55 vztahy: Argon, Atmosféra Země, Bakterie, Bauxit, Chemický prvek, Chlor, Chlorid sodný, Chloridy, Chlorofyl, Dusík, Dusičnan sodný, Fosfor, Fosforečnany, Fotosyntéza, Halit, Hliník, Hořčík, Hořlavina, Hornina, Hydroxidy, Křemík, Křemičitany, Kovy, Kyselý déšť, Kyselina chlorná, Kyselina chlorovodíková, Kyslík, Mastek, Minerál, Mořská voda, Nekovy, Neon, Nitronatrit, Oxid hlinitý, Oxid křemičitý, Oxid siřičitý, Periodická tabulka, Pevná látka, Plyn, Polokovy, Síra, Sírany, Siřičitany, Sinice, Sodík, Soli, Sopečná erupce, Spinel, Sulfan, Sulfidy, ..., Voda, Vodík, Vzácné plyny, Zelené rostliny, 2. perioda. Rozbalte index (5 více) »
Argon
Argon, (chemická značka Ar, Argon) je chemický prvek patřící mezi vzácné plyny, které tvoří přibližně 1 % zemské atmosféry.
Nový!!: 3. perioda a Argon · Vidět víc »
Atmosféra Země
Troposféra – spodní část zemské atmosféry Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací.
Nový!!: 3. perioda a Atmosféra Země · Vidět víc »
Bakterie
Bakterie (Bacteria, dříve též Bacteriophyta či Schizomycetes), nebo také eubakterie (Eubacteria), je doména jednobuněčných prokaryotických organismů.
Nový!!: 3. perioda a Bakterie · Vidět víc »
Bauxit
Bauxit je směsicí několika minerálů zahrnující hydroxidy hliníku, gibbsit, böhmit, diaspor, dihydrát oxidu hlinitého, Al2O3·2 H2O.
Nový!!: 3. perioda a Bauxit · Vidět víc »
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Nový!!: 3. perioda a Chemický prvek · Vidět víc »
Chlor
Chlor, chemická značka Cl, latinsky chlorum (chlóros – „zelený“) je toxický, světle zelený plyn, druhý člen řady halogenů.
Nový!!: 3. perioda a Chlor · Vidět víc »
Chlorid sodný
Chlorid sodný (NaCl) je chemická sloučenina běžně známá pod označeními kuchyňská sůl, jedlá sůl nebo ještě častěji jen jako sůl.
Nový!!: 3. perioda a Chlorid sodný · Vidět víc »
Chloridy
Chloridy jsou soli kyseliny chlorovodíkové (HCl).
Nový!!: 3. perioda a Chloridy · Vidět víc »
Chlorofyl
Absorpční spektrum chlorofylu a b Chlorofyl je zelený pigment obsažený v zelených rostlinách, sinicích a některých řasách.
Nový!!: 3. perioda a Chlorofyl · Vidět víc »
Dusík
Dusík (chemická značka N, nitrogenium) je plynný chemický prvek, tvořící hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: 3. perioda a Dusík · Vidět víc »
Dusičnan sodný
Dusičnan sodný (NaNO3) je chemická sloučenina, vyskytující se v přírodě v podobě nerostu nitronatritu, je znám též pod označením chilský ledek.
Nový!!: 3. perioda a Dusičnan sodný · Vidět víc »
Fosfor
Fosfor (chemická značka P, phosphorus; navrhovaný český název kostík se neujal) je nekovový chemický prvek, který má zároveň důležitou roli i ve stavbě živých organismů.
Nový!!: 3. perioda a Fosfor · Vidět víc »
Fosforečnany
Anorganický hydrogenfosfát HPO42−; barevné značení: P (fialová); O (červená); H (bílá) Struktura fosfátové skupiny Fosforečnany nebo také fosfáty (PO) jsou soli kyseliny trihydrogenfosforečné (H3PO4), které vzniknou odtržením všech tří atomů vodíku.
Nový!!: 3. perioda a Fosforečnany · Vidět víc »
Fotosyntéza
Základní průběh fotosyntézy rostlin za pomoci zeleného barviva – chlorofylu Fotosyntéza (z řeckého fós, fótos – „světlo“ a synthesis – „shrnutí“, „skládání“) nebo také fotosyntetická asimilace je složitý biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb.
Nový!!: 3. perioda a Fotosyntéza · Vidět víc »
Halit
Halit (Glocker, 1847), chemický vzorec NaCl, je minerál krystalizující v krychlové (kubické) soustavě.
Nový!!: 3. perioda a Halit · Vidět víc »
Hliník
Hliník (chemická značka Al, aluminium) je velmi lehký kov bělavě šedé barvy, velmi dobrý vodič elektrického proudu, široce používaný v elektrotechnice a ve formě slitin v leteckém průmyslu a mnoha dalších aplikacích.
Nový!!: 3. perioda a Hliník · Vidět víc »
Hořčík
Hořčík (chemická značka Mg, magnesium) je lehký, středně tvrdý stříbrolesklý kov.
Nový!!: 3. perioda a Hořčík · Vidět víc »
Hořlavina
Hořlavina je látka, která za podmínek požáru hoří a uvolňuje při tom energii, nejčastěji světlo a teplo.
Nový!!: 3. perioda a Hořlavina · Vidět víc »
Hornina
sedimentární horninou Horniny jsou heterogenní přírodní látky, jež tvoří zemskou kůru.
Nový!!: 3. perioda a Hornina · Vidět víc »
Hydroxidy
Hydroxidy jsou chemické sloučeniny, které obsahují ion OH− a kovový kation či NH4+.
Nový!!: 3. perioda a Hydroxidy · Vidět víc »
Křemík
Křemík (chemická značka Si, silicium) je polokovový prvek, hojně se vyskytující v zemské kůře.
Nový!!: 3. perioda a Křemík · Vidět víc »
Křemičitany
Křemičitany (silikáty) jsou kyslíkaté sloučeniny křemíku.
Nový!!: 3. perioda a Křemičitany · Vidět víc »
Kovy
Ocelové osičky Kovy tvoří společně s polokovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků.
Nový!!: 3. perioda a Kovy · Vidět víc »
Kyselý déšť
Jizerské hory – les zasažený kyselým deštěm Vliv kyselého deště na sochy Kyselý déšť je definován jako typ srážek s pH nižším než 5,6.
Nový!!: 3. perioda a Kyselý déšť · Vidět víc »
Kyselina chlorná
Kyselina chlorná je velmi slabá kyselina s chemickým vzorcem HClO.
Nový!!: 3. perioda a Kyselina chlorná · Vidět víc »
Kyselina chlorovodíková
Kyselina chlorovodíková (též kyselina solná, latinsky acidum hydrochloricum) je velmi silná kyselina, jedna z lidstvu nejdéle známých a nejvíce využívaných.
Nový!!: 3. perioda a Kyselina chlorovodíková · Vidět víc »
Kyslík
Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: 3. perioda a Kyslík · Vidět víc »
Mastek
Mastek Mastek (talek, steatit, klouzek), chemický vzorec Mg3Si4O10(OH)2, je jednoklonný minerál.
Nový!!: 3. perioda a Mastek · Vidět víc »
Minerál
300px Minerál (lat., z minera, důl) čili nerost je homogenní přírodní fáze s přesně definovatelným chemickým složením a s vysoce uspořádanou stavbou částic, která je za normálních podmínek krystalická (výjimkou je přírodní rtuť) a která vznikla jako výsledek geologických procesů, případně jako produkt přírodních procesů na jiném kosmickém tělese.
Nový!!: 3. perioda a Minerál · Vidět víc »
Mořská voda
Složení mořské vody – ilustrace ukazuje celkový poměr jednotlivých prvků a aniontů v mořské vodě Diagram změn hustoty vody dle teploty a slanosti Slaná voda nebo mořská voda je voda z moře, oceánu nebo slaného jezera, která obsahuje chemické látky způsobující její slanost (salinitu).
Nový!!: 3. perioda a Mořská voda · Vidět víc »
Nekovy
Nekovy tvoří společně s kovy a polokovy tři hlavní skupiny chemických prvků.
Nový!!: 3. perioda a Nekovy · Vidět víc »
Neon
Neon (chemická značka Ne, Neonum) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny.
Nový!!: 3. perioda a Neon · Vidět víc »
Nitronatrit
Nitronatrit (Glocker, 1847), chemický vzorec NaNO3 (dusičnan sodný), je klencový minerál.
Nový!!: 3. perioda a Nitronatrit · Vidět víc »
Oxid hlinitý
Oxid hlinitý (Al2O3) je krystalická látka, obvykle bílé barvy, která vzniká při spalování hliníku nebo dehydratací hydroxidu hlinitého.
Nový!!: 3. perioda a Oxid hlinitý · Vidět víc »
Oxid křemičitý
Oxid křemičitý (také označovaný jako silika, vzorec SiO2) tvoří nejméně 22 fází a dvanáct polymorfních forem.
Nový!!: 3. perioda a Oxid křemičitý · Vidět víc »
Oxid siřičitý
Oxid siřičitý (chemický vzorec SO2) je jedním ze dvou hlavních oxidů síry.
Nový!!: 3. perioda a Oxid siřičitý · Vidět víc »
Periodická tabulka
Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834–1907) objevitel periodické tabulky prvků Periodická tabulka prvků (také periodická soustava prvků, Mendělejevova tabulka prvků) je uspořádání všech chemických prvků v podobě tabulky, ve které jsou prvky seřazeny podle rostoucích protonových čísel, elektronové konfigurace a cyklicky se opakujících podobných chemických vlastností.
Nový!!: 3. perioda a Periodická tabulka · Vidět víc »
Pevná látka
Led je voda v pevném stavu Pevná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice látky vázány ve svých „pevných“ polohách, kolem kterých kmitají.
Nový!!: 3. perioda a Pevná látka · Vidět víc »
Plyn
Schéma kinetické teorie plynů. Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na sebe přitažlivou silou.
Nový!!: 3. perioda a Plyn · Vidět víc »
Polokovy
Polokovy tvoří společně s kovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků.
Nový!!: 3. perioda a Polokovy · Vidět víc »
Síra
Síra (chemická značka S, sulphur) je nekovový chemický prvek žluté barvy, poměrně hojně zastoupený v přírodě.
Nový!!: 3. perioda a Síra · Vidět víc »
Sírany
Sírany (sulfáty) jsou soli odvozené od kyseliny sírové, které vznikly náhradou obou jejích kyselých vodíků.
Nový!!: 3. perioda a Sírany · Vidět víc »
Siřičitany
p.
Nový!!: 3. perioda a Siřičitany · Vidět víc »
Sinice
Sinice na řece Rábca v Maďarsku Sinice (Cyanobacteria, ale také Cyanophyta či Cyanoprokaryota) je kmen nebo oddělení (záleží, zda se jedná o bakteriologické či botanické pojetí) gramnegativních bakterií.
Nový!!: 3. perioda a Sinice · Vidět víc »
Sodík
Sodík (chemická značka Na, natrium) je nejběžnějším prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořských vodách i živých organismech.
Nový!!: 3. perioda a Sodík · Vidět víc »
Soli
Soli jsou chemické sloučeniny iontového charakteru.
Nový!!: 3. perioda a Soli · Vidět víc »
Sopečná erupce
Islandu v roce 1963. Sopečná erupce je geologická vulkanická událost, během které dochází k výronu magmatu na povrch tělesa.
Nový!!: 3. perioda a Sopečná erupce · Vidět víc »
Spinel
Model krystalu spinelu Spinel (Agricola, 1546), chemický vzorec MgAl2O4, je krychlový minerál patřící do skupiny spinelidů.
Nový!!: 3. perioda a Spinel · Vidět víc »
Sulfan
Emise sulfanu z moře u pobřeží Namibie Sulfan čili sirovodík (H2S) je bezbarvý plyn.
Nový!!: 3. perioda a Sulfan · Vidět víc »
Sulfidy
Sulfidy (starším názvem též sirníky) jsou sloučeniny síry s oxidačním číslem S−II.
Nový!!: 3. perioda a Sulfidy · Vidět víc »
Voda
Voda, chemickým vzorcem H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.
Nový!!: 3. perioda a Voda · Vidět víc »
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Nový!!: 3. perioda a Vodík · Vidět víc »
Vzácné plyny
Vzácné plyny jsou členy 18.
Nový!!: 3. perioda a Vzácné plyny · Vidět víc »
Zelené rostliny
Zelené rostliny (Viridiplantae, Chloroplastida, Chlorobionta, Chlorobiota) je druhově početná skupina eukaryotických fotosyntetických archaeplastid, která se někdy používá k oddělení Archaeplastida se zelenými fotosyntetickými barvivy od ostatních (Glaucophyta, Rhodophyta, dohromady Biliphyta).
Nový!!: 3. perioda a Zelené rostliny · Vidět víc »
2. perioda
Prvky 2.
Nový!!: 3. perioda a 2. perioda · Vidět víc »