Rychlejší přístup než prohlížeči!
20 vztahy: Aljaška, Amerika, Anadyrský záliv, Asie, Čukčové, Čukotské moře, Čukotský autonomní okruh, Beringův průliv, Beringovo moře, Cín, Děžňovův mys, Ischodnaja, Podnebí, Poloostrov, Ruština, Rusko, Ryby, Wolfram, Zlato, Zvěř.
Aljaška
Aljaška (oficiálně) je stát nacházející se na západním pobřeží Spojených států amerických, v oblasti pacifických států v západním regionu USA.
Nový!!: Čukotka a Aljaška · Vidět víc »
Amerika
Amerika se skládá ze tří patrných částí - Severní Ameriky, Střední Ameriky a Jižní Ameriky.
Nový!!: Čukotka a Amerika · Vidět víc »
Anadyrský záliv
Anadyrský záliv je součástí Beringova moře.
Nový!!: Čukotka a Anadyrský záliv · Vidět víc »
Asie
Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.
Nový!!: Čukotka a Asie · Vidět víc »
Čukčové
Čukčové patří mezi původní malé národy Severu, Sibiře a Dálného východu Ruské federace a obývají převážně poloostrov Čukotka.
Nový!!: Čukotka a Čukčové · Vidět víc »
Čukotské moře
Mapa Čukotského moře. Vědci na kře v Čukotském moři. Čukotské moře (rusky: Чуко́тское мо́ре) je okrajové moře v Severním ledovém oceánu.
Nový!!: Čukotka a Čukotské moře · Vidět víc »
Čukotský autonomní okruh
Čukotský autonomní okruh je administrativní částí Ruska (autonomní okruh) a součást Dálnovýchodního federálního okruhu.
Nový!!: Čukotka a Čukotský autonomní okruh · Vidět víc »
Beringův průliv
Satelitní snímek Beringova průlivu z vesmíru Beringův průliv je přirozený průliv mezi asijským a severoamerickým kontinentem.
Nový!!: Čukotka a Beringův průliv · Vidět víc »
Beringovo moře
Beringovo moře je součástí Tichého oceánu.
Nový!!: Čukotka a Beringovo moře · Vidět víc »
Cín
Cín, chemická značka Sn (lat. Stannum) patří mezi kovy, které jsou známy lidstvu již od starověku především jako součást slitiny zvané bronz.
Nový!!: Čukotka a Cín · Vidět víc »
Děžňovův mys
Beringův průliv, snímek NASA. Děžňovův mys, též Děžněvův mys je mys, nejvýchodnější pevninský výběžek Asie, jenž dosahuje na poledník 169°40′ západní zeměpisné délky.
Nový!!: Čukotka a Děžňovův mys · Vidět víc »
Ischodnaja
Ischodnaja (rusky: Исходная) je s 1843 m n. m. nejvyšší horou Čukotského pohoří a celé oblasti Čukotského autonomního okruhu.
Nový!!: Čukotka a Ischodnaja · Vidět víc »
Podnebí
Podnebí neboli klima je dlouhodobý stav počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a dnes i člověkem.
Nový!!: Čukotka a Podnebí · Vidět víc »
Poloostrov
Arabský poloostrov Poloostrov je geografický útvar, výběžek pevniny do moře nebo do jezera, který je ze tří stran obklopen vodou.
Nový!!: Čukotka a Poloostrov · Vidět víc »
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor, zvaný rusistika.
Nový!!: Čukotka a Ruština · Vidět víc »
Rusko
Rusko, oficiálním názvem Ruská federace (Rossijskaja federacija), je s rozlohou 17 125 191 km² největší stát světa.
Nový!!: Čukotka a Rusko · Vidět víc »
Ryby
Ryby (Osteichthyes), česky též kostnaté ryby, je parafyletická skupina primárně vodních obratlovců vyznačujících se osifikovanou kostrou (v některých případech je však kostra druhotně chrupavčitá) a skřelemi kryjícími žábry.
Nový!!: Čukotka a Ryby · Vidět víc »
Wolfram
Wolfram (chemická značka W) je šedý až stříbřitě bílý, velmi těžký a mimořádně obtížně tavitelný kov (jeho teplota tání je nejvyšší ze všech kovů a po uhlíku druhá nejvyšší z prvků). Hlavní uplatnění nalézá jako složka různých slitin, v čisté formě se s ním běžně setkáváme jako s materiálem pro výrobu žárovkových vláken.
Nový!!: Čukotka a Wolfram · Vidět víc »
Zlato
Zlato (latinsky Aurum, chemická značka prvku Au) je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy.
Nový!!: Čukotka a Zlato · Vidět víc »
Zvěř
Zvěř je populace volně (divoce) žijících zvířat, která má nebo měla význam z hlediska myslivosti.
Nový!!: Čukotka a Zvěř · Vidět víc »
