeley
George Berkeley (12. březen 1685 u Thomastownu (Kilkenny) – 14. leden 1753, Oxford) byl irský filosof a teolog, od roku 1734 anglikánský biskup z Cloyne.
Vidět Prostor (fyzika) a George Berkeley
Gottfried Wilhelm Leibniz
Gottfried Wilhelm von Leibniz (1. července 1646 Lipsko – 14. listopadu 1716 Hannover, jeho jméno se někdy uvádí jako Leibnitz) byl německý filosof, vědec, matematik a teolog píšící převážně v latině a francouzštině.
Vidět Prostor (fyzika) a Gottfried Wilhelm Leibniz
Harvardova univerzita
Znak s heslem "Veritas" Harvardova univerzita, anglicky Harvard University (název podle Johna Harvarda, označení Harvardská je dle Internetové jazykové příručky ÚJČ AV ČR, v. v. i. také přípustná), byla založena roku 1636 a je nejstarší univerzitou na území USA.
Vidět Prostor (fyzika) a Harvardova univerzita
Hmotnost
Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.
Vidět Prostor (fyzika) a Hmotnost
Immanuel Kant
Immanuel Kant (22. dubna 1724 Královec – 12. února 1804 Královec) byl německý filozof, jeden z nejvýznamnějších evropských myslitelů a poslední z představitelů osvícenství. Jeho Kritikou čistého rozumu začíná nové pojetí filozofie, zejména v epistemologii (teorii poznání) a v etice.
Vidět Prostor (fyzika) a Immanuel Kant
Isaac Newton
Isaac Newton (– v Londýně) byl anglický fyzik, matematik (působící v Cambridge na stolici Lukasiánského profesora), astronom, alchymista a teolog, jenž bývá často považován za jednu z nejvlivnějších osobností v dějinách lidstva.
Vidět Prostor (fyzika) a Isaac Newton
Klasická mechanika
Klasická mechanika je mechanika, zabývající se mechanickými jevy makroskopických těles, která se pohybují rychlostí zanedbatelnou vzhledem k rychlosti světla.
Vidět Prostor (fyzika) a Klasická mechanika
Kosmologie
Vývoj vesmíru podle současných teorií Kosmologie (z řeckého κοσμολογία nauka o světě) je odvětvím, které se zabývá vesmírem jako celkem.
Vidět Prostor (fyzika) a Kosmologie
Kritika čistého rozumu
Kritika čistého rozumu (KČR) je nejvýznamnější dílo německého filosofa Immanuela Kanta a jedno z nejvlivnějších filosofických děl vůbec.
Vidět Prostor (fyzika) a Kritika čistého rozumu
Měření
Tesařský metr Měření je kvantitativní (číselné) zkoumání geometrických, fyzikálních a dalších vlastností předmětů (jevů, procesů), obvykle porovnáváním s obecně přijatou jednotkou.
Vidět Prostor (fyzika) a Měření
Metafyzika
Metafyzika (z řeckého τὰ μετὰ τὰ φύσικα ta meta ta fysika to, co je za fyzickým) je filosofická disciplína, která zkoumá základní kategorie, jsoucno a bytí v jeho obecnosti, až po bytí nejvyššího jsoucna – Boha (přirozená teologie).
Vidět Prostor (fyzika) a Metafyzika
Minkowského prostor
Minkowského prostor se používá k popisu časoprostoru ve speciální teorii relativity.
Vidět Prostor (fyzika) a Minkowského prostor
Množina
Množiny Množina je soubor objektů, chápaný jako celek.
Vidět Prostor (fyzika) a Množina
Neeukleidovská geometrie
pravými úhly v eliptické geometrii. Neeukleidovská geometrie je obecné označení pro takové geometrie (tj. systémy splňující první čtyři Eukleidovy postuláty), které nesplňují pátý Eukleidův postulát.
Vidět Prostor (fyzika) a Neeukleidovská geometrie
Obecná teorie relativity
prostoročasu a tato (zakřivená) geometrie je chápána jako gravitace. jazyk.
Vidět Prostor (fyzika) a Obecná teorie relativity
Platón
Platón (řecky, latinsky Plato, 428 nebo 427 př. n. l. – 347 př. n. l., též Platon) byl řecký filozof, pedagog a matematik.
Vidět Prostor (fyzika) a Platón
Prostor (matematika)
Prostor je v matematice obvykle označení pro geometrický, topologický, případně množinový objekt.
Vidět Prostor (fyzika) a Prostor (matematika)
Prostorová analýza
Prostorová analýza, nebo též prostorová statistika, zahrnuje některé z formálních technik, které studují entity pomocí jejich topologické, geometrické nebo geografické vlastnosti.
Vidět Prostor (fyzika) a Prostorová analýza
Proxemika
Proxemika je druh neverbální komunikace, spočívající ve vyjádření vztahu mezi lidmi prostřednictvím vzdálenosti, kterou k sobě komunikující subjekty zaujímají.
Vidět Prostor (fyzika) a Proxemika
René Descartes
René Descartes (lat. Renatus Cartesius) (31. března 1596 La Haye, dnes Descartes, poblíž Tours – 11. února 1650, Stockholm) byl francouzský filosof, matematik a fyzik.
Vidět Prostor (fyzika) a René Descartes
Renesance
Brunelleschiho kopule je jednou z prvních a zároveň nejznámějších renesančních staveb, byla postavena v letech 1420–1434 Michelangelův David, vytesaný v letech 1501–1504, je jedním z proslulých děl renesančního sochařství Renesance (též renezance) je evropský umělecký sloh, který se rozšířil z Itálie a trval přibližně od 14.
Vidět Prostor (fyzika) a Renesance
Sókratés
Sókratés (469 nebo 470 v Athénách – 399 př. n. l. v Athénách), řecky Σωκράτης, někdy psáno bez diakritiky Sokrates, byl athénský filozof, učitel Platónův.
Vidět Prostor (fyzika) a Sókratés
Speciální teorie relativity
Speciální teorie relativity (STR) je fyzikální teorie publikovaná roku 1905 Albertem Einsteinem pod názvem O elektrodynamice pohybujících se těles, která nahrazuje Galileiho princip relativity zohledněním důsledků plynoucích z novějších poznatků o šíření světla.
Vidět Prostor (fyzika) a Speciální teorie relativity
Těleso
isbn.
Vidět Prostor (fyzika) a Těleso
Topologický prostor
Topologický prostor je matematická struktura, která formalizuje pojem tvar.
Vidět Prostor (fyzika) a Topologický prostor
Varieta (matematika)
V matematice je varieta topologický prostor, který je lokálně podobný obecně n-rozměrnému Euklidovskému prostoru, a jsou na něm obvykle definovány tečné vektory.
Vidět Prostor (fyzika) a Varieta (matematika)
Vektorový prostor
Vektorový prostor (též lineární prostor) je ústředním objektem studia lineární algebry, v jehož rámci jsou definovány všechny ostatní důležité pojmy této disciplíny.
Vidět Prostor (fyzika) a Vektorový prostor
Vesmír
datum přístupu.
Vidět Prostor (fyzika) a Vesmír
Vzdálenost
Vzdálenost je výraz pro odlehlost dvou bodů nebo útvarů (rovnocenných, bez vzájemného rozlišení, bez orientace směru) a pro vyjádření jejich vzájemné polohy.
Vidět Prostor (fyzika) a Vzdálenost
3D
Trojrozměrné kartézské souřadnice s osami x, y a z 3D či 3-D je zkratka výrazu „trojdimenzionální“, „trojrozměrný“ a označuje svět, který je možné popsat třemi rozměry (viz kartézská soustava souřadnic); předměty ve trojrozměrném světě mají objem.
Vidět Prostor (fyzika) a 3D