Obsah
31 vztahy: Aškenázští Židé, Šabtaj ha-Kohen, Židovská svatba, Židovský způsob pohřbívání, Bejt din, Brit mila, Chafec Chajim, Charedim, Ezechiel Landau, Ga'on z Vilna, Halacha, Jehuda ben Becalel, Judaismus, Kašrut, Ketuba, Maďarsko, Maimonides, Minhag, Moše Isserles, Pidjon ha-ben, Požehnání (judaismus), Podkarpatská Rus, Polsko, Rabín, Sfaradim, Talit, Talmud, Tóra, Tfilin, 1575, 19. století.
- Halachická literatura
Aškenázští Židé
Aškenázové (אשכנזים, Aškenazim), též aškenázští Židé (יהדות אשכנז, jahadut Aškenaz), jsou Židé, jejichž předkové pocházejí ze střední a východní Evropy.
Vidět Šulchan aruch a Aškenázští Židé
Šabtaj ha-Kohen
Šabtaj ha-Kohen (akronym ש״ך (někdy psáno ש״כ), Šach, 1621, Vilno – 8. února 1663 (roš chodeš prvního adaru), Holešov) byl litevským a krátkou dobu také holešovským rabínem a významným židovským učencem.
Vidět Šulchan aruch a Šabtaj ha-Kohen
Židovská svatba
Židovská svatba (chatuna, v halachické terminologii, chupa ve-kidušin) je jedním z životních rituálů Židů.
Vidět Šulchan aruch a Židovská svatba
Židovský způsob pohřbívání
Josefově Židovský pohřeb (kvura) je podobně jako v jiných náboženstvích rituál, který slouží k poslednímu a důstojnému rozloučení se zesnulým, a to podle náboženských pravidel a předpisů (halacha).
Vidět Šulchan aruch a Židovský způsob pohřbívání
Bejt din
Bejt din (hebrejsky: בית דין) je židovský náboženský soud.
Vidět Šulchan aruch a Bejt din
Brit mila
Brit mila (doslova: „smlouva obřezání“), v aškenázské výslovnosti a v jidiš také bris mile nebo zkráceně bris je židovský náboženský obřad, který vítá narozené židovské chlapce do svazku mezi Bohem a Izraelem.
Vidět Šulchan aruch a Brit mila
Chafec Chajim
Jisrael Meir Kagan (6. února 1838 Dzjatlava, Ruské impérium – 15. září 1933 Raduň, Polsko), známější jako Chafec Chajim (podle židovské tradice je často rabín označován jménem své nejznámější knihy), podle některých zdrojů měl příjmení Poupko – jeden z nejvýraznějších rabínů Evropy, halachista a etik, jehož práce jsou dodnes velice studované a ovlivňují každodenní židovský život.
Vidět Šulchan aruch a Chafec Chajim
Charedim
Me'a Še'arim Charedim (sg. charedi) označuje příslušníky nejkonzervativnějšího směru ortodoxního judaismu i judaismu vůbec.
Vidět Šulchan aruch a Charedim
Ezechiel Landau
Ezechiel ben Jehuda ha-Levi Landau (někdy též Jechezkel nebo Ezekiel ben Juda Landau, 8. října 1713, Opatów, Polské království – 29. dubna 1793, Praha, České království) byl posek halachy – židovského práva a pražský vrchní rabín.
Vidět Šulchan aruch a Ezechiel Landau
Ga'on z Vilna
Ha-ga'on rabi Elijahu ben Šlomo, podle akrostichu citován jako הגר״א – ha-Gra, nazývaný též Vilenský ga'on nebo Ga'on z Vilna (23. dubna 1720 –) patřil k nejvýznamnějším židovským učencům své doby a je považován za jednu z největších postav novodobého židovství.
Vidět Šulchan aruch a Ga'on z Vilna
Halacha
Halacha (od הלך – chodit, kráčet – jít určitým způsobem, postupně nabývá na významu zvyk, obyčej, mrav, předpis, ustanovení) je celkový souhrn židovského náboženského práva, včetně biblického práva (613 přikázání) a pozdějšího talmudského a rabínského práva, jakož i zvyků a tradic.
Vidět Šulchan aruch a Halacha
Jehuda ben Becalel
Jehuda Liva ben Becalel (1512/1520/1525 nebo 1526 – 17. září 1609) (ve starší literatuře uváděn také německým pravopisem jako ben Bezalel), známý též jako rabbi Löw, Jehuda Arje ben Becalel, Jehuda Löw ben Becalel (Arje, Löw a Liva jsou synonyma), případně hebrejským akronymem מהר״ל – MaHaRaL (Morenu Ha-Rav Liva nebo též Morenu Ha-gadol Rabi Liva, náš (velký) učitel rabbi Liva), byl židovský rabín a učenec, legendární tvůrce pražského Golema.
Vidět Šulchan aruch a Jehuda ben Becalel
Judaismus
Zdi nářků v Jeruzalémě Judaismus je termín latinského původu (z řeckého ιουδαϊσμός, iudaismos, od jména Juda), který označuje (zhruba od 19. století) abrahámovské náboženství židovského národa.
Vidět Šulchan aruch a Judaismus
Kašrut
Kašrut označuje v judaismu soubor pravidel pro rituální způsobilost.
Vidět Šulchan aruch a Kašrut
Ketuba
Ilustrovaná ketuba Ketuba (plurál, ketubot) je psaná svatební smlouva, kterou uzavírají ženich a nevěsta při židovské svatbě.
Vidět Šulchan aruch a Ketuba
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Vidět Šulchan aruch a Maďarsko
Maimonides
Moše ben Majmon (zkráceně Rambam, v Evropě známý jako Maimonides,Maimonides.
Vidět Šulchan aruch a Maimonides
Minhag
Minhag (zvyk či zvyklost; pl. minhagim) je v judaismu akceptovaný zvyk nebo skupina zvyků.
Vidět Šulchan aruch a Minhag
Moše Isserles
Moše ben Jisra'el Isserles (hebrejsky, polsky Mojżesz ben Israel Isserles, někdy též Isserlis, 22. února 1530 v Krakově – 11. května 1572 tamtéž) byl polský aškenázský rabín.
Vidět Šulchan aruch a Moše Isserles
Pidjon ha-ben
Fotografie z Pidjon ha-ben Pidjon ha-ben je důležitý židovský rituál, který spočívá ve vykoupení (vyplacení) prvorozeného dítěte.
Vidět Šulchan aruch a Pidjon ha-ben
Požehnání (judaismus)
Požehnání (bracha; pl., brachot) je v judaismu modlitba recitovaná ve specifickém místě obřadu, liturgie nebo jiné činnosti.
Vidět Šulchan aruch a Požehnání (judaismus)
Podkarpatská Rus
Podkarpatská Rus (rusínsky a ukrajinsky Підкарпатська Русь – Pidkarpats'ka Rus’ nebo Закарпаття – Zakarpattja, maďarsky Kárpátalja, rumunsky Transcarpatia, polsky Zakarpacie, německy Karpatenukraine) je termín označující historické území, které se rozkládalo na místě dnešní ukrajinské Zakarpatské oblasti.
Vidět Šulchan aruch a Podkarpatská Rus
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Vidět Šulchan aruch a Polsko
Rabín
Mojžíš je v židovské tradici často nazýván jako „Moše rabenu“ – „Mojžíš, náš učitel“ Rabín (někdy také rabi, z hebr. רב rav, popř. רבי rabi) je vysokou náboženskou autoritou v judaismu.
Vidět Šulchan aruch a Rabín
Sfaradim
#PŘESMĚRUJ Sefardští Židé.
Vidět Šulchan aruch a Sfaradim
Talit
kipou si uvazuje modlitební řemínky tfilin Talit je modlitební plášť, který nosí židé při modlitbě.
Vidět Šulchan aruch a Talit
Talmud
Talmud, od למד – učit, tedy učení, je soupis rabínských diskusí týkajících se židovského zákona, etiky, které židovská tradice považuje za směrodatné.
Vidět Šulchan aruch a Talmud
Tóra
Svitek tóry s ukazovátkem zvaným ''jad'' Tóra (znamená zákon, učení), také Chamiša chumšej Tora (hebrejsky „Pět pětin Tóry“) označuje první ze tří částí Tanachu, neboli prvních pět knih hebrejské bible.
Vidět Šulchan aruch a Tóra
Tfilin
Ukázka tfilin Izraelský voják modlící se s tfilin Tfilin (od tfila, doslova modlitba) jsou modlitební řemínky a jeden z nejstarších znaků judaismu.
Vidět Šulchan aruch a Tfilin
1575
1575 (MDLXXV) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Šulchan aruch a 1575
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Vidět Šulchan aruch a 19. století
Viz také
Halachická literatura
- Šulchan aruch
- Jalkut Josef
- Mišne Tora
- Mikra'ot gdolot
- Responsum
Také známý jako Kicur šulchan aruch.