Rychlejší přístup než prohlížeči!
72 vztahy: Alžběta Petrovna, Alexandr Nikolajevič Ostrovskij, Alexandra Nikolajevna Romanovová, Andrej Borisovič Zubov, Anna Ivanovna, Anna Leopoldovna, Anna Petrovna, Astrachaňský chanát, Šimodská dohoda, Židé v Rusku, Česká historiografie, Bitva na řece Kalce, Cesta od Varjagů k Řekům, Dějiny ruského státu, Dějiny Sovětského svazu, Dějiny Ukrajiny, Don, Federální subjekty Ruska, Fiktivní články od Zhemao, Fjodor II. Borisovič, Fjodor III. Alexejevič, Historie Ruska, Hymna Ruské federace, Iraklij Cereteli, Ivan II. Ivanovič, Ivan III., Ivan IV. Hrozný, Ivan V., Jaroslav Bidlo, Jemeljan Jaroslavskij, Josef Perwolf, Jurodiví, Kateřina I. Ruská, Kateřina II. Veliká, Kateřina Ivanovna, Katie McGrathová, Klement VIII., Korunovace ruských panovníků, Martin C. Putna, Marxistická historiografie, Nikolaj Berďajev, Nikolaj Michajlovič Karamzin, Novgorodská republika, Olga Nikolajevna Romanovová (1822–1892), Orlando Figes, Palácový převrat v roce 1741, Petr III. Ruský, Petrohradská smlouva, Počveničestvo, Putinismus, ..., Reformy Petra Velikého, Richard Pipes, Rossijané, Rusistika, Ruská carská rodina, Ruská revoluce (1917), Ruská vlajka, Ruské carství, Ruské korunovační klenoty, Seznam hlav ruského státu, Seznam představitelů Sovětského svazu, Seznam státních převratů a pokusů o převrat, Sibiřský chanát, Slavjanofilství, Smlouva z Björkö, Smuta, Státní historické muzeum v Moskvě, Státní znak Ruska, Studená válka, Vladimir Bonč-Brujevič, Vladimir Medinskij, Volok. Rozbalte index (22 více) »
Alžběta Petrovna
Alžběta Petrovna (Jelizavěta Petrovna;, Moskva – tamtéž) byla ruská carevna v letech 1741–1762.
Nový!!: Dějiny Ruska a Alžběta Petrovna · Vidět víc »
Alexandr Nikolajevič Ostrovskij
Alexandr Nikolajevič Ostrovskij (rusky Александр Николаевич Островский) (12. dubna 1823 v Moskvě, Rusko – 14. června 1886, Ščelykovo (Щелыково), Rusko) byl ruský dramatik.
Nový!!: Dějiny Ruska a Alexandr Nikolajevič Ostrovskij · Vidět víc »
Alexandra Nikolajevna Romanovová
Velkokněžna Alexandra Nikolajevna na portrétu z roku 1840 Alexandra Nikolajevna Romanovová (12. června/24. června 1825, Petrohrad – 29. července/10. srpna 1844, Carské Selo) byla rodem ruská velkokněžna a sňatkem dědičná princezna von Hessen-Kassel zu Rumpenheim.
Nový!!: Dějiny Ruska a Alexandra Nikolajevna Romanovová · Vidět víc »
Andrej Borisovič Zubov
Andrej Borisovič Zubov, (* 16. ledna 1952, Moskva) je ruský historik, religionista a politolog.
Nový!!: Dějiny Ruska a Andrej Borisovič Zubov · Vidět víc »
Anna Ivanovna
Anna Ivanovna Romanovová (též Anna Ioannovna, rusky Анна Иоанновна, 7. února 1693, Moskva – 28. října 1740, Petrohrad) byla vévodkyně kuronská a zemgalská v letech 1711–1731 a v letech 1730–1740 ruská carevna, dcera cara Ivana V. a Praskovji Fjodorovny Saltykovové.
Nový!!: Dějiny Ruska a Anna Ivanovna · Vidět víc »
Anna Leopoldovna
Anna Leopoldovna, rozená jako Elisabeth Katharina Christine, princezna von Mecklenburg-Schwerin (18. prosince 1718, Rostock – 19. března 1746, Cholmogory), byla dcera meklenburského knížete Karla Leopolda a Kateřiny Ivanovny (neteře ruského cara Petra Velikého).
Nový!!: Dějiny Ruska a Anna Leopoldovna · Vidět víc »
Anna Petrovna
Anna Petrovna (v Moskvě – v Kielu) byla ruská velkokněžna, dcera cara Petra Velikého a matka cara Petra III.
Nový!!: Dějiny Ruska a Anna Petrovna · Vidět víc »
Astrachaňský chanát
Astrachaňský chanát byl tatarský feudální stát, který vznikl po rozpadu Zlaté hordy.
Nový!!: Dějiny Ruska a Astrachaňský chanát · Vidět víc »
Šimodská dohoda
Šimodská dohoda (下田条約; úplným názvem Smlouva o obchodu a plavbě mezi Japonskem a Ruskem) podepsaná 7.
Nový!!: Dějiny Ruska a Šimodská dohoda · Vidět víc »
Židé v Rusku
Ruské federace (zeleně) v rámci Eurasie. Pojem Židé v Rusku, respektive dějiny Židů v Rusku, případně ruští Židé, označuje historický vývoj židovské populace na území Ruska a zemí s Ruskem historicky spjatých.
Nový!!: Dějiny Ruska a Židé v Rusku · Vidět víc »
Česká historiografie
Česká historiografie (dějepisectví) se začala rozvíjet záhy po vzniku českého knížectví v 9. století.
Nový!!: Dějiny Ruska a Česká historiografie · Vidět víc »
Bitva na řece Kalce
Bitva na řece Kalce (31. května 1223) představuje jednu z nejvýznamnějších bitev ruských dějin, z dnešního pohledu je na ní hleděno jakožto na nejslavnější porážku Slovanů.
Nový!!: Dějiny Ruska a Bitva na řece Kalce · Vidět víc »
Cesta od Varjagů k Řekům
Mapa zobrazující hlavní varjaganské obchodní cesty: obchodní trasa Volga (červená) a obchodní cesta od Varjagů k Řekům (purpurová). Ostatní obchodní cesty od 8. do 11. století (oranžová). Cesta od Varjagů k Řekům (Puť iz varjag v greki) byla obchodní cesta, která spojovala Skandinávii, Kyjevskou Rus a Byzantskou říši.
Nový!!: Dějiny Ruska a Cesta od Varjagů k Řekům · Vidět víc »
Dějiny ruského státu
Dějiny ruského státu, dříve též Dějiny říše ruské, rusky История государства Российского je dvanáctisvazkové historiografické dílo ruského spisovatele Nikolaje Michajloviče Karamzina.
Nový!!: Dějiny Ruska a Dějiny ruského státu · Vidět víc »
Dějiny Sovětského svazu
Srp a kladivo Dějiny Sovětského svazu začínají po říjnové revoluci 1917 a občanské válce roku 1922 založením Svazu sovětských socialistických republik (SSSR).
Nový!!: Dějiny Ruska a Dějiny Sovětského svazu · Vidět víc »
Dějiny Ukrajiny
Ukrajinský znak Území Ukrajiny bylo nejméně 44 000 let obýváno Neandrtálci.
Nový!!: Dějiny Ruska a Dějiny Ukrajiny · Vidět víc »
Don
Don (starořecky Tanaïs) je řeka v Tulské, v Lipecké, ve Voroněžské, ve Volgogradské a v Rostovské oblasti v Rusku.
Nový!!: Dějiny Ruska a Don · Vidět víc »
Federální subjekty Ruska
autonomní okruhy Podle ústavy z roku 1993 a pozdějších změn sestává Ruská federace k 1. říjnu 2022 z 89 subjektů (rusky: субъекты, j. č. субъект), které se dělí do 6 kategorií obdařených různým stupněm politické autonomie; v Radě federace (Senátu, horní komoře Federálního shromáždění) mají ale všechny subjekty rovné zastoupení dvěma poslanci.
Nový!!: Dějiny Ruska a Federální subjekty Ruska · Vidět víc »
Fiktivní články od Zhemao
Screenshot přeloženého textu od Zhemao na anglické Wikipedii Od roku 2012 do roku 2022 vytvořila editorka čínské Wikipedie Zhemao přes 200 vzájemně propojených článků, jejichž obsahem byly fiktivní středověké ruské dějiny.
Nový!!: Dějiny Ruska a Fiktivní články od Zhemao · Vidět víc »
Fjodor II. Borisovič
Fjodor II.
Nový!!: Dějiny Ruska a Fjodor II. Borisovič · Vidět víc »
Fjodor III. Alexejevič
Fjodor III.
Nový!!: Dějiny Ruska a Fjodor III. Alexejevič · Vidět víc »
Historie Ruska
#PŘESMĚRUJ Dějiny Ruska.
Nový!!: Dějiny Ruska a Historie Ruska · Vidět víc »
Hymna Ruské federace
Hymna Ruské federace při příležitosti Nového roku 2012 Hymna Ruska (Ruské federace) byla přijata 20. prosince 2000 z iniciativy prezidenta Vladimira Putina.
Nový!!: Dějiny Ruska a Hymna Ruské federace · Vidět víc »
Iraklij Cereteli
Iraklij "Kaki" Georgijevič Cereteli (gruzínsky ირაკლი წერეთელი, rusky Ираклий Георгиевич Церетели, 20. listopadu 1881, Kutaisi, Ruské impérium – 20. května 1959, New York, NY, USA) byl gruzínský politik a představitel menševiků.
Nový!!: Dějiny Ruska a Iraklij Cereteli · Vidět víc »
Ivan II. Ivanovič
Ivan II.
Nový!!: Dějiny Ruska a Ivan II. Ivanovič · Vidět víc »
Ivan III.
Ivan III.
Nový!!: Dějiny Ruska a Ivan III. · Vidět víc »
Ivan IV. Hrozný
Ivan IV.
Nový!!: Dějiny Ruska a Ivan IV. Hrozný · Vidět víc »
Ivan V.
Ivan V. Alexejevič (rusky Иван V Алексеевич Романов) (27. srpna/6. září 1666 – 29. ledna/8. února 1696) byl ruský car, syn cara Alexeje I. Michajloviče z dynastie Romanovců.
Nový!!: Dějiny Ruska a Ivan V. · Vidět víc »
Jaroslav Bidlo
Jaroslav Bidlo (17. listopadu 1868, Záboří nad Labem farnosti Záboří nad Labem – 1. prosince 1937, Praha) byl český historik, profesor východoevropských dějin na Univerzitě Karlově.
Nový!!: Dějiny Ruska a Jaroslav Bidlo · Vidět víc »
Jemeljan Jaroslavskij
Jemeljan Michajlovič Jaroslavskij (narozený Minej Izrailjevič Gubelman (Мине́й Изра́илевич Губельма́н); 3. března 1878 Čita – 4. prosince 1943 Moskva) byl ruský bolševický revolucionář židovského původu, novinář a historik.
Nový!!: Dějiny Ruska a Jemeljan Jaroslavskij · Vidět víc »
Josef Perwolf
Josef Perwolf (26. února 1841, Čimelice – 2. ledna 1892, Varšava) byl jazykovědec, zaměřením slavista, českého původu, který působil jakožto univerzitní profesor v Polsku.
Nový!!: Dějiny Ruska a Josef Perwolf · Vidět víc »
Jurodiví
Vasilij Ivanovič Surikov: Jurodivý sedící ve sněhu Blázni pro Krista často používají šokující nekonvenční chování napadající přijaté standardní normy. Jurodivý Basil se modlí nahý na sněhu. Jurodivý (řecky μωρός;;; francouzsky fols-en-Christ), původní význam řeckého slova μωρός byl mrzák (mrzák od narození).
Nový!!: Dějiny Ruska a Jurodiví · Vidět víc »
Kateřina I. Ruská
Kateřina I. Alexejevna (rusky Екатерина I Алексеевна, vlastním jménem Marta Helena Skowrońska/Skavronská, 15. dubna 1684, Jēkabpils –, Petrohrad) byla ruská carevna v letech 1725–1727, žena Petra I. Velikého.
Nový!!: Dějiny Ruska a Kateřina I. Ruská · Vidět víc »
Kateřina II. Veliká
Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.
Nový!!: Dějiny Ruska a Kateřina II. Veliká · Vidět víc »
Kateřina Ivanovna
Kateřina Ivanovna (rusky Екате́рина Ива́новна (Иоа́нновна) Рома́нова, 29. října 1691, Petrohrad – 14. června 1733 tamtéž) byla dcera ruského cara Ivana V. a jeho manželky Praskovji Fjodorovny Saltykovové, starší sestra carevny Anny Ivanovny, neteř cara Petra Velikého.
Nový!!: Dějiny Ruska a Kateřina Ivanovna · Vidět víc »
Katie McGrathová
Katie McGrathová (* 3. ledna 1983, Ashford) je irská herečka.
Nový!!: Dějiny Ruska a Katie McGrathová · Vidět víc »
Klement VIII.
Klement VIII. (24. února 1536 Fano u Florencie – 3. března 1605 Řím), rozený Ippolito Aldobrandini, byl papežem od 30.
Nový!!: Dějiny Ruska a Klement VIII. · Vidět víc »
Korunovace ruských panovníků
Alexandry Fjodorovny, 1896 Korunovace ruských panovníků je někdejší církevní obřad Ruské pravoslavné církve, státní církve Ruského impéria, při kterém byl ruský panovník (obvykle car) korunován, byly mu svěřeny panovnické symboly a poté byl pomazán křižmem, čímž byl formálně stvrzen a duchovně požehnán počátek jeho vlády.
Nový!!: Dějiny Ruska a Korunovace ruských panovníků · Vidět víc »
Martin C. Putna
Martin C. Putna (* 30. května 1968, Písek) je český literární historik a kritik, překladatel, zpěvák, moderátor a pedagog Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.
Nový!!: Dějiny Ruska a Martin C. Putna · Vidět víc »
Marxistická historiografie
Marxistická historiografie je proud dějepisectví založený na historickém materialismu ovlivněný marxistickou ideologií.
Nový!!: Dějiny Ruska a Marxistická historiografie · Vidět víc »
Nikolaj Berďajev
Nikolaj Alexandrovič Berďajev (přepisován také jako Berdyaev, Berdjajew nebo Berdiaeff;, Kyjev – 24. března 1948, Clamart u Paříže) byl ruský křesťanský filosof a publicista, blízký personalismu.
Nový!!: Dějiny Ruska a Nikolaj Berďajev · Vidět víc »
Nikolaj Michajlovič Karamzin
Nikolaj Michajlovič Karamzin (Michajlovka, Orenburská oblast – Petrohrad) byl ruský preromantický spisovatel a historik, známý především svými dvanáctisvazkovými Dějinami Říše ruské, ve kterých zpracoval ruské dějiny do počátku 17. století.
Nový!!: Dějiny Ruska a Nikolaj Michajlovič Karamzin · Vidět víc »
Novgorodská republika
Novgorodská republika (rusky Новгородская республика, Novgorodskaja respublika) je pozdní historický název pro ruský středověký stát existující ve 12. až 15. století s centrem v Novgorodu.
Nový!!: Dějiny Ruska a Novgorodská republika · Vidět víc »
Olga Nikolajevna Romanovová (1822–1892)
Olga Nikolajevna Romanovová (Petrohrad – 30. října 1892, Friedrichshafen) byla rodem ruská velkokněžna a sňatkem württemberská královna.
Nový!!: Dějiny Ruska a Olga Nikolajevna Romanovová (1822–1892) · Vidět víc »
Orlando Figes
Orlando Figes (* 20. listopadu 1959 Londýn) je britský historik, který se specializuje na zkoumání moderních ruských dějin.
Nový!!: Dějiny Ruska a Orlando Figes · Vidět víc »
Palácový převrat v roce 1741
Během palácového převratu z 25. listopadu 1741 (6. prosince podle juliánského kalendáře) byl svržen malý imperátor Ivan Antonovič (Ivan VI.) a jeho rodiče.
Nový!!: Dějiny Ruska a Palácový převrat v roce 1741 · Vidět víc »
Petr III. Ruský
Petr III.
Nový!!: Dějiny Ruska a Petr III. Ruský · Vidět víc »
Petrohradská smlouva
Petrohradská smlouva byla uzavřena mezi Japonským císařstvím a Ruskem 7. května 1875 a ratifikována v Tokiu 22.
Nový!!: Dějiny Ruska a Petrohradská smlouva · Vidět víc »
Počveničestvo
Počveničestvo (rusky Почвенничество, ze slova návrat a počva.
Nový!!: Dějiny Ruska a Počveničestvo · Vidět víc »
Putinismus
Třetí inaugurace V. Putina (2012) Putinismus je termín používaný některými politiky, politology a novináři pro politický směr a režim v Ruské federaci na počátku 21. století, spojený s politickou činností nebo vládou ruského prezidenta Vladimira Putina.
Nový!!: Dějiny Ruska a Putinismus · Vidět víc »
Reformy Petra Velikého
Řádem sv. Ondřeje Reformy Petra I. Velikého byly změny ve státním a společenském životě, uskutečněné v době panování ruského cara Petra I. Velikého.
Nový!!: Dějiny Ruska a Reformy Petra Velikého · Vidět víc »
Richard Pipes
Richard Edgar Pipes (11. července 1923 Cieszyn – 17. května 2018) byl americký historik, specializující se na ruské dějiny a poradce prezidenta USA Ronalda Reagana.
Nový!!: Dějiny Ruska a Richard Pipes · Vidět víc »
Rossijané
Россияне (česky Rusové, rusky россия́не, j.č. muž. россия́нин / rossijanin, j.č. žen. россия́нка / rossijanka) je ruské politonymum, označení pro osoby žijící na území Ruska (rusky Россия), tedy nejen etnické Rusy, ale veškeré, tj.
Nový!!: Dějiny Ruska a Rossijané · Vidět víc »
Rusistika
Rusistika je odborné pojmenování pro filologickou vědu zabývající se studiem ruského jazyka, ruské literatury, kulturou a také dějinami Ruské federace.
Nový!!: Dějiny Ruska a Rusistika · Vidět víc »
Ruská carská rodina
V dějinách Ruska se na carském trůnu vystřídaly celkem tři dynastie.
Nový!!: Dějiny Ruska a Ruská carská rodina · Vidět víc »
Ruská revoluce (1917)
Ruská revoluce 1917 je označení pro souhrn událostí v ruských dějinách roku 1917, během kterých se Ruské impérium proměnilo v historicky první komunistický stát světa.
Nový!!: Dějiny Ruska a Ruská revoluce (1917) · Vidět víc »
Ruská vlajka
23px Ruská vlajkaPoměr stran: 2:3 23px Ruská námořní válečná vlajkaPoměr stran: 2:3 Vlajka Ruska je trojbarevná trikolóra tvořená třemi vodorovnými pruhy se stejnou šířkou bílé, modré a červené barvy.
Nový!!: Dějiny Ruska a Ruská vlajka · Vidět víc »
Ruské carství
Ruské carství (Russkoje tsarstvo, později změněno na, Rossijskoje tsarstvo) byl oficiální název pro ruský stát pod vládou Rurikovců mezi rokem 1547, kdy si Ivan Hrozný z rodu Rurikovců přisvojil titul car vší Rusi, a rokem 1721, kdy Petr Veliký založil Ruské impérium.
Nový!!: Dějiny Ruska a Ruské carství · Vidět víc »
Ruské korunovační klenoty
moskevském Kremlu. Ruské korunovační klenoty jsou panovnické insignie, určené ke korunovaci ruských panovníků.
Nový!!: Dějiny Ruska a Ruské korunovační klenoty · Vidět víc »
Seznam hlav ruského státu
Erb ruských knížat (15. století) Znak Ruského carství (17. století) Malý znak Ruského carství Malý znak Ruského impéria Velký znak Ruského impéria Znak Svazu sovětských socialistických republik Znak Ruské federace Toto je seznam hlav ruského státu.
Nový!!: Dějiny Ruska a Seznam hlav ruského státu · Vidět víc »
Seznam představitelů Sovětského svazu
Po bolševické revoluci (1917) a ruské občanské válce (1917–1922/1925) vznikl v roce 1922 Sovětský svaz, který vystřídal Ruské impérium.
Nový!!: Dějiny Ruska a Seznam představitelů Sovětského svazu · Vidět víc »
Seznam státních převratů a pokusů o převrat
Vincenza Camucciniho Toto je chronologický přehled státních převratů a pokusů o státní převrat od starověku po současnost.
Nový!!: Dějiny Ruska a Seznam státních převratů a pokusů o převrat · Vidět víc »
Sibiřský chanát
Sibiřský chanát (tatarsky Sıbır Chanlığı), historicky též zvaný Turanský chanát, byl stát s turkicko-mongolskou vládnoucí elitou na území jihozápadní Sibiře v 15. a 16. století.
Nový!!: Dějiny Ruska a Sibiřský chanát · Vidět víc »
Slavjanofilství
A. S. Šiškov Slavjanofilství byl specifický filosofický a kulturně náboženský proud v Rusku v období let 1840–1886, který odmítal západnické tendence a ruské odlišnosti od evropské kultury nepokládal za zaostalost, ale naopak za přednosti.
Nový!!: Dějiny Ruska a Slavjanofilství · Vidět víc »
Smlouva z Björkö
Smlouva z Björkö, také známá jako smlouva z Koivisto, byla tajná dohoda podepsaná 24. července 1905 mezi carem Mikulášem II. Ruským a Vilémem II. z Německého císařství u finského ostrova Koivisto v Björkö.
Nový!!: Dějiny Ruska a Smlouva z Björkö · Vidět víc »
Smuta
Carevič Dimitrij, po jehož smrti vypukly v Rusku zmatky Smuta nebo Období zmatků (také Vláda samozvanců) je období ruských dějin z let 1598 až 1613.
Nový!!: Dějiny Ruska a Smuta · Vidět víc »
Státní historické muzeum v Moskvě
Státní historické muzeum je muzeum ruské historie v Moskvě, mezi Rudým a Manéžským náměstím.
Nový!!: Dějiny Ruska a Státní historické muzeum v Moskvě · Vidět víc »
Státní znak Ruska
Státní znak Ruska, jehož základní motiv pochází z období Ruské říše, je v Rusku užíván (se změnami) od rozpadu Sovětského svazu.
Nový!!: Dějiny Ruska a Státní znak Ruska · Vidět víc »
Studená válka
Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov (vpravo) v roce 1985 Studená válka (anglicky Cold War, rusky холодная война) byl stav geopolitického a vojenského napětí zhruba v letech 1947–1991 mezi Sovětským svazem (SSSR) s jeho komunistickými spojenci tvořícími východní blok a Spojenými státy americkými (USA) a jejich spojenci nazývanými západní blok.
Nový!!: Dějiny Ruska a Studená válka · Vidět víc »
Vladimir Bonč-Brujevič
Vladimir Dmitrijevič Bonč-Brujevič (Moskva – 14. července 1955, Moskva) byl člen bolševické strany, žurnalista, historik a spisovatel.
Nový!!: Dějiny Ruska a Vladimir Bonč-Brujevič · Vidět víc »
Vladimir Medinskij
Vladimir Rostislavovič Medinskij (* 18. července 1970 Smila) je ruský spisovatel a politik za stranu Jednotné Rusko.
Nový!!: Dějiny Ruska a Vladimir Medinskij · Vidět víc »
Volok
N. K. Rerich: Překonávání voloku Volok či lodní převlaka je cesta přes rozvodí říčních systémů, vybudovaná pro transport lodí po souši z jednoho povodí do druhého.
Nový!!: Dějiny Ruska a Volok · Vidět víc »
