Chetité a Dějiny Mezopotámie

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Chetité a Dějiny Mezopotámie

Chetité vs. Dějiny Mezopotámie

Chetité (někdy také Hetejci) byli indoevropský národ, který vytvořil říši, zahrnující dnešní Malou Asii, Sýrii, Libanon a část Palestiny. Dějiny Mezopotámie zahrnují dějiny území známého jako Mezopotámie od starší doby kamenné po jeho dobytí muslimy v 7. století n. l. Území Mezopotámie je zhruba vymezeno povodím Eufratu a Tigridu.

Akkadština

Akkadština (akkadsky: 𒀝𒅗𒁺𒌑) je mrtvý semitský jazyk (člen širší afroasijské jazykové rodiny), kterým se hovořilo v oblasti starověké Mezopotámie.

Akkadština a Chetité · Akkadština a Dějiny Mezopotámie · Vidět víc »

Asýrie

Asýrie je pojmenování významného starověkého státního útvaru na území severní Mezopotámie v dnešním Iráku (horní tok řeky Tigris), jenž zvláště od 9. do 7. století př. n. l. hrál dominantní roli na Předním východě.

Asýrie a Chetité · Asýrie a Dějiny Mezopotámie · Vidět víc »

Babylón

Babylón (z akkad. 𒆍𒀭𒈨𒌍, Bābilim – Brána boha/bohů, bez diakritiky Babylon,, v Bibli (Genesis a Žalmy) též Bábel – znamená „zmatek“, kassitskými vládci a Assyřany nazýván Karduniaš, egyptsky bbr) bylo město na dolním toku Eufratu v jižní Mezopotámii, v pozdějším období hlavní město Babylonie a Novobabylonské říše.

Babylón a Chetité · Babylón a Dějiny Mezopotámie · Vidět víc »

Bible

Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.

Bible a Chetité · Bible a Dějiny Mezopotámie · Vidět víc »

Chammurapi

Chammurapi (též Chammurabi) byl šestý král starobabylonské říše ze Sumu-abumovy I. amoritské dynastie, který vládl v letech 1792–1750 př. n. l. Proslul především jako zákonodárce – vydal tzv.

Chammurapi a Chetité · Chammurapi a Dějiny Mezopotámie · Vidět víc »

Churrité

Churrité (klínopisně 𒄷𒌨𒊑, Ḫu-ur-ri) bylo starověké předněvýchodní etnikum, žijící především v Malé Asii, v severní Sýrii a v severní a východní Mezopotámii.

Chetité a Churrité · Churrité a Dějiny Mezopotámie · Vidět víc »

Indoevropané

kurganové hypotézy, přibližně 4 000 – 1 000 př. n. l. Purpurová oblast reprezentuje předpokládanou indoevropskou pravlast, červená oblast osídlenou okolo roku 2 500 př. n. l., oranžová okolo roku 1 000 př. n. l. jámové kultury, 3 000 – 800 př. n. l. url.

Chetité a Indoevropané · Dějiny Mezopotámie a Indoevropané · Vidět víc »

Karchemiš

Karchemiš (chetitsky: Kargamiš; řecky: Εὔρωπος; Latinsky: Europus) bylo důležitým starověkým městem za mitannské i chetitské říše a rozkládalo se na dnešní hranici mezi Tureckem a Sýrií.

Chetité a Karchemiš · Dějiny Mezopotámie a Karchemiš · Vidět víc »

Kovy

Ocelové osičky Kovy tvoří společně s polokovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků.

Chetité a Kovy · Dějiny Mezopotámie a Kovy · Vidět víc »

Malá Asie

Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.

Chetité a Malá Asie · Dějiny Mezopotámie a Malá Asie · Vidět víc »

Měď

Měď (chemická značka Cu, cuprum) je ušlechtilý kovový prvek načervenalé barvy, používaný člověkem již od pravěku: v pozdní době kamenné, zvané eneolit (též chalkolit, doba měděná) se začala měď těžit, tavit a zpracovávat vedle dosavadních kamenných industrií a předznamenala tak nástup doby bronzové.

Chetité a Měď · Dějiny Mezopotámie a Měď · Vidět víc »

Mezopotámie

Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.

Chetité a Mezopotámie · Dějiny Mezopotámie a Mezopotámie · Vidět víc »

Mitanni

Mitanni (z churritského 𒆳𒌷𒈪𒋫𒀭𒉌, Mi-ta-an-ni') nebo také Churri či pod asyrským Chanigalbat (asyrsky 𒄩𒉌𒃲𒁁 Ḫa-ni-gal-bat), případně Naharin (z egyptského nhrn), bylo království v severní Mezopotámii existující v 15. až 14. století př. n. l. V období svého největšího rozmachu, během 14.

Chetité a Mitanni · Dějiny Mezopotámie a Mitanni · Vidět víc »

Mořské národy

Ramsses III. bojující s mořskými národy Mořské národy je souhrnný název pro národy neznámého původu, které v průběhu 2. tisíciletí př. n. l. útočily na bohaté starověké civilizace nacházející se na březích Středozemního moře, jako byla egyptská, mykénská, chetitská a další.

Chetité a Mořské národy · Dějiny Mezopotámie a Mořské národy · Vidět víc »

Stát

Stát je základní územní mocenská jednotka, instituce (či organizace) disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti (státu).

Chetité a Stát · Dějiny Mezopotámie a Stát · Vidět víc »

Středozemní moře

Středozemní moře je rozsáhlé vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou.

Chetité a Středozemní moře · Dějiny Mezopotámie a Středozemní moře · Vidět víc »

Ugarit

Poloha Ugarit je vlastní název městského státu v Sýrii, který dosáhl svého největšího rozsahu na konci své existence, tj.

Chetité a Ugarit · Dějiny Mezopotámie a Ugarit · Vidět víc »

Vaššukkani

Mapa mitannské říše s předpokládanou polohou Vaššukkani Vaššukkani (dle jiných přepisů též Waššuganni, Waššukanni či Vaššukanni) bylo hlavní město churritského království Mitanni (kolem 1500 př. n. l.). Kurdský název baškani pochází od baš („dobrý“) a kani („studnice, zdroj“); je velmi podobný sousloví „bohatý důl“ v sanskrtu (vasu khāni).

Chetité a Vaššukkani · Dějiny Mezopotámie a Vaššukkani · Vidět víc »

Zemědělství

kombajnem, doprovázeným traktorem s vlekem. Zemědělství je věda a umění pěstování rostlin a chovu hospodářských zvířat.

Chetité a Zemědělství · Dějiny Mezopotámie a Zemědělství · Vidět víc »