Sdělení

362 vztahy: Alexandr Fjodorovič Kerenskij, Alexandr I. Pavlovič, Alexandr II. Nikolajevič, Alexandr Něvský, Anapa, Andrej Borisovič Zubov, Anexe Krymu Ruskou federací, Anglie, Araks, Ardahan, Arméni, Arménie, Asie, Únorová revoluce, Ústřední mocnosti, Astrachaňský chanát, Ázerbájdžán, Švédské království (1523–1611), Švédsko, Čínsko-sovětský rozkol, Čečensko, Černá Hora, Černé moře, Černohorské knížectví, Čingischán, Čistky v Rudé armádě, Řád německých rytířů, Říše Sung, Říjnová revoluce, Baltské moře, Baltské státy, Batumi, Bátú, Bílý dům (Moskva), Bělorusko, Bělověžská dohoda, Berlín, Berlínský kongres, Besarábie, Bitva na Čudském jezeře, Bitva na řece Kalce, Bitva na Berezině, Bitva na Kulikovském poli, Bitva na Něvě, Bitva o průsmyk Šipka, Bitva o Sevastopol (1854–1855), Bitva před Moskvou, Bitva u Borodina, Bitva u Lipska, Bitva u Navarina, ..., Bitva u Poltavy, Bitva u Sinopu, Bitva u Slavkova, Bitva u Stalingradu, Bitva v Kurském oblouku, Bohdan Chmelnický, Bolševici, Boris Fjodorovič Godunov, Boris Jelcin, Boris Savinkov, Bosenský vilájet, Bosna a Hercegovina, Bospor, Brestlitevský mír, Bukurešť, Bulharské knížectví, Byzantská říše, Car, Církev, Chazarská říše, Chruščovovské tání, Cyrilice, Daniil Alexandrovič, Dardanely, Dějiny Ruska 20. století, Dějiny Sovětského svazu, Dějiny Sovětského svazu 1964–1982, Děkabristé, Dělení Polska, Dmitrij Donský, Dněstr, Dobrič, Don, Drážďany, Druhá čečenská válka, Druhá světová válka, Druhé Francouzské císařství, Dubnové povstání, Dunaj, Edirne, Ekonomika Ruska, Estonsko, Evropa, Fjodor I., Genocida, Georgij Lvov, Georgij Tumanov, Giurgiu, Glasnosť, Gorki Leninskije, Graždanka, Gregoriánský kalendář, Gruzíni, Gruzie, Gulag, Habsburská monarchie, Hamburk, Hercegovské povstání, Hlavní město Ruska, Invaze do Polska (1939), Ivan I. Kalita, Ivan III., Ivan IV., Ivan IV. Hrozný, Jemeljan Pugačov, Jerevan, Josif Vissarionovič Stalin, Jurij Andropov, Jurodiví, Karélie, Kars, Kateřina II. Veliká, Kavkaz, Kavkazská válka, Kazaň, Kazaňský chanát, Kazachstán, Kolchoz, Komunistický režim, Kongresové Polsko, Konstantin Černěnko, Koruna polského království, Království Velké Británie, Krvavá neděle (1905), Krymská válka, Kyjev, Kyjevská Rus, Lžidimitrij I., Leonid Iljič Brežněv, Lev Davidovič Trockij, Litevské velkoknížectví, Livonsko, Maďarská revoluce 1848–1849, Marxismus-leninismus, Menševici, Metropolita, Michail Alexandrovič Romanov, Michail Illarionovič Kutuzov, Michail Sergejevič Gorbačov, Mikuláš I. Pavlovič, Mikuláš II. Alexandrovič, Mongolská říše, Mongolský vpád na Rus, Moskevské velkoknížectví, Moskva, Nacistické Německo, Napoleon Bonaparte, Napoleonovo ruské tažení, Napoleonské války, Německé císařství, Německo, Německo-sovětská smlouva o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie, Němen, Něva, Nikita Sergejevič Chruščov, Nikolaj Michajlovič Karamzin, Nikopol (Bulharsko), Nová ekonomická politika, Novgorodská republika, Ob, Obléhání Plevna, Oděsa, Oleg, Operace Barbarossa, Opričnina, Orșova, Osman paša, Osmanská říše, Osvícenský absolutismus, Ozbrojené síly Ruské federace, Paříž, Pařížská mírová smlouva (1856), Pařížský kongres, Pakt Ribbentrop–Molotov, Pavel I. Ruský, Pavel Nachimov, Peršané, Perestrojka, Persie, Petr I. Veliký, Petr III. Ruský, Petrohrad, Petrohradský sovět dělnických a vojenských delegátů, Pleven, Poláci, Polsko, Polsko-litevská unie (1569–1795), Polsko-sovětská válka, Potěmkin (1900), Poti, Pověst dávných let, Povolží, Povstání střeleckých pluků (1698), Pravoslaví, Prezident Ruska, Prezident Spojených států amerických, Prusko, První čečenská válka, První světová válka, Pugačovovo povstání, Putinismus, Rada bezpečnosti OSN, Rakouské císařství, Rakousko-uherská okupace Bosny a Hercegoviny, Rakousko-Uhersko, Republiky v Sovětském svazu, Richard Nixon, Rolnická reforma 1861 (Rusko), Romanovci, Rozpad Sovětského svazu, Rumunsko, Rurik, Rus (historické území), Rus (oblast), Ruse, Ruská armáda (1917), Ruská ústavní krize 1993, Ruská imperiální armáda, Ruská knížectví, Ruská měnová krize (1998), Ruská občanská válka, Ruská prozatímní vláda, Ruská revoluce (1917), Ruská sovětská federativní socialistická republika, Ruská vojenská intervence v Sýrii, Ruské carské námořnictvo, Ruské carství, Ruské dobytí Sibiře, Ruské impérium, Ruský car, Ruský Dálný východ, Ruský rubl, Rusko, Rusko-japonská válka, Rusko-perská válka (1804–1813), Rusko-perská válka (1826–1828), Rusko-turecká válka (1735–1739), Rusko-turecká válka (1768–1774), Rusko-turecká válka (1787–1792), Rusko-turecká válka (1828–1829), Rusko-turecká válka (1877–1878), Samoděržaví, Sanstefanská mírová smlouva, Sardinské království, Sergej Mironovič Kirov, Severní válka, Sibiř, Silistra, Skandinávie, Slovanské jazyky, Smuta, Sofie, Sovětská okupace východního Polska 1939–1941, Sovětská válka v Afghánistánu, Sovětský hladomor 1946–47, Sovětský svaz, Sovchoz, Spojená knížectví, Spojené království, Spojené státy americké, Společenství nezávislých států, Srbsko, Srpnový puč, Stalinův kult osobnosti, Státní převrat, Stěnka Razin, Strana socialistů-revolucionářů, Studená válka, Supervelmoc, Svaz Ruska a Běloruska, Svěcení Rusi, Tataři, Tatarstán, Tržní ekonomika, Trojdohoda, Turci, Turecko, Turkmenistán, Ukrajina, Ural, Vagharšapat, Varjagové, Všesvazové referendum o zachování Sovětského svazu, Válka na Donbase, Válka v Jižní Osetii (2008), Vídeňský kongres, Východní blok, Východní fronta (druhá světová válka), Východní Rumélie, Východní Slované, Veliký Novgorod, Velká čistka, Velká francouzská revoluce, Velmoc, Vilém I. Pruský, Visla, Vladimír I., Vladimir Iljič Lenin, Vladimir Putin, Vladimirsko-suzdalské knížectví, Vražda Borise Němcova, Vyborg, Wehrmacht, Yeşilköy, Zlatá horda, Znárodnění, 1223, 1240, 1242, 13. století, 1380, 1462, 1480, 1547, 1613, 1700, 1702, 1709, 1712, 1721, 1768, 1770, 1773, 1775, 1780, 1801, 1812, 1813, 1814, 1825, 1826, 1827, 1828, 1829, 1849, 1853, 1854, 1855, 1856, 1875, 1877, 1902, 1905, 1914, 1915, 1917, 1919, 1922, 1991, 6. století, 7. listopad, 882. Rozbalte index (312 více) » « Zmenšit index

Alexandr Fjodorovič Kerenskij

Alexandr Fjodorovič Kerenskij ((Simbirsk, dnešní Uljanovsk – 11. června 1970 New York) byl ruský socialistický politik, právník, druhý předseda ruské prozatímní vlády v roce 1917. Po vítězství bolševiků odešel do exilu, do Francie a pak USA.

Nový!!: Dějiny Ruska a Alexandr Fjodorovič Kerenskij · Vidět víc »

Alexandr I. Pavlovič

Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777, Petrohrad – 1. prosince 1825, Taganrog) byl ruský imperátor vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II. v letech 1815–1825 polský král.

Nový!!: Dějiny Ruska a Alexandr I. Pavlovič · Vidět víc »

Alexandr II. Nikolajevič

Alexandr II.

Nový!!: Dějiny Ruska a Alexandr II. Nikolajevič · Vidět víc »

Alexandr Něvský

Alexandr Jaroslavič Něvský, často uváděn jako svatý Alexandr Něvský (rusky, zřejmě 30. května 1220, Pereslavl-Zalesskij – 14. listopadu 1263, Goroděc na Volze) byl kníže novgorodský (1236–1252) a velkokníže vladimirský (1252–1263), který se pro svá vítězství stal národním hrdinou Ruska.

Nový!!: Dějiny Ruska a Alexandr Něvský · Vidět víc »

Anapa

Anapa (rusky) je město na pobřeží Černého moře u severozápadního konce Kavkazu v Krasnodarském kraji v Rusku.

Nový!!: Dějiny Ruska a Anapa · Vidět víc »

Andrej Borisovič Zubov

Andrej Borisovič Zubov, (* 16. ledna 1952, Moskva) je ruský historik, religionista a politolog.

Nový!!: Dějiny Ruska a Andrej Borisovič Zubov · Vidět víc »

Anexe Krymu Ruskou federací

Anexe Krymu Ruskou federací je většinou států neuznaná anexe ukrajinského poloostrova Krym provedená Ruskou federací na jaře 2014.

Nový!!: Dějiny Ruska a Anexe Krymu Ruskou federací · Vidět víc »

Anglie

Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

Nový!!: Dějiny Ruska a Anglie · Vidět víc »

Araks

Araks (nebo) je řeka v Zakavkazsku.

Nový!!: Dějiny Ruska a Araks · Vidět víc »

Ardahan

Ardahan je město v Turecku, hlavní město stejnojmenné provincie v regionu Východní Anatolie.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ardahan · Vidět víc »

Arméni

Arméni jsou starobylý národ indoevropského původu, který přes 3 500 let nepřetržitě obývá Arménskou vysočinu, v níž leží dnešní Arménie.

Nový!!: Dějiny Ruska a Arméni · Vidět víc »

Arménie

Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.

Nový!!: Dějiny Ruska a Arménie · Vidět víc »

Asie

Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.

Nový!!: Dějiny Ruska a Asie · Vidět víc »

Únorová revoluce

Únorová revoluce byla jedna ze dvou revolucí roku 1917 v Ruském impériu, která vypukla v závěrečné fázi první světové války a předcházela vypuknutí Říjnové revoluce.

Nový!!: Dějiny Ruska a Únorová revoluce · Vidět víc »

Ústřední mocnosti

Neutrální země Ústřední mocnosti (též Centrální mocnosti či Čtyřspolek, německy Mittelmächte, Maďarsky Központi hatalmak, turecky İttifak Devletleri, bulharsky Централни сили) byl blok mocností stojící proti státům Dohody během první světové války.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ústřední mocnosti · Vidět víc »

Astrachaňský chanát

Astrachaňský chanát byl tatarský feudální stát, který vznikl po rozpadu Zlaté hordy.

Nový!!: Dějiny Ruska a Astrachaňský chanát · Vidět víc »

Ázerbájdžán

Ázerbájdžán, plným názvem Ázerbájdžánská republika, je největší a nejvíce zalidněná země v oblasti Kavkazu.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ázerbájdžán · Vidět víc »

Švédské království (1523–1611)

Švédské království (švédsky Konungariket Sverige) byl od roku 1523 samostatný státní útvar v severní Evropě, kdy se králem stal Gustav I. Vasa.

Nový!!: Dějiny Ruska a Švédské království (1523–1611) · Vidět víc »

Švédsko

Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.

Nový!!: Dějiny Ruska a Švédsko · Vidět víc »

Čínsko-sovětský rozkol

Nikita Chruščov a Mao Ce-tung v roce 1958 Aby čelil SSSR, setkal se Mao Ce-tung s americkým prezidentem Nixonem a v roce 1972 vzniklo čínsko-americké sblížení. Čínsko-sovětský rozkol bylo přerušení politických vztahů mezi Čínskou lidovou republikou (ČLR) a Sovětským svazem (SSSR), způsobené doktrinálními rozdíly, které vyvstaly z jejich různých interpretací a praktických aplikací marxismu – leninismu, jak je ovlivnila jejich příslušná geopolitika během studené války (1945–1991).

Nový!!: Dějiny Ruska a Čínsko-sovětský rozkol · Vidět víc »

Čečensko

Mapa Čečenska Čečensko, někdy také Čečna, plným názvem Čečenská republika, je autonomní republika Ruské federace na severním Kavkaze o rozloze cca 16 tisíc km2.

Nový!!: Dějiny Ruska a Čečensko · Vidět víc »

Černá Hora

Černá Hora (černohorsky Црна Гора/Crna Gora) je stát v jihovýchodní Evropě.

Nový!!: Dějiny Ruska a Černá Hora · Vidět víc »

Černé moře

Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.

Nový!!: Dějiny Ruska a Černé moře · Vidět víc »

Černohorské knížectví

Černohorské knížectví (cyrilicí: Књажевина Црнa Горa) bylo knížectví v Jihovýchodní Evropě, které vzniklo 13. března 1852 a zaniklo jeho povýšením na Černohorské království, 28. srpna 1910.

Nový!!: Dějiny Ruska a Černohorské knížectví · Vidět víc »

Čingischán

Čingischán (též Čingizchán, Džingischán, nebo Džingis-chán (lze volně přeložit jako velký vládce), rodným jménem Temüdžin) byl sjednotitelem mongolských kmenů, prvním Velkým chánem Mongolů a jedním z nejslavnějších vojevůdců a dobyvatelů na světě.

Nový!!: Dějiny Ruska a Čingischán · Vidět víc »

Čistky v Rudé armádě

Čistky v Rudé armádě, či také Proces s trockistickou protisovětskou vojenskou organizací, Případ Tuchačevskij nebo Čistka NKVD v roce 1941 byla série čistek, které se udály ve velení Rudé armády během Velkého teroru a svým rozsahem naprosto paralyzovaly velitelský sbor Rudé armády, což se negativně projevilo v Zimní válce a na počátku Operace Barbarossa respektive ve Velké vlastenecké válce.

Nový!!: Dějiny Ruska a Čistky v Rudé armádě · Vidět víc »

Řád německých rytířů

Řád německých rytířů, celým názvem Řád bratří německého domu Panny Marie v Jeruzalémě (latinsky Ordo domus Sanctæ Mariæ Theutonicorum Hierosolymitanorum nebo Ordo fratrum domus hospitalis Sanctæ Mariæ Theutonicorum Hierosolymitanorum, německy Orden der Brüder vom Deutschen Haus der Heiligen Maria in Jerusalem) je jeden z nejstarších duchovních rytířských řádů římskokatolické církve.

Nový!!: Dějiny Ruska a Řád německých rytířů · Vidět víc »

Říše Sung

Říše Sung (čínsky 宋帝国) byl čínský stát existující v letech 960–1279.

Nový!!: Dějiny Ruska a Říše Sung · Vidět víc »

Říjnová revoluce

Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.

Nový!!: Dějiny Ruska a Říjnová revoluce · Vidět víc »

Baltské moře

Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.

Nový!!: Dějiny Ruska a Baltské moře · Vidět víc »

Baltské státy

Poloha Baltských států v Evropě USA George W. Bush (2005) Název Baltské státy, také známé jako Pobaltské země, Pobaltské republiky, Pobaltské národy nebo jednoduše Pobaltí, je společné označení pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko, tři menší suverénní státy na východním pobřeží Baltského moře.

Nový!!: Dějiny Ruska a Baltské státy · Vidět víc »

Batumi

Batumi (gruzínsky ბათუმი/Batumi, rusky: Батуми) je přístav a hlavní město gruzínské autonomní republiky Adžárie.

Nový!!: Dějiny Ruska a Batumi · Vidět víc »

Bátú

Bátú (též Bátú-chán, 1205, Mongolsko – 1255, Saraj) byl mongolský princ, válečník a zakladatel Zlaté hordy (též chanát Kypčak, nebo Kypčacký chanát).

Nový!!: Dějiny Ruska a Bátú · Vidět víc »

Bílý dům (Moskva)

Bílý dům (rusky Белый дом) je neoficiální označení pro hlavní sídlo vlády Ruské federace v Moskvě.

Nový!!: Dějiny Ruska a Bílý dům (Moskva) · Vidět víc »

Bělorusko

Bělorusko, plným názvem Běloruská republika (Respublika Biełaruś,, Respublika Belarus), je vnitrozemský stát ve východní Evropě.

Nový!!: Dějiny Ruska a Bělorusko · Vidět víc »

Bělověžská dohoda

Bělověžská dohoda je smlouva o vytvoření Společenství nezávislých států, podepsaná 8. prosince 1991 v rezidenci Viskuli v Bělověžském pralese (asi 60 km severně od běloruského Brestu), která zároveň ukončila existenci Sovětského svazu.

Nový!!: Dějiny Ruska a Bělověžská dohoda · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Nový!!: Dějiny Ruska a Berlín · Vidět víc »

Berlínský kongres

Šuvalovem. Nalevo Alois Károlyi, ruský kancléř Alexandr Gorčakov a Benjamin Disraeli Berlínský kongres byl mezinárodním setkáním svolaným k vyřešení Velké východní krize z let 1877–1878.

Nový!!: Dějiny Ruska a Berlínský kongres · Vidět víc »

Besarábie

Besarábie v současné Evropě Besarábie jako součást meziválečného Velkého Rumunska Besarábie je historické území ve východní Evropě tvořící východní část historické země Moldávie.

Nový!!: Dějiny Ruska a Besarábie · Vidět víc »

Bitva na Čudském jezeře

Bitva na Čudském jezeře, známá i jako Ledová bitva, bylo ozbrojené střetnutí mezi Novgorodskou republikou a Livonskou větví Řádu německých rytířů, které se uskutečnilo 5. dubna 1242 na zamrzlém Čudském jezeře na hranicích dnešního Ruska a Estonska.

Nový!!: Dějiny Ruska a Bitva na Čudském jezeře · Vidět víc »

Bitva na řece Kalce

Bitva na řece Kalce (31. května 1223) představuje jednu z nejvýznamnějších bitev ruských dějin, z dnešního pohledu je na ní hleděno jakožto na nejslavnější porážku Slovanů.

Nový!!: Dějiny Ruska a Bitva na řece Kalce · Vidět víc »

Bitva na Berezině

Bitva na Berezině byla bitvou napoleonských válek mezi ruskou armádou vedenou generály Čičagovem a Wittgensteinem a francouzskou armádou vedenou císařem Napoleonem.

Nový!!: Dějiny Ruska a Bitva na Berezině · Vidět víc »

Bitva na Kulikovském poli

Bitva na Kulikovském poli neboli také Bitva na Kulikově poli (rusky Мамаево побоище, Донское побоище, Куликовская битва, битва на Куликовом поле) proběhla 8. září 1380 na Kulikovském (Kulikově) poli při řece Donu mezi vojsky Zlaté hordy a vojsky ruských knížectví vedených moskevským knížetem Dmitrijem Ivanovičem.

Nový!!: Dějiny Ruska a Bitva na Kulikovském poli · Vidět víc »

Bitva na Něvě

Bitva na Něvě či Něvská bitva (Невская битва) se odehrála 15. července 1240 na řece Něvě a byla v ní poražena švédská vojska družinou Novgorodských pod velením knížete Alexandra Jaroslaviče, později zvaného Něvský.

Nový!!: Dějiny Ruska a Bitva na Něvě · Vidět víc »

Bitva o průsmyk Šipka

průsmyku Šipka Bitva o průsmyk Šipka bylo vojenské střetnutí mezi Ruskem a Osmanskou říší o kontrolu nad strategickým průsmykem Šipka během rusko-turecké války v letech 1877 až 1878.

Nový!!: Dějiny Ruska a Bitva o průsmyk Šipka · Vidět víc »

Bitva o Sevastopol (1854–1855)

Téměř rok trvající bitva o Sevastopol (od 17. října 1854 do 9. září 1855) mezi ruskou armádou a vojsky koalice tvořené osmanskou říší a Západními spojenci (tj. Spojeným královstvím, Francií a Sardinským královstvím) představuje rozhodující bitvu Krymské války a jednu z nejslavnějších a nejdelších bitev ruské historie a 19. století.

Nový!!: Dějiny Ruska a Bitva o Sevastopol (1854–1855) · Vidět víc »

Bitva před Moskvou

Bitva před Moskvou (bitva u Moskvy, bitva o Moskvu) představuje poslední fázi operace Barbarossa – bitvu, která se rozpoutala poté, co německá vojska zahájila útok na hlavní město Sovětského svazu Moskvu, a pokračovala protiútokem Rudé armády.

Nový!!: Dějiny Ruska a Bitva před Moskvou · Vidět víc »

Bitva u Borodina

Bitka pri Borodine (nebo též bitva u Moskvy) proběhla 7. září 1812.

Nový!!: Dějiny Ruska a Bitva u Borodina · Vidět víc »

Bitva u Lipska

Bitva u Lipska (známá též jako Bitva národů) byla rozhodující a největší bitva napoleonských válek.

Nový!!: Dějiny Ruska a Bitva u Lipska · Vidět víc »

Bitva u Navarina

Námořní bitva u Navarina byla vybojována 20. října 1827 během řecké války za nezávislost (1821–1832) v zátoce Navarino (současný Pylos), na západním pobřeží Peloponéského poloostrova, v Jónském moři.

Nový!!: Dějiny Ruska a Bitva u Navarina · Vidět víc »

Bitva u Poltavy

Bitva u Poltavy byla rozhodující a největší bitvou Severní války.

Nový!!: Dějiny Ruska a Bitva u Poltavy · Vidět víc »

Bitva u Sinopu

Bitva u Sinopu bylo námořní střetnutí z 30.

Nový!!: Dějiny Ruska a Bitva u Sinopu · Vidět víc »

Bitva u Slavkova

Bitva u Slavkova, zvaná též bitvou tří císařů nebo zřídka bitvou u Brna, v zahraničí známá také jako bitva u Austerlitz (německý název Slavkova), bylo jedno z hlavních střetnutí napoleonských válek a jedna z nejslavnějších bitev, které se kdy odehrály na území Česka.

Nový!!: Dějiny Ruska a Bitva u Slavkova · Vidět víc »

Bitva u Stalingradu

Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války.

Nový!!: Dějiny Ruska a Bitva u Stalingradu · Vidět víc »

Bitva v Kurském oblouku

Bitva v Kurském oblouku (resp. bitva u Kurska, operace Zitadelle, operace Citadela) byla jedna z nejvýznamnějších bitev druhé světové války na východní frontě.

Nový!!: Dějiny Ruska a Bitva v Kurském oblouku · Vidět víc »

Bohdan Chmelnický

Bohdan Zenobius Mychajlovyč Chmelnický (Bohdan Chmelnyckyj,, Zinovij Bogdan Michajlovič Chmelnickij; asi 1595 – 6. srpna 1657) byl kozácký hetman (hejtman, vojenský velitel), zakladatel prvního státu kozáků – kozáckého hetmanátu.

Nový!!: Dějiny Ruska a Bohdan Chmelnický · Vidět víc »

Bolševici

Stranická schůze. Zleva sedí: Avel Enukidze, Michail Kalinin, Nikolaj Bucharin, Michail Tomskij, Michail Laševič, Lev Kameněv, Jevgenij Preobraženskij, Leonid Serebrjakov, Vladimir Iljič Lenin a Alexej Rykov. Bolševici je původně označení příslušníků Leninem vedené radikální frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany, ostatní členové strany byli označováni jako menševici.

Nový!!: Dějiny Ruska a Bolševici · Vidět víc »

Boris Fjodorovič Godunov

Boris Fjodorovič Godunov (12. srpna 1552 – 23. dubna 1605)Data podle současného gregoriánského kalendáře; podle tehdy platného juliánského kalendáře to bylo 2. srpna 1952 – 13. dubna 1605.

Nový!!: Dějiny Ruska a Boris Fjodorovič Godunov · Vidět víc »

Boris Jelcin

Boris Nikolajevič Jelcin (1. února 1931, Butka – 23. dubna 2007 Moskva) byl ruský politik.

Nový!!: Dějiny Ruska a Boris Jelcin · Vidět víc »

Boris Savinkov

Boris Viktorovič Savinkov (rusky Борис Викторович Савинков,, Charkov, Ruské impérium – 7. května 1925, Moskva, SSSR) byl ruský spisovatel, revolucionář, člen strany socialistů-revolucionářů a terorista.

Nový!!: Dějiny Ruska a Boris Savinkov · Vidět víc »

Bosenský vilájet

Bosenský vilájet (event. Vilájet Bosna) (bosensky/srbochorvatsky Vilajet Bosna, turecky Vilâyet-i Bosna) byla mezi lety 1867 a 1878 vyšší správní jednotka osmanské říše na území Bosny a Hercegoviny.

Nový!!: Dějiny Ruska a Bosenský vilájet · Vidět víc »

Bosna a Hercegovina

Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.

Nový!!: Dějiny Ruska a Bosna a Hercegovina · Vidět víc »

Bospor

Bospor (v antice známý jako Bospor Thrácký nebo Bospor Cařihradský) je průliv mezi Černým a Marmarským mořem na severozápadě Turecka.

Nový!!: Dějiny Ruska a Bospor · Vidět víc »

Brestlitevský mír

Hranice mezi bolševickým Ruskem a Ústředními mocnostmi po podepsání příměří Brestlitevský mír z 3.

Nový!!: Dějiny Ruska a Brestlitevský mír · Vidět víc »

Bukurešť

Bukurešť (do roku 1904) je největší a zároveň hlavní město Rumunska.

Nový!!: Dějiny Ruska a Bukurešť · Vidět víc »

Bulharské knížectví

Bulharské knížectví (bulharsky Княжество България, Knjažestvo Bălgarija) byl autonomní stát Osmanské říše na Balkáně v letech 1878–1908.

Nový!!: Dějiny Ruska a Bulharské knížectví · Vidět víc »

Byzantská říše

Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.

Nový!!: Dějiny Ruska a Byzantská říše · Vidět víc »

Car

moskevském Kremlu Car byl titul panovníka v Rusku a Bulharsku (z latinského caesar, císař).

Nový!!: Dějiny Ruska a Car · Vidět víc »

Církev

Ježíš Kristus V nejobecnějším významu je církev náboženskou organizací sjednocenou týmž vyznáním.

Nový!!: Dějiny Ruska a Církev · Vidět víc »

Chazarská říše

Chazarská říše je název zaniklého státního útvaru na pomezí východní Evropy a Asie, který v době svého největšího rozkvětu v 8. a 9. století zahrnoval oblasti od dolního Dněpru a Krymu až ke Kaspickému moři a úpatí severovýchodního Kavkazu.

Nový!!: Dějiny Ruska a Chazarská říše · Vidět víc »

Chruščovovské tání

Nikita Chruščov, po kterém je toto období pojmenováno. Chruščovovské tání, období tání nebo jen tání označuje období v dějinách Sovětského svazu po Stalinově smrti, které trvalo od poloviny padesátých let do poloviny let šedesátých 20.

Nový!!: Dějiny Ruska a Chruščovovské tání · Vidět víc »

Cyrilice

Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.

Nový!!: Dějiny Ruska a Cyrilice · Vidět víc »

Daniil Alexandrovič

Svatý Daniil Alexandrovič (1261 – 5. března 1303), nejmladší syn Alexandra Něvského z jeho druhého manželství, byl v letech 1273–1303 prvním moskevským knížetem.

Nový!!: Dějiny Ruska a Daniil Alexandrovič · Vidět víc »

Dardanely

Dardanely (dříve známé jako Helléspont tedy „Hellénské moře“, v klasické literatuře různě nazýváno Hellespontium Pelagus, Rectum Hellesponticum a Fretum Hellesponticum), je úzký průliv v severozápadním Turecku spojující Egejské a Marmarské moře a oddělující evropskou (poloostrov Gallipoli) a asijskou část Turecka.

Nový!!: Dějiny Ruska a Dardanely · Vidět víc »

Dějiny Ruska 20. století

Dějiny Ruska 20.

Nový!!: Dějiny Ruska a Dějiny Ruska 20. století · Vidět víc »

Dějiny Sovětského svazu

Srp a kladivo Dějiny Sovětského svazu začínají po říjnové revoluci 1917 a občanské válce roku 1922 založením Svazu sovětských socialistických republik (SSSR).

Nový!!: Dějiny Ruska a Dějiny Sovětského svazu · Vidět víc »

Dějiny Sovětského svazu 1964–1982

Dějiny Sovětského svazu v letech 1964–1982 nebo Brežněvova éra pokrývají období vlády Leonida Brežněva v SSSR.

Nový!!: Dějiny Ruska a Dějiny Sovětského svazu 1964–1982 · Vidět víc »

Děkabristé

Děkabristé na Senátním náměstí Děkabristé byli důstojníci petrohradských pluků usilující o změnu režimu v Rusku z despotismu na konstituční formu vlády.

Nový!!: Dějiny Ruska a Děkabristé · Vidět víc »

Dělení Polska

Trojí dělení Polska Dělení Polska neboli Trojí dělení Polska je historický pojem označující sérii anexí území Polsko-litevské unie v letech 1772, 1793 a 1795.

Nový!!: Dějiny Ruska a Dělení Polska · Vidět víc »

Dmitrij Donský

Dmitrij Ivanovič řečený Donský (12. října 1350 – 19. května 1389) byl kníže moskevský a velkokníže vladimirský.

Nový!!: Dějiny Ruska a Dmitrij Donský · Vidět víc »

Dněstr

Seretem Dněstr Dněstr (/ Dnister,,, ve starověku a starořecky Danastris) je řeka na Ukrajině a v Moldavsku, přičemž částečně tvoří hranici mezi oběma státy.

Nový!!: Dějiny Ruska a Dněstr · Vidět víc »

Dobrič

Dobrič je město na severovýchodě Bulharska; jde o deváté největší město v zemi a o ekonomické a kulturní centrum oblasti Dobrudža.

Nový!!: Dějiny Ruska a Dobrič · Vidět víc »

Don

Don (starořecky Tanaïs) je řeka v Tulské, v Lipecké, ve Voroněžské, ve Volgogradské a v Rostovské oblasti v Rusku.

Nový!!: Dějiny Ruska a Don · Vidět víc »

Drážďany

Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.

Nový!!: Dějiny Ruska a Drážďany · Vidět víc »

Druhá čečenská válka

Druhá čečenská válka, v pozdější fázi známa jako válka v severním Kavkazu, byla zahájena Ruskou federací 8. srpna 1999, kdy ruské síly z velké části znovu ovládly separatistický region Čečenska a ukončena 16. dubna 2009 zrušením stavu antiteroristické operace.

Nový!!: Dějiny Ruska a Druhá čečenská válka · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Nový!!: Dějiny Ruska a Druhá světová válka · Vidět víc »

Druhé Francouzské císařství

Druhé Francouzské císařství bylo francouzské císařství, které následovalo po druhé republice v roce 1852.

Nový!!: Dějiny Ruska a Druhé Francouzské císařství · Vidět víc »

Dubnové povstání

Dubnové povstání roku 1876 proti Osmanské říši probíhalo v Bulharsku na jaře tohoto roku.

Nový!!: Dějiny Ruska a Dubnové povstání · Vidět víc »

Dunaj

Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.

Nový!!: Dějiny Ruska a Dunaj · Vidět víc »

Edirne

Edirne (dříve Adrianopolis, česky též Drinopol) je město ležící v evropské části současného Turecka.

Nový!!: Dějiny Ruska a Edirne · Vidět víc »

Ekonomika Ruska

Ruská ekonomika je ekonomikou smíšeného typu silně závislou na využívání bohatých přírodních zdrojů a rozsáhlém zbrojním průmyslu.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ekonomika Ruska · Vidět víc »

Estonsko

Estonsko, plným názvem Estonská republika (estonsky), je stát u Baltského moře v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí.

Nový!!: Dějiny Ruska a Estonsko · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Nový!!: Dějiny Ruska a Evropa · Vidět víc »

Fjodor I.

Fjodor I. Ivanovič, zvaný „Blažený“ (31. května 1557 Moskva – 17. ledna 1598 Moskva), byl ruský car a velkokníže moskevský v letech 1584–1598, třetí syn Ivana IV., poslední z dynastie Rurikovců.

Nový!!: Dějiny Ruska a Fjodor I. · Vidět víc »

Genocida

Oběti genocidy ve Rwandě Genocida (genocidium) je zločin proti lidskosti definovaný mezinárodním trestním právem jako „úmyslné a systematické zničení, celé nebo části, etnické, rasové, náboženské nebo národnostní skupiny“, ačkoliv co znamená „část“ je předmětem debaty právníků.

Nový!!: Dějiny Ruska a Genocida · Vidět víc »

Georgij Lvov

Georgij Jevgeňjevič Lvov (rusky Георгий Евгеневич Львов;, Drážďany, Sasko – 7. března 1925, Paříž, Francie) byl ruský kníže ze šlechtického rodu Lvovů, politik a předseda ruské prozatímní vlády v roce 1917.

Nový!!: Dějiny Ruska a Georgij Lvov · Vidět víc »

Georgij Tumanov

Georgij Nikolajevič Tumanov (rusky Георгий Николаевич Туманов, 29. července 1880, Groznyj, Ruské impérium – asi 25. října nebo 3. listopadu 1917) byl ruský plukovník a aktivní účastník únorové revoluce.

Nový!!: Dějiny Ruska a Georgij Tumanov · Vidět víc »

Giurgiu

Giurgiu ((Gjurgevo)) je hlavní město stejnojmenné župy na jihu Rumunska, na břehu Dunaje.

Nový!!: Dějiny Ruska a Giurgiu · Vidět víc »

Glasnosť

Michail Gorbačov Výraz glasnosť (гла́сность) pochází z ruského jazyka a znamená „otevřenost“ v politickém smyslu.

Nový!!: Dějiny Ruska a Glasnosť · Vidět víc »

Gorki Leninskije

Gorki Leninskije (rusky Горки Ленинские) je sídlo městského typu v Moskevské oblasti ležící na řece Pachra, nedaleko města Vidnoje, přibližně 10 km od Moskevského dálničního okruhu směrem na město Kašira Nalézá se zde architektonicko-umělecký komplex poslední čtvrtiny 18. století.

Nový!!: Dějiny Ruska a Gorki Leninskije · Vidět víc »

Graždanka

Graždanka. 1707 Obálka první knihy publikované v graždance: Геометриа славенски землемерие, Петр Алексиевич (1708, učebnice geometrie) Graždanka (zkratka z ruského гражда́нский шрифт, tj. písmo světské) je původně jen grafická obměna ruské cyrilice sblížená k latinské antikvě, později s vypuštěním některých dosavadně méně používaných písmen.

Nový!!: Dějiny Ruska a Graždanka · Vidět víc »

Gregoriánský kalendář

Gregoriánský kalendář je juliánský kalendář s křesťanským letopočtem a korekcí přestupnosti, který je v současnosti celosvětově používaným systémem pro počítání času (kalendářem).

Nový!!: Dějiny Ruska a Gregoriánský kalendář · Vidět víc »

Gruzíni

Gruzíni či Gruzínci jsou v širším smyslu obyvatelé Gruzie, v užším pak kavkazský národ hovořící gruzínštinou, jazykem kartvelské jazykové skupiny, který používá gruzínské písmo.

Nový!!: Dějiny Ruska a Gruzíni · Vidět víc »

Gruzie

Gruzie je stát na rozhraní jihovýchodní Evropy a jihozápadní Asie ležící na východním okraji Černého moře v regionu Kavkazu.

Nový!!: Dějiny Ruska a Gruzie · Vidět víc »

Gulag

Mapa pracovních táborů existujících na území SSSR v letech 1923 až 1961. Zdroj: Nezisková organizace Memorial Gulag (rusky:, ГУЛаг, Главное управление исправительно-трудовыхлагерей, česky: Hlavní správa nápravně-pracovních táborů) byl jedním z oddělení lidového komisariátu vnitřních záležitostí (NKVD, ministerstva vnitra) Sovětského svazu řídící a spravující systém pracovních a koncentračních táborů SSSR, který začal být budován za Lenina (1919) na samém počátku Sovětského svazu a byl rozšířen za Stalinovy vlády.

Nový!!: Dějiny Ruska a Gulag · Vidět víc »

Habsburská monarchie

Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.

Nový!!: Dějiny Ruska a Habsburská monarchie · Vidět víc »

Hamburk

Hamburk, plným názvem Svobodné a hanzovní město Hamburk, je druhé největší město Německa, jeho největší přístav a jedna ze tří městských spolkových zemí Německa.

Nový!!: Dějiny Ruska a Hamburk · Vidět víc »

Hercegovské povstání

Zbraně používané vzbouřenci Hercegovské povstání (srbochorvatsky Hercegovački ustanak, nebo také Nevesinjska puška) bylo povstání místního obyvatelstva proti osmanské správě na jihu Bosny a Hercegoviny, v okolí obce Nevesinje v roce 1875.

Nový!!: Dějiny Ruska a Hercegovské povstání · Vidět víc »

Hlavní město Ruska

Hlavní město, respektive hlavní města Ruska (Столица России) jsou hlavní města ruského státu, politické a administrativní centrum země.

Nový!!: Dějiny Ruska a Hlavní město Ruska · Vidět víc »

Invaze do Polska (1939)

Invaze do Polska (též zářijová kampaň nebo zářijové tažení;, Fall Weiß, či Wojna obronna 1939 roku) byl útok nacistického Německa, Slovenské republiky a Sovětského svazu na druhou polskou republiku, který zahájil druhou světovou válku v Evropě.

Nový!!: Dějiny Ruska a Invaze do Polska (1939) · Vidět víc »

Ivan I. Kalita

Ivan I. Daniilovič zvaný Kalita, (1288 – 31. března 1341) pocházel z dynastie Rurikovců.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ivan I. Kalita · Vidět víc »

Ivan III.

Ivan III.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ivan III. · Vidět víc »

Ivan IV.

#PŘESMĚRUJ Ivan IV. Hrozný.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ivan IV. · Vidět víc »

Ivan IV. Hrozný

Ivan IV.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ivan IV. Hrozný · Vidět víc »

Jemeljan Pugačov

Jemeljan Ivanovič Pugačov (18. století) ''Pugačov soudí zajaté šlechtice''(Vasilij Grigorjevič Perov, 1879) Sovětská známka z roku 1973 Jemeljan Ivanovič Pugačov (či nesprávně Pugačev,, * přibližně 1742, Zimovejskaja na Donu (Зимовейская на Дону) – v Moskvě) byl kozáckým vůdcem selského povstání v letech 1773–1775, které bylo podle něj pojmenováno.

Nový!!: Dějiny Ruska a Jemeljan Pugačov · Vidět víc »

Jerevan

Katedrála sv. Řehoře Osvětitele Jerevan je hlavní město Arménie.

Nový!!: Dějiny Ruska a Jerevan · Vidět víc »

Josif Vissarionovič Stalin

Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.

Nový!!: Dějiny Ruska a Josif Vissarionovič Stalin · Vidět víc »

Jurij Andropov

Jaruzelskím Jurij Vladimirovič Andropov (rusky Юрий Владимирович Андропов; 15. června 1914, Nagutskaja, dnes Soluno-Dmitrijevskoje – 9. února 1984, Moskva) byl sovětský politik a státník, nejvyšší představitel Sovětského svazu a předseda prezídia Nejvyššího sovětu od 12. listopadu 1982 až do své smrti o patnáct měsíců později.

Nový!!: Dějiny Ruska a Jurij Andropov · Vidět víc »

Jurodiví

Vasilij Ivanovič Surikov: Jurodivý sedící ve sněhu Blázni pro Krista často používají šokující nekonvenční chování napadající přijaté standardní normy. Jurodivý Basil se modlí nahý na sněhu. Jurodivý (řecky μωρός;;; francouzsky fols-en-Christ), původní význam řeckého slova μωρός byl mrzák (mrzák od narození).

Nový!!: Dějiny Ruska a Jurodiví · Vidět víc »

Karélie

Ladožské Karélii. Karélie (karelsky a Karjala, Карелия či historicky Корела, Karelen) je země Karelů.

Nový!!: Dějiny Ruska a Karélie · Vidět víc »

Kars

Kars je město v Turecku, správní středisko stejnojmenné provincie ve Východní Anatolii.

Nový!!: Dějiny Ruska a Kars · Vidět víc »

Kateřina II. Veliká

Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.

Nový!!: Dějiny Ruska a Kateřina II. Veliká · Vidět víc »

Kavkaz

Kavkaz je mohutné velehorské pásmo v jihozápadní Asii mezi Černým a Kaspickým mořem, které měří na délku více než 1 200 km.

Nový!!: Dějiny Ruska a Kavkaz · Vidět víc »

Kavkazská válka

Kavkazská válka neboli ruské dobývání Kavkazu je označení pro boje probíhající v letech 1817 až 1864 na Kavkazu, přesněji v Předkavkazsku, mezi Ruským impériem a státními útvary původních obyvatelů, zejména Čečenců, Abchazů, Dagestánců a Čerkesů (mezi posledně jmenovanými obzvláště Adygejců).

Nový!!: Dějiny Ruska a Kavkazská válka · Vidět víc »

Kazaň

Kazaň je administrativním a kulturním centrem Tatarstánu a jedním z největších měst v Rusku.

Nový!!: Dějiny Ruska a Kazaň · Vidět víc »

Kazaňský chanát

Kazaňský chanát (arabsky قازان خانليغى; rusky Казанское ханство, Kazanskoe chanstvo; tatarsky Казан ханлыгы, Qazan xanlığı) byl tatarský stát existující na území dřívějšího Volžského Bulharska, tedy současné Čuvašsko, Marijsko, Mordvinsko, Tatarstán a část Udmurtska a Baškortostánu.

Nový!!: Dějiny Ruska a Kazaňský chanát · Vidět víc »

Kazachstán

Kazachstán, plným názvem Republika Kazachstán, je stát, který se rozkládá ve Střední Asii a malou částí svého území západně od řeky Ural zasahuje též do Evropy.

Nový!!: Dějiny Ruska a Kazachstán · Vidět víc »

Kolchoz

Sklizeň zelí na kolchoze, 1938. Kolchoz byla v SSSR forma kolektivního zemědělství, obdobná jako JZD v ČSSR.

Nový!!: Dějiny Ruska a Kolchoz · Vidět víc »

Komunistický režim

Nicolae Ceaușesca. Komunistický režim je politický režim států ovládaných komunistickými stranami, které budují stát na ideologických základech marxismu-leninismu a ideích socialismu.

Nový!!: Dějiny Ruska a Komunistický režim · Vidět víc »

Kongresové Polsko

Kongresové Polsko neboli Kongresovka, oficiálním názvem Polské království (polsky Królestwo Polskie; rusky Царство По́льское, Carstvo Polskoje), známé též jako Ruské Polsko, byl státní útvar existující mezi lety 1815 až 1864 (formálně do r. 1916) v personální a později reálné unii s Ruským impériem.

Nový!!: Dějiny Ruska a Kongresové Polsko · Vidět víc »

Konstantin Černěnko

Konstantin Ustinovič Černěnko (24. srpna 1911 – 10. března 1985) byl sovětský politik a státník, nejvyšší představitel Sovětského svazu v období třinácti měsíců od 13. února 1984, kdy nahradil zesnulého Jurije Andropova, až do své smrti.

Nový!!: Dějiny Ruska a Konstantin Černěnko · Vidět víc »

Koruna polského království

Koruna polského království (polsky Korona Królestwa Polskiego, latinsky Corona Regni Poloniae) je název Polského království, jemu podřízených a dokonce i jím nárokovaných zemí, používaný oficiálně po spojení s Litevským velkoknížectvím v personální unii (1386) a zejména po vytvoření plné unie státní (1569).

Nový!!: Dějiny Ruska a Koruna polského království · Vidět víc »

Království Velké Británie

Království Velké Británie, oficiálně jen Velká Británie (anglicky Great Britain), byl samostatný stát, který existoval v letech 1707 až 1801.

Nový!!: Dějiny Ruska a Království Velké Británie · Vidět víc »

Krvavá neděle (1905)

Krvavá neděle je masakr, který se odehrál během poklidné demonstrace dělníků v Petrohradě 22. ledna (podle tehdy platného ruského kalendáře 9. ledna) 1905.

Nový!!: Dějiny Ruska a Krvavá neděle (1905) · Vidět víc »

Krymská válka

Krymská válka byl ozbrojený konflikt v letech 1853–1856 mezi carským Ruskem a Osmanskou říší podpořenou koalicí Francie, Spojeného království a Sardinského království.

Nový!!: Dějiny Ruska a Krymská válka · Vidět víc »

Kyjev

Kyjev (Kyjiv;, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě.

Nový!!: Dějiny Ruska a Kyjev · Vidět víc »

Kyjevská Rus

Kyjevská Rus (starorusky Рѹсь, Rusĭ, Рѹ́сьскаѧ землѧ, Rous'skaja zemlja, Ruská země, staroseversky Garðaríki, latinsky Rut(h)enia, řecky Ῥωσία, tj. Rósia) byla nejstarším východoslovanským státem, který se v 9.–11. století konstituoval v multietnickém prostředí východní Evropy.

Nový!!: Dějiny Ruska a Kyjevská Rus · Vidět víc »

Lžidimitrij I.

Nikolaje Něvreva z roku 1874 Carla Weniga z roku 1879 Lžidimitrij I. (asi po 1575 –), známý také pod mnišským jménem Grigorij, vládl jako ruský car v letech 1605–1606.

Nový!!: Dějiny Ruska a Lžidimitrij I. · Vidět víc »

Leonid Iljič Brežněv

Leonid Iljič Brežněv (Kamenskoje (Каменское), Ruské impérium – 10. listopadu 1982, Moskva) byl sovětský politik, nejvyšší představitel Sovětského svazu (SSSR) v období let 1964–1982.

Nový!!: Dějiny Ruska a Leonid Iljič Brežněv · Vidět víc »

Lev Davidovič Trockij

Lev Davidovič Trockij (rodným jménem Lev Davidovič Bronštejn, Janivka, Ruské impérium (dnes Bereslavka u Kropyvnyckého na Ukrajině) – 21. srpna 1940, Mexico City, Mexiko) byl bolševický revolucionář a marxistický teoretik židovského původu.

Nový!!: Dějiny Ruska a Lev Davidovič Trockij · Vidět víc »

Litevské velkoknížectví

Litevské velkoknížectví (běloruština: Вялікае Княства Літоўскае; stará literární litevština: Didi Kunigystė Lietuvos nebo didi Kunigiſte Lietuwos – autentický starolitevský název je předmětem dohadů, rutensky Великое князство Литовъское, Vialikoje Kniazstvo Litovskoje) byl od 13. století do roku 1795 stát zahrnující země dnešní Litvy, Běloruska, severovýchodního Polska, větší části Ukrajiny a západních okrajů Ruska.

Nový!!: Dějiny Ruska a Litevské velkoknížectví · Vidět víc »

Livonsko

Znak Livonska Livonsko (latinsky Livonia, lotyšsky Livonija nebo v užším smyslu Vidzeme, estonsky Liivimaa, německy Livland a dříve Liefland, polsky Inflanty) je historické území v Pobaltí, které původně zahrnovalo celé území dnešního Estonska a Lotyšska a od konce 16. století bylo redukováno na část dnešního Lotyšska na pravém břehu Dviny a jižní (větší) část dnešního Estonska.

Nový!!: Dějiny Ruska a Livonsko · Vidět víc »

Maďarská revoluce 1848–1849

Maďarská revoluce a boj za svobodu a nezávislost 1848–1849 je jednou z největších evropských revolucí roku 1848 a je úzce spojena s revolucí v Českých zemích.

Nový!!: Dějiny Ruska a Maďarská revoluce 1848–1849 · Vidět víc »

Marxismus-leninismus

Marxismus-leninismus je jedna z hlavních komunistických ideologií.

Nový!!: Dějiny Ruska a Marxismus-leninismus · Vidět víc »

Menševici

Julij Martov a Alexandr Martinov ve Stockholmu 16. května 1917 Menševici (menšináři) je název pro členy umírněné frakce ruské sociální demokracie (RSDDS), od které se v roce 1903 oddělila radikální frakce bolševiků vedené Leninem.

Nový!!: Dějiny Ruska a Menševici · Vidět víc »

Metropolita

metropolita českých zemí a Slovenska Makarij (Něvskij), metropolita moskevský (1915) Metropolita (z řeckého μητρόπολις métropolis mateřské město) je sídelní biskup v metropoli, jenž je představeným církevní provincie.

Nový!!: Dějiny Ruska a Metropolita · Vidět víc »

Michail Alexandrovič Romanov

Michail II.

Nový!!: Dějiny Ruska a Michail Alexandrovič Romanov · Vidět víc »

Michail Illarionovič Kutuzov

Michail Illarionovič kníže Goleniščev-Kutuzov-Smolenskij (rus. Михаи́л Илларио́нович Голени́щев-Куту́зов-Смоленский,, Petrohrad, Ruské impérium –, Bolesławiec, Slezsko, dnešní Polsko) byl ruský vojevůdce z období napoleonských válek.

Nový!!: Dějiny Ruska a Michail Illarionovič Kutuzov · Vidět víc »

Michail Sergejevič Gorbačov

#PŘESMĚRUJ Michail Gorbačov.

Nový!!: Dějiny Ruska a Michail Sergejevič Gorbačov · Vidět víc »

Mikuláš I. Pavlovič

Mikuláš I. Pavlovič (rusky Николай I Павлович,, Carskoje Selo –, Petrohrad) byl car Ruského impéria, finský velkokníže a v letech 1825–1831 poslední polský král pod jménem Mikuláš I.

Nový!!: Dějiny Ruska a Mikuláš I. Pavlovič · Vidět víc »

Mikuláš II. Alexandrovič

Alix Hesensko-Darmstadtskou a dcerou Olgou, (1896), The Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada Svatý Mikuláš II.

Nový!!: Dějiny Ruska a Mikuláš II. Alexandrovič · Vidět víc »

Mongolská říše

Mongolská říše (středomongolsky Yeke Mongγol Ulus, doslova „Veliký mongolský lid“, mongolsky) byla druhou největší říší v dějinách lidstva.

Nový!!: Dějiny Ruska a Mongolská říše · Vidět víc »

Mongolský vpád na Rus

Jako mongolský vpád na Rus (mongolsko-tatarská invaze) je označováno podrobení ruských knížectví vojsky chána Bátú v letech 1237 až 1240.

Nový!!: Dějiny Ruska a Mongolský vpád na Rus · Vidět víc »

Moskevské velkoknížectví

Moskevské knížectví, od roku 1328 Moskevské velkoknížectví (Velikoje Kňažestvo Moskovskoje), též nazýváno jako Moskevská Rus, byl historický státní útvar, existující mezi roky 1276 a 1547 na severovýchodní Rusi.

Nový!!: Dějiny Ruska a Moskevské velkoknížectví · Vidět víc »

Moskva

Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².

Nový!!: Dějiny Ruska a Moskva · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Nový!!: Dějiny Ruska a Nacistické Německo · Vidět víc »

Napoleon Bonaparte

80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.

Nový!!: Dějiny Ruska a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Napoleonovo ruské tažení

Napoleonovo ruské tažení, Francouzské tažení do Ruska, „francouzsko–ruská válka“ nebo též (v ruské historiografii) Vlastenecká válka byla vojenská operace během napoleonských válek, při které se síly Francouzského císařství pokusily dobýt Ruské impérium.

Nový!!: Dějiny Ruska a Napoleonovo ruské tažení · Vidět víc »

Napoleonské války

Napoleonské války byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815, následující po revolučních válkách, které skončily roku 1802.

Nový!!: Dějiny Ruska a Napoleonské války · Vidět víc »

Německé císařství

Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.

Nový!!: Dějiny Ruska a Německé císařství · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Nový!!: Dějiny Ruska a Německo · Vidět víc »

Německo-sovětská smlouva o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie

Zóny zájmů Sovětského svazu a Třetí říše na území druhé polské republiky v souladu s ustanoveními tajného dodatkového protokolu k paktu Molotov–Ribbentrop ze dne 23. srpna 1939: Hnědá barva – zájmové území III. Říše, červená – zájmové území SSSR Zóny zájmů Sovětského svazu a Třetí říše na území druhé polské republiky v souladu s Německo–sovětskou smlouvou o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie ze dne 28. září 1939: Hnědá barva – zájmové území III. Říše, červená – zájmové území SSSR Německo-sovětská smlouva o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie je mezinárodní dohoda uzavřená v Moskvě mezi Třetí říší a Svazem sovětských socialistických republik 28.

Nový!!: Dějiny Ruska a Německo-sovětská smlouva o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie · Vidět víc »

Němen

Němen, někdy též Neman je nejdelší a nejvodnější řeka západního Běloruska (Hrodenská, Minská oblast), Litvy a Kaliningradské oblasti (Rusko).

Nový!!: Dějiny Ruska a Němen · Vidět víc »

Něva

Něva je řeka v Leningradské oblasti a v Petrohradě v Rusku.

Nový!!: Dějiny Ruska a Něva · Vidět víc »

Nikita Sergejevič Chruščov

Nikita Sergejevič Chruščov (někdy taky špatně Chruščev, anglicky psán Khrushchev, 15. dubna 1894 Kalinovka, Ruské impérium – 11. září 1971 Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský politik a státník, který v letech 1953 až 1964 zastával funkci prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (ÚV KSSS) a v letech 1958 až 1964 současně post předsedy rady ministrů (premiéra) Sovětského svazu (SSSR).

Nový!!: Dějiny Ruska a Nikita Sergejevič Chruščov · Vidět víc »

Nikolaj Michajlovič Karamzin

Nikolaj Michajlovič Karamzin (Michajlovka, Orenburská oblast – Petrohrad) byl ruský preromantický spisovatel a historik, známý především svými dvanáctisvazkovými Dějinami Říše ruské, ve kterých zpracoval ruské dějiny do počátku 17. století.

Nový!!: Dějiny Ruska a Nikolaj Michajlovič Karamzin · Vidět víc »

Nikopol (Bulharsko)

Nikopol je město ležící v severním Bulharsku, v Dolnodunajské nížině na břehu Dunaje.

Nový!!: Dějiny Ruska a Nikopol (Bulharsko) · Vidět víc »

Nová ekonomická politika

Nikolaj Bucharin, přední zastánce Nové ekonomické politiky Nová ekonomická politika (NEP; Новая экономическая политика, Novaja ekonomičeskaja politika) byla politika omezeného soukromého podnikání zahájená sovětskou vládou v březnu 1921 po 10.

Nový!!: Dějiny Ruska a Nová ekonomická politika · Vidět víc »

Novgorodská republika

Novgorodská republika (rusky Новгородская республика, Novgorodskaja respublika) je pozdní historický název pro ruský středověký stát existující ve 12. až 15. století s centrem v Novgorodu.

Nový!!: Dějiny Ruska a Novgorodská republika · Vidět víc »

Ob

Ob je řeka v Altajském kraji a v Novosibirské, v Tomské a v Ťumeňské oblasti v Rusku, která protéká z jihu na sever přes západní Sibiř.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ob · Vidět víc »

Obléhání Plevna

Obléhání PlevnaV souvislosti v bitvou jde o historicky zažitý název města Pleven, správně by mělo být Obléhání Plevenu.

Nový!!: Dějiny Ruska a Obléhání Plevna · Vidět víc »

Oděsa

Oděsa je město na jižní Ukrajině, hlavní město Oděské oblasti se dvěma největšími ukrajinskými přístavy na pobřeží Černého moře, 440 km jižně od Kyjeva a 45 km východně od moldavských hranic.

Nový!!: Dějiny Ruska a Oděsa · Vidět víc »

Oleg

Oleg (?, Švédsko – po roce 912, Ladoga) byl pololegendární varjažský bojovník, který roku 882 ovládl Kyjev a spojil ho s Novgorodem.

Nový!!: Dějiny Ruska a Oleg · Vidět víc »

Operace Barbarossa

Operace Barbarossa byl krycí název (odvozený od jména císaře Friedricha I. Barbarossy) pro útok vojsk nacistického Německa proti Sovětskému svazu (SSSR), kterým byl porušen pakt Ribbentrop–Molotov i smlouva o jejich přátelství a spolupráci, a došlo k otevření východní fronty druhé světové války.

Nový!!: Dějiny Ruska a Operace Barbarossa · Vidět víc »

Opričnina

Ivan IV. Opričnina byl zvláštní správní systém v carském Rusku v letech 1565–1572.

Nový!!: Dějiny Ruska a Opričnina · Vidět víc »

Orșova

#PŘESMĚRUJ Oršava.

Nový!!: Dějiny Ruska a Orșova · Vidět víc »

Osman paša

Jméno Osman pašaSlovo paša není jméno, ale titul hodnostáře v Osmanské říši.

Nový!!: Dějiny Ruska a Osman paša · Vidět víc »

Osmanská říše

Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.

Nový!!: Dějiny Ruska a Osmanská říše · Vidět víc »

Osvícenský absolutismus

Osvícenský absolutismus je označení pro formu vlády, která se častěji objevovala v 18. století.

Nový!!: Dějiny Ruska a Osvícenský absolutismus · Vidět víc »

Ozbrojené síly Ruské federace

Ozbrojené síly Ruské federace (rusky Вооружённые си́лы Росси́йской Федера́ции) jsou vojenské jednotky Ruské federace.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ozbrojené síly Ruské federace · Vidět víc »

Paříž

Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).

Nový!!: Dějiny Ruska a Paříž · Vidět víc »

Pařížská mírová smlouva (1856)

Signatáři pařížské smlouvy z roku 1856.Pařížská mírová smlouva byla podepsaná na pařížském kongresu dne 30. března 1856 v Paříži mezi Ruskem a koalicí, kterou tvořily Spojené království, Francie, Osmanská říše a Království Sardinie.

Nový!!: Dějiny Ruska a Pařížská mírová smlouva (1856) · Vidět víc »

Pařížský kongres

Pařížský kongres v roce 1856 byl mezinárodním setkáním svolaným kvůli uzavření míru po krymské válce z let 1853–1856, jenž se konal v Paříži v roce 1856.

Nový!!: Dějiny Ruska a Pařížský kongres · Vidět víc »

Pakt Ribbentrop–Molotov

Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním je vidět Ribbentrop (v černém) a Stalin (ve světlém, druhý zprava) Pakt Ribbentrop–Molotov je smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Moskvě 23. srpna 1939.

Nový!!: Dějiny Ruska a Pakt Ribbentrop–Molotov · Vidět víc »

Pavel I. Ruský

Pavel I. Petrovič (Petrohrad – tamtéž) byl ruský car z dynastie holštýnsko‑gotorpských Romanovců.

Nový!!: Dějiny Ruska a Pavel I. Ruský · Vidět víc »

Pavel Nachimov

Pavel Stěpanovič Nachimov (5. července 1802 – 12. července 1855) byl ruský admirál, který se proslavil především jako velitel ruských námořních i pozemních vojsk v bitvě o Sevastopol během krymské války, kde dne 12.

Nový!!: Dějiny Ruska a Pavel Nachimov · Vidět víc »

Peršané

Peršané byli původně západoíránské etnikum v oblasti severně od Perského zálivu, v tzv.

Nový!!: Dějiny Ruska a Peršané · Vidět víc »

Perestrojka

Perestrojka (перестройка,, česky: přestavba) byla během 80. let série politických a ekonomických reforem v Sovětském svazu, pod vedením tehdejšího generálního tajemníka KSSS Michaila Gorbačova.

Nový!!: Dějiny Ruska a Perestrojka · Vidět víc »

Persie

#PŘESMĚRUJ Írán Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku Kategorie:Přesměrování z dřívějšího místopisného názvu.

Nový!!: Dějiny Ruska a Persie · Vidět víc »

Petr I. Veliký

Petr I. Veliký, známý též jako Petr Alexejevič (Moskva – Petrohrad), byl ruský car od roku 1682 až do své smrti.

Nový!!: Dějiny Ruska a Petr I. Veliký · Vidět víc »

Petr III. Ruský

Petr III.

Nový!!: Dějiny Ruska a Petr III. Ruský · Vidět víc »

Petrohrad

Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.

Nový!!: Dějiny Ruska a Petrohrad · Vidět víc »

Petrohradský sovět dělnických a vojenských delegátů

Zasedání petrohradské rady Petrohradský sovět dělnických a vojenských delegátů (Petrohradský sovět – Петроградский совет, Петросовет) byla rada založená v Petrohradu 13. března 1917, která zastřešovala zájmy dělnické třídy, ale její začátky fungování se datují do období první ruské revoluce v roce 1905.

Nový!!: Dějiny Ruska a Petrohradský sovět dělnických a vojenských delegátů · Vidět víc »

Pleven

Pleven (předreformním pravopisem,, česky též Plevno) je sedmé nejlidnatější město Bulharska a má obyvatel.

Nový!!: Dějiny Ruska a Pleven · Vidět víc »

Poláci

Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.

Nový!!: Dějiny Ruska a Poláci · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Nový!!: Dějiny Ruska a Polsko · Vidět víc »

Polsko-litevská unie (1569–1795)

Polsko-litevská unie, oficiálně nazývaná Království polské a Velkoknížectví litevské bylo v letech 1569–1791 soustátí ve střední a východní Evropě.

Nový!!: Dějiny Ruska a Polsko-litevská unie (1569–1795) · Vidět víc »

Polsko-sovětská válka

Polsko-sovětská válka (polsky wojna polsko-bolszewicka; též polsko-ruská válka, únor 1919 – březen 1921) představovala střetnutí mezi sovětským Ruskem a po první světové válce obnoveným Polskem.

Nový!!: Dějiny Ruska a Polsko-sovětská válka · Vidět víc »

Potěmkin (1900)

Kňaz Potěmkin Tavričeskij (jinak též Potěmkin) byla bitevní loď (predreadnought) ruského carského námořnictva.

Nový!!: Dějiny Ruska a Potěmkin (1900) · Vidět víc »

Poti

Poti je gruzínské přístavní město nacházející se na břehu Černého moře v deltě řeky Rioni v regionu Samegrelo-Honí Svanetie.

Nový!!: Dějiny Ruska a Poti · Vidět víc »

Pověst dávných let

Pověst dávných let, Povisť vremennych lit, ukrajinsky Повість временнихліт, Povesť vremennych let, rusky По́весть временны́хлет, starorusky Повѣсть временныхъ лѣт, též nazývaná Prvotní (základní) letopis (Первоначальная летопись), nebo Nestorův letopis (Несторова летопись), je považována za nejstarší z dosud zachovalých ruských letopisů (vedle označení letopis se také užívá označení kronika).

Nový!!: Dějiny Ruska a Pověst dávných let · Vidět víc »

Povolží

Povodí řeky Volhy Povolží je v širším smyslu povodí řeky Volhy.

Nový!!: Dějiny Ruska a Povolží · Vidět víc »

Povstání střeleckých pluků (1698)

Vzpoura střeleckých pluků roku 1698 bylo povstání moskevských střeleckých pluků během nepřítomnosti Petra I. v době jeho zahraniční mise.

Nový!!: Dějiny Ruska a Povstání střeleckých pluků (1698) · Vidět víc »

Pravoslaví

osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.

Nový!!: Dějiny Ruska a Pravoslaví · Vidět víc »

Prezident Ruska

Prezident Ruské federace (Prezident Rossijskoj federaci) je hlavou a nejvyšším státním představitelem Ruské federace.

Nový!!: Dějiny Ruska a Prezident Ruska · Vidět víc »

Prezident Spojených států amerických

Prezident Spojených států amerických je hlavou Spojených států amerických.

Nový!!: Dějiny Ruska a Prezident Spojených států amerických · Vidět víc »

Prusko

Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.

Nový!!: Dějiny Ruska a Prusko · Vidět víc »

První čečenská válka

První čečenská válka (11. prosince 1994 – 31. srpna 1996) byl konflikt mezi Ruskem a jednostranně vyhlášeným nezávislým státem Čečenská republika Ičkerie.

Nový!!: Dějiny Ruska a První čečenská válka · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Nový!!: Dějiny Ruska a První světová válka · Vidět víc »

Pugačovovo povstání

Vasilij Perov: Pugačov soudí zajatého šlechtice (1875) Pugačovovo povstání (rusky Крестьянская война 1773—1775 годов под предводительством Емельяна Пугачёва, či zkráceně Пугачёвщина, Пугачёвское восстание, Пугачёвский бунт) byla rebelie části kozáků, rolníků a nevolníků na jihovýchodě Ruska v letech 1773–1775.

Nový!!: Dějiny Ruska a Pugačovovo povstání · Vidět víc »

Putinismus

Třetí inaugurace V. Putina (2012) Putinismus je termín používaný některými politiky, politology a novináři pro politický směr a režim v Ruské federaci na počátku 21. století, spojený s politickou činností nebo vládou ruského prezidenta Vladimira Putina.

Nový!!: Dějiny Ruska a Putinismus · Vidět víc »

Rada bezpečnosti OSN

Rada bezpečnosti je jeden ze šesti orgánů Organizace spojených národů (OSN), zkratkou RB OSN, který je odpovědný za zajištění světového míru a bezpečnosti.

Nový!!: Dějiny Ruska a Rada bezpečnosti OSN · Vidět víc »

Rakouské císařství

Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).

Nový!!: Dějiny Ruska a Rakouské císařství · Vidět víc »

Rakousko-uherská okupace Bosny a Hercegoviny

Bosna a Hercegovina (bosensky/srbochorvatsky Bosna i Hercegovina, turecky Bosna-Hersek, německy Bosnien und Herzegowina) byla mezi lety 1878 a 1908 osmanskou provincií, kterou na základě usnesení Berlínského kongresu okupovalo Rakousko-Uhersko.

Nový!!: Dějiny Ruska a Rakousko-uherská okupace Bosny a Hercegoviny · Vidět víc »

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Nový!!: Dějiny Ruska a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Republiky v Sovětském svazu

Vývoj svazových republik od roku 1922 do roku 1990 Svazové republiky byly nejvyšší autonomní administrativní celky, na které se dělil Sovětský svaz (SSSR, 1922–1991).

Nový!!: Dějiny Ruska a Republiky v Sovětském svazu · Vidět víc »

Richard Nixon

Richard Milhous Nixon (9. ledna 1913 Yorba Linda, Kalifornie – 22. dubna 1994 New York) byl 37.

Nový!!: Dějiny Ruska a Richard Nixon · Vidět víc »

Rolnická reforma 1861 (Rusko)

Alfons Mucha, ''Zrušení nevolnictví na Rusi'' z cyklu ''Slovanská epopej'' (1914) Rolnická reforma v Rusku roku 1861 znamenala především zrušení nevolnictví.

Nový!!: Dějiny Ruska a Rolnická reforma 1861 (Rusko) · Vidět víc »

Romanovci

Romanovci (rusky: Рома́новы) byli původně ruský bojarský rod a od roku 1613 druhá panovnická dynastie vládnoucí v Rusku.

Nový!!: Dějiny Ruska a Romanovci · Vidět víc »

Rozpad Sovětského svazu

pokusu o puč v roce 1991 Rozpad Sovětského svazu či rozpad SSSR byl proces, který byl zakončen formálním zánikem Svazu sovětských socialistických republik dne 26. prosince 1991.

Nový!!: Dějiny Ruska a Rozpad Sovětského svazu · Vidět víc »

Rumunsko

Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.

Nový!!: Dějiny Ruska a Rumunsko · Vidět víc »

Rurik

Rurik, (v ruských pramenech Рюрик, Rjurik), † 878/879, byl legendárním zakladatelem nejstarší ruské panovnické dynastie Rurikovců, švédský Varjag, od roku 862 vládce Novgorodu.

Nový!!: Dějiny Ruska a Rurik · Vidět víc »

Rus (historické území)

Jaroslava I. Moudrého v roce 1054 Rus (starorusky Рꙋсь, Rous’ nebo Рꙋсьскаꙗ землꙗ, Rous’kaja zemlja; rusky, ukrajinsky, bělorusky Русь, Rus’;, Rhós nebo později Ῥωσσία, Rhóssía) je historické označení pro etnokulturní prostor ve východní Evropě obývaný východními Slovany.

Nový!!: Dějiny Ruska a Rus (historické území) · Vidět víc »

Rus (oblast)

#PŘESMĚRUJ Rus (historické území).

Nový!!: Dějiny Ruska a Rus (oblast) · Vidět víc »

Ruse

Ruse (česky dříve Ruščuk) je bulharské město na severu země a hlavní město stejnojmenné oblasti, 250 km severovýchodně od Sofie a 65 km jižně od Bukurešti.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ruse · Vidět víc »

Ruská armáda (1917)

V roce 1917 ruská armáda formálně přestala být ruskou carskou armádou, když byla moc v Rusku převedena z impéria do rukou prozatímní vlády.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ruská armáda (1917) · Vidět víc »

Ruská ústavní krize 1993

V září a říjnu 1993 vznikla v Ruské federaci ústavní krize z konfliktu mezi prezidentem Borisem Jelcinem a ruským parlamentem.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ruská ústavní krize 1993 · Vidět víc »

Ruská imperiální armáda

Ruská imperiální armáda neboli armáda Ruského impéria (rusky Ру́сская импера́торская а́рмия) byla ozbrojená pozemní síla Ruského impéria, která existovala od roku 1721 do revoluce v Rusku v roce 1917.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ruská imperiální armáda · Vidět víc »

Ruská knížectví

mongolské invaze na Rus ve 13. století Ruská knížectví byly státní útvary, které existovaly na území současného Ruska, Ukrajiny, Běloruska a Polska (okrajově i Rumunska a Lotyšska) v období feudální rozdrobenosti ve 12.–16. století.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ruská knížectví · Vidět víc »

Ruská měnová krize (1998)

Ruská měnová krize v roce 1998 je jedním z důležitých momentů novodobé historie Ruské federace.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ruská měnová krize (1998) · Vidět víc »

Ruská občanská válka

Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ruská občanská válka · Vidět víc »

Ruská prozatímní vláda

Ruská prozatímní vláda byl přechodný správní orgán, který řídil Rusko roku 1917 po odstoupení cara Mikuláše II. za Únorové revoluce až do Říjnové revoluce.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ruská prozatímní vláda · Vidět víc »

Ruská revoluce (1917)

Ruská revoluce 1917 je označení pro souhrn událostí v ruských dějinách roku 1917, během kterých se Ruské impérium proměnilo v historicky první komunistický stát světa.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ruská revoluce (1917) · Vidět víc »

Ruská sovětská federativní socialistická republika

Ruská sovětská federativní socialistická republika, do roku 1936 Ruská socialistická federativní sovětská republika (zkratka RSFSR), byl socialistický stát, vyhlášený po Říjnové revoluci v lednu 1918, který se roku 1922 stal největší svazovou republikou Sovětského svazu.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ruská sovětská federativní socialistická republika · Vidět víc »

Ruská vojenská intervence v Sýrii

Ruská vojenská intervence v Sýrii začala 30. září 2015 a je vedená v rámci syrské občanské války na podporu režimu Bašára al-Asada.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ruská vojenská intervence v Sýrii · Vidět víc »

Ruské carské námořnictvo

Ruské carské námořnictvo (Rossijskij imperatorskij flot) bylo v letech 1696 až 1917 válečné námořnictvo Ruského impéria.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ruské carské námořnictvo · Vidět víc »

Ruské carství

Ruské carství (Russkoje tsarstvo, později změněno na, Rossijskoje tsarstvo) byl oficiální název pro ruský stát pod vládou Rurikovců mezi rokem 1547, kdy si Ivan Hrozný z rodu Rurikovců přisvojil titul car vší Rusi, a rokem 1721, kdy Petr Veliký založil Ruské impérium.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ruské carství · Vidět víc »

Ruské dobytí Sibiře

Ruské dobytí Sibiře proběhlo během 16. a 17. století.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ruské dobytí Sibiře · Vidět víc »

Ruské impérium

Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ruské impérium · Vidět víc »

Ruský car

Car byl císařský titul panovníka v Rusku.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ruský car · Vidět víc »

Ruský Dálný východ

Dálněvýchodní federální okruh na mapě Ruska Ruský Dálný východ je termín označující ruskou část území tradičně nazývaného Dálným východem, sahajícího zhruba od sibiřského jezera Bajkal na západě k pobřeží Tichého oceánu na východě.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ruský Dálný východ · Vidět víc »

Ruský rubl

Ruský rubl je zákonné platidlo Ruska.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ruský rubl · Vidět víc »

Rusko

Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.

Nový!!: Dějiny Ruska a Rusko · Vidět víc »

Rusko-japonská válka

Rusko-japonská válka byl válečný konflikt od února 1904 do září 1905 na Dálném východě mezi carským Ruskem a Japonským císařstvím o nadvládu nad Mandžuskem a Korejským poloostrovem.

Nový!!: Dějiny Ruska a Rusko-japonská válka · Vidět víc »

Rusko-perská válka (1804–1813)

Rusko-perská válka z let 1804 až 1813 představovala jednu z mnoha válek mezi Perskou říší a carským Ruskem a začala, jako mnoho z jejich válek, sporem o území.

Nový!!: Dějiny Ruska a Rusko-perská válka (1804–1813) · Vidět víc »

Rusko-perská válka (1826–1828)

Rusko-perská válka v letech 1826–1828 byla posledním velkým vojenským konfliktem mezi carským Ruskem a Perskou říší.

Nový!!: Dějiny Ruska a Rusko-perská válka (1826–1828) · Vidět víc »

Rusko-turecká válka (1735–1739)

Rusko-turecká válka 1735–1739 byla pátou ze série válek mezi Ruským impériem a Osmanskou říší.

Nový!!: Dějiny Ruska a Rusko-turecká válka (1735–1739) · Vidět víc »

Rusko-turecká válka (1768–1774)

Rusko-turecká válka z let 1768 až 1774 byl klíčový válečný konflikt z řady válek mezi Ruským impériem a Osmanskou říší, jehož výsledkem bylo definitivní připojení jižní Ukrajiny, Krymu a severozápadní části Předkavkazska k Rusku.

Nový!!: Dějiny Ruska a Rusko-turecká válka (1768–1774) · Vidět víc »

Rusko-turecká válka (1787–1792)

Rusko-turecká válka 1787–1792 byl ozbrojený konflikt mezi Ruskem a Osmanskou říší, která chtěla získat území ztracená v roce 1774 poté, co prohrála válku s Ruskem.

Nový!!: Dějiny Ruska a Rusko-turecká válka (1787–1792) · Vidět víc »

Rusko-turecká válka (1828–1829)

Rusko-turecká válka v letech 1828–1829 byla vyvolána řeckou osvobozeneckou válkou.

Nový!!: Dějiny Ruska a Rusko-turecká válka (1828–1829) · Vidět víc »

Rusko-turecká válka (1877–1878)

Rusko-turecká válka (1877–1878), známá také jako bulharská osvobozenecká válka, byl válečný konflikt mezi Ruskou říší a Osmanskou říší.

Nový!!: Dějiny Ruska a Rusko-turecká válka (1877–1878) · Vidět víc »

Samoděržaví

Samoděržaví je forma absolutistické monarchistické vlády v Rusku, při níž je nejvyšší moc soustředěna do rukou cara, jehož vůle je zákonem.

Nový!!: Dějiny Ruska a Samoděržaví · Vidět víc »

Sanstefanská mírová smlouva

Velké Bulharsko dle Sanstefanské smlouvy Dům, kde byla smlouva signována Sanstefanská mírová smlouva byla rusko-turecká předběžná smlouva, která byla podepsána 3. března 1878 na istanbulském předměstí San Stefano (dnes Yeşilköy).

Nový!!: Dějiny Ruska a Sanstefanská mírová smlouva · Vidět víc »

Sardinské království

Sardinské království, též království Sardinie (italsky Regno di Sardegna), do roku 1479 známé jako Sardinsko-korsické království (latinsky Regnum Sardiniae et Corsicae); od roku 1848 pak jako sardinsko-piemontské, bylo v letech 1324–1861 království v severní Itálii, ze kterého později vzniklo Italské království a tím i dnešní italský stát.

Nový!!: Dějiny Ruska a Sardinské království · Vidět víc »

Sergej Mironovič Kirov

Sergej Mironovič Kirov (rodným jménem S. M. Kostrikov – Ко́стриков;, Uržum – 1. prosince 1934, Leningrad) byl významný ruský bolševik.

Nový!!: Dějiny Ruska a Sergej Mironovič Kirov · Vidět víc »

Severní válka

Severní válka, resp.

Nový!!: Dějiny Ruska a Severní válka · Vidět víc »

Sibiř

       Sibiřský federální okruh        Geografické vyznačení Sibiře        Severní Asie Sibiř (rusky: Сиби́рь) je území ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím.

Nový!!: Dějiny Ruska a Sibiř · Vidět víc »

Silistra

Silistra je přístavní město na severovýchodě Bulharska, které leží na jižním břehu řeky Dunaj při hranici s Rumunskem.

Nový!!: Dějiny Ruska a Silistra · Vidět víc »

Skandinávie

Skandinávie je oblast v severní Evropě zahrnující především Dánsko, Norsko a Švédsko.

Nový!!: Dějiny Ruska a Skandinávie · Vidět víc »

Slovanské jazyky

Slovanské jazyky představují jednu ze skupin indoevropských jazyků.

Nový!!: Dějiny Ruska a Slovanské jazyky · Vidět víc »

Smuta

Carevič Dimitrij, po jehož smrti vypukly v Rusku zmatky Smuta nebo Období zmatků (také Vláda samozvanců) je období ruských dějin z let 1598 až 1613.

Nový!!: Dějiny Ruska a Smuta · Vidět víc »

Sofie

Sofie je hlavní město Bulharska; leží na úpatí pohoří Vitoša na západě státu, blízko srbských hranic.

Nový!!: Dějiny Ruska a Sofie · Vidět víc »

Sovětská okupace východního Polska 1939–1941

Brestu 22. září 1939 Sovětská okupace východního Polska 1939–1941 byl politický a policejní systém výkonu moci na území Polské republiky obsazené Sovětským svazem invazí dne 17. září 1939 a po rozdělení území Polska německo-sovětským Ribbentropovým–Molotovovým paktem z 23. srpna 1939 upraveným smlouvou o hranicích a přátelství, kterou 28. září 1939 uzavřelo Německo a SSSR v Moskvě.

Nový!!: Dějiny Ruska a Sovětská okupace východního Polska 1939–1941 · Vidět víc »

Sovětská válka v Afghánistánu

Sovětská válka v Afghánistánu byl významný konflikt studené války probíhající v letech 1979–1989 mezi sovětskými intervenčními jednotkami spolu s afghánskou komunistickou vládou a mezinárodními povstaleckými skupinami mudžáhedínů.

Nový!!: Dějiny Ruska a Sovětská válka v Afghánistánu · Vidět víc »

Sovětský hladomor 1946–47

#PŘESMĚRUJ Sovětský hladomor 1946–1947.

Nový!!: Dějiny Ruska a Sovětský hladomor 1946–47 · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Nový!!: Dějiny Ruska a Sovětský svaz · Vidět víc »

Sovchoz

Sovchoz (rusky совхоз, zkratkové slovo z советское хозяйство – sovětskoje chozjajstvo / sovětské hospodářství) byl státem vlastněný zemědělský podnik v bývalém SSSR.

Nový!!: Dějiny Ruska a Sovchoz · Vidět víc »

Spojená knížectví

Spojená knížectví (rumunsky Principatele Unite) byl rumunský státní útvar existující v letech 1858–1881.

Nový!!: Dějiny Ruska a Spojená knížectví · Vidět víc »

Spojené království

Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.

Nový!!: Dějiny Ruska a Spojené království · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Nový!!: Dějiny Ruska a Spojené státy americké · Vidět víc »

Společenství nezávislých států

Společenství nezávislých států (SNS; – Sodružestvo nězavisimych gosudarstv – СНГ) je regionální mezivládní organizace ve východní Evropě a Asii.

Nový!!: Dějiny Ruska a Společenství nezávislých států · Vidět víc »

Srbsko

Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.

Nový!!: Dějiny Ruska a Srbsko · Vidět víc »

Srpnový puč

Srpnový puč označuje neúspěšný pokus o státní převrat v Sovětském svazu ve dnech 19.

Nový!!: Dějiny Ruska a Srpnový puč · Vidět víc »

Stalinův kult osobnosti

Plakát z roku 1938 oslavující Stalina v Ázerbájdžánu Stalinův kult osobnosti je kult osobnosti vztahující se na osobu Josifa Vissarionoviče Stalina.

Nový!!: Dějiny Ruska a Stalinův kult osobnosti · Vidět víc »

Státní převrat

Státní převrat neboli puč, někdy se též používá francouzského výrazu coup d'état, je (často násilné) svržení vlády a převzetí politické moci ve státě.

Nový!!: Dějiny Ruska a Státní převrat · Vidět víc »

Stěnka Razin

Štěpan „Stěnka“ Timofejevič Razin, (rusky Степан (Стенька) Тимофеевич Разин, 1630, Don –, Moskva) byl ruský kozák, pirát, povstalec a lidový hrdina.

Nový!!: Dějiny Ruska a Stěnka Razin · Vidět víc »

Strana socialistů-revolucionářů

Volební plakát strany eserů z roku 1917 Strana socialistů revolucionářů (rusky: Партия социалистов-революционеров, zkráceně: eseři) byla předrevoluční politická strana v Rusku existující v letech 1901 až 1918.

Nový!!: Dějiny Ruska a Strana socialistů-revolucionářů · Vidět víc »

Studená válka

Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov (vpravo) v roce 1985 Studená válka (anglicky Cold War, rusky холодная война) byl stav geopolitického a vojenského napětí zhruba v letech 1947–1991 mezi Sovětským svazem (SSSR) s jeho komunistickými spojenci tvořícími východní blok a Spojenými státy americkými (USA) a jejich spojenci nazývanými západní blok.

Nový!!: Dějiny Ruska a Studená válka · Vidět víc »

Supervelmoc

Supervelmoc je termín, který byl zaveden po druhé světové válce; označuje stát disponující takovou mocí, že může ovlivňovat velkou část planety.

Nový!!: Dějiny Ruska a Supervelmoc · Vidět víc »

Svaz Ruska a Běloruska

Svazový stát Ruska a Běloruska, neoficiálně známý jako Svaz Ruska a Běloruska nebo Unie Ruska a Běloruska, někdy též neoficiálně Rusobelie, je omezená nadnárodní konfederace Ruské federace a Běloruské republiky, případně plánovaný svazový stát, který by měl tvořit společně organizovaný vojenský, politický, celní, ekonomický, měnový a kulturní prostor.

Nový!!: Dějiny Ruska a Svaz Ruska a Běloruska · Vidět víc »

Svěcení Rusi

V. M. Vasněcov Vladimírský chrám (Kyjev) (konec 80. let 19. století) Svěcení n. křest Rusi (rusky Креще́ние Руси́) je zavedení křesťanství jako státního náboženství na Kyjevské Rusi, které se událo na konci 10. století za vlády knížete Vladimíra I. Svjatoslvaviče (sv. Vladimír).

Nový!!: Dějiny Ruska a Svěcení Rusi · Vidět víc »

Tataři

V bitvě u Varšavy v roce 1656 Tataři bojovali s Poláky proti Švédům Císařské gardě kolem roku 1812 Rodina polských Tatarů. Hassan Konopacki sloužil jako důstojník ruské carské armády Tataři (krymskou tatarštinou: tatarlar, tatarsky: татарлар) je zastřešující pojem pro různé turkické národy nesoucí název „Tataři“.

Nový!!: Dějiny Ruska a Tataři · Vidět víc »

Tatarstán

Tatarstán je jednou z republik Ruské federace.

Nový!!: Dějiny Ruska a Tatarstán · Vidět víc »

Tržní ekonomika

Tržní ekonomika je taková ekonomika, ve které jsou ekonomická rozhodnutí vedena v konkurenčním prostředí, cenami závislými na střetu nabídky s poptávkou.

Nový!!: Dějiny Ruska a Tržní ekonomika · Vidět víc »

Trojdohoda

Státy Trojdohody (modrá) a Trojspolku (červená) Ruský plakát znázorňující Trojdohodu Jako Trojdohoda nebo Dohoda (řidčeji, hlavně ve starší literatuře Ententa z franc.) je označováno spojenectví Francie, Ruska a Velké Británie, které vznikalo v letech 1893 až 1907 především jako protiváha k expanzivním tendencím Trojspolku (Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie).

Nový!!: Dějiny Ruska a Trojdohoda · Vidět víc »

Turci

Turci (turecky Türk, pl. Türkler) jsou turkická etnická skupina, která žije převážně v Turecku a bývalých územích Osmanské říše jako např. na Balkánském poloostrově (více než 1 milion), na Kypru, v Gruzii, Řecku, Iráku a Sýrii. Velké turecké komunity, v důsledku migrace, existují také v západní Evropě (zejména v Německu – kam v padesátých letech 20. století mohutně emigrovali). Většina Turků je sunnitského vyznání islámu. Osmani jsou Turci, kteří útočili na Evropu od 14. do 17. století. (Viz Osmanská říše).

Nový!!: Dějiny Ruska a Turci · Vidět víc »

Turecko

Turecko, plným názvem Turecká republika, je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.

Nový!!: Dějiny Ruska a Turecko · Vidět víc »

Turkmenistán

Turkmenistán je turkický stát ve střední Asii.

Nový!!: Dějiny Ruska a Turkmenistán · Vidět víc »

Ukrajina

Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ukrajina · Vidět víc »

Ural

Ural (rusky Ура́льские го́ры) je pohoří v Rusku, které je jím rozděleno na část evropskou a asijskou.

Nový!!: Dějiny Ruska a Ural · Vidět víc »

Vagharšapat

Vagharšapat (arménsky Վաղարշապատ), v letech 1945 až 1995 Ečmiadzin (Էջմիածին), je město nedaleko arménského hlavního města Jerevanu v provincii Armavir, sídlo katholikose, hlavy Arménské apoštolské církve.

Nový!!: Dějiny Ruska a Vagharšapat · Vidět víc »

Varjagové

Mapa s hlavními varjažskými obchodními trasami: Cesta ze Skandinávie do Persie (červená) a cesta od Varjagů k Řekům (fialově). Ostatní cesty z 8.-11. století jsou oranžově. Varjagové (staroseversky væringjar) byli švédští vikingové, kteří podnikali obchodně-kořistnické výpravy do východní Evropy, Černomoří a Kaspicka.

Nový!!: Dějiny Ruska a Varjagové · Vidět víc »

Všesvazové referendum o zachování Sovětského svazu

Hlasovací lístek ve Všesvazovém referendu o zachování SSSR Všesvazové referendum o zachování Sovětského svazu (rusky Всесоюзный референдум о сохранении Союза СоветскихСоциалистическихреспублик) bylo referendum, které proběhlo 17. března 1991 na většině území Sovětského svazu a ve kterém byla voličům předložena k zodpovězení tato otázka: Považujete za nutné zachování Svazu sovětských socialistických republik jako obnovené federace rovnoprávných suverénních republik, ve které budou v plné míře zaručena práva a svobody člověka jakékoli národnosti? Referendum bojkotovala Arménie, Gruzie (nikoli však Abcházie), Moldavsko (nikoli však Podněstří a Gagauzsko) a pobaltské státy.

Nový!!: Dějiny Ruska a Všesvazové referendum o zachování Sovětského svazu · Vidět víc »

Válka na Donbase

Válka na Donbase (na Donbasu) či válka na východní Ukrajině byl ozbrojený konflikt v letech 2014–2022 na východoukrajinském Donbasu, součást širší rusko-ukrajinské války. Probíhala mezi ukrajinskou armádou a dobrovolnickými ozbrojenými silami na jedné straně a Ruskem podporovanými proruskými separatisty a vojenskými jednotkami skrytě formovanými ozbrojenými silami Ruské federace na druhé straně. Ruská vláda účast svých pravidelných jednotek popírala až do invaze z února 2022. V důsledku této války byly zřízeny loutkové kvazistáty Doněcká a Luhanská lidová republika, které byly po invazi na podzim 2022 anektovány Ruskou federací. Území je však nadálem předmět války obou zemí.

Nový!!: Dějiny Ruska a Válka na Donbase · Vidět víc »

Válka v Jižní Osetii (2008)

Válka v Jižní Osetii (známá též jako rusko-gruzínská válka) byl válečný konflikt mezi Gruzií na jedné straně a Ruskem, Jižní Osetií a Abcházií na straně druhé.

Nový!!: Dějiny Ruska a Válka v Jižní Osetii (2008) · Vidět víc »

Vídeňský kongres

Státní hranice po kongresu, 1815 Vídeňský kongres (Jean-Baptiste Isabey), 1819 Vídeňský kongres bylo setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv.

Nový!!: Dějiny Ruska a Vídeňský kongres · Vidět víc »

Východní blok

Státy východního bloku Východní blok (zkráceně Východ, též komunistický blok, sovětský blok nebo socialistický blok, rusky Восточная Европа, anglicky Eastern Europe) bylo označení pro skupinu socialistických států střední a východní Evropy, které byly satelitními státy Sovětského svazu (SSSR) během studené války (1947–1991).

Nový!!: Dějiny Ruska a Východní blok · Vidět víc »

Východní fronta (druhá světová válka)

Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.

Nový!!: Dějiny Ruska a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Východní Rumélie

Východní Rumélie (bulharsky Източна Румелия, turecky رومالى شرق, Rumeli-i Şarki) bylo autonomní území Osmanské říše v letech 1879–1885 (formálně až do roku 1908).

Nový!!: Dějiny Ruska a Východní Rumélie · Vidět víc »

Východní Slované

Geografické rozložení Slovanů podle jazyků Východní Slované tvoří východní etnickou skupinu Slovanů, která používá Východoslovanské jazyky.

Nový!!: Dějiny Ruska a Východní Slované · Vidět víc »

Veliký Novgorod

Veliký Novgorod (rusky; název znamená „ Veliké Nové město“), do roku 1999 Novgorod, je starobylé město v západním Rusku, zhruba 160 km jihovýchodně od Petrohradu.

Nový!!: Dějiny Ruska a Veliký Novgorod · Vidět víc »

Velká čistka

Trojky NKVD nad knězem Petrem Zinovievem ke smrti zastřelením z roku 1937 Ivana Kučuhury Velká čistka (rusky, Bal'šaja čistka), někdy označovaná i jako Velký teror, je označení několika souvisejících kampaní politické represe a perzekuce v Sovětském svazu 30.

Nový!!: Dějiny Ruska a Velká čistka · Vidět víc »

Velká francouzská revoluce

Velká francouzská revoluce je označení pro období dějin Francie mezi lety 1789 a 1799, tedy zhruba od svolání generálních stavů králem Ludvíkem XVI. do uchopení moci Napoleonem Bonapartem.

Nový!!: Dějiny Ruska a Velká francouzská revoluce · Vidět víc »

Velmoc

Tmavě modře jsou zobrazeny velmoci se stálým členstvím v Radě bezpečnosti OSN, světle modře velmoci bez práva veta v Radě bezpečnosti Velmoc je označení státu, který má díky své hospodářské, vojenské, diplomatické nebo kulturní moci určující vliv na mezinárodní vztahy.

Nový!!: Dějiny Ruska a Velmoc · Vidět víc »

Vilém I. Pruský

Vilém I. Pruský (plným jménem Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern) (22. března 1797, Berlín – 9. března 1888, Berlín) byl pruský král (1861–1888) a první německý císař (1871–1888).

Nový!!: Dějiny Ruska a Vilém I. Pruský · Vidět víc »

Visla

Visla v Krakově Ústí Narwe do Visly Visla u města Grudziądz Visla je nejdůležitější a nejdelší řeka v Polsku.

Nový!!: Dějiny Ruska a Visla · Vidět víc »

Vladimír I.

Svatý Vladimír I. Svjatoslavič, také zvaný Vladimír I. Veliký či Vladimír Svatý (staroslověnsky Володимѣръ Свѧтославичь, Volodiměr Svjatoslavič; 958–960? – 15. července 1015, Berestovo u Kyjeva), byl jedním z nejvýznamnějších vládců středověkého státu známého jako Kyjevská Rus.

Nový!!: Dějiny Ruska a Vladimír I. · Vidět víc »

Vladimir Iljič Lenin

Vladimir Iljič Uljanov, ((Simbirsk, dnes Uljanovsk – 21. ledna 1924 Gorki u Moskvy) který přijal přezdívku Lenin, byl komunistický politik a revolucionář, filozof, vůdce bolševické strany, první předseda vlády sovětského Ruska (1917–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1924). Byl teoretikem leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu. Stál v čele Říjnové revoluce roku 1917 v Rusku, poté byl do roku 1923 de facto nejvyšším představitelem Sovětského svazu, za jehož zakladatele je všeobecně označován. Inicioval uznání porážky a stažení Ruska z první světové války brestlitevským mírem a vedl zemi do občanské války, která si vyžádala 7–12 milionů obětí, především z řad civilního obyvatelstva.

Nový!!: Dějiny Ruska a Vladimir Iljič Lenin · Vidět víc »

Vladimir Putin

Vladimir Vladimirovič Putin (* 7. října 1952 Leningrad) je ruský politik, v letech 2000–2008 a znovu od roku 2012 prezident Ruské federace.

Nový!!: Dějiny Ruska a Vladimir Putin · Vidět víc »

Vladimirsko-suzdalské knížectví

Vladimirsko-suzdalské knížectví, původně rostovsko-suzdalské (Rostov Veliký byl starším centrem severovýchodní Rusi), později veliké knížectví vladimirské, byl historický státní útvar, který se ve středověku rozkládal na severovýchodní Rusi.

Nový!!: Dějiny Ruska a Vladimirsko-suzdalské knížectví · Vidět víc »

Vražda Borise Němcova

Vražda Borise Němcova, ruského politika, předsedy Republikánské strany Ruska (RPR-PARNAS), poslance Jaroslavské oblastní dumy, se stala v pátek 27. února 2015 v Moskvě.

Nový!!: Dějiny Ruska a Vražda Borise Němcova · Vidět víc »

Vyborg

Vyborg je město na severozápadě Ruska v Leningradské oblasti.

Nový!!: Dějiny Ruska a Vyborg · Vidět víc »

Wehrmacht

Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.

Nový!!: Dějiny Ruska a Wehrmacht · Vidět víc »

Yeşilköy

Yeşilköy (historicky San Stefano) je čtvrť největšího tureckého města Istanbulu.

Nový!!: Dějiny Ruska a Yeşilköy · Vidět víc »

Zlatá horda

Zlatá horda (tatarsky Altın Urda, آلتین اوردو, Алтын Урда) neboli oficiálně Veliký stát (turkicky Ulug Ulus), známý také jako Džučiho lid (Ulus Džuči, rusky Зүчийн улс, tj. „Džučiho země“), byl rozsáhlý mongolsko-tatarský státní útvar (chanát), který vznikl roku 1242 jako součást mongolské veleříše na ohromném prostoru východní Evropy a Sibiře.

Nový!!: Dějiny Ruska a Zlatá horda · Vidět víc »

Znárodnění

Znárodnění (nacionalizace), zestátnění (etatizace) nebo vyvlastnění (expropriace) je převod soukromého majetku do veřejného, tj.

Nový!!: Dějiny Ruska a Znárodnění · Vidět víc »

1223

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1223 · Vidět víc »

1240

V tomto roce očekávali křesťané a židé v západní Evropě příchod vykupitelského krále z východu.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1240 · Vidět víc »

1242

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1242 · Vidět víc »

13. století

Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300.

Nový!!: Dějiny Ruska a 13. století · Vidět víc »

1380

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1380 · Vidět víc »

1462

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1462 · Vidět víc »

1480

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1480 · Vidět víc »

1547

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1547 · Vidět víc »

1613

1613 (MDCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1613 · Vidět víc »

1700

1700 (MDCC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1700 · Vidět víc »

1702

1702 (MDCCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1702 · Vidět víc »

1709

1709 (MDCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1709 · Vidět víc »

1712

1712 (MDCCXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1712 · Vidět víc »

1721

1721 (MDCCXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1721 · Vidět víc »

1768

1768 (MDCCLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1768 · Vidět víc »

1770

1770 (MDCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1770 · Vidět víc »

1773

1773 (MDCCLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1773 · Vidět víc »

1775

1775 (MDCCLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1775 · Vidět víc »

1780

1780 (MDCCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1780 · Vidět víc »

1801

1801 (MDCCCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1801 · Vidět víc »

1812

1812 (MDCCCXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1812 · Vidět víc »

1813

1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1813 · Vidět víc »

1814

1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1814 · Vidět víc »

1825

1825 (MDCCCXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1825 · Vidět víc »

1826

1826 (MDCCCXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1826 · Vidět víc »

1827

1827 (MDCCCXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1827 · Vidět víc »

1828

1828 (MDCCCXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1828 · Vidět víc »

1829

1829 (MDCCCXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1829 · Vidět víc »

1849

1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1849 · Vidět víc »

1853

1853 (MDCCCLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1853 · Vidět víc »

1854

1854 (MDCCCLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1854 · Vidět víc »

1855

1855 (MDCCCLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1855 · Vidět víc »

1856

1856 (MDCCCLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1856 · Vidět víc »

1875

1875 (MDCCCLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1875 · Vidět víc »

1877

1877 (MDCCCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1877 · Vidět víc »

1902

1902 (MCMII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1902 · Vidět víc »

1905

1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1905 · Vidět víc »

1914

1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1914 · Vidět víc »

1915

1915 (MCMXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1915 · Vidět víc »

1917

1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1917 · Vidět víc »

1919

1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1919 · Vidět víc »

1922

1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1922 · Vidět víc »

1991

1991 (MCMXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Ruska a 1991 · Vidět víc »

6. století

6.

Nový!!: Dějiny Ruska a 6. století · Vidět víc »

7. listopad

7.

Nový!!: Dějiny Ruska a 7. listopad · Vidět víc »

882

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Ruska a 882 · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Ruské dějiny.

Uniepedie je mapa koncept nebo sémantické sítě organizovány jako encyklopedie nebo slovníku. To dává stručný definici každého pojmu a jeho vztahů.

Toto je obrovská on-line mentální mapa, která slouží jako základ pro koncepčních diagramů. Je to zdarma k použití a každý článek nebo dokument lze stáhnout. Je to nástroj, zdroj nebo odkaz na studium, výzkum, vzdělání, učení, nebo učení, které mohou být použity učiteli, pedagogy, žáky a studenty; pro akademický svět: pro školní, základním, středním, střední školy, střední, vysoké školy, technické vzdělání, vysoké školy, univerzity, vysokoškolák, mistři nebo doktorandském studiu; po dokladech, zprávy, projekty, nápady, dokumentace, průzkumy, souhrny, nebo práce. Zde je definice, vysvětlení, popis, nebo význam každá významná, na které budete potřebovat informace, a seznam jejich přidružené pojmů jako slovníčku. K dispozici v čeština, angličtina, španělština, portugalština, japonština, čínština, francouzština, němčina, italština, polština, nizozemština, ruština, arabština, hindština, švédština, ukrajinština, maďarština, katalánština, hebrejština, dánština, finština, indonéština, norština, rumunština, turečtina, vietnamština, korejština, thajština, řecký, bulharský, chorvatský, slovák, lithuanian, filipínský, lotyšský, estonština a slovinský. Více jazyků brzy.

Všechny informace se extrahuje z Wikipedie, a je k dispozici pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported.

Uniepedie není podporována ani spojena s nadací Wikimedia Foundation.

Google Play, Android a logo Google Play jsou ochranné známky společnosti Google Inc.

Zásady ochrany osobních údajů

OdchozíPřicházející