Rychlejší přístup než prohlížeči!
30 vztahy: Říšská bezprostřednost, Říšský kníže, Říšský prelát, Řezno, Biskup, Císař říše římské, Franská říše, Karlovci, Kolegium, Kurfiřt, Německý spolkový sněm, Opat, Pipin III. Krátký, Seznam franských králů, Seznam států na říšském sněmu v roce 1792, Seznam států na říšském sněmu v roce 1803, Soissons, Stavy zvěře, Stálý říšský sněm, Svatá říše římská, Svobodné říšské město, Vestfálský mír, Zvykové právo, 1489, 15. století, 1582, 1653, 1663, 1806, 751.
Říšská bezprostřednost
Říšská bezprostřednost, též říšská immediace, německy Reichsunmittelbarkeit, je termín označující bezprostřední podřízenost nějakého teritoria císaři Svaté říše římské, někdy je nepřesně označována jako říšská suverenita.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a Říšská bezprostřednost · Vidět víc »
Říšský kníže
Heraldický klobouk říšských knížat – tzv. ''Fürstenhut'' Titul kníže Svaté římské říše (též říšský kníže, německy Reichsfürst) mohl mít dva významy, jeden politický, spojený s ústavou Svaté říše římské, a druhý spíše heraldický, jako specifický šlechtický titul.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a Říšský kníže · Vidět víc »
Říšský prelát
alt.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a Říšský prelát · Vidět víc »
Řezno
Řezno (nebo, novolatinsky a v dalších románských jazycích Ratisbona) je bavorské město na Dunaji v Německu.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a Řezno · Vidět víc »
Biskup
biskup litoměřický) arcibiskup michalovsko-košický) Biskup (z řeckého έπίσκοπος episkopos dohlížitel, moderátor, ochránce, zodpovědný; z έπι-σκέπτεσθαι episkeptesthai dohlížet) je v katolické církvi nejvyšším představitelem diecéze, jenž je nástupcem apoštolů (viz apoštolská posloupnost), které ustanovil Ježíš Kristus.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a Biskup · Vidět víc »
Císař říše římské
František II., poslední císař římské říše Císař říše římské byl titul panovníka Svaté říše římské užívaný od středověku do roku 1806.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a Císař říše římské · Vidět víc »
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a Franská říše · Vidět víc »
Karlovci
Karlovská dynastie (Karlovci) byla panovnická dynastie z rodu mocných franských majordomů Pipinovců, která vládla ve Franské říši (rozdělené roku 843) v letech 751—987.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a Karlovci · Vidět víc »
Kolegium
Pojem kolegium znamená společenství lidí (lat. collegium – společenství) a může označovat.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a Kolegium · Vidět víc »
Kurfiřt
Jindřicha VII. římským králem. ''Zleva'' (podle znaků): arcibiskupové kolínský, mohučský a trevírský, falckrabě rýnský, vévoda saský, markrabě braniborský, král český (Codex Balduineus). hodnostní klobouk Novější varianta kurfiřtského heraldického klobouku Kurfiřt (přejatý výraz z němčiny – Kurfürst, složenina ze slov küren tzn. volit a der Fürst tzn. kníže) byl říšský kníže s právem volit panovníka Svaté říše římské.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a Kurfiřt · Vidět víc »
Německý spolkový sněm
Německý spolkový sněm (německy) je fakticky dolní komora parlamentu Spolkové republiky Německo se sídlem v Berlíně; formálně jde o samostatný zákonodárný sbor.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a Německý spolkový sněm · Vidět víc »
Opat
150px Opat je představený kláštera některých mužských řádů.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a Opat · Vidět víc »
Pipin III. Krátký
Pipin III.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a Pipin III. Krátký · Vidět víc »
Seznam franských králů
Franská říše byla ovládána dvěma dynastiemi, Merovejci a později Karlovci.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a Seznam franských králů · Vidět víc »
Seznam států na říšském sněmu v roce 1792
dědičný maršálek), po levé straně duchovní knížata (poslední 2 místa patří zástupcům prelátských kolegií), u stolu sedí sněmovní písař, na předsunuté lavici pro dva sedí evangeličtí biskupové a v popředí zástupci měst: vlevo rýnská města, vpravo švábská města. Tato stránka obsahuje seznam říšských stavů, zasedajících na sněmu Svaté říše římské v roce 1792, těsně po vypuknutí války s revoluční Francií a císařské volbě Františka II.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a Seznam států na říšském sněmu v roce 1792 · Vidět víc »
Seznam států na říšském sněmu v roce 1803
Tento článek obsahuje seznam států a stavů Svaté říše římské na říšském sněmu k roku 1803, tedy v době rozsáhlých územních a správních změn po sekularizaci duchovních knížectví a mediatizaci říšských měst, v období krátce před zánikem říše.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a Seznam států na říšském sněmu v roce 1803 · Vidět víc »
Soissons
Soissons je historické město ve Francii v departementu Aisne a v regionu Hauts-de-France.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a Soissons · Vidět víc »
Stavy zvěře
Stavy zvěře jsou množství jednotlivých druhů zvěře, které se myslivci snaží udržovat mezi kmenovým a normovaným stavem.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a Stavy zvěře · Vidět víc »
Stálý říšský sněm
Stálý říšský sněm na mědirytu Stálý říšský sněm je označení říšského sněmu Svaté říše římské v letech 1663 až 1806 v Řezně.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a Stálý říšský sněm · Vidět víc »
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a Svatá říše římská · Vidět víc »
Svobodné říšské město
Svobodná říšská města ve Svaté říši římské, rok 1648 Svobodné říšské město (německy: Reichsstadt) bylo označení městského státu ve Svaté říši římské, v němž formálně vládl pouze císař Svaté říše římské; jako protiklad říšského města, která spadalo do příslušné části říše a kde vládl některý z mnoha říšských knížat (vévoda nebo kníže-biskup).
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a Svobodné říšské město · Vidět víc »
Vestfálský mír
Vestfálský mír, uzavřený 24. října 1648, byl soubor dvou smluv, Münsterské a Osnabrücké, ukončující třicetiletou a osmdesátiletou válku.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a Vestfálský mír · Vidět víc »
Zvykové právo
Zvykové právo je právní systém založený na právních obyčejích, které se v určitém společenství ustálily a jsou všeobecně uznávány, sankcionovány a dodržovány.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a Zvykové právo · Vidět víc »
1489
Bez popisu.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a 1489 · Vidět víc »
15. století
15.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a 15. století · Vidět víc »
1582
1582 (MDLXXXII) byl rok zahrnující přechod od juliánského kalendáře k gregoriánskému kalendáři, čehož výsledkem bylo, že tento rok měl pouhých 355 dní.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a 1582 · Vidět víc »
1653
1653 (MDCLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a 1653 · Vidět víc »
1663
1663 (MDCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a 1663 · Vidět víc »
1806
1806 (MDCCCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a 1806 · Vidět víc »
751
Bez popisu.
Nový!!: Říšský sněm (Svatá říše římská) a 751 · Vidět víc »
