Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Prusko a Sedmiletá válka

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Prusko a Sedmiletá válka

Prusko vs. Sedmiletá válka

Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny. Sedmiletá válka (1756–1763) byl rozsáhlý ozbrojený konflikt mezi ústředními evropskými mocnostmi 18. století – Velkou Británií, Pruskem, Portugalskem a některými německými státy jako předně Hannoverskem na straně jedné, Francií, Svatou říší římskou (Rakouskem a Saskem), Ruskem, Švédskem a Španělskem na straně druhé.

Podobnosti mezi Prusko a Sedmiletá válka

Prusko a Sedmiletá válka mají 35 věci společné (v Uniepedie): Švédsko, Berlín, Braniborsko, Evropa, Francie, Frankfurt nad Mohanem, Habsburská monarchie, Hannoversko, Hesensko, Hesensko-Darmstadtsko, Horní Lužice, Kaliningrad, Kladské hrabství, Klaipėda, Krefeld, Kurfiřt, Litva, Livonsko, Magdeburg, Polsko, Pomořansko, Poznaň, Pruské království, Pruský tolar, Rujána, Sasko, Slezsko, Svatá říše římská, Varšava, Války o rakouské dědictví, ..., Východní Prusko, Vestfálsko, Visla, Vratislav (město), Země Koruny české. Rozbalte index (5 více) »

Švédsko

Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.

Švédsko a Prusko · Švédsko a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Berlín a Prusko · Berlín a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Braniborsko

Braniborsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.

Braniborsko a Prusko · Braniborsko a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Evropa a Prusko · Evropa a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Francie a Prusko · Francie a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Frankfurt nad Mohanem

Frankfurt nad Mohanem (česky zastarale též Frankobrod) je město na řece Mohanu, nacházející se v jižní části německé spolkové země Hesensko, jehož je největším městem a zároveň pátým největším městem Německa.

Frankfurt nad Mohanem a Prusko · Frankfurt nad Mohanem a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Habsburská monarchie

Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.

Habsburská monarchie a Prusko · Habsburská monarchie a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Hannoversko

Hannoversko je historická země na severozápadě Německa, při pobřeží Severního moře, jejímž historickým hlavním městem je Hannover, po němž získalo území svůj název.

Hannoversko a Prusko · Hannoversko a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Hesensko

Hesensko je spolková země ve středním Německu o rozloze 21 115 km².

Hesensko a Prusko · Hesensko a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Hesensko-Darmstadtsko

Hesensko-Darmstadtsko (německy Hessen-Darmstadt) byl německý stát, který existoval od roku 1567 do roku 1806.

Hesensko-Darmstadtsko a Prusko · Hesensko-Darmstadtsko a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Horní Lužice

Horní Lužice (hornolužicky Hornja Łužica, německy Oberlausitz, dolnolužicky Górna Łužyca, polsky Łużyce Górne) je historické území, rozdělené od roku 1945 mezi Německo (většina území), Polsko (menší část) a Česko.

Horní Lužice a Prusko · Horní Lužice a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Kaliningrad

Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).

Kaliningrad a Prusko · Kaliningrad a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Kladské hrabství

Hrabství kladské nebo též Kladsko (německy Grafschaft Glatz, polsky Hrabstwo kłodzkie) je historické území Čech, později (od roku 1742) součást pruského Slezska, po druhé světové válce (od roku 1945) Polska, nyní v polském Dolnoslezském vojvodství.

Kladské hrabství a Prusko · Kladské hrabství a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Klaipėda

Klaipėda (litevsky; česky někdy uváděno jako Klajpeda; německy Memel nebo Memelburg; polsky: Kłajpeda) je jediný litevský námořní přístav v Baltském moři a nejstarší město na území dnešní Litvy, dnes třetí největší město.

Klaipėda a Prusko · Klaipėda a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Krefeld

Krefeld (do roku 1929 Crefeld) je německé město ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko.

Krefeld a Prusko · Krefeld a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Kurfiřt

Jindřicha VII. římským králem. ''Zleva'' (podle znaků): arcibiskupové kolínský, mohučský a trevírský, falckrabě rýnský, vévoda saský, markrabě braniborský, král český (Codex Balduineus). hodnostní klobouk Novější varianta kurfiřtského heraldického klobouku Kurfiřt (přejatý výraz z němčiny – Kurfürst, složenina ze slov küren tzn. volit a der Fürst tzn. kníže) byl říšský kníže s právem volit panovníka Svaté říše římské.

Kurfiřt a Prusko · Kurfiřt a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Litva

Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.

Litva a Prusko · Litva a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Livonsko

Znak Livonska Livonsko (latinsky Livonia, lotyšsky Livonija nebo v užším smyslu Vidzeme, estonsky Liivimaa, německy Livland a dříve Liefland, polsky Inflanty) je historické území v Pobaltí, které původně zahrnovalo celé území dnešního Estonska a Lotyšska a od konce 16. století bylo redukováno na část dnešního Lotyšska na pravém břehu Dviny a jižní (větší) část dnešního Estonska.

Livonsko a Prusko · Livonsko a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Magdeburg

Magdeburg (česky Magdeburk, staročesky Děvín) je zemské hlavní město německé spolkové země Sasko-Anhaltsko a zároveň bývalé správní středisko jednoho z jejích tří zrušených vládních obvodů.

Magdeburg a Prusko · Magdeburg a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Polsko a Prusko · Polsko a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Pomořansko

Pomořansko, taktéž Pomořany (německy Pommern, polsky Pomorze, latinsky Pomerania), je historické území při pobřeží Baltského moře, rozdělené od roku 1945 mezi Polsko a Německo.

Pomořansko a Prusko · Pomořansko a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Poznaň

Poznaň (s výslovností) je jedno z nejstarších a největších polských měst.

Poznaň a Prusko · Poznaň a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Pruské království

Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.

Pruské království a Prusko · Pruské království a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Pruský tolar

Pruský tolar z roku 1788. Tolar byla měna v Prusku platící do roku 1857.

Pruský tolar a Prusko · Pruský tolar a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Rujána

Rujána (původně Rána;, německá výslovnost: IPA:, nebo IPA:; latinsky Rugia) je největší ostrov v Německu.

Prusko a Rujána · Rujána a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Sasko

Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.

Prusko a Sasko · Sasko a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Slezsko

pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.

Prusko a Slezsko · Sedmiletá válka a Slezsko · Vidět víc »

Svatá říše římská

Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.

Prusko a Svatá říše římská · Sedmiletá válka a Svatá říše římská · Vidět víc »

Varšava

Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.

Prusko a Varšava · Sedmiletá válka a Varšava · Vidět víc »

Války o rakouské dědictví

Války o rakouské dědictví je souhrnné označení pro války z let 1740 až 1748, které vypukly po smrti římského císaře Karla VI., když Bavorsko a Sasko odmítly uznat Pragmatickou sankci a nástupnictví Marie Terezie v Habsburské monarchii a pruský král Fridrich II. vznesl územní nároky na Slezsko.

Prusko a Války o rakouské dědictví · Sedmiletá válka a Války o rakouské dědictví · Vidět víc »

Východní Prusko

Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.

Prusko a Východní Prusko · Sedmiletá válka a Východní Prusko · Vidět víc »

Vestfálsko

provincie Vestfálsko (1815–1946)* ''tmavošedá'': Severní Porýní-Vestfálsko v hranicích z roku 1947 Vestfálsko (německy: Westfalen) je region v severozápadním Německu.

Prusko a Vestfálsko · Sedmiletá válka a Vestfálsko · Vidět víc »

Visla

Visla v Krakově Ústí Narwe do Visly Visla u města Grudziądz Visla je nejdůležitější a nejdelší řeka v Polsku.

Prusko a Visla · Sedmiletá válka a Visla · Vidět víc »

Vratislav (město)

Vratislav (polsky,, slezskoněmecky Brassel) je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska.

Prusko a Vratislav (město) · Sedmiletá válka a Vratislav (město) · Vidět víc »

Země Koruny české

Země Koruny české (německy), přesněji Koruna království českého (latinsky), zkráceně Koruna česká (latinsky, německy či), někdy zvané České království a přidružené země nebo zjednodušeně (nepřesně) jen České království, jsou názvy nebo pojmenování historického státního útvaru, který byl tvořen svazkem zemí pod svrchovaností českého krále.

Prusko a Země Koruny české · Sedmiletá válka a Země Koruny české · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Prusko a Sedmiletá válka

Prusko má 263 vztahy, zatímco Sedmiletá válka má 227. Jak oni mají společné 35, index Jaccard je 7.14% = 35 / (263 + 227).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Prusko a Sedmiletá válka. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »