Pracujeme na obnovení aplikace Unionpedia v Google Play Store
OdchozíPřicházející
🌟Zjednodušili jsme náš design pro lepší navigaci!
Instagram Facebook X LinkedIn

5. perioda

Index 5. perioda

Pátá perioda periodické tabulky obsahuje stejně jako 4. perioda 18 prvků, zde to jsou rubidium, stroncium, yttrium, zirkonium, niob, molybden, technecium, ruthenium, rhodium, palladium, stříbro, kadmium, indium, cín, antimon, tellur, jod a xenon.

Obsah

  1. 51 vztahy: Akantit, Antimon, Argentit, Beketovova řada kovů, Cín, Chemický prvek, Hydroxidy, Indium, Jod, Kadmium, Kasiterit, Katalyzátor, Křemičitan zirkoničitý, Kovy, Kyselina fluorovodíková, Kyseliny, Kyslík, Mořská voda, Molybden, Nekovy, Niob, Oxid cíničitý, Palladium, Přechodné kovy, Periodická tabulka, Pevná látka, Platinová skupina, Plyn, Polokovy, Rhodium, Rubidium, Ruthenium, Síran strontnatý, Soli, Stříbro, Stroncianit, Stroncium, Sulfid stříbrný, Technecium, Tellur, Uhličitan strontnatý, Voda, Vodík, Vzácné plyny, Vzácné zeminy, Xenon, Yttrium, Zirkon, Zirkonium, Zlato, ... Rozbalte index (1 více) »

  2. Periody periodické tabulky

Akantit

Akantit (Kenngott, 1855), chemický vzorec Ag2S, je jednoklonný minerál.

Vidět 5. perioda a Akantit

Antimon

Antimon (chemická značka Sb, stibium) je polokovový prvek, lidstvu je znám již od starověku.

Vidět 5. perioda a Antimon

Argentit

#PŘESMĚRUJ Sulfid stříbrný.

Vidět 5. perioda a Argentit

Beketovova řada kovů

Nikolaj Nikolajevič Beketov Beketovova řada kovů je řada kovů, vytvořená významným ruským fyzikálním chemikem N. N. Beketovem, řadí kovy dle hodnot jejich standardního elektrodového potenciálu (tj. elektrodového potenciálu vztaženého k vodíkové elektrodě).

Vidět 5. perioda a Beketovova řada kovů

Cín

Cín (chemická značka Sn, stannum) patří mezi kovy, které jsou známy lidstvu již od pravěku především jako součást slitiny zvané bronz.

Vidět 5. perioda a Cín

Chemický prvek

Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.

Vidět 5. perioda a Chemický prvek

Hydroxidy

Hydroxidy jsou chemické sloučeniny, které obsahují ion OH− a kovový kation či NH4+.

Vidět 5. perioda a Hydroxidy

Indium

Indium (chemická značka In, Indium) je snadno tavitelný kov, bílé barvy, měkký a dobře tažný.

Vidět 5. perioda a Indium

Jod

Jod (též jód; z řeckého ιώδης, iódés, „fialový“), chemická značka I, Iodum, je prvek ze skupiny halogenů, tvoří tmavě fialové destičkovité krystalky.

Vidět 5. perioda a Jod

Kadmium

Kadmium (chemická značka Cd, Cadmium) je měkký, lehce tavitelný, toxický kovový prvek.

Vidět 5. perioda a Kadmium

Kasiterit

Model jednoduchého krystalu kasiteritu Kasiterit (Beudant, 1832), česky cínovec, chemický vzorec SnO2 (oxid cíničitý), je čtverečný minerál.

Vidět 5. perioda a Kasiterit

Katalyzátor

Katalyzátor (z řeckého κατα-λύτης kata(dolu)lýtés) je látka, vstupující do chemické reakce a vystupující z ní nezměněná, zvyšující pravděpodobnost uskutečnění této reakce.

Vidět 5. perioda a Katalyzátor

Křemičitan zirkoničitý

Křemičitan zirkoničitý Zr(SiO3)2 je anorganická sloučenina, křemičitan zirkonia a důležitý zdroj tohoto kovu.

Vidět 5. perioda a Křemičitan zirkoničitý

Kovy

Ocelové osičky Kovy tvoří společně s polokovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků.

Vidět 5. perioda a Kovy

Kyselina fluorovodíková

Kyselina fluorovodíková je vodným roztokem fluorovodíku, který je za normální teploty bezbarvý, velmi toxický plyn.

Vidět 5. perioda a Kyselina fluorovodíková

Kyseliny

pH indikátorový papír Kyseliny jsou chemické látky, jejichž molekuly ve vodě disociují na vodíkové kationty a anionty kyseliny.

Vidět 5. perioda a Kyseliny

Kyslík

Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.

Vidět 5. perioda a Kyslík

Mořská voda

Složení mořské vody – ilustrace ukazuje celkový poměr jednotlivých prvků a aniontů v mořské vodě Diagram změn hustoty vody dle teploty a slanosti Slaná voda nebo mořská voda je voda z moře, oceánu nebo slaného jezera, která obsahuje chemické látky způsobující její slanost (salinitu).

Vidět 5. perioda a Mořská voda

Molybden

Molybden (chemická značka Mo, Molybdaenum) je kovový prvek 6.

Vidět 5. perioda a Molybden

Nekovy

Nekovy tvoří společně s kovy a polokovy tři hlavní skupiny chemických prvků.

Vidět 5. perioda a Nekovy

Niob

Niob (chemická značka Nb, niobium) je kovovým, přechodným prvkem 5. skupiny periodické tabulky.

Vidět 5. perioda a Niob

Oxid cíničitý

Oxid cíničitý je spolu s oxidem cínatým jedním ze dvou oxidů cínu.

Vidět 5. perioda a Oxid cíničitý

Palladium

Palladium (chemická značka Pd, Palladium) je drahý kov šedivě bílé barvy.

Vidět 5. perioda a Palladium

Přechodné kovy

Jako přechodné kovy (přechodové kovy, tranzitivní kovy, tranzitivní prvky) jsou podle doporučení IUPAC označovány všechny prvky d-bloku periodické tabulky prvků, včetně zinku, kadmia, rtuti a kopernicia, tj.

Vidět 5. perioda a Přechodné kovy

Periodická tabulka

Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834–1907) objevitel periodické tabulky prvků Periodická tabulka prvků (také periodická soustava prvků, Mendělejevova tabulka prvků) je uspořádání všech chemických prvků v podobě tabulky, ve které jsou prvky seřazeny podle rostoucích protonových čísel, elektronové konfigurace a cyklicky se opakujících podobných chemických vlastností.

Vidět 5. perioda a Periodická tabulka

Pevná látka

Led je voda v pevném stavu Pevná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice látky vázány ve svých „pevných“ polohách, kolem kterých kmitají.

Vidět 5. perioda a Pevná látka

Platinová skupina

Platinová skupina je společný název šesti kovových chemických prvků, platinových kovů, jež jsou umístěny společně v periodické tabulce.

Vidět 5. perioda a Platinová skupina

Plyn

Schéma kinetické teorie plynů. Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na sebe přitažlivou silou.

Vidět 5. perioda a Plyn

Polokovy

Polokovy tvoří společně s kovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků.

Vidět 5. perioda a Polokovy

Rhodium

Světová cena za Rhodium na světových trzích v korunách za gram Online www.KITCO.cz Aktuální k 20.10.2011 Rhodium (chemická značka Rh, Rhodium) je drahý kov stříbřitě bílé barvy.

Vidět 5. perioda a Rhodium

Rubidium

Rubidium (chemická značka Rb, Rubidium) je prvkem z řady alkalických kovů, vyznačuje se velkou reaktivitou a mimořádně nízkým redoxním potenciálem.

Vidět 5. perioda a Rubidium

Ruthenium

Ruthenium (chemická značka Ru, Ruthenium) je drahý kov šedivě bílé barvy.

Vidět 5. perioda a Ruthenium

Síran strontnatý

Síran strontnatý je bílá, krystalická, anorganická sloučenina bez zápachu se vzorcem SrSO4.

Vidět 5. perioda a Síran strontnatý

Soli

Soli jsou chemické sloučeniny iontového charakteru.

Vidět 5. perioda a Soli

Stříbro

Stříbro (chemická značka Ag, argentum) je ušlechtilý kov bílé barvy, používaný člověkem již od starověku.

Vidět 5. perioda a Stříbro

Stroncianit

Stroncianit (Sulzer, 1790), chemický vzorec SrCO3 (uhličitan strontnatý), je kosočtverečný minerál.

Vidět 5. perioda a Stroncianit

Stroncium

Stroncium (chemická značka Sr, Strontium) je 4.

Vidět 5. perioda a Stroncium

Sulfid stříbrný

Sulfid stříbrný (chemický vzorec Ag2S) je černá látka, nerozpustná ve vodě.

Vidět 5. perioda a Sulfid stříbrný

Technecium

Technecium (chemická značka Tc, Technetium) je nejlehčí prvek v periodické soustavě, který nemá žádný stabilní izotop.

Vidět 5. perioda a Technecium

Tellur

Tellur (chemická značka Te, Tellurium) je polokovový stříbřitě lesklý prvek ze skupiny chalkogenů používaný v polovodičové technice a metalurgii.

Vidět 5. perioda a Tellur

Uhličitan strontnatý

Uhličitan strontnatý je bílá, krystalická, hygroskopická, anorganická sloučenina se vzorcem SrCO3.

Vidět 5. perioda a Uhličitan strontnatý

Voda

Voda, chemickým vzorcem H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.

Vidět 5. perioda a Voda

Vodík

280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.

Vidět 5. perioda a Vodík

Vzácné plyny

Vzácné plyny jsou členy 18.

Vidět 5. perioda a Vzácné plyny

Vzácné zeminy

Prvky vzácných zemin (kovy vzácných zemin, vzácné zeminy, 3. skupina periodické tabulky prvků) je skupina 17 prvků, kterou tvoří skandium, yttrium a všechny lanthanoidy.

Vidět 5. perioda a Vzácné zeminy

Xenon

Xenon (chemická značka Xe, Xenon) je plynný chemický prvek patřící mezi vzácné plyny.

Vidět 5. perioda a Xenon

Yttrium

Yttrium (chemická značka Y, Yttrium) je šedý až stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, chemicky silně příbuzný prvkům skupiny lanthanoidů.

Vidět 5. perioda a Yttrium

Zirkon

Model krystalu zirkonu Zirkon (Werner, 1783), chemický vzorec ZrSiO4 (křemičitan zirkoničitý), je čtverečný minerál.

Vidět 5. perioda a Zirkon

Zirkonium

Zirkonium (chemická značka Zr) je šedý až stříbřitě bílý, kovový prvek, mimořádně odolný proti korozi.

Vidět 5. perioda a Zirkonium

Zlato

Zlato (chemická značka Au, aurum) je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy.

Vidět 5. perioda a Zlato

4. perioda

Čtvrtá perioda periodické soustavy obsahuje 18 prvků, jsou to draslík, vápník, skandium, titan, vanad, chrom, mangan, železo, kobalt, nikl, měď, zinek, gallium, germanium, arsen, selen, brom a krypton.

Vidět 5. perioda a 4. perioda

Viz také

Periody periodické tabulky

Také známý jako Pátá perioda.

, 4. perioda.