Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Švýcarsko a Dějiny Švýcarska
Švýcarsko a Dějiny Švýcarska mají 107 věci společné (v Uniepedie): Aargau, Alamani, Alpy, Anšlus, Appenzell Ausserrhoden, Appenzell Innerrhoden, Archeologie, Autonomie, Avenches, Švýcarská lidová strana, Švýcarská národní banka, Švýcarský kanton, Ženeva, Ženeva (kanton), Židé, Římská říše, Basilej, Basilej-město, Basilej-venkov, Bern, Bern (kanton), Bitva u Bibracte, Bitva u Morgartenu, Bitva u Sempachu, Burgundi, Burgundské vévodství, Curych, Curych (kanton), Doba bronzová, Druhá světová válka, ..., Evropská unie, Federální rada, Franská říše, Fribourg (kanton), Germáni, Glarus (kanton), Graubünden, Grimmova–Hoffmannova aféra, Habsburg (hrad), Habsburkové, Helvéciové, Helvétská republika, Holokaust, Julius Caesar, Jura (kanton), Karel Smělý, Karel Veliký, Katolictví, Keltové, Konfederace, Kyburgové, Lichtenštejnsko, Limes Romanus, Lovci a sběrači, Lucern, Lucern (kanton), Nacistické Německo, Napoleon Bonaparte, Neolit, Neuchâtel, Neuchâtel (kanton), Neutralita, Nidwalden, Obwalden, Opozice (politika), Organizace spojených národů, Osa (politika), Paleolit, Přímá demokracie, Protestantismus, První světová válka, Rada Evropy, Rétové, Rýn, Reformace, Romanizace (kultura), Rudolf I. Habsburský, Ruská invaze na Ukrajinu, Rusko, Schaffhausen, Schaffhausen (kanton), Schengenská smlouva, Schengenský prostor, Schwyz, Schwyz (kanton), Sociálně demokratická strana Švýcarska, Spojenci (druhá světová válka), St. Gallen, Stará švýcarská konfederace, Středofranská říše, Svatá říše římská, Světový židovský kongres, Třicetiletá válka, Thurgau, Ticino (kanton), Ukrajina, Ulrich Zwingli, Unterwalden, Uri, Valais, Vaud, Vídeňský kongres, Východofranská říše, Verdunská smlouva, Vestfálský mír, Západořímská říše, Zug (kanton). Rozbalte index (77 více) »
Aargau
Aargau je kanton na severu Švýcarska.
Švýcarsko a Aargau · Aargau a Dějiny Švýcarska ·
Alamani
Alamani (taktéž Alemani) byli původně svaz západogermánských kmenů sídlící na horním toku Mohanu na území dnešního Německa.
Švýcarsko a Alamani · Alamani a Dějiny Švýcarska ·
Alpy
Alpy – satelitní snímek Alpy (německy Alpen, francouzsky Alpes, rétorománsky Alps, italsky Alpi, slovinsky Alpe) jsou rozsáhlé evropské pohoří.
Švýcarsko a Alpy · Alpy a Dějiny Švýcarska ·
Anšlus
Rozloha Třetí říše v roce 1939, po anšlusu Rakouska, anexi Sudet a Česko-Slovenska Anšlus, německy Anschluss (do reformy němčiny v roce 1996 psáno Anschluß, výslovnost dle IPA) je německý výraz pro připojení, do jiných jazyků převzaté jinak běžné slovo označuje připojení Rakouska 12. března 1938 k nacistickému Německu.
Švýcarsko a Anšlus · Anšlus a Dějiny Švýcarska ·
Appenzell Ausserrhoden
Appenzell Ausserrhoden je kanton na severovýchodě Švýcarska vzniklý rozdělením původně jednotného kantonu Appenzell na katolický polokanton Innerrhoden a protestantský polokanton Ausserrhoden.
Švýcarsko a Appenzell Ausserrhoden · Appenzell Ausserrhoden a Dějiny Švýcarska ·
Appenzell Innerrhoden
Appenzell Innerrhoden je kanton na severovýchodě Švýcarska vzniklý rozdělením původně jednotného kantonu Appenzell na katolický polokanton Innerrhoden a protestantský polokanton Ausserrhoden.
Švýcarsko a Appenzell Innerrhoden · Appenzell Innerrhoden a Dějiny Švýcarska ·
Archeologie
''Laténská socha z Mšeckých Žehrovic'' Archeologie (z řečtiny: αρχαίος (archaios).
Švýcarsko a Archeologie · Archeologie a Dějiny Švýcarska ·
Autonomie
Autonomie (z řeckého autonomos, řídící se vlastními zákony, a autonomia, politická nezávislost) je stav určitého společenství nebo jednotlivce, pokud se řídí pravidly a zákony, které si sám dává nebo dobrovolně přijímá.
Švýcarsko a Autonomie · Autonomie a Dějiny Švýcarska ·
Avenches
Avenches je město a obec v kantonu Vaud, v frankofonní části Švýcarska.
Švýcarsko a Avenches · Avenches a Dějiny Švýcarska ·
Švýcarská lidová strana
Švýcarská lidová strana (německy Schweizerische Volkspartei (SVP), francouzsky Union démocratique du centre, italsky Unione Democratica del Centro, rétorománsky Partida populara Svizra) je švýcarská politická strana.
Švýcarská lidová strana a Švýcarsko · Švýcarská lidová strana a Dějiny Švýcarska ·
Švýcarská národní banka
Švýcarská národní banka (německy Schweizerische Nationalbank (SNB), francouzsky Banque Nationale Suisse (BNS), ital. Banca Nazionale Svizzera (BNS), rétorom. Banca Naziunala Svizra (BNS), oficiální mezinárodní název Swiss National Bank (SNB)) je centrální banka Švýcarska.
Švýcarská národní banka a Švýcarsko · Švýcarská národní banka a Dějiny Švýcarska ·
Švýcarský kanton
#PŘESMĚRUJ Kanton (Švýcarsko).
Švýcarský kanton a Švýcarsko · Švýcarský kanton a Dějiny Švýcarska ·
Ženeva
Ženeva (švýcarskou němčinou,, franko-provensálsky Zeneva) je švýcarské město a hlavní město kantonu Ženeva.
Švýcarsko a Ženeva · Dějiny Švýcarska a Ženeva ·
Ženeva (kanton)
Ženeva, plným názvem Republika a kanton Ženeva, je nejzápadnější švýcarský kanton, rozkládající se na jihozápadě Švýcarska při jižním břehu Ženevského jezera.
Švýcarsko a Ženeva (kanton) · Dějiny Švýcarska a Ženeva (kanton) ·
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Švýcarsko a Židé · Dějiny Švýcarska a Židé ·
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
Švýcarsko a Římská říše · Dějiny Švýcarska a Římská říše ·
Basilej
Basilej je švýcarské město, ležící při hranicích s Francií a Německem na obou březích Rýna.
Švýcarsko a Basilej · Basilej a Dějiny Švýcarska ·
Basilej-město
Basilej-město je kanton na severozápadě Švýcarska.
Švýcarsko a Basilej-město · Basilej-město a Dějiny Švýcarska ·
Basilej-venkov
Basilej-venkov je kanton na severozápadě Švýcarska.
Švýcarsko a Basilej-venkov · Basilej-venkov a Dějiny Švýcarska ·
Bern
Bern (v místní švýcarské němčině) je město ve Švýcarsku, hlavní město stejnojmenného kantonu a de facto hlavní město Švýcarska (sídlí zde vláda a parlament, ale jeho postavení jako hlavního města ani jako dříve uváděného spolkového města, tzv., není v legislativě zakotveno).
Švýcarsko a Bern · Bern a Dějiny Švýcarska ·
Bern (kanton)
Bern je kanton na západě středního Švýcarska, pojmenovaný po svém hlavním městě, Bernu.
Švýcarsko a Bern (kanton) · Bern (kanton) a Dějiny Švýcarska ·
Bitva u Bibracte
Bitva u Bibracte byla první velkou bitvou galských válek.
Švýcarsko a Bitva u Bibracte · Bitva u Bibracte a Dějiny Švýcarska ·
Bitva u Morgartenu
Bitva u Morgartenu byla bitva mezi silami Habsburků (zejména Rakouského vévodství) a rodící se Švýcarské konfederace, která se odehrála 15. listopadu 1315 v horském průsmyku Morgarten ve středním Švýcarsku nedaleko jezera Ägerisee, na pomezí mezi dnešními kantony Zug a Schwyz.
Švýcarsko a Bitva u Morgartenu · Bitva u Morgartenu a Dějiny Švýcarska ·
Bitva u Sempachu
Bitva u Sempachu se odehrála 9. července 1386 u švýcarského města Sempach a byla svedena vojsky Rakouského vévodství (vedených vévodou Leopoldem III.) a Staré švýcarské konfederace.
Švýcarsko a Bitva u Sempachu · Bitva u Sempachu a Dějiny Švýcarska ·
Burgundi
Burgundi patřili mezi východogermánské kmeny, které sídlily původně na baltském pobřeží mezi ústím Odry a Visly.
Švýcarsko a Burgundi · Burgundi a Dějiny Švýcarska ·
Burgundské vévodství
Burgundské vévodství (francouzsky Duché de Bourgogne, latinsky Ducatus Burgundiae) bylo středověké vévodství existující na východě dnešní Francie v letech 918–1482.
Švýcarsko a Burgundské vévodství · Burgundské vévodství a Dějiny Švýcarska ·
Curych
Curych je největší město Švýcarska a hlavní město stejnojmenného kantonu.
Švýcarsko a Curych · Curych a Dějiny Švýcarska ·
Curych (kanton)
Curych (švýcarskou němčinou) je kanton na severovýchodě Švýcarska, pojmenovaný po svém hlavním městě, Curychu.
Švýcarsko a Curych (kanton) · Curych (kanton) a Dějiny Švýcarska ·
Doba bronzová
Doba bronzová je historické období, pro které je charakteristické dominantní využívání bronzu – slitiny mědi a cínu – pro výrobu důležitých potřeb.
Švýcarsko a Doba bronzová · Doba bronzová a Dějiny Švýcarska ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Švýcarsko a Druhá světová válka · Druhá světová válka a Dějiny Švýcarska ·
Evropská unie
Evropská unie (EU) je oficiálně politická a ekonomická unie, která si klade za cíl zlepšit spolupráci v Evropě.
Švýcarsko a Evropská unie · Dějiny Švýcarska a Evropská unie ·
Federální rada
#PŘESMĚRUJ Spolková rada (Švýcarsko).
Švýcarsko a Federální rada · Dějiny Švýcarska a Federální rada ·
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.
Švýcarsko a Franská říše · Dějiny Švýcarska a Franská říše ·
Fribourg (kanton)
Fribourg je kanton na západě Švýcarska, pojmenovaný po svém hlavním městě, Fribourgu.
Švýcarsko a Fribourg (kanton) · Dějiny Švýcarska a Fribourg (kanton) ·
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Švýcarsko a Germáni · Dějiny Švýcarska a Germáni ·
Glarus (kanton)
Glarus je kanton na východě centrálního Švýcarska.
Švýcarsko a Glarus (kanton) · Dějiny Švýcarska a Glarus (kanton) ·
Graubünden
Graubünden (Grisonsko) je rozlohou největší kanton Švýcarska ležící v hornaté jihovýchodní části státu na hranici s Itálií, Rakouskem a Lichtenštejnskem.
Švýcarsko a Graubünden · Dějiny Švýcarska a Graubünden ·
Grimmova–Hoffmannova aféra
Robert Grimm Grimmova–Hoffmannova aféra byl skandál, který ohrozil neutralitu Švýcarska během první světové války.
Švýcarsko a Grimmova–Hoffmannova aféra · Dějiny Švýcarska a Grimmova–Hoffmannova aféra ·
Habsburg (hrad)
Rytina z konce 16. století Habsburg (nesprávně Habsburk, Hapsburg; původně Habichtsburg) je hrad ve švýcarském kantonu Aargau nad řekou Aare.
Švýcarsko a Habsburg (hrad) · Dějiny Švýcarska a Habsburg (hrad) ·
Habsburkové
Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.
Švýcarsko a Habsburkové · Dějiny Švýcarska a Habsburkové ·
Helvéciové
Evropě kolem roku 58 př. n. l. Helvéciové (psáni také Helvétiové, někdy též nepřesně Helvéti) byli příslušníci keltského kmene, který přibližně ve 4. století př. n. l. osídlil území dnešního západního Švýcarska, a to především území od dnešního Eppenbergu přes Bern, Jensberg, Mont Vully až po Bois de Chátel.
Švýcarsko a Helvéciové · Dějiny Švýcarska a Helvéciové ·
Helvétská republika
Helvétská republika byla francouzská sesterská republika, která existovala na území Švýcarska v letech 1798 až 1803, během francouzských revolučních válek.
Švýcarsko a Helvétská republika · Dějiny Švýcarska a Helvétská republika ·
Holokaust
druhé světové války Holokaust (případně holocaust – z anglického.
Švýcarsko a Holokaust · Dějiny Švýcarska a Holokaust ·
Julius Caesar
Gaius Julius Caesar (12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie.
Švýcarsko a Julius Caesar · Dějiny Švýcarska a Julius Caesar ·
Jura (kanton)
Jura, plným názvem Republika a kanton Jura, je kanton na severozápadě Švýcarska, nacházející se ve stejnojmenném pohoří.
Švýcarsko a Jura (kanton) · Dějiny Švýcarska a Jura (kanton) ·
Karel Smělý
Karel Smělý (10. listopadu 1433 v Dijonu – 5. ledna 1477 v Nancy) byl burgundským, brabantským, lucemburským, geldernským vévodou a nositelem Řádu zlatého rouna.
Švýcarsko a Karel Smělý · Dějiny Švýcarska a Karel Smělý ·
Karel Veliký
Karel I. Veliký (2. dubna 748 – 28. ledna 814 Cáchy) byl franský král a první středověký římský císař (800–814).
Švýcarsko a Karel Veliký · Dějiny Švýcarska a Karel Veliký ·
Katolictví
#PŘESMĚRUJ Katolicismus.
Švýcarsko a Katolictví · Dějiny Švýcarska a Katolictví ·
Keltové
území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.
Švýcarsko a Keltové · Dějiny Švýcarska a Keltové ·
Konfederace
KonfederaceMalá československá encyklopedie ČSAV, heslo Konfederace, III.
Švýcarsko a Konfederace · Dějiny Švýcarska a Konfederace ·
Kyburgové
Kyburgové byl šlechtický, hraběcí rod původně ze Švábska, vedlejší linie hrabat z Dillingenu.
Švýcarsko a Kyburgové · Dějiny Švýcarska a Kyburgové ·
Lichtenštejnsko
Lichtenštejnsko, plným názvem Lichtenštejnské knížectví, je jeden z nejmenších států Evropy, který leží na svazích Alp (pohoří Rätikon) a v údolí Rýna.
Švýcarsko a Lichtenštejnsko · Dějiny Švýcarska a Lichtenštejnsko ·
Limes Romanus
hranice Římské říše v druhém století Limes Romanus nebo jen limes (lat. cesta, později mez, hranice; 2. pád limitis), znamená dnes v širším smyslu pevninskou hranici Římské říše, v užším smyslu systém opevnění a celní hranici tam, kde nebyla určena řekami.
Švýcarsko a Limes Romanus · Dějiny Švýcarska a Limes Romanus ·
Lovci a sběrači
Dva muži kmene Hadza se vrací z lovu. Hadzové jsou jednou z mála afrických společností, které dosud praktikují lov a sběr Lovci a sběrači je rovnostářský typ společnosti, která získává většinu potravy prostřednictvím lovu divokých zvířat a sběru jiné volně se vyskytující potravy – planě rostoucích rostlin a jejich plodů, hmyzu, mlžů, plžů či medu – přičemž sběr převažuje nad lovem.
Švýcarsko a Lovci a sběrači · Dějiny Švýcarska a Lovci a sběrači ·
Lucern
Lucern (a, a, v místním dialektu Lozärn) je město ve Švýcarsku, hlavní město stejnojmenného kantonu.
Švýcarsko a Lucern · Dějiny Švýcarska a Lucern ·
Lucern (kanton)
Lucern je kanton na severovýchodě Švýcarska, pojmenovaný po svém hlavním městě, Lucernu.
Švýcarsko a Lucern (kanton) · Dějiny Švýcarska a Lucern (kanton) ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Švýcarsko a Nacistické Německo · Dějiny Švýcarska a Nacistické Německo ·
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Švýcarsko a Napoleon Bonaparte · Dějiny Švýcarska a Napoleon Bonaparte ·
Neolit
Neolit nebo také mladší doba kamenná je pravěké období (zhruba 8 000 až 5 000 let před naším letopočtem), ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství.
Švýcarsko a Neolit · Dějiny Švýcarska a Neolit ·
Neuchâtel
Neuchâtel je švýcarské město v západní, frankofonní části země při severním břehu Neuchâtelského jezera.
Švýcarsko a Neuchâtel · Dějiny Švýcarska a Neuchâtel ·
Neuchâtel (kanton)
Neuchâtel (francouzsky, italsky a rétorománsky,, švýcarskou němčinou Nöieburg, plným názvem Republika a kanton Neuchâtel) je kanton, který se nachází na západě Švýcarska ve francouzsky mluvící části nazývané Romandie.
Švýcarsko a Neuchâtel (kanton) · Dějiny Švýcarska a Neuchâtel (kanton) ·
Neutralita
Neutralita (z lat. neutralis, přídavné jméno k neuter, „na žádné straně“, „ani jeden z obou“, spojením ne + uter, doslova „ne jeden ze dvou“) je pojem mezinárodního práva vyjadřující, že stát v nějakém válečném konfliktu není členem žádného z válčících bloků nebo že je trvale neutrální pro případ budoucích konfliktů a není proto členem žádné mezinárodní vojenské organizace.
Švýcarsko a Neutralita · Dějiny Švýcarska a Neutralita ·
Nidwalden
Nidwalden je jedním z 26 kantonů Švýcarské konfederace, nacházející se v centrálním Švýcarsku.
Švýcarsko a Nidwalden · Dějiny Švýcarska a Nidwalden ·
Obwalden
Obwalden je jeden z 26 kantonů Švýcarské konfederace.
Švýcarsko a Obwalden · Dějiny Švýcarska a Obwalden ·
Opozice (politika)
jazyk.
Švýcarsko a Opozice (politika) · Dějiny Švýcarska a Opozice (politika) ·
Organizace spojených národů
Organizace spojených národů, zkráceně OSN, je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa.
Švýcarsko a Organizace spojených národů · Dějiny Švýcarska a Organizace spojených národů ·
Osa (politika)
#PŘESMĚRUJ Osa Berlín–Řím–Tokio.
Švýcarsko a Osa (politika) · Dějiny Švýcarska a Osa (politika) ·
Paleolit
Paleolit (z řeckého πάλαιος palaios – „starý“ a λίθος lithos – kámen) neboli starší doba kamenná je označení nejstaršího a nejdelšího (99 %) období lidských dějin.
Švýcarsko a Paleolit · Dějiny Švýcarska a Paleolit ·
Přímá demokracie
Přímá demokracie označuje demokratickou formu vlády, ve které je vůle lidu přímo přenášena do procesu politického rozhodování.
Švýcarsko a Přímá demokracie · Dějiny Švýcarska a Přímá demokracie ·
Protestantismus
95 tezí Martina Luthera z roku 1517 se považuje za počátek reformace Protestantismus neboli též protestantství je jeden z hlavních směrů křesťanství, vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku, především z reformace, zahájené vystoupením Martina Luthera proti prodeji odpustků roku 1517.
Švýcarsko a Protestantismus · Dějiny Švýcarska a Protestantismus ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Švýcarsko a První světová válka · Dějiny Švýcarska a První světová válka ·
Rada Evropy
Zasedací sál Parlamentního shromáždění RE Rada Evropy (RE) (anglicky Council of Europe, CoE, francouzsky Conseil de l'Europe) je mezinárodní organizace spojující 46 zemí Evropy. Tato instituce dále zahrnuje šest pozorovatelských zemí: Vatikán, Kanadu, USA, Mexiko, Japonsko a Izrael.
Švýcarsko a Rada Evropy · Dějiny Švýcarska a Rada Evropy ·
Rétové
Jazyková mapa Itálie asi 600 př. n. l., jež ukazuje předpokládanou oblast, kde se hovořilo rétským jazykem. Rétové (též Raeti Rhaeti, Rheti či Rhaetii; starořecky: Ραιτοί, Retí) byl společný "etnický" název používaný starověkými Římany k označení skupiny starověkých alpských kmenů, jež si byly jazykově a kulturně blízkéMalá československá encyklopedie.
Švýcarsko a Rétové · Dějiny Švýcarska a Rétové ·
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Švýcarsko a Rýn · Dějiny Švýcarska a Rýn ·
Reformace
Reformace ve střední Evropě (1618) Reformace (lat. obnovení či oprava) byl rozkol v katolické církvi, který natrvalo změnil Evropu.
Švýcarsko a Reformace · Dějiny Švýcarska a Reformace ·
Romanizace (kultura)
Státy s romanskými jazyky Římská říše za vlády Trajána v roce 117 Romanizace byl proces postupného převládání římského vlivu v západní polovině Evropy, především na území podmaněném samotnými Římany, na němž zakládali římské provincie.
Švýcarsko a Romanizace (kultura) · Dějiny Švýcarska a Romanizace (kultura) ·
Rudolf I. Habsburský
Rudolf I. Habsburský (1. května 1218, hrad Limburg – 15. července 1291, Špýr) byl římským králem v letech 1273–1291.
Švýcarsko a Rudolf I. Habsburský · Dějiny Švýcarska a Rudolf I. Habsburský ·
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu neboli rusko-ukrajinská válka (běžně též ruská agrese na Ukrajině, válka na Ukrajině či Putinova válka), v Rusku pouze pod legálním označením „speciální vojenská operace na Ukrajině“, je ozbrojený konflikt, který začal zrána 24. února 2022 ruským útokem na Ukrajinu.
Švýcarsko a Ruská invaze na Ukrajinu · Dějiny Švýcarska a Ruská invaze na Ukrajinu ·
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Švýcarsko a Rusko · Dějiny Švýcarska a Rusko ·
Schaffhausen
Schaffhausen je město v severním Švýcarsku ležící na řece Rýn.
Švýcarsko a Schaffhausen · Dějiny Švýcarska a Schaffhausen ·
Schaffhausen (kanton)
Schaffhausen je kanton, který tvoří nejsevernější cíp Švýcarska a leží téměř celý na sever od Rýna.
Švýcarsko a Schaffhausen (kanton) · Dějiny Švýcarska a Schaffhausen (kanton) ·
Schengenská smlouva
Podpisy na Schengenské smlouvě Schengenská smlouva neboli smlouva o postupném rušení kontrol na společných hranicích je součást práva EU, jež umožňuje společný hraniční režim a společnou imigrační politiku.
Švýcarsko a Schengenská smlouva · Dějiny Švýcarska a Schengenská smlouva ·
Schengenský prostor
Mapa schengenského prostoru. Světle modrá barva označuje plné členy, zelená signatáře, kteří se dosud plně neúčastní Schengenský prostor (zkráceně Schengen) je označení pro území 27 evropských států (zemí Schengenské dohody, zkráceně zemí Schengenu), na kterém mohou osoby překračovat hranice smluvních států na kterémkoliv místě, aniž by musely projít hraniční kontrolou.
Švýcarsko a Schengenský prostor · Dějiny Švýcarska a Schengenský prostor ·
Schwyz
Schwyz (dříve také Schwiz) je švýcarské město, hlavní a druhé největší město stejnojmenného kantonu.
Švýcarsko a Schwyz · Dějiny Švýcarska a Schwyz ·
Schwyz (kanton)
Schwyz je kanton ve střední části Švýcarska.
Švýcarsko a Schwyz (kanton) · Dějiny Švýcarska a Schwyz (kanton) ·
Sociálně demokratická strana Švýcarska
Sociálně demokratická strana Švýcarska nebo Socialistická strana Švýcarska (německy: Sozialdemokratische Partei der Schweiz, francouzsky: Parti socialiste suisse) je švýcarská politická strana sociálnědemokratické orientace.
Švýcarsko a Sociálně demokratická strana Švýcarska · Dějiny Švýcarska a Sociálně demokratická strana Švýcarska ·
Spojenci (druhá světová válka)
Spojenci ve druhé světové válce byla koalice mocností válčících během druhé světové války proti mocnostem Osy.
Švýcarsko a Spojenci (druhá světová válka) · Dějiny Švýcarska a Spojenci (druhá světová válka) ·
St. Gallen
St.
Švýcarsko a St. Gallen · Dějiny Švýcarska a St. Gallen ·
Stará švýcarská konfederace
Stará švýcarská konfederace či Staré spříseženství nebo zkráceně jen Stará konfederace, po reformaci také Republika Švýcarů jsou různá označení pro podobu švýcarské „konfederace“ od spojení „prakantonů“ Uri, Schwyz a Unterwalden v roce 1291 do takzvaného Věčného spolku až do příchodu Francouzů a vzniku Helvétské republiky v roce 1798.
Švýcarsko a Stará švýcarská konfederace · Dějiny Švýcarska a Stará švýcarská konfederace ·
Středofranská říše
Středofranská říše (tj. Střední Franky) bylo království v letech 843–855.
Švýcarsko a Středofranská říše · Dějiny Švýcarska a Středofranská říše ·
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Švýcarsko a Svatá říše římská · Dějiny Švýcarska a Svatá říše římská ·
Světový židovský kongres
Světový židovský kongres (World Jewish Congress, WJC) je mezinárodní organizace a federace židovských komunit a organizací.
Švýcarsko a Světový židovský kongres · Dějiny Švýcarska a Světový židovský kongres ·
Třicetiletá válka
Třicetiletá válka (1618–1648) byl evropský ozbrojený konflikt známý především jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači římskokatolické církve a zastánci protestantských vyznání, která vznikla v průběhu reformace v 16. století, tedy kalvinismem a luteránstvím.
Švýcarsko a Třicetiletá válka · Dějiny Švýcarska a Třicetiletá válka ·
Thurgau
Thurgau je kanton na severu Švýcarska, na jižním břehu Bodamského jezera, které tvoří hranici s Německem.
Švýcarsko a Thurgau · Dějiny Švýcarska a Thurgau ·
Ticino (kanton)
Ticino, plným názvem Republika a kanton Ticino, je nejjižnější švýcarský kanton.
Švýcarsko a Ticino (kanton) · Dějiny Švýcarska a Ticino (kanton) ·
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Švýcarsko a Ukrajina · Dějiny Švýcarska a Ukrajina ·
Ulrich Zwingli
Huldrych Zwingli Ulrich Zwingli, křestní jméno později psáno též Huldrych, (1. ledna 1484 Wildhaus – 11. října 1531 Kappel am Albis) byl švýcarský kněz, humanistický teolog a první představitel švýcarské reformace.
Švýcarsko a Ulrich Zwingli · Dějiny Švýcarska a Ulrich Zwingli ·
Unterwalden
Unterwalden byl spolu s kantony Uri a Schwyz jedním ze tří historických kantonů, které podle legendy v roce 1291 na louce u Rütli společnou přísahou stály na počátku Švýcarské konfederace.
Švýcarsko a Unterwalden · Dějiny Švýcarska a Unterwalden ·
Uri
Uri je jeden z 26 kantonů Švýcarska.
Švýcarsko a Uri · Dějiny Švýcarska a Uri ·
Valais
Valais či Wallis je kanton na jihu Švýcarska.
Švýcarsko a Valais · Dějiny Švýcarska a Valais ·
Vaud
Vaud je kanton na západě Švýcarska, v blízkosti Ženevského jezera.
Švýcarsko a Vaud · Dějiny Švýcarska a Vaud ·
Vídeňský kongres
Státní hranice po kongresu, 1815 Vídeňský kongres (Jean-Baptiste Isabey), 1819 Vídeňský kongres bylo setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv.
Švýcarsko a Vídeňský kongres · Dějiny Švýcarska a Vídeňský kongres ·
Východofranská říše
Východofranská říše (též Východofrancká říše) je označení raně středověkého státu vzniklého roku 843 a později označovaného jako Německé království.
Švýcarsko a Východofranská říše · Dějiny Švýcarska a Východofranská říše ·
Verdunská smlouva
Rozdělení Franské říše Verdunskou smlouvou: Ludvík II. Němec ''oranžově'', Karel II. Holý ''modře'', Lothar I. ''zeleně'' Verdunská smlouva uzavřená v roce 843 ve městě Verdunu rozdělila Franskou říši na tři království ovládaná syny Ludvíka I. Pobožného.
Švýcarsko a Verdunská smlouva · Dějiny Švýcarska a Verdunská smlouva ·
Vestfálský mír
Vestfálský mír, uzavřený 24. října 1648, byl soubor dvou smluv, Münsterské a Osnabrücké, ukončující třicetiletou a osmdesátiletou válku.
Švýcarsko a Vestfálský mír · Dějiny Švýcarska a Vestfálský mír ·
Západořímská říše
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.
Švýcarsko a Západořímská říše · Dějiny Švýcarska a Západořímská říše ·
Zug (kanton)
Zug (ve švýcarské němčině) je kanton ve střední části Švýcarska.
Švýcarsko a Zug (kanton) · Dějiny Švýcarska a Zug (kanton) ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Švýcarsko a Dějiny Švýcarska
- To, co mají společné Švýcarsko a Dějiny Švýcarska
- Podobnosti mezi Švýcarsko a Dějiny Švýcarska
Srovnání mezi Švýcarsko a Dějiny Švýcarska
Švýcarsko má 679 vztahy, zatímco Dějiny Švýcarska má 181. Jak oni mají společné 107, index Jaccard je 12.44% = 107 / (679 + 181).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Švýcarsko a Dějiny Švýcarska. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
