41 vztahy: Anglie, Audoin, Číslo, Byzantská říše, Childebert I., Chlothar I., Cynric, Essex, Franská říše, Husrav I., Justinián I., Langobardi, Ostrogóti, Paříž, Papež, Perská říše, Remeš, Rok, Soissons, Theudebert I., Theudes, Totila, Vigilius, Vizigóti, Walthari, Wessex, 511, 527, 531, 534, 537, 541, 548, 552, 555, 558, 560, 561, 565, 579, 587.
Anglie
Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Nový!!: 542 a Anglie · Vidět víc »
Audoin
Audoin (–565) byl v 6. století král Langobardů.
Nový!!: 542 a Audoin · Vidět víc »
Číslo
Číslo je abstraktní entita užívaná pro vyjádření množství nebo pořadí.
Nový!!: 542 a Číslo · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: 542 a Byzantská říše · Vidět víc »
Childebert I.
Childebert I. (kolem 496 – 13. prosince 558 Paříž) byl franským králem v Paříži a jedním ze čtyř synů Chlodvíka I. Roku 523 vedl se svými bratry válku proti Burgundskému království, během níž v bitvě u Vézeronce v roce 524 padl Chlodomer.
Nový!!: 542 a Childebert I. · Vidět víc »
Chlothar I.
Chlothar I. také Chlotar (497 nebo 500 – 29. listopadu 561 Soissons) byl franský král, syn legendárního Chlodvíka I. Po jeho smrti bylo království rozděleno mezi jeho čtyři syny, Chlothar obdržel oblast Soissons (kde se též narodil).
Nový!!: 542 a Chlothar I. · Vidět víc »
Cynric
358x358pixelů Cynric († asi roku 560) byl anglosaský král Wessexu z rodu Cerdikovců (od roku 534;Data, osobní vazby a události z období raných králů Wessexu až po krále Ecgberhta jsou nejisté a mnohdy předmětem diskuze mezi historiky. pro toto období je termín Wessex ahistorický; ve skutečnosti byl králem saského kmenového uskupení Gewisů s titulem GEVVISSÆ CYNING, latinsky REX GEVVISSÆ, ze kterého se království Wessex vyvinulo).
Nový!!: 542 a Cynric · Vidět víc »
Essex
Essex je ceremoniální tradiční a nemetropolitní hrabství rozkládající se na východě Anglie při pobřeží Severního moře na levém břehu řeky Temže.
Nový!!: 542 a Essex · Vidět víc »
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.
Nový!!: 542 a Franská říše · Vidět víc »
Husrav I.
Husrav I. (řecky Chosroés) byl perský velkokrál z rodu Sásánovců panující v letech 531–579.
Nový!!: 542 a Husrav I. · Vidět víc »
Justinián I.
Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.
Nový!!: 542 a Justinián I. · Vidět víc »
Langobardi
Langobarské državy v Itálii: Langobarská království ''(Neustria, Austria s Tuscia)'' a langobardská vévodství Spoleto a Benevento Langobardi byli příslušníci germánských kmenů, kteří mezi lety 568 až 774 vládli většině Apeninského poloostrova, kde založili Langobardské království.
Nový!!: 542 a Langobardi · Vidět víc »
Ostrogóti
Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).
Nový!!: 542 a Ostrogóti · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: 542 a Paříž · Vidět víc »
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Nový!!: 542 a Papež · Vidět víc »
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Nový!!: 542 a Perská říše · Vidět víc »
Remeš
Remeš (francouzsky Reims, latinsky Durocortorum) je historické město v severovýchodní Francii, asi 150 km severovýchodně od Paříže.
Nový!!: 542 a Remeš · Vidět víc »
Rok
Rok je doba odvozená od oběhu Země kolem Slunce trvajícího přibližně 365 a čtvrt dne.
Nový!!: 542 a Rok · Vidět víc »
Soissons
Soissons je historické město ve Francii v departementu Aisne a v regionu Hauts-de-France.
Nový!!: 542 a Soissons · Vidět víc »
Theudebert I.
Theudebert I. (500 – 547 či 548) byl král v Austrasii z rodu Merovejců od roku 533 do své smrti v roce 548.
Nový!!: 542 a Theudebert I. · Vidět víc »
Theudes
Theudes (Teudis) (470–548 Sevilla)byl vizigótským králem mezi roky 531–548.
Nový!!: 542 a Theudes · Vidět víc »
Totila
Totila vešel do dějin zejména jako významný ostrogótský vojevůdce a král od roku 541 až do své smrti v roce 552.
Nový!!: 542 a Totila · Vidět víc »
Vigilius
Vigilius byl od roku 537 do 7. června 555 papežem.
Nový!!: 542 a Vigilius · Vidět víc »
Vizigóti
nedostupné.
Nový!!: 542 a Vizigóti · Vidět víc »
Walthari
Walthari (5. století – 546) byl od roku 540/541 do roku 546 král Langobardů na území Vídeňské pánve a středního Podunají.
Nový!!: 542 a Walthari · Vidět víc »
Wessex
Wessex byl jedním ze sedmi anglosaských království v jihozápadní Anglii v období od 6. do 9. století, kdy postupně vznikl pod wessexskou dynastií sjednocený anglický stát.
Nový!!: 542 a Wessex · Vidět víc »
511
Bez popisu.
Nový!!: 542 a 511 · Vidět víc »
527
Bez popisu.
Nový!!: 542 a 527 · Vidět víc »
531
Bez popisu.
Nový!!: 542 a 531 · Vidět víc »
534
Bez popisu.
Nový!!: 542 a 534 · Vidět víc »
537
Bez popisu.
Nový!!: 542 a 537 · Vidět víc »
541
Bez popisu.
Nový!!: 542 a 541 · Vidět víc »
548
Bez popisu.
Nový!!: 542 a 548 · Vidět víc »
552
Bez popisu.
Nový!!: 542 a 552 · Vidět víc »
555
Bez popisu.
Nový!!: 542 a 555 · Vidět víc »
558
Bez popisu.
Nový!!: 542 a 558 · Vidět víc »
560
Bez popisu.
Nový!!: 542 a 560 · Vidět víc »
561
Bez popisu.
Nový!!: 542 a 561 · Vidět víc »
565
Bez popisu.
Nový!!: 542 a 565 · Vidět víc »
579
Bez popisu.
Nový!!: 542 a 579 · Vidět víc »
587
Bez popisu.
Nový!!: 542 a 587 · Vidět víc »