Rychlejší přístup než prohlížeči!
38 vztahy: Alfons Ferdinand Šťastný, Alfred Windischgrätz, Anglické panny, Údolní niva, Ústřední vedení odboje domácího, Štěkeň (přírodní památka), Štěkeň (zámek), Čechy, Českobudějovická pánev, Baroko, Berlín, Ferdinand I. Habsburský, František Josef I., Gotika, Husitství, Jan Antonín Losy, Jan Nepomucký, Jihočeský kraj, Josef Klostermann, Josef Mikuláš Windischgrätz, Kašperské Hory, Karel Klostermann, Losyové z Losinthalu, Městys, Miloš Pastejřík, Miloslav Vlček, Nové Kestřany, Otava, První písemná zmínka, Srdov (tvrz), Starokatolická církev v České republice, Strakonice, Třicetiletá válka, Tesařík obrovský, Vítkov (Štěkeň), Věznice Plötzensee, Windischgrätzové, 1869.
Alfons Ferdinand Šťastný
Strašidlo věřících – Alfons Šťastný z Padařova (''Humoristické listy'', 1874) Alfons Ferdinand Šťastný (18. dubna 1831 Štěkeň – 8. listopadu 1913 Padařov) byl český statkář, filosof a politik, propagátor ateismu a myšlenkový zakladatel agrárního hnutí v Čechách.
Nový!!: Štěkeň a Alfons Ferdinand Šťastný · Vidět víc »
Alfred Windischgrätz
Alfred kníže Windischgrätz, někdy též Alfred z Windisch-Graetze (Alfred Candidus Ferdinand Fürst zu Windisch-Graetz (11. května 1787, Brusel – 21. března 1862, Vídeň) byl česko-rakouský šlechtic a rakouský polní maršál. Jako příslušník starého rodu Windischgrätzů obdržel v roce 1804 knížecí titul. Během dlouholeté kariéry v rakouské armádě proslul především nekompromisním zakročením proti revoluci v roce 1848. Během bojů v Praze byla zastřelena jeho manželka Eleonora ze Schwarzenbergu. Vlastnil rozsáhlý majetek v různých částech Rakouského císařství, v Čechách sídlil na zámcích Tachov a Štěkeň. Z jeho potomstva vynikl vnuk Alfred III. Windischgrätz (1851–1927), rakouský předseda vlády v letech 1893–1895.
Nový!!: Štěkeň a Alfred Windischgrätz · Vidět víc »
Anglické panny
Anglické panny neboli Institut blahoslavené Panny Marie (latinsky Institutum Beatae Mariae Virginis) jsou nejstarší ženskou řeholní kongregací.
Nový!!: Štěkeň a Anglické panny · Vidět víc »
Údolní niva
Anglii Průřez údolní nivou. Niva (někdy též údolní niva nebo říční niva) je část údolí, která je pravidelně zaplavována, ovlivňována a formována povodněmi.
Nový!!: Štěkeň a Údolní niva · Vidět víc »
Ústřední vedení odboje domácího
Dům členů organizace ÚVOD v obci Oselce. Památeční plaketa na tomto domě. Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD) byl ústřední orgán protinacistického odboje v Protektorátu Čechy a Morava.
Nový!!: Štěkeň a Ústřední vedení odboje domácího · Vidět víc »
Štěkeň (přírodní památka)
Štěkeň je přírodní památka na jihovýchodním okraji stejnojmenného městyse v okrese Strakonice v Jihočeském kraji.
Nový!!: Štěkeň a Štěkeň (přírodní památka) · Vidět víc »
Štěkeň (zámek)
Raně barokní zámek ve Štěkni na Strakonicku stojí na místě někdejší tvrze, pocházející již ze 14.
Nový!!: Štěkeň a Štěkeň (zámek) · Vidět víc »
Čechy
Čechy jsou region na západě České republiky.
Nový!!: Štěkeň a Čechy · Vidět víc »
Českobudějovická pánev
Českobudějovická pánev je geomorfologický celek v severozápadní části Jihočeských pánví.
Nový!!: Štěkeň a Českobudějovická pánev · Vidět víc »
Baroko
charakteristického uměleckého díla baroka v Česku Baroko či barok je umělecko-kulturní směr, který vládl v Evropě v 17. a 18. století.
Nový!!: Štěkeň a Baroko · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Štěkeň a Berlín · Vidět víc »
Ferdinand I. Habsburský
Ferdinand I. Habsburský (10. března 1503 Alcalá de Henares – 25. července 1564 Vídeň) byl římskoněmecký král (od 1531), římský císař (od 1556), český a uherský král (od roku 1526) a rakouský arcivévoda.
Nový!!: Štěkeň a Ferdinand I. Habsburský · Vidět víc »
František Josef I.
František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.
Nový!!: Štěkeň a František Josef I. · Vidět víc »
Gotika
Notre-Dame v Paříži Gotický oltář z pozdního 15. století z Mariánského kostela v Krakově Gotika je umělecký sloh pomalu navazující na sloh románský.
Nový!!: Štěkeň a Gotika · Vidět víc »
Husitství
Jan Žižka v čele husitského vojska, Jenský kodex z 15. století Husitství, někdy také husitská revoluce (v marxistické historiografii též husitské revoluční hnutí), označuje nábožensky – a v jistých ohledech i národnostně, sociálně a politicky – motivované hnutí pozdního středověku, vzešlé z české reformace, jež usilovala o dalekosáhlou reformu církve.
Nový!!: Štěkeň a Husitství · Vidět víc »
Jan Antonín Losy
Jan Antonín Losy mladší, hrabě z Losinthalu (psán též Losi, Logi, z Losymthalu, z Losimthalu, z Losintálu; * kolem roku 1645 nebo 1650, zámek Štěkeň – 22. srpna 1721, Praha), byl český loutnista, houslista a hudební skladatel.
Nový!!: Štěkeň a Jan Antonín Losy · Vidět víc »
Jan Nepomucký
Jan či Johánek z Pomuka (mezi 1340 a 1350 v Pomuku, dnešním Nepomuku – 20. března 1393 v Praze) byl generální vikář pražského arcibiskupa, později uctívaný jako svatý Jan Nepomucký, mučedník katolické církve a jeden z českých zemských patronů.
Nový!!: Štěkeň a Jan Nepomucký · Vidět víc »
Jihočeský kraj
Samosprávný Jihočeský kraj (do 30. května 2001 Budějovický kraj), leží převážně na jihu Čech, ale okolím Dačic a Slavonic zasahuje i na Moravu; České Velenice s okolím (tzv. Vitorazsko) zase až do roku 1920 tvořily součást Dolních Rakous.
Nový!!: Štěkeň a Jihočeský kraj · Vidět víc »
Josef Klostermann
Josef Klostermann (16. ledna 1819, Ranklov u Zlaté Studny farnost Nicov – 19. ledna 1888, Jáchymov farnost Stachy u Stach), byl znám jako „poslední žijící šumavský obr“ spíše pod přezdívkami Rankelský Sepp nebo Rankl Sepp.
Nový!!: Štěkeň a Josef Klostermann · Vidět víc »
Josef Mikuláš Windischgrätz
Josef Mikuláš z Windischgrätze (německy Joseph Nikolaus Graf zu Windischgrätz, 6. prosince 1744 Vídeň – 24. ledna 1802 Štěkeň) byl rakouský šlechtic, spisovatel a filozof z významného rodu Windischgrätzů.
Nový!!: Štěkeň a Josef Mikuláš Windischgrätz · Vidět víc »
Kašperské Hory
Kašperské Hory (dříve Reichenstein, stč. Pergreichenssteinské Hory) jsou město v okrese Klatovy, kraj Plzeňský.
Nový!!: Štěkeň a Kašperské Hory · Vidět víc »
Karel Klostermann
Hrob Karla Klostermanna na ústředním hřbitově v Plzni Karel Faustin Klostermann, též pseudonymy Faustin, Doubravský (13. února 1848 Haag am Hausruck, farnost Haag am Hausruck, Horní Rakousko – 16. července 1923 Štěkeň) byl český spisovatel německé národnosti s regionálním zaměřením na oblast Šumavy, Pošumaví a Šumavského Podlesí.
Nový!!: Štěkeň a Karel Klostermann · Vidět víc »
Losyové z Losinthalu
Losyové z Losinthalu (někdy též z Losimthalu / byli hraběcí rod původem z Jižního Tyrolska, možná však také z kantonu Graubünden ve Švýcarsku.
Nový!!: Štěkeň a Losyové z Losinthalu · Vidět víc »
Městys
Městys či městečko (dříve i městec) je typ obcí významově stojící mezi městem a vsí.
Nový!!: Štěkeň a Městys · Vidět víc »
Miloš Pastejřík
Miloš Pastejřík (20. dubna 1906 Velký Bor – 13. července 1943 Věznice Plötzensee) byl český pedagog a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.
Nový!!: Štěkeň a Miloš Pastejřík · Vidět víc »
Miloslav Vlček
Miloslav Vlček (* 1. února 1961 Konice) je český politik, v letech 1996–2010 poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD zvolený v Olomouckém kraji, v letech 2006–2010 předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (rezignoval 30. dubna 2010, přibližně měsíc před koncem volebního období).
Nový!!: Štěkeň a Miloslav Vlček · Vidět víc »
Nové Kestřany
Nové Kestřany je vesnice, část městyse Štěkeň v okrese Strakonice.
Nový!!: Štěkeň a Nové Kestřany · Vidět víc »
Otava
Otava je zlatonosná řeka v západních a jižních Čechách, která bývala do konce 19.
Nový!!: Štěkeň a Otava · Vidět víc »
První písemná zmínka
Zakládací listina litoměřické kapituly (revers), obsahující v posledních dvou řádcích nejstarší zápis v českém jazyce První písemná zmínka je označení nejstaršího písemného dokladu o určité vsi či městě, hradu, ale i objevu, technickém postupu atp.
Nový!!: Štěkeň a První písemná zmínka · Vidět víc »
Srdov (tvrz)
Srdov je zaniklá tvrz u Štěkně východně od Strakonic v Jihočeském kraji.
Nový!!: Štěkeň a Srdov (tvrz) · Vidět víc »
Starokatolická církev v České republice
Starokatolická církev v ČR (anglicky the Old Catholic Church in the Czech Republic, latinsky ecclesia vetero-catholica in Re publica Bohemica, německy die Altkatholische Kirche in der Tschechischen Republik, též katolická církev podobojí v Čechách, latinsky ecclesia Catholica sub utraque Bohemiae) je křesťanskou autokefální církví, členkou Utrechtské unie a Ekumenické rady církví v ČR.
Nový!!: Štěkeň a Starokatolická církev v České republice · Vidět víc »
Strakonice
Strakonice jsou město v okrese Strakonice v Jihočeském kraji na soutoku Otavy a Volyňky, 52 km severozápadně od Českých Budějovic, v nadmořské výšce mezi 390 až 430 m.
Nový!!: Štěkeň a Strakonice · Vidět víc »
Třicetiletá válka
Třicetiletá válka (1618–1648) byl evropský ozbrojený konflikt známý především jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači římskokatolické církve a zastánci protestantských vyznání, která vznikla v průběhu reformace v 16. století, tedy kalvinismem a luteránstvím.
Nový!!: Štěkeň a Třicetiletá válka · Vidět víc »
Tesařík obrovský
Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo Linné, 1758) je druh brouka z čeledi tesaříkovití (Cerambycidae).
Nový!!: Štěkeň a Tesařík obrovský · Vidět víc »
Vítkov (Štěkeň)
Vítkov je malá vesnice, část městyse Štěkeň v okrese Strakonice.
Nový!!: Štěkeň a Vítkov (Štěkeň) · Vidět víc »
Věznice Plötzensee
Plötzensee je věznice ležící v berlínské čtvrti Charlottenburg.
Nový!!: Štěkeň a Věznice Plötzensee · Vidět víc »
Windischgrätzové
Windischgrätzové (Windisch-Graetzové, německy von Windisch-Grätz) jsou rakouský šlechtický rod původem ze Štýrska, připomínaný od 13.
Nový!!: Štěkeň a Windischgrätzové · Vidět víc »
1869
1869 (MDCCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Štěkeň a 1869 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Štěkeň (okres Strakonice), Štěkeň (část obce).
