Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Římský diktátor

Index Římský diktátor

Diktátor (latinsky dictator, „ten, který přikazuje“) byl v římské republice mimořádný politický úřad (magistratus extraordinarius), jenž byl ustavován za složitých politických nebo vojenských okolností.

52 vztahy: Appius Claudius Caecus, Augustus, Aulus Postumius Tubertus, Řím, Římská datace, Římská legie, Římská občanská válka, Římská shromáždění, Římské království, Římské občanství, Římské právo, Římský konzul, Římský senát, Bitva u Kann, Bitva u Trasimenského jezera, Cincinnatus, Fasces, Gaius Marius, Hannibal, Impérium, Intercese, Itálie, Julius Caesar, Jupiter (mytologie), Latina, Liktor, Magistratus, Marcus Antonius, Marcus Claudius Marcellus, Marcus Furius Camillus, Patricij, Plebej, Pontifex maximus, Praetor, Proskripce, První punská válka, Quintus Fabius Maximus Cunctator, Soudní moc, Starověký Řím, Sulla, Tarquinius Superbus, Toga, Tribun lidu, Tyrannis, Výkonná moc, Veto, 202 př. n. l., 217 př. n. l., 356 př. n. l., 44 př. n. l., ..., 46 př. n. l., 510 př. n. l.. Rozbalte index (2 více) »

Appius Claudius Caecus

Appius Claudius Caecus (přízvisko Caecus znamená latinsky „slepý“; kolem 340 př. n. l. – 273 př. n. l.) byl římský politik a státník pocházející z bohaté patricijské rodiny.

Nový!!: Římský diktátor a Appius Claudius Caecus · Vidět víc »

Augustus

''Aureus'' (zlaťák) císaře Augusta Augustus (latinsky: IMPERATOR•CAESAR•DIVI•FILIVS•AVGVSTVS; 23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Iulius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.

Nový!!: Římský diktátor a Augustus · Vidět víc »

Aulus Postumius Tubertus

Aulus Postumius Tubertus byl římský vojevůdce, diktátor, velitel ve válkách s Aequi a Volsci během 5.

Nový!!: Římský diktátor a Aulus Postumius Tubertus · Vidět víc »

Řím

Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.

Nový!!: Římský diktátor a Řím · Vidět víc »

Římská datace

Datace římského kalendáře se prováděla pomocí pevně daných dat kalend, non a id, které označovaly první, 5.

Nový!!: Římský diktátor a Římská datace · Vidět víc »

Římská legie

Moderní rekonstrukce římských legionářů s plátovou zbrojí (''lorica segmentata'') Legie (z latinského slova legio „vojenské odvody“, což je odvozeno ze slova legere „vybírat“, „odvádět“, „shromažďovat“) je termín, jenž v širším smyslu označuje celé římské vojsko, případně v užším a běžnějším významu se jedná o základní vojenskou jednotku starověké římské armády.

Nový!!: Římský diktátor a Římská legie · Vidět víc »

Římská občanská válka

Římská občanská válka (49–45 př. n. l.) byl jeden z posledních vojensko-politických konfliktů v Římské republice před vznikem císařství.

Nový!!: Římský diktátor a Římská občanská válka · Vidět víc »

Římská shromáždění

Mezi římská lidová shromáždění (comitia) patřily comitia curiata („kurijní shromáždění“), comitia centuriata („setninové shromáždění“) a comitia tributa („tributní shromáždění“).

Nový!!: Římský diktátor a Římská shromáždění · Vidět víc »

Římské království

Římské království byla monarchistická vláda města Říma a jeho teritorií.

Nový!!: Římský diktátor a Římské království · Vidět víc »

Římské občanství

Římské občanství byl privilegovaný status, zajišťující svobodným obyvatelům starověkého Říma soubor určitých práv a povinností.

Nový!!: Římský diktátor a Římské občanství · Vidět víc »

Římské právo

Římské právo je právní systém, který se vyvinul ve starověké římské obci a postupně se rozšířil po celé Římské říši.

Nový!!: Římský diktátor a Římské právo · Vidět víc »

Římský konzul

Flavius Anastasius Paulus Probus Sabinianus Pompeius (konzul v roce 517) Konzul (zkráceně cos.; latinsky consul, pl. consules, což bylo odvozeno z consulere; česky radit se, rozvažovat) byl nejvyšší civilní a vojenský úředník (magistratus) ve starověkém Římě.

Nový!!: Římský diktátor a Římský konzul · Vidět víc »

Římský senát

Římský senát byl v době republiky zřejmě nejvýznamnější institucí římského státu, přičemž senátoři, jeho členové, náleželi k nejváženějším římským občanům.

Nový!!: Římský diktátor a Římský senát · Vidět víc »

Bitva u Kann

Bitva u Kann byla vybojována 2. srpna roku 216 př. n. l. poblíž říčky Aufidus v Apulii a byla to jedna z nejvýznamnějších bitev druhé punské války.

Nový!!: Římský diktátor a Bitva u Kann · Vidět víc »

Bitva u Trasimenského jezera

Bitva u Trasimenského jezera (24. červen 217 př. n. l.) byla střetnutím mezi římským vojskem vedeným konzulem Gaiem Flaminiem (31 tisíc) a armádou kartaginského vojevůdce Hannibala (asi 40 tisíc).

Nový!!: Římský diktátor a Bitva u Trasimenského jezera · Vidět víc »

Cincinnatus

Lucius Quinctius Cincinnatus (česky „kučeravý“, „zkadeřený“; kolem roku 519 př. n. l. – 430 př. n. l.) byl významným vojákem a politikem v dobách na počátku římské republiky.

Nový!!: Římský diktátor a Cincinnatus · Vidět víc »

Fasces

Fasces Fasces byly symbolem římské moci (impérium) a práva.

Nový!!: Římský diktátor a Fasces · Vidět víc »

Gaius Marius

Takzvaný “Marius” z Glyptotéky v Mnichově Gaius Marius (157 př. n. l. – 13. ledna 86 př. n. l.) byl římský vojevůdce a politik zvolený celkem sedmkrát konzulem.

Nový!!: Římský diktátor a Gaius Marius · Vidět víc »

Hannibal

Hannibal Barkas byl kartáginský generál, stratég a taktik.

Nový!!: Římský diktátor a Hannibal · Vidět víc »

Impérium

Impérium (lat. imperium) značí nejvyšší moc výkonnou ve státě, která v Římě za doby královské příslušela králi, za doby republikánské nejvyšším úředníkům (konsulům, diktátorovi a praetorům).

Nový!!: Římský diktátor a Impérium · Vidět víc »

Intercese

Intercese obecně označuje změnu závazku v osobě dlužníka (dojde-li ke změně věřitele, jde o cesi).

Nový!!: Římský diktátor a Intercese · Vidět víc »

Itálie

Itálie (italsky Italia) je stát ležící v jižní Evropě na Apeninském poloostrově.

Nový!!: Římský diktátor a Itálie · Vidět víc »

Julius Caesar

Gaius Julius Caesar Gaius Julius Caesar (soudobá výslovnost, výslovnost pochází až z pozdní antiky či raného středověku, 12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl římský vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie.

Nový!!: Římský diktátor a Julius Caesar · Vidět víc »

Jupiter (mytologie)

Jupiter, latinsky a česky alternativně Iuppiter, je nejvyšší z římských bohů vládnoucí nebesům a hromu.

Nový!!: Římský diktátor a Jupiter (mytologie) · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua latina) je mrtvý indoevropský jazyk.

Nový!!: Římský diktátor a Latina · Vidět víc »

Liktor

Liktor Liktor byl u Římanů veřejný sluha úředníků s impériem, zpravidla šlo o propuštěného otroka.

Nový!!: Římský diktátor a Liktor · Vidět víc »

Magistratus

Magistratus (česky magistrát) byl ve starověkém Římě úředník zastávající magistraturu, tedy některý z volených úřadů.

Nový!!: Římský diktátor a Magistratus · Vidět víc »

Marcus Antonius

Marcus Antonius – (latinsky: M•ANTONIVS•M•F•M•N; 83 př. n. l. – 30 př. n. l.) byl římský politik a vojevůdce.

Nový!!: Římský diktátor a Marcus Antonius · Vidět víc »

Marcus Claudius Marcellus

Marcus Claudius Marcellus (268 př. n. l. – 208 př. n. l.) byl římský politik a vojevůdce.

Nový!!: Římský diktátor a Marcus Claudius Marcellus · Vidět víc »

Marcus Furius Camillus

Marcus Furius Camillus (kolem 446 př. n. l. – 365 př. n. l.) byl římský politik a vojevůdce patricijského původu.

Nový!!: Římský diktátor a Marcus Furius Camillus · Vidět víc »

Patricij

Patricij nebo patricius (z lat. pater, otec; doslova „potomek urozeného otce“) byl potomek staré římské rodiny a původně pouze patricijové byli plnoprávnými občany Říma.

Nový!!: Římský diktátor a Patricij · Vidět víc »

Plebej

Plebej neboli plebejec (lat. plebeius z plebs, lid, měšťané) byl římský měšťan, který neměl předky mezi starou rodovou šlechtou (patricii čili optimáty).

Nový!!: Římský diktátor a Plebej · Vidět víc »

Pontifex maximus

Augustus jako pontifex maximus, konec 1. století př. n. l. Pontifex maximus „nejvyšší pontifex“ byl ve starověkém římském náboženství nejvyšší kněz a hlava kolegia pontifiků (Collegium Pontificum) jehož dalšími členy byly pontifikové, flaminové, vestálky a rex sacrorum.

Nový!!: Římský diktátor a Pontifex maximus · Vidět víc »

Praetor

Praetor nebo také prétor (z latinského prae-itor, „jdoucí vpřed“) je původní označení dvou nejvyšších římských úředníků, původně pouze pomocníků konzulů.

Nový!!: Římský diktátor a Praetor · Vidět víc »

Proskripce

Proskripce (latinsky proscriptio, pl. proscriptiones) ve starověkém Římě představovaly prohlášení člověka za nepřítele státu.

Nový!!: Římský diktátor a Proskripce · Vidět víc »

První punská válka

První punská válka (264 až 241 př. n. l.) byla první z celkem tří punských válek vybojovaných mezi Kartágem a Římskou republikou.

Nový!!: Římský diktátor a První punská válka · Vidět víc »

Quintus Fabius Maximus Cunctator

Quintus Fabius Maximus Verrucosus Cunctator (280 př. n. l. – 203 př. n. l.) byl římský konzul, vojevůdce a diktátor.

Nový!!: Římský diktátor a Quintus Fabius Maximus Cunctator · Vidět víc »

Soudní moc

Nejvyšší soud USA Soudní moc nebo též justice (někdy také judikativa) je vedle moci zákonodárné a moci výkonné jednou ze tří složek státní moci.

Nový!!: Římský diktátor a Soudní moc · Vidět víc »

Starověký Řím

Pohled na Forum Romanum dnes border.

Nový!!: Římský diktátor a Starověký Řím · Vidět víc »

Sulla

Lucius Cornelius Sulla (okolo 138/134 př. n. l. – 78 př. n. l.), zvaný Felix („Šťastný“), byl římský politik, vojevůdce a diktátor v době pozdní fáze existence Římské republiky.

Nový!!: Římský diktátor a Sulla · Vidět víc »

Tarquinius Superbus

Lucius Tarquinius Superbus (neznámo – 495 př. n. l.) byl poslední římský král, který se dostal na trůn pomocí vraždy svého předchůdce Servia Tullia.

Nový!!: Římský diktátor a Tarquinius Superbus · Vidět víc »

Toga

Římská toga Toga (lat., od tegó, pokrýt) byl svrchní oděv starověkého římského občana, který se nosil jen na veřejnosti (mimo dům).

Nový!!: Římský diktátor a Toga · Vidět víc »

Tribun lidu

Tribun lidu (latinsky tribunus plebis) byl ve starověkém Římě vysoký volený úředník (magistratus), který měl ve městě zastávat zájmy plebejů před útiskem patricijů.

Nový!!: Římský diktátor a Tribun lidu · Vidět víc »

Tyrannis

Tyrannis nebo počeštěně tyranida (řecky) označuje formu vlády řecké antiky, které bylo obvyklé zejména v rozmezí let 600–200 př. n. l. V obou případech je hlavou takového systému tyran (řecky – tyrannos), v dobách antického Řecka to bylo označení vládce.

Nový!!: Římský diktátor a Tyrannis · Vidět víc »

Výkonná moc

Výkonná moc nebo též exekutiva je složka státní moci, která řídí státní aparát a administrativu.

Nový!!: Římský diktátor a Výkonná moc · Vidět víc »

Veto

Veto, latinsky zakazuji, označuje stav, kdy jedna strana má právo jednostranně zastavit například zákonodárný proces.

Nový!!: Římský diktátor a Veto · Vidět víc »

202 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Římský diktátor a 202 př. n. l. · Vidět víc »

217 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Římský diktátor a 217 př. n. l. · Vidět víc »

356 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Římský diktátor a 356 př. n. l. · Vidět víc »

44 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Římský diktátor a 44 př. n. l. · Vidět víc »

46 př. n. l.

Zavedení Juliánského kalendáře v Římě Caesarem.

Nový!!: Římský diktátor a 46 př. n. l. · Vidět víc »

510 př. n. l.

Staletí: 7. století př. n. l. – 6. století př. n. l. – 5. století př. n. l. Roky: 510 př.

Nový!!: Římský diktátor a 510 př. n. l. · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Diktatura (starověký Řím).

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »