Rychlejší přístup než prohlížeči!
44 vztahy: Administrativní čtvrtě Paříže, Amsterdam, Athény, Řím, Bažina, Banka, Berlín, Bern, Brusel, Budapešť, Bukurešť, Edinburgh, Florencie, Hektar, Karel X., Kodaň, Konstantinopol, Lisabon, Londýn, Lutych, Madrid, Messina, Milán, Moskva, Neapol, Paříž, Parma, Petrohrad, Rašeliniště, Stockholm, Teherán, Turín, Vídeň, Zámečník, 1826, 1865, 1954, 1962, 1968, 1975, 1982, 1990, 1999, 8. pařížský obvod.
Administrativní čtvrtě Paříže
Administrativní čtvrtě Paříže (francouzsky quartiers administratifs de Paris) jsou nižší administrativní celky, do kterých je rozděleno území Paříže.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Administrativní čtvrtě Paříže · Vidět víc »
Amsterdam
Amsterdam (nizozemsky Amsterdam, IPA) nebo též méně používané Amsterodam je hlavní a nejlidnatější město Nizozemska.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Amsterdam · Vidět víc »
Athény
Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města Athény nebo Atény jsou hlavním a největším městem Řecka.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Athény · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Řím · Vidět víc »
Bažina
Labi Doñana Bažina (močál, močálník, slať, mokřina) je území prosycené vodou, na kterém rostou charakteristické rostliny (tzv. bahenní rostliny) a žijí také specifičtí živočichové.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Bažina · Vidět víc »
Banka
George W. Ackerman: Zákazník v bance Auburn Savings Bank, 1929 Banka je finanční instituce, která přijímá vklady od veřejnosti a vytváří depozitní účty při současném poskytování úvěrů.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Banka · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Berlín · Vidět víc »
Bern
Bern (v místní švýcarské němčině) je město ve Švýcarsku, hlavní město stejnojmenného kantonu a de facto hlavní město Švýcarska (sídlí zde vláda a parlament, ale jeho postavení jako hlavního města ani jako dříve uváděného spolkového města, tzv., není v legislativě zakotveno).
Nový!!: Quartier de l'Europe a Bern · Vidět víc »
Brusel
Brusel (francouzsky, nizozemsky) je hlavní město Belgie.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Brusel · Vidět víc »
Budapešť
Maďarský parlament Termální lázně Széchenyi Budapešť je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Budapešť · Vidět víc »
Bukurešť
Bukurešť (do roku 1904) je největší a zároveň hlavní město Rumunska.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Bukurešť · Vidět víc »
Edinburgh
Edinburgh (anglická výslovnost, výslovnost v češtině, skotskou gaelštinou Dùn Èideann), též Edinburk, je hlavní město Skotska, konstituční součásti Spojeného království.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Edinburgh · Vidět víc »
Florencie
Florencie je metropole italského regionu Toskánsko, ležící na řece Arno.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Florencie · Vidět víc »
Hektar
Čtverec o délce strany 100 metrů má plochu 1 hektar. Hektar (značka ha) je jednotka pro plošný obsah, používá se pro vyjadřování plochy zemědělské půdy a stavebních parcel, tzn.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Hektar · Vidět víc »
Karel X.
Karel X. (9. října 1757 Versailles – 6. listopadu 1836 Gorizia) byl francouzský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 1824–1830.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Karel X. · Vidět víc »
Kodaň
Kodaň (výslovnost) je hlavní a největší město Dánska.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Kodaň · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Konstantinopol · Vidět víc »
Lisabon
Lisabon (portugalsky Lisboa /ližboa/) je hlavní a největší město Portugalska.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Lisabon · Vidět víc »
Londýn
Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Londýn · Vidět víc »
Lutych
Lutych (francouzsky Liège, nizozemsky Luik, německy Lüttich) je hlavní město provincie Lutych na východě Belgie.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Lutych · Vidět víc »
Madrid
Madrid (španělsky také Madrid, IPA) je hlavní a největší město Španělska.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Madrid · Vidět víc »
Messina
Cattedrale di Messina Messina je třetí největší sicilské město a hlavní město provincie Messina.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Messina · Vidět víc »
Milán
Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).
Nový!!: Quartier de l'Europe a Milán · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Quartier de l'Europe a Moskva · Vidět víc »
Neapol
Neapol, správní středisko metropolitního města Napoli (územně-správní celek srovnatelný s italskými provinciemi) a regionu Kampánie, je třetí největší město Itálie.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Neapol · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Quartier de l'Europe a Paříž · Vidět víc »
Parma
Parma v 15. st. Alessandro Farnese Parma je italské město v kraji Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Parma · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Petrohrad · Vidět víc »
Rašeliniště
Německu Rašeliniště (také blata nebo slatě) jsou místa vzniku, výskytu či těžby rašeliny.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Rašeliniště · Vidět víc »
Stockholm
Stockholm je hlavní město Švédska a nejlidnatější region této země.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Stockholm · Vidět víc »
Teherán
Teherán (persky تهران) je hlavním městem Íránu, centrem stejnojmenné provincie a sídlem nejvyšších úřadů státní správy.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Teherán · Vidět víc »
Turín
Turín (italsky Torino, v piemontském jazyce Turin) je velké průmyslové město v severozápadní Itálii, správní centrum Piemontu a metropolitního města Turín (odpovídající úrovni italských provincií).
Nový!!: Quartier de l'Europe a Turín · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Vídeň · Vidět víc »
Zámečník
Zámečník může být:;řemesla Řemeslník v oboru zámečnictví – ruční zpracování kovů, zejména oceli.
Nový!!: Quartier de l'Europe a Zámečník · Vidět víc »
1826
1826 (MDCCCXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Quartier de l'Europe a 1826 · Vidět víc »
1865
1865 (MDCCCLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Quartier de l'Europe a 1865 · Vidět víc »
1954
1954 (MCMLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Quartier de l'Europe a 1954 · Vidět víc »
1962
1962 (MCMLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Quartier de l'Europe a 1962 · Vidět víc »
1968
1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Quartier de l'Europe a 1968 · Vidět víc »
1975
1975 (MCMLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Quartier de l'Europe a 1975 · Vidět víc »
1982
1982 (MCMLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Quartier de l'Europe a 1982 · Vidět víc »
1990
1990 (MCMXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Quartier de l'Europe a 1990 · Vidět víc »
1999
Rok 1999 (MCMXCIX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Nový!!: Quartier de l'Europe a 1999 · Vidět víc »
8. pařížský obvod
8.
Nový!!: Quartier de l'Europe a 8. pařížský obvod · Vidět víc »
Přesměrování zde:
32. pařížská čtvrť, Čtvrť Europe.
