Rychlejší přístup než prohlížeči!
102 vztahy: Abchazské království, Afrika, Agapetus I., Alamannie, Amalaswintha, Anglie, Ankan, Úterý, Austrasie, Švédsko, Čína, Číslo, Řím, Římské číslice, Belisar, Byzantská říše, Childebert I., Chlothar I., Cynric, Dalmácie, Dál Riata, Dumnonie, Essex, Frankové, Franská říše, Gótové, Gótská válka (535–554), Gwynedd (království), Husrav I., Ibérské království, Island, Japonsko, Juliánský kalendář, Justinián I., Kartágo, Kent (království), Konstantinopol, Krakatoa, Langobardi, Matasuntha, Medžerda, Messinská úžina, Neapol, Nová Británie, Ostrogóti, Paříž, Papež, Perská říše, Pincio, Prokopios z Kaisareie, ..., Provence, Rabaul (sopka), Reggio di Calabria, Remeš, Rok, Salona, Salvador, Sásánovská říše, Senka, Sicílie, Silverius, Soissons, Stěhování národů, Sussex (království), Theodahad, Theudebert I., Theudes, Ulsterská kronika, Vandalové, Venantius Fortunatus, Vizigóti, Wacho, Wessex, Witiges, 13. březen, 19. září, 2. květen, 2018, 22. duben, 25. leden, 26. leden, 4. červen, 466, 480, 511, 527, 531, 534, 535, 537, 540, 548, 558, 560, 561, 565, 579, 587, 588, 600, 609, 9. prosinec. Rozbalte index (52 více) »
Abchazské království
Království Abcházie (gruzínsky აფხაზთა სამეფო; apchazta samepo) také známé jako Abasgie či Egrisi-Abcházie byl středověký feudální kavkazský stát.
Nový!!: 536 a Abchazské království · Vidět víc »
Afrika
Afrika ((Afrīqiyā), (Äfəriqa)) je třetí největší kontinent (po Asii a Americe) s celkovou rozlohou přes 30,3 mil. km², což představuje 20,3 % celkového povrchu souše na Zemi; včetně ostrovů pokrývá 6 % celkové rozlohy Země.
Nový!!: 536 a Afrika · Vidět víc »
Agapetus I.
Svatý Agapetus I. († 22. dubna 536 v Konstantinopoli) byl papežem od 13. května 535 do 22. dubna 536.
Nový!!: 536 a Agapetus I. · Vidět víc »
Alamannie
Alamannie, Alemannie, Alamannské království, později Alamannské vévodství, byl státní útvar, který existoval zhruba od 3.
Nový!!: 536 a Alamannie · Vidět víc »
Amalaswintha
Amalaswintha, též Amalasuntha, Amalasuentha, Amalasuintha, Amalswinthe nebo Amalasontha (asi 495 – 30. dubna 534/535) byla královna Ostrogótů v letech 526–534.
Nový!!: 536 a Amalaswintha · Vidět víc »
Anglie
Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Nový!!: 536 a Anglie · Vidět víc »
Ankan
Ankan (japonsky 安閑 天皇; Ankan tennó) byl v pořadí 27.
Nový!!: 536 a Ankan · Vidět víc »
Úterý
románských jazycích. Úterý (zast. a nář. úterek) je jeden ze sedmi dnů v týdnu.
Nový!!: 536 a Úterý · Vidět víc »
Austrasie
Austrasie (starofrancouzsky Oster-rike, latinsky Austrasia, tj. v překladu „východní země“) bylo království, které tvořily severovýchodní části Francké říše v období Merovejců.
Nový!!: 536 a Austrasie · Vidět víc »
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Nový!!: 536 a Švédsko · Vidět víc »
Čína
Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.
Nový!!: 536 a Čína · Vidět víc »
Číslo
Číslo je abstraktní entita užívaná pro vyjádření množství nebo pořadí.
Nový!!: 536 a Číslo · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: 536 a Řím · Vidět víc »
Římské číslice
Desetistěnná hrací kostka s římskými číslicemi Římské číslice slouží k zápisu čísel pomocí několika vybraných písmen latinské abecedy.
Nový!!: 536 a Římské číslice · Vidět víc »
Belisar
Flavius Belisarius (řecky Βελισάριος, 505 – 13. března 565) byl byzantský vojevůdce 6. století.
Nový!!: 536 a Belisar · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: 536 a Byzantská říše · Vidět víc »
Childebert I.
Childebert I. (kolem 496 – 13. prosince 558 Paříž) byl franským králem v Paříži a jedním ze čtyř synů Chlodvíka I. Roku 523 vedl se svými bratry válku proti Burgundskému království, během níž v bitvě u Vézeronce v roce 524 padl Chlodomer.
Nový!!: 536 a Childebert I. · Vidět víc »
Chlothar I.
Chlothar I. také Chlotar (497 nebo 500 – 29. listopadu 561 Soissons) byl franský král, syn legendárního Chlodvíka I. Po jeho smrti bylo království rozděleno mezi jeho čtyři syny, Chlothar obdržel oblast Soissons (kde se též narodil).
Nový!!: 536 a Chlothar I. · Vidět víc »
Cynric
358x358pixelů Cynric († asi roku 560) byl anglosaský král Wessexu z rodu Cerdikovců (od roku 534;Data, osobní vazby a události z období raných králů Wessexu až po krále Ecgberhta jsou nejisté a mnohdy předmětem diskuze mezi historiky. pro toto období je termín Wessex ahistorický; ve skutečnosti byl králem saského kmenového uskupení Gewisů s titulem GEVVISSÆ CYNING, latinsky REX GEVVISSÆ, ze kterého se království Wessex vyvinulo).
Nový!!: 536 a Cynric · Vidět víc »
Dalmácie
Dalmácie (chorvatsky Dalmacija, italsky Dalmazia, německy Dalmatien) je historická země při východním pobřeží Jaderského moře, rozdělená dnes mezi Chorvatsko (většina území) a Černou Horu.
Nový!!: 536 a Dalmácie · Vidět víc »
Dál Riata
Dál Riata či též Dál Riada nebo Dalriada bylo gaelské království na území dnešního Skotska existující v 6.–9. století, silně kulturně ovlivněné kolonizačním výsadkem z Irska, k němuž dle legend došlo kolem roku 500.
Nový!!: 536 a Dál Riata · Vidět víc »
Dumnonie
Dumnonie je latinizované jméno keltobritského království z období po stažení Římanů z Británie mezi koncem 4. a koncem 8. století, které se nacházelo v nejzápadnější části jihozápadní Anglie.
Nový!!: 536 a Dumnonie · Vidět víc »
Essex
Essex je ceremoniální tradiční a nemetropolitní hrabství rozkládající se na východě Anglie při pobřeží Severního moře na levém břehu řeky Temže.
Nový!!: 536 a Essex · Vidět víc »
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.
Nový!!: 536 a Frankové · Vidět víc »
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.
Nový!!: 536 a Franská říše · Vidět víc »
Gótové
Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.
Nový!!: 536 a Gótové · Vidět víc »
Gótská válka (535–554)
Gótská válka byl konflikt mezi Byzantskou říší za vlády císaře Justiniána I. a Ostrogótským královstvím (oficiálně nazývaným Italské království), který se odehrál v letech 535 až 554 na Apeninském poloostrově, v Dalmácii, na Sardinii, na Sicílii a na Korsice.
Nový!!: 536 a Gótská válka (535–554) · Vidět víc »
Gwynedd (království)
Gwynedd neboli zastarale také Venedocie (či) byl jedním ze samostatných velšských království raného a vrcholného středověku, které vznikly poté, kdy Římané opustili Británii.
Nový!!: 536 a Gwynedd (království) · Vidět víc »
Husrav I.
Husrav I. (řecky Chosroés) byl perský velkokrál z rodu Sásánovců panující v letech 531–579.
Nový!!: 536 a Husrav I. · Vidět víc »
Ibérské království
Ibérie (Iberia) byl římský a řecký název pro starověké gruzínské království Kartli, které existovalo od 4. století př. n. l. do 6. století n. l.
Nový!!: 536 a Ibérské království · Vidět víc »
Island
Island je severský ostrovní stát na stejnojmenném ostrově a okolních ostrůvcích na pomezí Severního ledového a Atlantského oceánu.
Nový!!: 536 a Island · Vidět víc »
Japonsko
Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.
Nový!!: 536 a Japonsko · Vidět víc »
Juliánský kalendář
Juliánský kalendář je kalendář, který v roce 46 př. n. l. s platností od 45 př. n. l. zavedl Julius Caesar.
Nový!!: 536 a Juliánský kalendář · Vidět víc »
Justinián I.
Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.
Nový!!: 536 a Justinián I. · Vidět víc »
Kartágo
Kartágo bylo starověké město založené Féničany, z něhož se stalo centrum kartaginské civilizace.
Nový!!: 536 a Kartágo · Vidět víc »
Kent (království)
Kent (staroanglicky Cantwara rīce, tj. království Kentů, latinsky Regnum Cantuariorum) byl jedním ze sedmi anglosaských království v dnešní jihovýchodní Anglii, založené v raném středověku.
Nový!!: 536 a Kent (království) · Vidět víc »
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Nový!!: 536 a Konstantinopol · Vidět víc »
Krakatoa
alt.
Nový!!: 536 a Krakatoa · Vidět víc »
Langobardi
Langobarské državy v Itálii: Langobarská království ''(Neustria, Austria s Tuscia)'' a langobardská vévodství Spoleto a Benevento Langobardi byli příslušníci germánských kmenů, kteří mezi lety 568 až 774 vládli většině Apeninského poloostrova, kde založili Langobardské království.
Nový!!: 536 a Langobardi · Vidět víc »
Matasuntha
Matasuntha také Matasuintha, Matasuentha, Mathesuentha či Mataswintha (518 – po roce 551) byla ostrogótská královna, manželka krále Witigese.
Nový!!: 536 a Matasuntha · Vidět víc »
Medžerda
Medžerda je řeka v Severní Africe.
Nový!!: 536 a Medžerda · Vidět víc »
Messinská úžina
Historická mapa Messinské úžiny Messinský průliv nebo Messinská úžina je průliv mezi Apeninským poloostrovem a Sicílií.
Nový!!: 536 a Messinská úžina · Vidět víc »
Neapol
Neapol, správní středisko metropolitního města Napoli (územně-správní celek srovnatelný s italskými provinciemi) a regionu Kampánie, je třetí největší město Itálie.
Nový!!: 536 a Neapol · Vidět víc »
Nová Británie
Nová Británie, dříve Neu Pommern (Nové Pomořansko), je největší ostrov v Bismarckově souostroví, které patří Papui Nové Guineji.
Nový!!: 536 a Nová Británie · Vidět víc »
Ostrogóti
Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).
Nový!!: 536 a Ostrogóti · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: 536 a Paříž · Vidět víc »
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Nový!!: 536 a Papež · Vidět víc »
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Nový!!: 536 a Perská říše · Vidět víc »
Pincio
Pincio (také Monte Pincio; latinsky Mons Pincius) je kopec v severní oblasti Říma.
Nový!!: 536 a Pincio · Vidět víc »
Prokopios z Kaisareie
Prokopios z Kaisareie (cca 500 – cca 565 n. l.) byl byzantský historik a učenec, známý především svým dílem o byzantsko-perských, byzantsko-vandalských a byzantsko-ostrogótských válkách za vlády císaře Justiniána I.
Nový!!: 536 a Prokopios z Kaisareie · Vidět víc »
Provence
Provence (francouzská výslovnost, výslovnost v češtině),, je historická země, která se nachází v jihovýchodní Francii.
Nový!!: 536 a Provence · Vidět víc »
Rabaul (sopka)
Rabaul je vulkanické pole, jež se nachází na východě provincie Východní Nová Británie na Nové Británii ve státě Papua Nová Guinea.
Nový!!: 536 a Rabaul (sopka) · Vidět víc »
Reggio di Calabria
Reggio di Calabria (někdy také Reggio Calabria) je italské město položené při Messinské úžině v oblasti Kalábrie, hlavní město provincie Reggio Calabria a největší kalabrijské město.
Nový!!: 536 a Reggio di Calabria · Vidět víc »
Remeš
Remeš (francouzsky Reims, latinsky Durocortorum) je historické město v severovýchodní Francii, asi 150 km severovýchodně od Paříže.
Nový!!: 536 a Remeš · Vidět víc »
Rok
Rok je doba odvozená od oběhu Země kolem Slunce trvajícího přibližně 365 a čtvrt dne.
Nový!!: 536 a Rok · Vidět víc »
Salona
Salona (někdy též Salon, Σάλωνα) je zaniklé město při pobřeží Jaderského moře nedaleko Splitu v dnešním Chorvatsku.
Nový!!: 536 a Salona · Vidět víc »
Salvador
Salvador (též El Salvador, španělsky doslova „Spasitel“), plným názvem Salvadorská republika, je přímořský stát v Střední Americe při pobřeží Tichého oceánu.
Nový!!: 536 a Salvador · Vidět víc »
Sásánovská říše
Sásánovská říše (též Novoperská říše) byl rozsáhlý státní útvar nacházející se v oblastech Středního východu, jeho centrum se rozkládalo zhruba na území dnešního Iráku a Íránu.
Nový!!: 536 a Sásánovská říše · Vidět víc »
Senka
Senka (宜化天皇, Senka Tennó) byl v pořadí 28.
Nový!!: 536 a Senka · Vidět víc »
Sicílie
Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.
Nový!!: 536 a Sicílie · Vidět víc »
Silverius
Svatý Silverius byl papež (536–537).
Nový!!: 536 a Silverius · Vidět víc »
Soissons
Soissons je historické město ve Francii v departementu Aisne a v regionu Hauts-de-France.
Nový!!: 536 a Soissons · Vidět víc »
Stěhování národů
římské říše Pojmem stěhování národů se označují rozsáhlé migrace obyvatelstva (tzv. barbarských kmenů a jejich skupin), které probíhaly koncem starověku a počátkem středověku.
Nový!!: 536 a Stěhování národů · Vidět víc »
Sussex (království)
Sussex (staroanglicky Sūþseaxna rīce, tj. království Jižních Sasů, anglicky Kingdom of the South Saxons) bylo jedním ze sedmi anglosaských království, jehož hranice se částečně shodují s původním britonským královstvím Regnensů a pozdějším hrabstvím Sussex.
Nový!!: 536 a Sussex (království) · Vidět víc »
Theodahad
Theodahad (480, Tauresium, Panonie – prosinec 536, Via Flaminia nedaleko Říma, Ostrogótská říše) byl v letech 534–536 ostrogótský král z amalské dynastie a syn Theodorichovy sestry Amalafridy.
Nový!!: 536 a Theodahad · Vidět víc »
Theudebert I.
Theudebert I. (500 – 547 či 548) byl král v Austrasii z rodu Merovejců od roku 533 do své smrti v roce 548.
Nový!!: 536 a Theudebert I. · Vidět víc »
Theudes
Theudes (Teudis) (470–548 Sevilla)byl vizigótským králem mezi roky 531–548.
Nový!!: 536 a Theudes · Vidět víc »
Ulsterská kronika
Ulsterská kronika je kronika středověkého období Irska.
Nový!!: 536 a Ulsterská kronika · Vidět víc »
Vandalové
Mapa germánských kmenů kolem roku 100 n. l. (bez Skandinávie), Vandalové tmavě zeleně Vandalové byli velký východogermánský kmen nebo skupina kmenů, které se poprvé v historii objevily na území dnešního jižního Polska.
Nový!!: 536 a Vandalové · Vidět víc »
Venantius Fortunatus
Venantius Honorius Clementianus Fortunatus (asi 530 Valdobbiadene — asi 609 Poitiers) byl latinsky píšící básník, autor chvalozpěvů merovejského období a biskup v Poitiers.
Nový!!: 536 a Venantius Fortunatus · Vidět víc »
Vizigóti
nedostupné.
Nový!!: 536 a Vizigóti · Vidět víc »
Wacho
Wacho (také Wakko či Waches, původně zřejmě Waldchis) (?–539) byl král Langobardů.
Nový!!: 536 a Wacho · Vidět víc »
Wessex
Wessex byl jedním ze sedmi anglosaských království v jihozápadní Anglii v období od 6. do 9. století, kdy postupně vznikl pod wessexskou dynastií sjednocený anglický stát.
Nový!!: 536 a Wessex · Vidět víc »
Witiges
Witiges také Vitiges (– 542) byl v letech 536–540 ostrogótský král.
Nový!!: 536 a Witiges · Vidět víc »
13. březen
13.
Nový!!: 536 a 13. březen · Vidět víc »
19. září
19.
Nový!!: 536 a 19. září · Vidět víc »
2. květen
2.
Nový!!: 536 a 2. květen · Vidět víc »
2018
Rok 2018 (MMXVIII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Nový!!: 536 a 2018 · Vidět víc »
22. duben
22.
Nový!!: 536 a 22. duben · Vidět víc »
25. leden
25.
Nový!!: 536 a 25. leden · Vidět víc »
26. leden
26.
Nový!!: 536 a 26. leden · Vidět víc »
4. červen
4.
Nový!!: 536 a 4. červen · Vidět víc »
466
Bez popisu.
Nový!!: 536 a 466 · Vidět víc »
480
Bez popisu.
Nový!!: 536 a 480 · Vidět víc »
511
Bez popisu.
Nový!!: 536 a 511 · Vidět víc »
527
Bez popisu.
Nový!!: 536 a 527 · Vidět víc »
531
Bez popisu.
Nový!!: 536 a 531 · Vidět víc »
534
Bez popisu.
Nový!!: 536 a 534 · Vidět víc »
535
Bez popisu.
Nový!!: 536 a 535 · Vidět víc »
537
Bez popisu.
Nový!!: 536 a 537 · Vidět víc »
540
Bez popisu.
Nový!!: 536 a 540 · Vidět víc »
548
Bez popisu.
Nový!!: 536 a 548 · Vidět víc »
558
Bez popisu.
Nový!!: 536 a 558 · Vidět víc »
560
Bez popisu.
Nový!!: 536 a 560 · Vidět víc »
561
Bez popisu.
Nový!!: 536 a 561 · Vidět víc »
565
Bez popisu.
Nový!!: 536 a 565 · Vidět víc »
579
Bez popisu.
Nový!!: 536 a 579 · Vidět víc »
587
Bez popisu.
Nový!!: 536 a 587 · Vidět víc »
588
Bez popisu.
Nový!!: 536 a 588 · Vidět víc »
600
Bez popisu.
Nový!!: 536 a 600 · Vidět víc »
609
Bez popisu.
Nový!!: 536 a 609 · Vidět víc »
9. prosinec
9.
Nový!!: 536 a 9. prosinec · Vidět víc »
