Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Římské provincie

Index Římské provincie

Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.

188 vztahy: Achaia (římská provincie), Aegyptus, Afrika (provincie), Alpes Maritimae, Apeninský poloostrov, Apulie, Arménie, Asýrie, Asie (provincie), Augustus, Augustus (titul), Švýcarsko, Čeština, Černé moře, Řím, Římská legie, Římská občanská válka, Římské právo, Římský konzul, Baleáry, Balkán, Belgie, Benátsko, Bithýnie, Británie (provincie), Byzantská říše, Caesar, Comitatenses, Dalmácie, Dácie, Diecéze, Diocletianus, Dolní Germánie, Druhá punská válka, Dunaj, Dux, Egejské moře, Egypt, Epirus, Exarchát (byzantská říše), Fénicie, Francie, Frýgie, Galacie, Galicie, Galie, Gallia Aquitania, Gallia Narbonensis, Germánie, Hadrianus, ..., Helénismus, Hispania Tarraconensis, Horní Germánie, Ilýrie, Impérium, Isaurie, Itálie, Izrael, Jordánsko, Judea, Julius Caesar, Justinián I., Kalábrie, Kampánie, Kappadokie, Kárie, Keltové, Kilíkie, Kleopatra VII., Konstantin I. Veliký, Konstantinopol, Korsika, Kréta, Krize třetího století, Kypr, Kyrenaika, Latina, Lýdie, Lýkie, Legát, Libanon, Libye, Ligurie, Limitanei, Loira, Lucembursko, Lukánie, Lusitánie, Magister militum, Magistratus, Makedonie (provincie), Malá Asie, Mezopotámie, Milán, Moesie, Německo, Nizozemsko, Noricum, Numidie, Osroéné, Paflagonia, Palestina, Pamfýlie, Panonie, Předalpská Galie, Perská říše, Praetor, Prefekt, Pretoriánský prefekt, Principát, Prokurátor, Provincie, První punská válka, Pyrenejský poloostrov, Raetie, Ravenna, Rýn, Samnium, Sardinie, Sýrie, Sýrie (provincie), Sedmihradsko, Severní Afrika, Sicílie, Starověký Řím, Středozemní moře, Thema, Theodosius I., Thesálie, Thrákie, Toskánsko, Traianus, Tripolsko, Vienne (Isère), Západořímská říše, 103, 106, 115, 118, 121 př. n. l., 129 př. n. l., 13 př. n. l., 14, 146 př. n. l., 15 př. n. l., 167 př. n. l., 18, 193, 197, 197 př. n. l., 20, 203 př. n. l., 214, 22 př. n. l., 238 př. n. l., 241 př. n. l., 25 př. n. l., 27 př. n. l., 284, 3. století, 30 př. n. l., 305, 318, 384, 395, 4. století, 40, 42, 42 př. n. l., 43, 46, 47, 5. století, 50, 51 př. n. l., 534, 536, 58 př. n. l., 6, 6. století, 63, 64 př. n. l., 67, 7. století, 74 př. n. l., 82, 85, 9. Rozbalte index (138 více) »

Achaia (římská provincie)

Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Achaea Achaea byla římská provincie, která svým rozsahem zhruba odpovídala území dnešního jižního a středního Řecka, včetně Peloponésu.

Nový!!: Římské provincie a Achaia (římská provincie) · Vidět víc »

Aegyptus

Provincia Aegypti (latinský název egyptské provincie, řecky ἐπαρχία Αἰγύπτου), zkráceně Aegyptus, bylo ve starověku jméno římské provincie, zahrnující převážnou část moderního Egypta s výjimkou Sinajského poloostrova.

Nový!!: Římské provincie a Aegyptus · Vidět víc »

Afrika (provincie)

Africa je latinské jméno severní části afrického kontinentu, která byla ve starověku římskou provincií.

Nový!!: Římské provincie a Afrika (provincie) · Vidět víc »

Alpes Maritimae

Alpes maritimae (lat. „přímořské Alpy“) byla provincie římského císařství, jedna ze tří malých provincií nacházejících se na území Alp, mezi současnou Francií a Itálií.

Nový!!: Římské provincie a Alpes Maritimae · Vidět víc »

Apeninský poloostrov

Satelitní snímek Apeninského poloostrova a okolí Apeninský poloostrov je jeden z největších evropských poloostrovů.

Nový!!: Římské provincie a Apeninský poloostrov · Vidět víc »

Apulie

Apulie (italsky Puglia) /ˈpuʎja/ je kraj v jihovýchodní Itálii.

Nový!!: Římské provincie a Apulie · Vidět víc »

Arménie

Arménie, oficiálním názvem Arménská republika (Hajastani Hanrapetuthjun), je stát ležící v Zakavkazsku, bez přístupu k moři.

Nový!!: Římské provincie a Arménie · Vidět víc »

Asýrie

Asýrie je označení pro území severní Mezopotámie v dnešním Iráku (horní tok řeky Tigris), v širším smyslu pak pojmenování významného starověkého státního útvaru, jenž zvláště od 9. do 7. století př. n. l. hrál dominantní roli na Předním východě.

Nový!!: Římské provincie a Asýrie · Vidět víc »

Asie (provincie)

Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Asie Římská provincie Asia zahrnovala západní část poloostrova Malá Asie v dnešním Turecku.

Nový!!: Římské provincie a Asie (provincie) · Vidět víc »

Augustus

''Aureus'' (zlaťák) císaře Augusta Augustus (latinsky: IMPERATOR•CAESAR•DIVI•FILIVS•AVGVSTVS; 23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Iulius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.

Nový!!: Římské provincie a Augustus · Vidět víc »

Augustus (titul)

Diokleciána (Nápis: Diocletianus Augustus) Čestný titul Augustus (lat. vznešený) byl od roku 27 př. n. l. do začátku 7.

Nový!!: Římské provincie a Augustus (titul) · Vidět víc »

Švýcarsko

Švýcarská konfederace či Švýcarské spříseženství, krátce Švýcarsko (zastarale Švýcary) – německy Schweizerische Eidgenossenschaft, Schweiz, francouzsky Confédération suisse, La Suisse, italsky Confederazione Svizzera, Svizzera, rétorománsky Confederaziun svizra, Svizra, latinsky Confoederatio Helvetica, Helvetia – je vnitrozemní stát ve střední Evropě.

Nový!!: Římské provincie a Švýcarsko · Vidět víc »

Čeština

Český jazyk neboli čeština je západoslovanský jazyk, nejbližší slovenštině, poté polštině a lužické srbštině.

Nový!!: Římské provincie a Čeština · Vidět víc »

Černé moře

Černé moře (mingrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.

Nový!!: Římské provincie a Černé moře · Vidět víc »

Řím

Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.

Nový!!: Římské provincie a Řím · Vidět víc »

Římská legie

Moderní rekonstrukce římských legionářů s plátovou zbrojí (''lorica segmentata'') Legie (z latinského slova legio „vojenské odvody“, což je odvozeno ze slova legere „vybírat“, „odvádět“, „shromažďovat“) je termín, jenž v širším smyslu označuje celé římské vojsko, případně v užším a běžnějším významu se jedná o základní vojenskou jednotku starověké římské armády.

Nový!!: Římské provincie a Římská legie · Vidět víc »

Římská občanská válka

Římská občanská válka (49–45 př. n. l.) byl jeden z posledních vojensko-politických konfliktů v Římské republice před vznikem císařství.

Nový!!: Římské provincie a Římská občanská válka · Vidět víc »

Římské právo

Římské právo je právní systém, který se vyvinul ve starověké římské obci a postupně se rozšířil po celé Římské říši.

Nový!!: Římské provincie a Římské právo · Vidět víc »

Římský konzul

Flavius Anastasius Paulus Probus Sabinianus Pompeius (konzul v roce 517) Konzul (zkráceně cos.; latinsky consul, pl. consules, což bylo odvozeno z consulere; česky radit se, rozvažovat) byl nejvyšší civilní a vojenský úředník (magistratus) ve starověkém Římě.

Nový!!: Římské provincie a Římský konzul · Vidět víc »

Baleáry

Baleáry, též Baleárské ostrovy (katalánsky Illes Balears, španělsky Islas Baleares) jsou souostroví na západě Středozemního moře.

Nový!!: Římské provincie a Baleáry · Vidět víc »

Balkán

Balkán (chorvatsky, bosensky,srbsky a turecky Balkan, rumunsky Balcani, srbsky, makedonsky a bulharsky Балкан, albánsky Ballkan, řecky Βαλκάνια) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.

Nový!!: Římské provincie a Balkán · Vidět víc »

Belgie

Belgie (nizozemsky België, francouzsky Belgique, německy Belgien), oficiálně Belgické království, je federativní konstituční monarchie ležící v západní Evropě.

Nový!!: Římské provincie a Belgie · Vidět víc »

Benátsko

Benátsko (italsky Veneto) /ˈvɛːnɛto/ je oblast v severovýchodní Itálii, sousedící na jihu s Emilií-Romagnou, na západě s Lombardií, na severu s Trentino-Alto Adige a Rakouskem, na východě s Friuli-Venezia Giulia a Jadranem.

Nový!!: Římské provincie a Benátsko · Vidět víc »

Bithýnie

Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna Bithýnie Bithýnie byla ve starověku královstvím a římskou provincií, rozkládající se na severovýchodě Malé Asie (v dnešním Turecku) při březích Propontidy (Marmarského moře), thráckého Bosporu a Pontu Euxinu (Černého moře).

Nový!!: Římské provincie a Bithýnie · Vidět víc »

Británie (provincie)

Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna Británie Provincie Británie (latinsky Britannia) se rozkládala v části ostrova Velká Británie, která se mezi léty 43 až 410 nacházela pod kontrolou římské říše.

Nový!!: Římské provincie a Británie (provincie) · Vidět víc »

Byzantská říše

Konstantinopol, rekonstruovaná část theodosiánských hradeb Územní vývoj říše v letech 476–1400 císaře, chrám Hagia Sofia Vnitřek chrámu Hagia Sofia Byzantská říše, zkráceně nazývaná Byzanc, oficiálně Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων – Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), případně známá jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale), byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.

Nový!!: Římské provincie a Byzantská říše · Vidět víc »

Caesar

Caesar je římské cognomen a v římském císařství titul panovníka („císaře“), který byl odvozen ze jména Gaia Iulia Caesara.

Nový!!: Římské provincie a Caesar · Vidět víc »

Comitatenses

Pojem comitatenses označuje jednotky římské armády v době dominátu tvořící mobilní polní armády, zvané comitatus, rozmístěné uvnitř říše a připravené zastavit protivníka, který pronikl přes hranice.

Nový!!: Římské provincie a Comitatenses · Vidět víc »

Dalmácie

Tmavě zobrazena Dalmácie na mapě Chorvatska Dalmácie (chorvatsky Dalmacija, italsky Dalmazia, německy Dalmatien) je historická země při východním pobřeží Jaderského moře, rozdělená dnes mezi Chorvatsko (většina území) a Černou Horu.

Nový!!: Římské provincie a Dalmácie · Vidět víc »

Dácie

Říše krále Burebisty kolem poloviny 1. století př. n. l. Dácie (latinsky Dacia) bylo ve starověku území, obývané kmeny Dáků a Getů, které se nacházelo převážně v dnešním Rumunsku.

Nový!!: Římské provincie a Dácie · Vidět víc »

Diecéze

Diecéze (lat. dioecesis) je správní jednotka církví s episkopální strukturou, v jejímž čele stojí biskup s úřadem a sídlem nazývaným biskupství.

Nový!!: Římské provincie a Diecéze · Vidět víc »

Diocletianus

Gaius Aurelius Valerius Diocletianus (kolem 244 v Dalmácii – 3. prosince 312 nebo 316 ve Spalatu, dnešní Split), rodným jménem Diocles, obvykle známý jako Diocletianus (česky Dioklecián) byl římský císař od 20. listopadu 284 až do 1. května 305.

Nový!!: Římské provincie a Diocletianus · Vidět víc »

Dolní Germánie

Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna Dolní Germánie Dolní Germánie (latinsky Germania Inferior) byla římská provincie, ležící západně od Rýna.

Nový!!: Římské provincie a Dolní Germánie · Vidět víc »

Druhá punská válka

Druhá punská válka byla vybojována mezi Římany a Kartaginci v letech 218 až 201 př. n. l. Kartaginský vojevůdce Hannibal z rodu Barkasů v ní nejprve Římu uštědřil řadu porážek v takticky geniálně vedených bitvách, které jsou dodnes uváděny ve vojenských učebnicích.

Nový!!: Římské provincie a Druhá punská válka · Vidět víc »

Dunaj

Dunaj je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká nebo tvoří státní hranici celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko, Ukrajina).

Nový!!: Římské provincie a Dunaj · Vidět víc »

Dux

Dux může znamenat.

Nový!!: Římské provincie a Dux · Vidět víc »

Egejské moře

Egejské moře (řecky Αιγαίο Πέλαγος, Aigaio Pelagos, turecky Ege Denizi) je polouzavřené moře Středozemního moře.

Nový!!: Římské provincie a Egejské moře · Vidět víc »

Egypt

Egypt, oficiálně Egyptská arabská republika (EAR) (ve staré češtině Ejipt) je arabská republika v severovýchodní Africe (malou částí též v Asii), ležící na Nilu.

Nový!!: Římské provincie a Egypt · Vidět víc »

Epirus

Epirus (řecky: Ήπειρος, Ípiros či Ēpeiros; latinsky: Epirus; albánsky: Epiri), případně také Épeiros, je geografická a historická oblast na Balkánském poloostrově v jihovýchodní Evropě.

Nový!!: Římské provincie a Epirus · Vidět víc »

Exarchát (byzantská říše)

Exarchát byl byzantský administrativní celek, v jehož čele stál exarcha.

Nový!!: Římské provincie a Exarchát (byzantská říše) · Vidět víc »

Fénicie

Foiníkie (řecky Φοινίκη Foiníké) nebo Fénicie (latinsky Phoenice) bylo historické území Foiníčanů (Féničanů), mořeplavců a obchodníků semitského původu (podle jazykové skupiny) na východním pobřeží Středozemního moře, v místech dnešního Libanonu, Izraele a Sýrie.

Nový!!: Římské provincie a Fénicie · Vidět víc »

Francie

Francie (francouzsky La France, výslovnost /fʀɑ̃s/), oficiální název Francouzská republika (francouzsky République française, výslovnost /ʀepyblik fʀɑ̃sɛz/) je demokratický stát, jehož většina území (někdy označovaná jako Metropolitní Francie) se nachází v západní Evropě.

Nový!!: Římské provincie a Francie · Vidět víc »

Frýgie

Lokalizace Frygie – jádro (žlutá), oblast expanze (oranžová) Frýgie (zastarale Frygie, adjektiva frygický, zast. fryžský) je historický název území, které se rozkládá v západní části Anatolské vysočiny.

Nový!!: Římské provincie a Frýgie · Vidět víc »

Galacie

Římská provincie Galacie, oproti někdejšímu keltskému teritoriu zahrnovala i Lykáonii na jihu Galacie (latinsky Galatia) byla ve starověku vnitrozemské území, rozkládající se v hornaté centrální Anatolii, které je dnes součástí Turecka.

Nový!!: Římské provincie a Galacie · Vidět víc »

Galicie

Galicie (galicijsky Galicia či Galiza, španělsky Galicia) je země na severozápadě Pyrenejského poloostrova a jedno ze 17 autonomních společenství Španělska.

Nový!!: Římské provincie a Galicie · Vidět víc »

Galie

Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie resp.

Nový!!: Římské provincie a Galie · Vidět víc »

Gallia Aquitania

Gallia Aquitania na mapě římské říše okolo roku 170 Gallia Aquitania byla římská provincie.

Nový!!: Římské provincie a Gallia Aquitania · Vidět víc »

Gallia Narbonensis

Římská říše kolem roku 120 n. l., červeně zvýrazněna Galie Narbonská Gallie kolem roku 1. Gallia Narbonensis, česky Galie Narbonská, byla římská provincie ležící na území dnešní Provence a Languedocu v jižní Francii.

Nový!!: Římské provincie a Gallia Narbonensis · Vidět víc »

Germánie

Římské provincie, zeleně vyznačena přibližná rozloha svobodné Germánie Germánie (latinsky Germania) případně Magna Germania („Velká Germánie“) či Germania libera („svobodná Germánie“) bylo ve starověku označení území východně od řeky Rýna, které obývaly veskrze germánské kmeny.

Nový!!: Římské provincie a Germánie · Vidět víc »

Hadrianus

Publius Aelius Hadrianus (24. ledna 76 v Italice – 10. července 138 nedaleko Neapole), běžně známý jako Hadrianus (česky Hadrián), byl římský císař v letech 117 až 138.

Nový!!: Římské provincie a Hadrianus · Vidět víc »

Helénismus

diadochy kolem roku 300 př. n. l. řecké architektury Helénismus je novodobé označení období starověkých dějin antického Středomoří a území Předního východu ovládaných řecko-makedonskými dynastiemi přibližně od poloviny 4. století př. n. l. do konce 1. století př. n. l. V širším smyslu také označuje pro tuto dobu nejcharakterističtější kulturní fenomén, jímž bylo pronikání řečtiny a řecké kultury do kultur orientálních a jejich vzájemné ovlivňování.

Nový!!: Římské provincie a Helénismus · Vidět víc »

Hispania Tarraconensis

Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Hispania Tarraconensis Hispania Tarraconensis, případně pouze Tarraconensis, byla jedna z římských provincií v Hispánii.

Nový!!: Římské provincie a Hispania Tarraconensis · Vidět víc »

Horní Germánie

Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna Horní Germánie Horní Germánie (latinsky Germania Superior) byla provincií římské říše, která zahrnovala oblast západního Švýcarska, francouzské regiony Jura a Alsasko a jihozápadní Německo.

Nový!!: Římské provincie a Horní Germánie · Vidět víc »

Ilýrie

Ilyrské kmeny v předřímském období Ilýrie (albánsky Iliria; řecky Iλλυρία, Illyría; latinsky Illyricum) bylo ve starověku území, rozkládající se na západě dnešního Balkánského poloostrova, jež obývaly divoké kmeny Ilyrů – starověkého národa indoevropského původu, dorozumívajícího se ilyrskými jazyky.

Nový!!: Římské provincie a Ilýrie · Vidět víc »

Impérium

Impérium (lat. imperium) značí nejvyšší moc výkonnou ve státě, která v Římě za doby královské příslušela králi, za doby republikánské nejvyšším úředníkům (konsulům, diktátorovi a praetorům).

Nový!!: Římské provincie a Impérium · Vidět víc »

Isaurie

Poloha Isaurie v Malé Asii kolem roku 400 Isaurie bylo historické území na jihu střední části Malé Asie, asi 120 km severovýchodně od dnešní Antálie.

Nový!!: Římské provincie a Isaurie · Vidět víc »

Itálie

Itálie (italsky Italia) je stát ležící v jižní Evropě na Apeninském poloostrově.

Nový!!: Římské provincie a Itálie · Vidět víc »

Izrael

Izrael (Jisra'el;:, Isrá'íl), oficiálně Stát Izrael (hebrejsky,; arabsky, Daulat Isrá'íl), je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie, kde leží při východním pobřeží Středozemního moře.

Nový!!: Římské provincie a Izrael · Vidět víc »

Jordánsko

Jordánsko, oficiálním názvem Jordánské hášimovské království, je stát v oblasti Blízkého východu.

Nový!!: Římské provincie a Jordánsko · Vidět víc »

Judea

Provincie Judea (Ιουδαία, יהודה) byla římská provincie existující v letech 6–132 n. l. Jejím jádrem bylo Judsko a Samařsko, později však do ní byly začleněny i ostatní části Herodova království.

Nový!!: Římské provincie a Judea · Vidět víc »

Julius Caesar

Gaius Julius Caesar Gaius Julius Caesar (soudobá výslovnost, výslovnost pochází až z pozdní antiky či raného středověku, 12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl římský vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie.

Nový!!: Římské provincie a Julius Caesar · Vidět víc »

Justinián I.

Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.

Nový!!: Římské provincie a Justinián I. · Vidět víc »

Kalábrie

Kalábrie (italsky Calabria) /kaˈlaːbrja/ je kraj na jihu Itálie.

Nový!!: Římské provincie a Kalábrie · Vidět víc »

Kampánie

Kampánie (italsky Campania) je kraj v jižní Itálii.

Nový!!: Římské provincie a Kampánie · Vidět víc »

Kappadokie

Římské provincie Kappadokie a Pontus kolem roku 120. Historické reigony v malé Asii Kappadokie (počeštěně Kapadocie, adj. kapadocký; z perského slova Katpatuka, což znamená „země krásných koní“; řecky: Καππαδοκία, Kappadokía; turecky Kapadokya) byl ve starověku název rozlehlého území, ležícího ve vnitrozemí Malé Asie v dnešním Turecku.

Nový!!: Římské provincie a Kappadokie · Vidět víc »

Kárie

Kárie (žlutě) na mapě Malé Asie Kárie (řecky Καρία) je historická země v jihozápadní Malé Asii.

Nový!!: Římské provincie a Kárie · Vidět víc »

Keltové

území, kde se dosud keltský jazyk používá Keltové je pojmenování velké skupiny kmenů, které ve starověku obývaly západní, střední a částečně i jižní a východní Evropu, včetně území dnešního Česka, v sousedství Římanů, a představovaly tzv.

Nový!!: Římské provincie a Keltové · Vidět víc »

Kilíkie

Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna Kilíkie Kilíkie (řecky Κιλικία, Kilikia) byl ve starověku obvykle užívaný název pro pobřežní region, jenž se rozkládal na jihu poloostrova Malá Asie.

Nový!!: Římské provincie a Kilíkie · Vidět víc »

Kleopatra VII.

Obraz od F. A. Bridgmana z roku 1896 Kleopatra VII.

Nový!!: Římské provincie a Kleopatra VII. · Vidět víc »

Konstantin I. Veliký

Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako Svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.

Nový!!: Římské provincie a Konstantin I. Veliký · Vidět víc »

Konstantinopol

Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopolis, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenována na Istanbul, bylo hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.

Nový!!: Římské provincie a Konstantinopol · Vidět víc »

Korsika

Korsika (francouzsky Corse, latinsky, italsky a korsicky Corsica) je ostrov ležící v západním Středozemním moři spadající pod správu Francie.

Nový!!: Římské provincie a Korsika · Vidět víc »

Kréta

Kréta (též Candia, řecky Κρήτη, anglicky Crete) je největší řecký a celkově pátý největší ostrov ve Středozemním moři.

Nový!!: Římské provincie a Kréta · Vidět víc »

Krize třetího století

Krize třetího století je historický pojem, jímž se označuje období římských císařských dějin mezi lety 235 a 284/285 n. l. Vnějšími znaky krize byla politická nestabilita (časté střídání císařů), ekonomický úpadek (inflace, deurbanizace) a snížená obranyschopnost státu vůči vnějším nepřátelům (Germáni, perští Sásánovci).

Nový!!: Římské provincie a Krize třetího století · Vidět víc »

Kypr

Kypr (Kýpros), oficiálním názvem Kyperská republika (Kypriakī́ Dīmokratía), je euroasijský ostrovní stát nacházející se ve východní části Středozemního moře, východně od Řecka, jižně od Turecka, západně od Sýrie a severně od Egypta.

Nový!!: Římské provincie a Kypr · Vidět víc »

Kyrenaika

Kyrenaika (též Cyrenaica, arabsky برقة / Barqa, řecky Κυρηναία / Kyrenaía, Latinsky Cyrenae / Kyréné) je historické území na východě Libye.

Nový!!: Římské provincie a Kyrenaika · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua latina) je mrtvý indoevropský jazyk.

Nový!!: Římské provincie a Latina · Vidět víc »

Lýdie

Územní rozsah lýdské říše v 6. století př. n. l. Lýdie je historickým územím v Malé Asii shodným zhruba s dnešními tureckými provinciemi İzmir a Manisa.

Nový!!: Římské provincie a Lýdie · Vidět víc »

Lýkie

Mapa umístění Lýkie (žlutě) Lýkie je historický region v Anatolii, jenž dnes administrativně spadá pod turecké provincie Antalya a Muğla.

Nový!!: Římské provincie a Lýkie · Vidět víc »

Legát

Legát, vycházející z latinského slova legatus, jež v doslovném překladu znamená pověřený, byl titul označující v antickém Římě zplnomocněnce, který byl delegován od nějaké vyšší autority.

Nový!!: Římské provincie a Legát · Vidět víc »

Libanon

Libanon (arabsky لبنان, Lubnán), oficiálním názvem Libanonská republika (arabsky الجمهورية البنانية, al-džumhúríja al-Lubnáníja) je stát (a stejnojmenné pohoří) na Blízkém Východě, při východním pobřeží Středozemního moře.

Nový!!: Římské provincie a Libanon · Vidět víc »

Libye

Libye je stát v severní Africe u Středozemního moře.

Nový!!: Římské provincie a Libye · Vidět víc »

Ligurie

Ligurie (italsky Liguria) leží na severozápadě Itálie, je třetím nejmenším italským krajem.

Nový!!: Římské provincie a Ligurie · Vidět víc »

Limitanei

Pojem limitanei označuje pohraniční jednotky římské armády v době dominátu rozmístěné na hranicích říše.

Nový!!: Římské provincie a Limitanei · Vidět víc »

Loira

Loira (česká výslovnost:, výslovnost) je nejdelší řeka ve Francii (Auvergne, Burgundsko, Centre-Val de Loire, Pays de la Loire, Rhône Alpes), kterou protéká po celé své délce 1013 km.

Nový!!: Římské provincie a Loira · Vidět víc »

Lucembursko

Lucembursko, oficiálně Velkovévodství lucemburské, je malý západoevropský vnitrozemský stát sousedící s Belgií, Německem a Francií.

Nový!!: Římské provincie a Lucembursko · Vidět víc »

Lukánie

Lukánie (latinsky a italsky Lucania) je historické území rozkládající se na jihu Itálie a sahající od pobřeží Tyrhénského moře k Tarentskému zálivu.

Nový!!: Římské provincie a Lukánie · Vidět víc »

Lusitánie

Lusitánie cca 120 Lusitánie (lat. Lusitania) byla římská provincie v dnešním Portugalsku a přilehlém středozápadním Španělsku mezi ústím řeky Guadiany na jihu a dolním Dourem na severu.

Nový!!: Římské provincie a Lusitánie · Vidět víc »

Magister militum

Magister militum (česky: velitel vojska) bylo v pozdně antické římské armádě (zhruba v době mezi panováním císařů Konstantina I. a Herakleia) označení velitele oddílů mobilních jednotek.

Nový!!: Římské provincie a Magister militum · Vidět víc »

Magistratus

Magistratus (česky magistrát) byl ve starověkém Římě úředník zastávající magistraturu, tedy některý z volených úřadů.

Nový!!: Římské provincie a Magistratus · Vidět víc »

Makedonie (provincie)

Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Makedonie Římská provincie Makedonie (latinsky Macedonia) byla oficiálně zřízena v roce 146 př. n. l. poté, co římský vojevůdce Quintus Caecilius Metellus v roce 148 př. n. l. zvítězil ve čtvrté makedonské válce nad vojskem samozvance Andriska.

Nový!!: Římské provincie a Makedonie (provincie) · Vidět víc »

Malá Asie

Malá Asie (Mikra Asia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.

Nový!!: Římské provincie a Malá Asie · Vidět víc »

Mezopotámie

Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.

Nový!!: Římské provincie a Mezopotámie · Vidět víc »

Milán

Milán (v milánském dialektu Milan) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milano (Metropolitní město Milán).

Nový!!: Římské provincie a Milán · Vidět víc »

Moesie

legií Římská říše kolem roku 120 n. l., červeně zvýrazněna Moesie Moesia Superior ve 4. století Moesie byla římskou provincií ležící na území současných států Srbska a Bulharska.

Nový!!: Římské provincie a Moesie · Vidět víc »

Německo

Německo (oficiální název Spolková republika Německo, zkratka SRN;: Bundesrepublik Deutschland, neoficiální německá zkratka BRD) je středoevropský stát, rozdělený na 16 spolkových zemí.

Nový!!: Římské provincie a Německo · Vidět víc »

Nizozemsko

Nizozemsko, někdy označované i jako Nizozemí nebo Holandsko,Nizozemí je na rozdíl od termínu Nizozemsko označením historického, nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, které zhruba odpovídá území dnešních tří států Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, pro které se vžil nový souhrnný název Benelux.

Nový!!: Římské provincie a Nizozemsko · Vidět víc »

Noricum

Noricum bylo keltské království (latinsky Regnum Noricum), přesněji federace třinácti keltských a ilyrských kmenů, jež byla později začleněna do Římské říše jako její provincie.

Nový!!: Římské provincie a Noricum · Vidět víc »

Numidie

Numidie (berbersky Inumiden) byla starověkým berberským královstvím v severní Africe, které se později stalo římskou provincií.

Nový!!: Římské provincie a Numidie · Vidět víc »

Osroéné

Osroéné na mapě Blízkého východu v 1. století Osroéné bylo starověké království ležící v oblasti horního Eufratu a jeho přítoku Chábúru, hlavním městem byla Edessa (moderní Şanlıurfa v Turecku).

Nový!!: Římské provincie a Osroéné · Vidět víc »

Paflagonia

Mapka oblasti v roce 842 Paflagonia je antické jméno hornaté a lesnaté krajiny u jižního pobřeží Černého moře, na severu Malé Asie s rozlohou asi 100 × 400 km.

Nový!!: Římské provincie a Paflagonia · Vidět víc »

Palestina

Satelitní snímek oblasti z roku 2003 s vyznačenými hranicemi států. Palestina (z řeckého Παλαιστίνη;: Palaestina;: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina;: فلسطين, Filastín) je název historického území na Blízkém východě, který se poprvé objevuje u Hérodota, avšak oficiálně používaný od roku 135 n.l., který se používá k popisu geografické oblasti mezi Středozemním mořem a řekou Jordán.

Nový!!: Římské provincie a Palestina · Vidět víc »

Pamfýlie

Ruiny města Perga Pamfýlie (řecky Παμφυλία) byl v antice region ve středu jižního pobřeží Malé Asie, zhruba mezi dnešní Antalyí a Alanyí, ze severu ohraničený pohořím Taurus.

Nový!!: Římské provincie a Pamfýlie · Vidět víc »

Panonie

legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.

Nový!!: Římské provincie a Panonie · Vidět víc »

Předalpská Galie

Mapa Galie kolem roku 58 př. n. l., Předalpská Galie (''Gallia Cisalpina'') se nachází v severní Itálii. Předalpská Galie (latinsky: Gallia Cisalpina) bylo římské pojmenování oblasti (v letech 203 až 43/42 př. n. l. římské provincie), zahrnující území dnešní severní Itálie při řece Pádu ohraničené horskými masívy Alp a Apenin.

Nový!!: Římské provincie a Předalpská Galie · Vidět víc »

Perská říše

Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.

Nový!!: Římské provincie a Perská říše · Vidět víc »

Praetor

Praetor nebo také prétor (z latinského prae-itor, „jdoucí vpřed“) je původní označení dvou nejvyšších římských úředníků, původně pouze pomocníků konzulů.

Nový!!: Římské provincie a Praetor · Vidět víc »

Prefekt

Prefekt je v některých zemích státní úředník, který stojí v čele úřadu, nejčastěji zvaného prefektura.

Nový!!: Římské provincie a Prefekt · Vidět víc »

Pretoriánský prefekt

Pretoriánský prefekt (latinsky: praefectus praetorio) byl za principátu titul velitele císařské pretoriánské gardy, dokud roku 314 Konstantin Veliký nerozhodl o zrušení této elitní jednotky.

Nový!!: Římské provincie a Pretoriánský prefekt · Vidět víc »

Principát

Octavius Augustus s občanskou korunou Jako principatus - principát se označovala raná forma císařské vlády v antické římské říši od Octavia Augusta do Diokleciána (císařem v letech 284–305), který zavedl centralizovanější a více absolutistický dominát.

Nový!!: Římské provincie a Principát · Vidět víc »

Prokurátor

Prokurátor, neboli veřejný žalobce, je osoba, která je státem pověřena zastupováním jeho zájmů zejména v trestním řízení a která je zařazena k určité prokuratuře.

Nový!!: Římské provincie a Prokurátor · Vidět víc »

Provincie

Provincie (z latinského provincia.

Nový!!: Římské provincie a Provincie · Vidět víc »

První punská válka

První punská válka (264 až 241 př. n. l.) byla první z celkem tří punských válek vybojovaných mezi Kartágem a Římskou republikou.

Nový!!: Římské provincie a První punská válka · Vidět víc »

Pyrenejský poloostrov

Satelitní snímek Pyrenejský poloostrov nebo též Iberský poloostrov (španělsky) se nachází na jihozápadě Evropy.

Nový!!: Římské provincie a Pyrenejský poloostrov · Vidět víc »

Raetie

legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna Raetie Raetie, případně latinsky Raetia, bylo území a později provincie římské říše, jež sahalo zhruba od Bodamského jezera (Lacus Brigantinus) směrem na východ k řece Inn (Aenus).

Nový!!: Římské provincie a Raetie · Vidět víc »

Ravenna

Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii.

Nový!!: Římské provincie a Ravenna · Vidět víc »

Rýn

Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.

Nový!!: Římské provincie a Rýn · Vidět víc »

Samnium

Samnité na mapě starověké Itálie Samnium (oskicky: Safinim, italsky: Sánnio) byla vnitrozemská oblast na jihu Apeninského poloostrova v Itálii, která byla domovem Samnitů, skupiny sabellských kmenů, kteří ovládali toto území zhruba mezi léty 600 př. n. l. až 290 př. n. l. Samnium bylo ohraničeno Latiem na severu, Lukánií na jihu, Kampánií na západě a Apulií na východě.

Nový!!: Římské provincie a Samnium · Vidět víc »

Sardinie

Sardinie (italsky: Sardegna, sardinsky Sardigna, Sardinna nebo Sardinnia) je autonomní oblast na stejnojmenném ostrově na jihozápadě Itálie o rozloze 24 090 km² ve Středozemním moři.

Nový!!: Římské provincie a Sardinie · Vidět víc »

Sýrie

Sýrie, oficiálním názvem Syrská arabská republika (arabsky الجمهورية العربية السورية, Al-džumhúríja al-`Arabíja as-Súríja), je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.

Nový!!: Římské provincie a Sýrie · Vidět víc »

Sýrie (provincie)

Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Sýrie Syria byla jednou z nejlidnatějších a nejbohatších římských provincií, jež vznikla po dobytí této země Pompeiem a následném svržení seleukovské vlády v roce 64 př. n. l. Římská resp.

Nový!!: Římské provincie a Sýrie (provincie) · Vidět víc »

Sedmihradsko

Sedmihradsko, známé také jako Transylvánie (nebo) je historická země rozkládající se v dnešním Rumunsku.

Nový!!: Římské provincie a Sedmihradsko · Vidět víc »

Severní Afrika

Severní Afrika, která je od zbytku afrického kontinentu oddělena pouští Sahara představuje nejsevernější část tohoto kontinentu.

Nový!!: Římské provincie a Severní Afrika · Vidět víc »

Sicílie

Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.

Nový!!: Římské provincie a Sicílie · Vidět víc »

Starověký Řím

Pohled na Forum Romanum dnes border.

Nový!!: Římské provincie a Starověký Řím · Vidět víc »

Středozemní moře

Středozemní moře (latinsky Mare Internum nebo Mare Mediterraneum, španělsky Mar Mediterráneo, katalánsky Mar Mediterrània, francouzsky mer Méditerranée, korsicky Mare Mediterraniu, italsky Mar Mediterraneo, slovinsky Sredozemsko morje, chorvatsky Sredozemno more, srbsky Средоземно море, albánsky Detit Mesdhe, řecky Μεσόγειο Θάλασσα (Mesógeio Thálassa, Mesojio Thalasa), turecky Akdeniz, arabsky البحر الأبيض المتوسط (al-bahhr al-abyadd al-mutawasitt), hebrejsky הים התיכון (ha-yam ha-tíqón), maltsky Baħar Mediterran) je vnitřní moře Atlantského oceánu mezi Evropou, Asií a Afrikou.

Nový!!: Římské provincie a Středozemní moře · Vidět víc »

Thema

Thema (řecky θέμα) je byzantský správní termín, označující od 7. století militarizovaný správní okrsek.

Nový!!: Římské provincie a Thema · Vidět víc »

Theodosius I.

Flavius Theodosius, známý také jako Theodosius Veliký (11. ledna 347 Cauca, Hispánie – 17. ledna 395 Mediolanum), byl v letech 379 až 394 římským císařem na Východě a od konce roku 394 posledním panovníkem celého římského impéria.

Nový!!: Římské provincie a Theodosius I. · Vidět víc »

Thesálie

Thesálie (řecky: Θεσσαλία, Thessalía), případně Thessálie, je jedním z 13 řeckých krajů, který se dále člení do čtyř prefektur (nomoi).

Nový!!: Římské provincie a Thesálie · Vidět víc »

Thrákie

Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je historické území nacházející se na Balkánském poloostrově.

Nový!!: Římské provincie a Thrákie · Vidět víc »

Toskánsko

Toskánsko (italsky Toscana, /toskaːna/) je kraj ve střední Itálii.

Nový!!: Římské provincie a Toskánsko · Vidět víc »

Traianus

Marcus Ulpius Traianus (18. září 53 v Italice poblíž dnešní Sevilly – 9. srpna 117 v Selinúntu), obvykle známý jako Traianus (česky Traján), byl římský císař od roku 98 až do své smrti v roce 117.

Nový!!: Římské provincie a Traianus · Vidět víc »

Tripolsko

Historické provincie Libye Tripolsko je oblast na severozápadě Libye, zaujímá pobřeží Středozemního moře od tuniských hranic až k ústí Wádí Zamzam.

Nový!!: Římské provincie a Tripolsko · Vidět víc »

Vienne (Isère)

Vienne je město na jihovýchodě Francie, na řece Rhôně, asi 30 kilometrů jižně od Lyonu.

Nový!!: Římské provincie a Vienne (Isère) · Vidět víc »

Západořímská říše

Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna říše v čele s dvěma císaři) vznikla rozdělením Římské říše v roce 395 poté, co ji císař Theodosius I. odkázal svým dvěma synům: západní část Flaviu Honoriovi a východní Flaviu Arcadiovi.

Nový!!: Římské provincie a Západořímská říše · Vidět víc »

103

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 103 · Vidět víc »

106

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 106 · Vidět víc »

115

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 115 · Vidět víc »

118

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 118 · Vidět víc »

121 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 121 př. n. l. · Vidět víc »

129 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 129 př. n. l. · Vidět víc »

13 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 13 př. n. l. · Vidět víc »

14

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 14 · Vidět víc »

146 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 146 př. n. l. · Vidět víc »

15 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 15 př. n. l. · Vidět víc »

167 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 167 př. n. l. · Vidět víc »

18

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 18 · Vidět víc »

193

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 193 · Vidět víc »

197

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 197 · Vidět víc »

197 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 197 př. n. l. · Vidět víc »

20

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 20 · Vidět víc »

203 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 203 př. n. l. · Vidět víc »

214

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 214 · Vidět víc »

22 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 22 př. n. l. · Vidět víc »

238 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 238 př. n. l. · Vidět víc »

241 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 241 př. n. l. · Vidět víc »

25 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 25 př. n. l. · Vidět víc »

27 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 27 př. n. l. · Vidět víc »

284

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 284 · Vidět víc »

3. století

3.

Nový!!: Římské provincie a 3. století · Vidět víc »

30 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 30 př. n. l. · Vidět víc »

305

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 305 · Vidět víc »

318

31.

Nový!!: Římské provincie a 318 · Vidět víc »

384

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 384 · Vidět víc »

395

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 395 · Vidět víc »

4. století

4.

Nový!!: Římské provincie a 4. století · Vidět víc »

40

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 40 · Vidět víc »

42

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 42 · Vidět víc »

42 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 42 př. n. l. · Vidět víc »

43

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 43 · Vidět víc »

46

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 46 · Vidět víc »

47

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 47 · Vidět víc »

5. století

5.

Nový!!: Římské provincie a 5. století · Vidět víc »

50

''De medicina''.

Nový!!: Římské provincie a 50 · Vidět víc »

51 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 51 př. n. l. · Vidět víc »

534

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 534 · Vidět víc »

536

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 536 · Vidět víc »

58 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 58 př. n. l. · Vidět víc »

6

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 6 · Vidět víc »

6. století

6.

Nový!!: Římské provincie a 6. století · Vidět víc »

63

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 63 · Vidět víc »

64 př. n. l.

Pompeius poráží pontského krále Mithridata VI., ten spáchá sebevraždu.

Nový!!: Římské provincie a 64 př. n. l. · Vidět víc »

67

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 67 · Vidět víc »

7. století

7.

Nový!!: Římské provincie a 7. století · Vidět víc »

74 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 74 př. n. l. · Vidět víc »

82

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 82 · Vidět víc »

85

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 85 · Vidět víc »

9

Bez popisu.

Nový!!: Římské provincie a 9 · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Prefektura Galliae, Prefektura Illyricum, Prefektura Oriens, Římská provincie.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »