Rychlejší přístup než prohlížeči!
148 vztahy: Aš, Adolf Hitler, Anšlus, Anexe, Antonín Hampl, Appeasement, Židé, Žilinská dohoda, Češi, Čechoslovakismus, Čechy, Česká strana národně sociální, České Slezsko, Český Těšín, Československá armáda, Československá sociálně demokratická strana dělnická, Československé četnictvo, Československo, Československo-polský spor o Těšínsko, Římskokatolická církev, Berlín, Bratislava, Budapešť, Cenzura, Chust, Druhá Polská republika, Druhé oddělení Hlavního štábu, Edvard Beneš, Emil Hácha, Ernst Kundt, Fašismus, Ferdinand Ďurčanský, Film, Francie, František Chvalkovský, František Moravec (generál), Freikorps, Gerlachovský štít, Heil Hitler, Hlinkova slovenská ľudová strana, Homolův puč, Hraniční orientační sloup, Itálie, Joachim von Ribbentrop, Joseph Goebbels, Jozef Tiso, Judaismus, Jugoslávie, Karel Hynek Mácha, Karlovarský program, ..., Křišťálová noc, Komunální volby 1938 (Československo), Komunistická strana Československa, Koncentrační tábor Dachau, Konrad Henlein, Koruna československá, Litoměřice, Londýn, Maďaři, Maďarština, Maďarsko, Místek, Mnichovská dohoda, Morava, Moravská Chrastová, Moravská Ostrava, Nacismus, Nacistické Německo, Národní souručenství, Národní strana práce (1938), Národně socialistická německá dělnická strana, Němčina, Němci, Německá okupace Čech, Moravy a Slezska, Německo, Noviny, Odškodné, Organizace ukrajinských nacionalistů, Ostrava, Petržalka, Podkarpatská Rus, Pohořelice, Poláci, Polsko, Porýní, Pražský hrad, Prachatice, Praha, Pravoslaví, Protektorát Čechy a Morava, Protestantismus, První republika, První světová válka, První vídeňská arbitráž, Rakousko, Rakousko-Uhersko, Republika, Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, Rozhlas, Rudolf Beran, Rumunsko, Rusové, Schutzstaffel, Secret Intelligence Service, Slovácko, Slovenština, Slovenská země (1938–1939), Slovenský stát, Slovensko, Snem Slovenskej krajiny, Spojené království, Spojené státy americké, Společnost národů, Státní náboženství, Stonařov, Strana národní jednoty, Stráž obrany státu, Sudetští Němci, Sudetoněmecká strana, Sudety, Svastika, Těšínsko, Tisk, Tomáš Garrigue Masaryk, Ukrajinština, Ukrajinci, Václavské náměstí, Vánoce, Vídeň, Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, Vláda Jozefa Siváka, Vláda Karola Sidora, Volby do Snemu Slovenskej krajiny 1938, Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938, Wehrmacht, Zmocňovací zákon (Československo 1938), Zpravodajství (zpravodajské služby), 1. říjen, 14. březen, 15. březen, 16. březen, 1929, 1933, 1938, 1939, 22. říjen, 28. říjen, 5. říjen. Rozbalte index (98 více) »
Aš
Aš je město v okrese Cheb v Karlovarském kraji, 20 km severozápadně od Chebu, v Ašském výběžku.
Nový!!: Druhá republika a Aš · Vidět víc »
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Nový!!: Druhá republika a Adolf Hitler · Vidět víc »
Anšlus
Rozloha Třetí říše v roce 1939, po anšlusu Rakouska, anexi Sudet a Česko-Slovenska Anšlus, německy Anschluss (do reformy němčiny v roce 1996 psáno Anschluß, výslovnost dle IPA) je německý výraz pro připojení, do jiných jazyků převzaté jinak běžné slovo označuje připojení Rakouska 12. března 1938 k nacistickému Německu.
Nový!!: Druhá republika a Anšlus · Vidět víc »
Anexe
Newlandsovy rezoluce. Anexe (ad-nectere, připojovat) je de iure trvalé připojení (inkorporace) cizího státního území k jinému státnímu celku.
Nový!!: Druhá republika a Anexe · Vidět víc »
Antonín Hampl
Antonín Hampl (12. dubna 1874 JaroměřSOA Zámrsk, Matrika narozených v Jaroměři, sign. 66-13, ukn 3910, str. 415. Dostupné online. – 17. května 1942 Berlín) byl český a československý odborový funkcionář a politik, meziválečný předseda Československé sociálně demokratické strany dělnické a poslanec Národního shromáždění ČSR, za druhé republiky předseda Národní strany práce; v době okupace člen domácího odboje, umučen nacisty.
Nový!!: Druhá republika a Antonín Hampl · Vidět víc »
Appeasement
Polskem), je považována za politiku appeasementu Appeasement (francouzsky apaisement), česká výslovnost, označuje pacifistickou politiku 30. let 20. století, kterou charakterizovalo ustupování agresivním stranám.
Nový!!: Druhá republika a Appeasement · Vidět víc »
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Nový!!: Druhá republika a Židé · Vidět víc »
Žilinská dohoda
Žilinská dohoda z října 1938 se stala faktickým vyhlášením slovenské autonomie.
Nový!!: Druhá republika a Žilinská dohoda · Vidět víc »
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Nový!!: Druhá republika a Češi · Vidět víc »
Čechoslovakismus
Státní vlajka Československa první světové války. Čechoslovakismus znamená politickou či kulturněpolitickou koncepci, která vychází z představy o existenci československého národa a československého jazyka.
Nový!!: Druhá republika a Čechoslovakismus · Vidět víc »
Čechy
Čechy jsou region na západě České republiky.
Nový!!: Druhá republika a Čechy · Vidět víc »
Česká strana národně sociální
Česká strana národně sociální (zkratka ČSNS) je česká mimoparlamentní středolevicová politická strana.
Nový!!: Druhá republika a Česká strana národně sociální · Vidět víc »
České Slezsko
České Slezsko, v československém a českém kontextu obvykle označované jen jako Slezsko, je historická země na severovýchodě České republiky.
Nový!!: Druhá republika a České Slezsko · Vidět víc »
Český Těšín
Český Těšín (v době polské okupace v letech 1938 až 1939 Cieszyn Zachodni (Západní Těšín)) je město v okrese Karviná na východě Česka, ve Slezsku, na hranici s Polskem.
Nový!!: Druhá republika a Český Těšín · Vidět víc »
Československá armáda
Československá armáda představovala ozbrojené síly Československa v letech 1918 až 1992.
Nový!!: Druhá republika a Československá armáda · Vidět víc »
Československá sociálně demokratická strana dělnická
#PŘESMĚRUJ Sociální demokracie (Česko).
Nový!!: Druhá republika a Československá sociálně demokratická strana dělnická · Vidět víc »
Československé četnictvo
Četnictvo meziválečné první Československé republiky bylo vojensky organizovaným bezpečnostním sborem, který podle platných zákonných předpisů a podle nařízení příslušných státních orgánů udržoval veřejný pořádek a bezpečnost na celém území ČSR (s působností mimo obvody měst, kde vykonávala pořádkovou službu městská a státní policie).
Nový!!: Druhá republika a Československé četnictvo · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Druhá republika a Československo · Vidět víc »
Československo-polský spor o Těšínsko
Dobová mapka plebiscitního území, s vyznačením nejdůležitějších demarkačních linií na Těšínsku před jeho rozdělením Československo-polský spor o Těšínsko byl jeden z československo-polských pohraničních sporů a vedl se mezi těmito státy od roku 1918 do roku 1958.
Nový!!: Druhá republika a Československo-polský spor o Těšínsko · Vidět víc »
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Nový!!: Druhá republika a Římskokatolická církev · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Druhá republika a Berlín · Vidět víc »
Bratislava
Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.
Nový!!: Druhá republika a Bratislava · Vidět víc »
Budapešť
Maďarský parlament Termální lázně Széchenyi Budapešť je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie.
Nový!!: Druhá republika a Budapešť · Vidět víc »
Cenzura
Není klasifikováno / nejsou data col-endNení klasifikováno / nejsou data Cenzura je kontrola a omezování sdělování informací hromadnými sdělovacími prostředky, obvykle tiskem či dalšími veřejnými médii, ale i veřejnými proslovy, dopisy a podobně.
Nový!!: Druhá republika a Cenzura · Vidět víc »
Chust
Chust (ukrajinsky, rusínsky a rusky Хуст; rusínsky též Густ (Hust)) je město na Ukrajině, ležící v Zakarpatské oblasti.
Nový!!: Druhá republika a Chust · Vidět víc »
Druhá Polská republika
Druhá Polská republika (II Rzeczpospolita Polska) byl státní útvar, který existoval v letech 1918–1939.
Nový!!: Druhá republika a Druhá Polská republika · Vidět víc »
Druhé oddělení Hlavního štábu
Druhé oddělení hlavního štábu (též generálního štábu) byla vojenská zpravodajská služba Československé republiky působící v letech 1919–1939.
Nový!!: Druhá republika a Druhé oddělení Hlavního štábu · Vidět víc »
Edvard Beneš
Edvard Beneš (původním jménem Eduard; 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp.
Nový!!: Druhá republika a Edvard Beneš · Vidět víc »
Emil Hácha
Emil Dominik Josef Hácha (12. července 1872 Trhové Sviny – 27. června 1945 Praha) byl český právník, úředník a politik.
Nový!!: Druhá republika a Emil Hácha · Vidět víc »
Ernst Kundt
Ernst Kundt též Arnošt Kundt (15. dubna 1897 Česká Lípa – 15. února 1947 Praha), byl československý politik německé národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Sudetoněmeckou stranu (SdP).
Nový!!: Druhá republika a Ernst Kundt · Vidět víc »
Fašismus
Svazek liktorských prutů se sekyrou, ''fasces'', je původní symbol fašismu a dal mu jméno Fašismus je označením typu politické ideologie, jejímiž typickými rysy jsou zejména autoritářský a vůdcovský princip, vypjatý nacionalismus, militarismus, sociální darwinismus, kult modernity, mládí a síly jakož i silná ekonomická role státu chápaného korporativisticky, v němž soukromé vlastnictví musí sloužit kolektivnímu prospěchu.
Nový!!: Druhá republika a Fašismus · Vidět víc »
Ferdinand Ďurčanský
Ferdinand Ďurčanský (18. prosince 1906 Rajec – 15. března 1974 Mnichov) byl slovenský politik HSĽS, doktor práv a majitel továrny v Hlohovci.
Nový!!: Druhá republika a Ferdinand Ďurčanský · Vidět víc »
Film
Auguste a Louis Lumièrové Film je souhrnné označení pro kinematografii a veškeré její aspekty – umělecké, technické, komerční a společenské.
Nový!!: Druhá republika a Film · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Druhá republika a Francie · Vidět víc »
František Chvalkovský
František Chvalkovský (30. července 1885, Jílové u Prahy farnost Jílové u Prahy – 25. února 1945, Berlín) byl politik a diplomat první československé republiky a ministr zahraničí druhé republiky.
Nový!!: Druhá republika a František Chvalkovský · Vidět víc »
František Moravec (generál)
Brigádní generál František Moravec (23. července 1895 Čáslav – 26. července 1966 Washington D.C.) byl československý legionář, důstojník Československé armády a přednosta druhého oddělení Hlavního štábu (vojenská zpravodajská služba).
Nový!!: Druhá republika a František Moravec (generál) · Vidět víc »
Freikorps
Náborový plakát Freikorps Hülsen Jako Freikorps (svobodné sbory) byly původně označovány dobrovolnické armády, ve 20.
Nový!!: Druhá republika a Freikorps · Vidět víc »
Gerlachovský štít
Gerlachovský štít, zvaný též Gerlach, je se svoji nadmořskou výškou metrů nejvyšší horou Vysokých Tater, Slovenska a celých Karpat.
Nový!!: Druhá republika a Gerlachovský štít · Vidět víc »
Heil Hitler
Reichstag, 11. listopad 1941 Heil Hitler je německý nacistický pozdrav, do češtiny ho lze přeložit jako Sláva Hitlerovi, Zdar Hitlerovi či Hitlerovi zdar.
Nový!!: Druhá republika a Heil Hitler · Vidět víc »
Hlinkova slovenská ľudová strana
Hlinkova slovenská ľudová strana (česky Hlinkova slovenská lidová strana, HSLS) byla slovenská pravicová politická strana působící na Slovensku v první polovině 20. století.
Nový!!: Druhá republika a Hlinkova slovenská ľudová strana · Vidět víc »
Homolův puč
Divizní generál Bedřich Homola Homolův puč byl předem naplánovaný vojenský zásah československých ozbrojených sil na území Země Slovenské v noci z 9.
Nový!!: Druhá republika a Homolův puč · Vidět víc »
Hraniční orientační sloup
Mnichovu nadšeně likvidují jeden z československých hraničních orientačních sloupů Hraniční orientační sloup je hraniční znak umísťovaný v dobách první republiky od druhé poloviny 20.
Nový!!: Druhá republika a Hraniční orientační sloup · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Druhá republika a Itálie · Vidět víc »
Joachim von Ribbentrop
Joachim von Ribbentrop (30. dubna 1893, Wesel – 16. října 1946, Norimberk; celým jménem Ulrich Friedrich Wilhelm Joachim von Ribbentrop) byl německý politik, který působil jako ministr zahraničí ve vládě Adolfa Hitlera.
Nový!!: Druhá republika a Joachim von Ribbentrop · Vidět víc »
Joseph Goebbels
Paul Joseph Goebbels (29. října 1897 Rheydt – 1. května 1945 Berlín) byl jeden z nejvyšších německých nacistických představitelů a válečný zločinec, byl říšským ministrem propagandy (vedl ministerstvo pro lidovou osvětu a propagandu), zmocněnec pro vedení totální války, říšský velitel domobrany a jeden z nejbližších spolupracovníků Adolfa Hitlera.
Nový!!: Druhá republika a Joseph Goebbels · Vidět víc »
Jozef Tiso
Jozef Tiso (13. října 1887 Veľká Bytča pro prohlížení je nutná registrace na FamilySearch – 18. dubna 1947 Bratislava) byl římskokatolický kněz, československý a slovenský politik, člen Hlinkovy slovenské ľudové strany, ministr československých vlád a předseda vlády autonomních vlád Slovenska i vlády slovenského státu.
Nový!!: Druhá republika a Jozef Tiso · Vidět víc »
Judaismus
Zdi nářků v Jeruzalémě Judaismus je termín latinského původu (z řeckého ιουδαϊσμός, iudaismos, od jména Juda), který označuje (zhruba od 19. století) abrahámovské náboženství židovského národa.
Nový!!: Druhá republika a Judaismus · Vidět víc »
Jugoslávie
Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.
Nový!!: Druhá republika a Jugoslávie · Vidět víc »
Karel Hynek Mácha
Karel Hynek Mácha, vlastním jménem Ignác Mácha (16. listopadu 1810 Praha-Malá Strana – 6. listopadu 1836 Litoměřice), byl český básník a prozaik, představitel českého romantismu a zakladatel moderní české poezie.
Nový!!: Druhá republika a Karel Hynek Mácha · Vidět víc »
Karlovarský program
K. H. Frank na sjezdu Sudetoněmecké strany 24. dubna 1938 Karlovarský program byl program požadavků na československou vládu, který vyhlásil předseda Sudetoněmecké strany Konrad Henlein na stranickém sjezdu v Karlových Varech 24. dubna 1938.
Nový!!: Druhá republika a Karlovarský program · Vidět víc »
Křišťálová noc
Den poté – zničená výloha židovského obchodu NDR z roku 1963 Oběť atentátu, Ernst vom Rath Křišťálová noc, někdy též označovaná jako Listopadový pogrom či Říšský pogrom, byl protižidovský pogrom, který se odehrál v noci z 9. na 10. listopadu 1938 v nacistickém Německu, k němu připojeném Rakousku a v Sudetech.
Nový!!: Druhá republika a Křišťálová noc · Vidět víc »
Komunální volby 1938 (Československo)
Komunální volby 1938 byly volby do zastupitelstev obcí konané v roce 1938 v prvorepublikovém Československu.
Nový!!: Druhá republika a Komunální volby 1938 (Československo) · Vidět víc »
Komunistická strana Československa
Komunistická strana Československa (KSČ) byla v letech 1921–1992 krajně levicová totalitní politická strana v Československu, organizační součást Komunistické internacionály („Kominterny“, KI) a v letech 1948–1989 držitelka veškeré politické moci ve státě (byla definovaná tehdejší Ústavou jako „vedoucí síla ve společnosti i ve státě“).
Nový!!: Druhá republika a Komunistická strana Československa · Vidět víc »
Koncentrační tábor Dachau
Vchod do KT Dachau Pětijazyčný nápis „Už nikdy znovu“ na památníku v Dachau Koncentrační tábor Dachau (Konzentrationslager Dachau či KZ-Dachau) byl první nacistický koncentrační tábor určený pro politické vězně.
Nový!!: Druhá republika a Koncentrační tábor Dachau · Vidět víc »
Konrad Henlein
Konrad Ernst Eduard Henlein (6. května 1898 Vratislavice nad Nisou – 10. května 1945 Plzeň) byl československý a německý politik.
Nový!!: Druhá republika a Konrad Henlein · Vidět víc »
Koruna československá
Československá stokorunová bankovka z roku 1931, jejímž autorem byl Max Švabinský Československá stokoruna (1961) Koruna československá (v období první republiky zkratka Kč, v období druhé republiky K, od roku 1945 Kčs, mezinárodně v ISO 4217 CSK) byla měna, která platila v Československu od roku 1919.
Nový!!: Druhá republika a Koruna československá · Vidět víc »
Litoměřice
Litoměřice jsou město na soutoku Labe a Ohře v severních Čechách na západním okraji Polabské nížiny (dříve bylo oblíbené označení „zlatý pruh země české“) v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.
Nový!!: Druhá republika a Litoměřice · Vidět víc »
Londýn
Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.
Nový!!: Druhá republika a Londýn · Vidět víc »
Maďaři
Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.
Nový!!: Druhá republika a Maďaři · Vidět víc »
Maďarština
Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska.
Nový!!: Druhá republika a Maďarština · Vidět víc »
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Nový!!: Druhá republika a Maďarsko · Vidět víc »
Místek
Místek (Friedberg či Mistek) je bývalé moravské město, dnes součást města Frýdek-Místek.
Nový!!: Druhá republika a Místek · Vidět víc »
Mnichovská dohoda
Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.
Nový!!: Druhá republika a Mnichovská dohoda · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: Druhá republika a Morava · Vidět víc »
Moravská Chrastová
Moravská Chrastová je vesnice a katastrální území ležící na levém (východním) břehu Svitavy podél hlavní silnice od Svitav na Brno, tvořící nejlidnatější místní část obce Brněnce.
Nový!!: Druhá republika a Moravská Chrastová · Vidět víc »
Moravská Ostrava
Moravská Ostrava je bývalé samostatné město na Moravě u hranic se Slezskem a od roku 1990 je to, v poněkud pozměněných hranicích, součást ostravského městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.
Nový!!: Druhá republika a Moravská Ostrava · Vidět víc »
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Nový!!: Druhá republika a Nacismus · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Druhá republika a Nacistické Německo · Vidět víc »
Národní souručenství
Národní souručenství (zkratka NS), též německy Nationale Gemeinschaft (NG) nebo Volksgemeinschaft, vzniklo bezprostředně po německé okupaci z 15.
Nový!!: Druhá republika a Národní souručenství · Vidět víc »
Národní strana práce (1938)
Národní strana práce byla česká levicová politická strana období československé druhé republiky.
Nový!!: Druhá republika a Národní strana práce (1938) · Vidět víc »
Národně socialistická německá dělnická strana
Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.
Nový!!: Druhá republika a Národně socialistická německá dělnická strana · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Druhá republika a Němčina · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Druhá republika a Němci · Vidět víc »
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska byla vojenská okupace zbylého území české části Československa, tj.
Nový!!: Druhá republika a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Druhá republika a Německo · Vidět víc »
Noviny
Stánek s novinami (Argentina) Noviny jsou pravidelně vycházející publikace (periodikum), které denně (deník, často kromě neděle) nebo nejméně týdně (týdeník) přinášejí nejnovější události ze všech možných oblastí a co nejrychleji o nich informují co nejširší veřejnost.
Nový!!: Druhá republika a Noviny · Vidět víc »
Odškodné
#PŘESMĚRUJ Újma#Náhrada újmy.
Nový!!: Druhá republika a Odškodné · Vidět víc »
Organizace ukrajinských nacionalistů
Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) (ukrajinsky Організація українськихнаціоналістів) bylo údajně xenofobní a antisemitské nacionalistické politické hnutí, které vzniklo ve 20.
Nový!!: Druhá republika a Organizace ukrajinských nacionalistů · Vidět víc »
Ostrava
Ostrava je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem.
Nový!!: Druhá republika a Ostrava · Vidět víc »
Petržalka
Městská část v rámci Bratislavy Petržalka je bývalá obec, v současnosti v silně pozměněných hranicích také jedna z městských částí Bratislavy.
Nový!!: Druhá republika a Petržalka · Vidět víc »
Podkarpatská Rus
Podkarpatská Rus (rusínsky a ukrajinsky Підкарпатська Русь – Pidkarpats'ka Rus’ nebo Закарпаття – Zakarpattja, maďarsky Kárpátalja, rumunsky Transcarpatia, polsky Zakarpacie, německy Karpatenukraine) je termín označující historické území, které se rozkládalo na místě dnešní ukrajinské Zakarpatské oblasti.
Nový!!: Druhá republika a Podkarpatská Rus · Vidět víc »
Pohořelice
Pohořelice (německy Pohrlitz) jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Druhá republika a Pohořelice · Vidět víc »
Poláci
Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.
Nový!!: Druhá republika a Poláci · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Druhá republika a Polsko · Vidět víc »
Porýní
Mapka znázorňující západní část Porýní. Pruská provincie Porýní v roce 1905 Porýní (německy Rheinland) zastarale Rýnsko je obecný název pro západoněmeckou oblast po obou březích řeky Rýn.
Nový!!: Druhá republika a Porýní · Vidět víc »
Pražský hrad
Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy, na vrchu Opyš.
Nový!!: Druhá republika a Pražský hrad · Vidět víc »
Prachatice
Prachatice jsou město v okrese Prachatice v Jihočeském kraji, 35 km západně od Českých Budějovic na Živném potoce, na průsečíku 49.
Nový!!: Druhá republika a Prachatice · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Druhá republika a Praha · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Druhá republika a Pravoslaví · Vidět víc »
Protektorát Čechy a Morava
Protektorát Čechy a Morava byla část československého území, od 15., respektive 16.
Nový!!: Druhá republika a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »
Protestantismus
95 tezí Martina Luthera z roku 1517 se považuje za počátek reformace Protestantismus neboli též protestantství je jeden z hlavních směrů křesťanství, vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku, především z reformace, zahájené vystoupením Martina Luthera proti prodeji odpustků roku 1517.
Nový!!: Druhá republika a Protestantismus · Vidět víc »
První republika
První republika je označeníSpojení první republika (.
Nový!!: Druhá republika a První republika · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Druhá republika a První světová válka · Vidět víc »
První vídeňská arbitráž
Ochrannou smlouvou“ ''(Schutzvertrag)'' 23. března 1939 Územní ztráty Československa na Podkarpatské Rusi v důsledku první vídeňské arbitráže. Podkarpatská Rus byla ze všech zemí ČSR postižena odstoupením pohraničí nejvíce. Ztratila významné roviny s dopravními tepnami i průmyslovými podniky a hlavně obě dvě velká města – Užhorod a Mukačevo. Sídlo oblasti se přesunulo do Chustu. Dne 2. listopadu 1938 bylo ve vídeňském Belvederu ukončeno arbitrážní jednání o maďarsko-československé hranici.
Nový!!: Druhá republika a První vídeňská arbitráž · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Druhá republika a Rakousko · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Druhá republika a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Republika
Portoriku roku 1937 Republika (z latinského res publica, věc veřejná) je forma vlády, ve které je země považována za veřejnou záležitost, nikoliv vlastnictví vládce.
Nový!!: Druhá republika a Republika · Vidět víc »
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, zkratkou RSZML (někdy RSZaML), byla česká a československá pravicová agrární politická strana, po většinu období první republiky nejsilnější strana v Československu.
Nový!!: Druhá republika a Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu · Vidět víc »
Rozhlas
Rozhlas je telekomunikační zařízení pro šíření veřejně přístupného zvukového signálu z vysílače k mnoha přijímačům.
Nový!!: Druhá republika a Rozhlas · Vidět víc »
Rudolf Beran
Rudolf Beran (28. prosince 1887 Pracejovice – 28. února 1954 Leopoldov) byl český agrární politik a ministerský předseda.
Nový!!: Druhá republika a Rudolf Beran · Vidět víc »
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Nový!!: Druhá republika a Rumunsko · Vidět víc »
Rusové
Rusové (russkije), zastarale též Velkorusové (v kontrastu s Malorusy/Ukrajinci a Bělorusy), jsou východoslovanský národ původem z evropské části Ruska; výraz etničtí Rusové (rusky Russkije) se používá pro jejich odlišení od ostatních občanů Ruska (Rossijaně) jiné národnosti či etnika.
Nový!!: Druhá republika a Rusové · Vidět víc »
Schutzstaffel
Schutzstaffel (známější pod zkratkou SS nebo runami Runic "SS"), česky Ochranný oddíl, byla ozbrojená organizace NSDAP vytvořená v roce 1925 z horlivě oddaných přívrženců Adolfa Hitlera působících původně jako jeho osobní stráž.
Nový!!: Druhá republika a Schutzstaffel · Vidět víc »
Secret Intelligence Service
Secret Intelligence Service (SIS, neoficiálně také MI6, Military Intelligence, Section 6) je britská tajná služba (rozvědka).
Nový!!: Druhá republika a Secret Intelligence Service · Vidět víc »
Slovácko
Havřicích Kaplička v Uherském Brodě-Havřicích, lokalita „Vinohrady“ datum přístupu.
Nový!!: Druhá republika a Slovácko · Vidět víc »
Slovenština
Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.
Nový!!: Druhá republika a Slovenština · Vidět víc »
Slovenská země (1938–1939)
Slovenská země (dobově též země Slovenská) bylo autonomní území v Československu na přelomu let 1938 a 1939.
Nový!!: Druhá republika a Slovenská země (1938–1939) · Vidět víc »
Slovenský stát
#PŘESMĚRUJ Slovenská republika (1939–1945).
Nový!!: Druhá republika a Slovenský stát · Vidět víc »
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Nový!!: Druhá republika a Slovensko · Vidět víc »
Snem Slovenskej krajiny
Sněm země Slovenské (slovensky Snem Slovenskej krajiny), po roce 1939 Sněm Slovenské republiky (Snem Slovenskej republiky) byl nejvyšší zákonodárný sbor (zprvu autonomního, pak samostatného) Slovenska v letech 1938–1945.
Nový!!: Druhá republika a Snem Slovenskej krajiny · Vidět víc »
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Nový!!: Druhá republika a Spojené království · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Druhá republika a Spojené státy americké · Vidět víc »
Společnost národů
Mapa členů (1920–1945) Jeden z otců organizace, Woodrow Wilson Společnost národů (League of Nations, Société des Nations, ve starší české literatuře Svaz národů) byla mezinárodní organizace založená v roce 1920 po skončení první světové války na základě výsledků pařížské mírové konference jako reakce na masakry vojáků v zákopové válce s cílem udržení světového míru.
Nový!!: Druhá republika a Společnost národů · Vidět víc »
Státní náboženství
bez státního náboženství Státní nebo také oficiální náboženství či státní církev je náboženská nauka, instituce nebo vyznání víry oficiálně podporované státem.
Nový!!: Druhá republika a Státní náboženství · Vidět víc »
Stonařov
Městys Stonařov (německy Stannern) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina.
Nový!!: Druhá republika a Stonařov · Vidět víc »
Strana národní jednoty
Strana národní jednoty byla česká politická strana období československé druhé republiky.
Nový!!: Druhá republika a Strana národní jednoty · Vidět víc »
Stráž obrany státu
Stráž obrany státu (SOS) byl speciální bezpečnostní sbor založený na základě vládního nařízení č.
Nový!!: Druhá republika a Stráž obrany státu · Vidět víc »
Sudetští Němci
Sudetští Němci nebo Sudetoněmci (něm. Sudetendeutsche, ale také Deutschböhmen – čeští Němci, Deutschmährer – moravští Němci, nebo Deutschschlesier – slezští Němci) je geograficky i historicky nepřesné označení, užívané od konce 30. let 20.
Nový!!: Druhá republika a Sudetští Němci · Vidět víc »
Sudetoněmecká strana
Vlajka sudetoněmeckých dobrovolníků Sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei, SdP, neformálně označovaná jako henleinovci) byla politická strana v Československu za První republiky, založená 1. října 1933 Konradem Henleinem, původně pod názvem Sudetendeutsche Heimatfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta).
Nový!!: Druhá republika a Sudetoněmecká strana · Vidět víc »
Sudety
obcovací řeči) Sudety neboli také Sudetsko (nebo Kraj Sudecki) jsou zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, v nichž už od středověku žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 vysídleni.
Nový!!: Druhá republika a Sudety · Vidět víc »
Svastika
hinduistické dekorativní podobě Fylfot (rohy směřují doleva) Svastika (něm. Swastika; ze sanskrtu: स्वस्तिक svastika) je kříž s ohnutými či zalomenými rameny (většinou v polovině a do pravého úhlu), a to buď ve směru hodinových ručiček (pravotočivá svastika 卐), nebo proti němu (levotočivá svastika 卍).
Nový!!: Druhá republika a Svastika · Vidět víc »
Těšínsko
Těšínsko, také Těšínské Slezsko je termín označující území bývalého Těšínského knížectví včetně všech jeho bývalých území, z nichž se stala samostatná stavovská panství, a s územím bývalého stavovského panství Bohumín.
Nový!!: Druhá republika a Těšínsko · Vidět víc »
Tisk
Tisk je způsob rozmnožování předlohy, při kterém se tisková barva z tiskové formy přenáší tlakem stroje na papír nebo jiný potiskovaný materiál.
Nový!!: Druhá republika a Tisk · Vidět víc »
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány), byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky.
Nový!!: Druhá republika a Tomáš Garrigue Masaryk · Vidět víc »
Ukrajinština
Ukrajinský jazyk neboli ukrajinština je východoslovanský jazyk, náležící mezi slovanské jazyky, tj.
Nový!!: Druhá republika a Ukrajinština · Vidět víc »
Ukrajinci
Ukrajinci jsou východoslovanský národ.
Nový!!: Druhá republika a Ukrajinci · Vidět víc »
Václavské náměstí
Václavské náměstí (hovorově Václavák, německy Wenzelsplatz, dříve Svatováclavské náměstí, původně Koňský trh, německy Rossmarkt) je jedno z hlavních náměstí na Novém Městě v Praze.
Nový!!: Druhá republika a Václavské náměstí · Vidět víc »
Vánoce
Vánoce jsou křesťanské svátky připomínající narození Ježíše Krista, historicky navazující na pohanské oslavy zimního slunovratu jako symbolu znovuzrození Slunce.
Nový!!: Druhá republika a Vánoce · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Druhá republika a Vídeň · Vidět víc »
Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava
Adolf Hitler krátce před podpisem výnosu o zřízení Protektorátu Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava vydal 16. března 1939 Adolf Hitler v Praze.
Nový!!: Druhá republika a Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava · Vidět víc »
Vláda Jozefa Siváka
Vláda Jozefa Siváka existovala v období od 9. do 11. března 1939.
Nový!!: Druhá republika a Vláda Jozefa Siváka · Vidět víc »
Vláda Karola Sidora
Předseda vlády Karol Sidor Vláda Karola Sidora existovala v období od 11. do 14. března 1939.
Nový!!: Druhá republika a Vláda Karola Sidora · Vidět víc »
Volby do Snemu Slovenskej krajiny 1938
Volby do Sněmu Slovenské země byly volby do nejvyššího zákonodárného sboru autonomního Slovenska v rámci druhé československé republiky, konané v prosinci 1938.
Nový!!: Druhá republika a Volby do Snemu Slovenskej krajiny 1938 · Vidět víc »
Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938
Wilsonovým nádražím v Praze Vyhnání Čechů ze Sudet se uskutečnilo v roce 1938 po přijetí Mnichovské dohody, jejímž hlavním bodem bylo odstoupení pohraničí Československé republiky v místech osídlených převážně Němci nacistickému Německu.
Nový!!: Druhá republika a Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938 · Vidět víc »
Wehrmacht
Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.
Nový!!: Druhá republika a Wehrmacht · Vidět víc »
Zmocňovací zákon (Československo 1938)
Ústavní zákon č.
Nový!!: Druhá republika a Zmocňovací zákon (Československo 1938) · Vidět víc »
Zpravodajství (zpravodajské služby)
Zpravodajství je záměrná lidská činnost, která spočívá v utajovaném získávání a zpracovávání cizích utajených informací.
Nový!!: Druhá republika a Zpravodajství (zpravodajské služby) · Vidět víc »
1. říjen
1.
Nový!!: Druhá republika a 1. říjen · Vidět víc »
14. březen
14.
Nový!!: Druhá republika a 14. březen · Vidět víc »
15. březen
15.
Nový!!: Druhá republika a 15. březen · Vidět víc »
16. březen
16.
Nový!!: Druhá republika a 16. březen · Vidět víc »
1929
1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Druhá republika a 1929 · Vidět víc »
1933
1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Druhá republika a 1933 · Vidět víc »
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Druhá republika a 1938 · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Druhá republika a 1939 · Vidět víc »
22. říjen
22.
Nový!!: Druhá republika a 22. říjen · Vidět víc »
28. říjen
28.
Nový!!: Druhá republika a 28. říjen · Vidět víc »
5. říjen
5.
Nový!!: Druhá republika a 5. říjen · Vidět víc »
Přesměrování zde:
2. republika, II. republika, Pomnichovská republika, Česko-Slovenská republika, Česko-slovenská republika.
