Obsah
41 vztahy: Afšarština, Ainština, Altajština, Altajské jazyky, Ázerbájdžánština, Čagatajština, Čagatajské jazyky, Čuvaština, Baškirština, Bolgarské jazyky, Chakaština, Gagauzština, Jakutština, Jazyková rodina, Karakalpačtina, Kazaština, Krymská tatarština, Kypčacké jazyky, Kypčacko-bolgarské jazyky, Kypčacko-kumanské jazyky, Kypčacko-nogajské jazyky, Kyrgyzština, Kyrgyzsko-kypčacké jazyky, Nogajština, Oghuzské jazyky, Osmanská turečtina, Pečeněžština, Salarština, Sibiřské turkické jazyky, Staroturečtina, Tatarština, Tofalarština, Turečtina, Turkické národy, Turkmenština, Tuvinština, Ujgurština, Urumština, Uzbečtina, Východoturkické jazyky, Západoturkické jazyky.
Afšarština
Afšarština (dialekt Torki) je turkický oghuzský jazyk, kterým se mluví v částech Afghánistánu a Íránu, několik mluvčích je i v Sýrii a Turecku.
Vidět Turkické jazyky a Afšarština
Ainština
Ainština, neboli Ainu (アイヌ イタク, Aynu Itak; japonsky: アイヌ語, Ainu-go) je řeč, kterou mluví etnická skupina Ainu na severu japonského ostrova Hokkaidó.
Vidět Turkické jazyky a Ainština
Altajština
Altajština je západoturkický jazyk, který je nejvíce příbuzný s kyrgyzštinou, takže se řadí mezi kypčacké jazyky (kypčacko-kyrgyzské jazyky).
Vidět Turkické jazyky a Altajština
Altajské jazyky
Altajské jazyky jsou hypotetickou jazykovou rodinou, jež se má údajně rozléhat především na území Asie a nepatrně ve východní části Evropy.
Vidět Turkické jazyky a Altajské jazyky
Ázerbájdžánština
Ázerbájdžánština či azerština je turkický jazyk, kterým mluví Ázerbájdžánci, kteří žijí hlavně v Ázerbájdžánské republice, kde se mluví o severní variantě ázerbájdžánštiny, a v ázerbájdžánské oblasti v Íránu, kde se mluví o jižní variantě ázerbájdžánštiny.
Vidět Turkické jazyky a Ázerbájdžánština
Čagatajština
Čagatajština (čagatajsky جغتای – Jaĝatāy,, –, –) je turkický mrtvý jazyk, kdysi rozšířený ve Střední Asii, kde se zachoval až do 20. století.
Vidět Turkické jazyky a Čagatajština
Čagatajské jazyky
Čagatajské jazyky jsou podskupinou západoturkických jazyků.
Vidět Turkické jazyky a Čagatajské jazyky
Čuvaština
Čuvaština (či, také Chovash, Chavash nebo Çuaş) je turkický jazyk rozšířený v západní části Uralu ve středním Rusku, původním jazykem Čuvašů a oficiálním jazykem Čuvašska.
Vidět Turkické jazyky a Čuvaština
Baškirština
Baškirština je turkický jazyk.
Vidět Turkické jazyky a Baškirština
Bolgarské jazyky
Bolgarské jazyky tvoří samostatnou větev turkické jazykové rodiny.
Vidět Turkické jazyky a Bolgarské jazyky
Chakaština
Chakaština je turkický jazyk, kterým mluví Chakasové.
Vidět Turkické jazyky a Chakaština
Gagauzština
Gagauzština (Gagauz dili/Гагауз дили) je turkický jazyk užívaný Gagauzy.
Vidět Turkické jazyky a Gagauzština
Jakutština
rozšíření jakutštiny (tmavší modrá) Jakutština (také sacha, sašština, jakutsky саха тыла, sacha tyla) je turkický jazyk, jímž hovoří sibiřské etnikum Jakutů (neboli Sachů, jak si sami říkají).
Vidět Turkické jazyky a Jakutština
Jazyková rodina
Rozmístění jazykových rodin na mapě světa Většina jazyků je roztříděna do jazykových rodin.
Vidět Turkické jazyky a Jazyková rodina
Karakalpačtina
Karakalpačtina je turkický jazyk, jímž se mluví v autonomní republice Karakalpakstán, která se nachází na západě Uzbekistánu.
Vidět Turkické jazyky a Karakalpačtina
Kazaština
Kazaština (qazaq tili, қазақ тілі /qɑzɑq tˈlə/) je turkický jazyk, kterým se mluví hlavně v Kazachstánu, ale také v Číně a v Mongolsku.
Vidět Turkické jazyky a Kazaština
Krymská tatarština
Krymská tatarština či krymskotatarština (Qırımtatar tili, къырымтатар тили, Qırımtatarca), neboli krymština (Qırım tili, къырым тили, Qırımca) či krymská turečtina (Qırım Türkçesi) je jazyk užívaný Krymskými Tatary na Ukrajině a na Krymu.
Vidět Turkické jazyky a Krymská tatarština
Kypčacké jazyky
Kypčacké jazyky tvoří samostatnou větev turkické jazykové rodiny.
Vidět Turkické jazyky a Kypčacké jazyky
Kypčacko-bolgarské jazyky
Kypčacko-bolgarské jazyky tvoří samostatnou podskupinu Kypčackých jazyků.
Vidět Turkické jazyky a Kypčacko-bolgarské jazyky
Kypčacko-kumanské jazyky
Kypčacko-kumanské jazyky jsou podskupinou Kypčackých jazyků.
Vidět Turkické jazyky a Kypčacko-kumanské jazyky
Kypčacko-nogajské jazyky
Mapa rozšíření kypčacko-nogajských jazyků Kypčacko-nogajské jazyky jsou podskupinou Kypčackých jazyků.
Vidět Turkické jazyky a Kypčacko-nogajské jazyky
Kyrgyzština
Kyrgyzština (kyrgyzsky) je západoturkický jazyk, nejvíce se podobá kazaštině a ujgurštině.
Vidět Turkické jazyky a Kyrgyzština
Kyrgyzsko-kypčacké jazyky
Kyrgyzsko-kypčacké jazyky jsou podskupinou Kypčacké skupiny Západoturkických jazyků.
Vidět Turkické jazyky a Kyrgyzsko-kypčacké jazyky
Nogajština
Nogajština (nogajsky) je západoturkický jazyk, kterým se mluví hlavně na Kavkazu, ale také v blízkých státech jako: Kazachstán a Uzbekistán.
Vidět Turkické jazyky a Nogajština
Oghuzské jazyky
náhled Oghuzské jazyky tvoří většinovou skupinu turkických jazyků; mluví jimi více než 90 milionů lidí v oblasti od Balkánu po Čínu.
Vidět Turkické jazyky a Oghuzské jazyky
Osmanská turečtina
Osmanská turečtina či osmanština je forma turečtiny, která se používala za dob Osmanské říše.
Vidět Turkické jazyky a Osmanská turečtina
Pečeněžština
Pečeněžština je mrtvý turkický oghuzský jazyk, kterým mluvili Pečeněgové, obývající východní Evropu.
Vidět Turkické jazyky a Pečeněžština
Salarština
Salarština je turkický jazyk požívaný Salary, kteří žijí hlavně v provinciích Čching-chaj a Kan-su v Číně; někteří žijí takév Ili v Sin-ťiangu.
Vidět Turkické jazyky a Salarština
Sibiřské turkické jazyky
Sibiřské turkické jazyky (severovýchodní větev) označují jednu z šesti velkých větví turkické jazykové rodiny, které navzájem spojuje geografické vymezení, protože s nimi mluví turkické národy na Sibiři.
Vidět Turkické jazyky a Sibiřské turkické jazyky
Staroturečtina
Staroturečtina také Orchonská turečtina (Východní staroturečtina, Stará ujgurština) je nejstarší doložená forma turkičtiny, nalezená v Turkuckých a Ujgurských nápisech z doby mezi 7.
Vidět Turkické jazyky a Staroturečtina
Tatarština
Tatarština (татар теле, tatar tele nebo татарча, tatarça), jazyk všech tatarských etnických skupin (povolžsko-přiuralské, uralské, sibiřské a astrachaňské), patří do kipčacké skupiny turkických (někdy se uvádí tureckých či turkotatarských) jazyků, mezi které patří také například baškirština, kazaština, uzbečtina, turečtina aj.
Vidět Turkické jazyky a Tatarština
Tofalarština
Tofalarština (též tofa, tofalarsky Тоъфа дыл "Tòfa dıl") je jedním z turkických jazyků, kterými mluví Tofalaři v ruské Irkutské oblasti.
Vidět Turkické jazyky a Tofalarština
Turečtina
Turečtina je turkický jazyk používaný zejména v Turecku, Bulharsku, na Kypru, v Německu, na území bývalé Osmanské říše a je také jazykem několika milionů imigrantů v zemích Evropské unie.
Vidět Turkické jazyky a Turečtina
Turkické národy
Země a autonomní oblasti, ve kterých je turkický jazyk oficiálním. Rozšíření turkických jazyků po Eurasii. Turkické národy anebo Turkiti (jiné názvy: Turkové — jednotné číslo: Turk, starší: turkotatarské národy, turecké národy, turkské národy, Turkotataři, Turci, Turci a Tataři, zřídka Türkové, türkské národy, turkitské národy, Turkmani, Turkomani) jsou jedna z největších asijských jazykových a etnických skupin, rozšířená od jihovýchodní Evropy až po severovýchodní oblasti Sibiře.
Vidět Turkické jazyky a Turkické národy
Turkmenština
Turkmenština je turkický jazyk, kterým mluví zhruba 6,4 miliónu lidí v Turkmenistánu, Afghánistánu, Íránu, Iráku, Kazachstánu, Pákistánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu.
Vidět Turkické jazyky a Turkmenština
Tuvinština
Tuvinština (tuvinsky тыва дыл, tyva dyl) je turkický jazyk, kterým mluví Tuvinci v republice Ruské federace Tuva (asi 230 000) ležící v jihocentrální Sibiři, mluvčí žijí také v Mongolsku a Číně (v obou dohromady asi 30 000).
Vidět Turkické jazyky a Tuvinština
Ujgurština
Ujgurština je středoasijský jazyk altajského původu.
Vidět Turkické jazyky a Ujgurština
Urumština
Urumština (urumsky Урум) je turkický jazyk, kteří používá řecký národ Urumů, kteří žijí v několika vesnicích Gruzie a Ukrajiny.
Vidět Turkické jazyky a Urumština
Uzbečtina
Uzbečtina (uzbecky Oʻzbekcha) je západoturkický jazyk, který je oficiálním jazykem Uzbekistánu, ale mluví se jí i v okolních státech.
Vidět Turkické jazyky a Uzbečtina
Východoturkické jazyky
Východoturkické jazyky jsou hlavní podskupinou turkických jazyků.
Vidět Turkické jazyky a Východoturkické jazyky
Západoturkické jazyky
Západoturkické jazyky jsou podskupinou turkických jazyků.
Vidět Turkické jazyky a Západoturkické jazyky
Také známý jako Turecké jazyky, Turkický jazyk.