Rychlejší přístup než prohlížeči!
48 vztahy: Anglie, Ansegisel, Austrasie, Ázarméducht, Číslo, Bórán, Bitva u Wogastisburgu, Burgundsko, Byzantská říše, Charibert II., Cwichelm, Cynegils, Dagobert I., Durynsko, Essex, Franská říše, Herakleios, Honorius I., Kuvrat, Majordomus, Neustrie, Papež, Perská říše, První bulharská říše, Rok, Sámo, Sámova říše, Seznam franských králů, Slované, Wessex, 610, 611, 617, 623, 625, 626, 629, 630, 632, 634, 636, 638, 639, 641, 643, 653, 659, 668.
Anglie
Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Nový!!: 631 a Anglie · Vidět víc »
Ansegisel
Ansegisel (610 – 662 až 691 provincie Lutych) byl mladší syn Arnulfa, biskupa z Met.
Nový!!: 631 a Ansegisel · Vidět víc »
Austrasie
Austrasie (starofrancouzsky Oster-rike, latinsky Austrasia, tj. v překladu „východní země“) bylo království, které tvořily severovýchodní části Francké říše v období Merovejců.
Nový!!: 631 a Austrasie · Vidět víc »
Ázarméducht
Ázarméducht (?? – 631) byla perská královna z rodu Sásánovců panující roku 631, pravděpodobně šest měsíců.
Nový!!: 631 a Ázarméducht · Vidět víc »
Číslo
Číslo je abstraktní entita užívaná pro vyjádření množství nebo pořadí.
Nový!!: 631 a Číslo · Vidět víc »
Bórán
Bóránina mince Bórán (– 631) byla perská královna z rodu Sásánovců panující v letech 630–631.
Nový!!: 631 a Bórán · Vidět víc »
Bitva u Wogastisburgu
Bitva u Wogastisburgu proběhla v roce 631 nebo 632 mezi slovanskými kmeny Sámovy říše a franskými vojsky krále Dagoberta I. u slovanského hradiště jménem Wogastisburg.
Nový!!: 631 a Bitva u Wogastisburgu · Vidět víc »
Burgundsko
Burgundsko, francouzsky Bourgogne, frankoprovensálsky Borgogne) je historické území a bývalý francouzský region, jenž spojoval čtyři departementy: Yonne (89), Côte-d'Or (Zlaté svahy) (21), Nièvre (58) a Saône-et-Loire (71). Od roku 2016 byl spolu s regionem Franche-Comté sloučen do nového regionu Burgundsko-Franche-Comté.
Nový!!: 631 a Burgundsko · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: 631 a Byzantská říše · Vidět víc »
Charibert II.
Charibert II. (607/617 – 8. duben 632 Blaye) byl merovejským králem Akvitánie od roku 629 až do své smrti v roce 632.
Nový!!: 631 a Charibert II. · Vidět víc »
Cwichelm
Cwichelm († asi 636) je zpravidla počítán mezi anglosaské krále Wessexu (asi od roku 626; pro toto období je termín Wessex ahistorický;Data, osobní vazby a události z období raných králů Wessexu až po krále Ecgberhta jsou nejisté a mnohdy předmětem diskuze mezi historiky. ve skutečnosti byl spolukrálem nebo vazalským králem saského kmenového uskupení Gewisů Beda Ctihodný pokládá Gewisy a Západní Sasy za tentýž lid, což je historiky všeobecně přijímáno. Ale Gewisové nebyli jedinou dynastickou linií ve Wessexu. s titulem GEVVISSÆ CYNING, latinsky REX GEVVISSÆ, ze kterého se království Wessex vyvinulo).
Nový!!: 631 a Cwichelm · Vidět víc »
Cynegils
Cynegils (též Kynegils, Cinegils, Cinegels, Cinigels, Cynegisl, Cynigislo; † asi 642/643) byl anglosaský král Wessexu z rodu CerdikovcůData, osobní vazby a události z období raných králů Wessexu až po krále Ecgberhta jsou nejisté a mnohdy předmětem diskuze mezi historiky.
Nový!!: 631 a Cynegils · Vidět víc »
Dagobert I.
Dagobert I. (603 – 19. ledna 639 Saint-Denis) byl franský král, syn Chlothara II. z dynastie Merovejců.
Nový!!: 631 a Dagobert I. · Vidět víc »
Durynsko
Durynsko (latinsky Thuringia), plným názvem Svobodný stát Durynsko, je spolková země ležící v samém středu Spolkové republiky Německo.
Nový!!: 631 a Durynsko · Vidět víc »
Essex
Essex je ceremoniální tradiční a nemetropolitní hrabství rozkládající se na východě Anglie při pobřeží Severního moře na levém břehu řeky Temže.
Nový!!: 631 a Essex · Vidět víc »
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.
Nový!!: 631 a Franská říše · Vidět víc »
Herakleios
Herakleios (latinsky Flavius Heraclius; kolem 575 – 11. února 641) byl byzantský císař v letech 610 až 641.
Nový!!: 631 a Herakleios · Vidět víc »
Honorius I.
Honorius I. byl římský papež (625 – 638), kterého Třetí konstantinopolský koncil (7. listopadu 680 – 28. února 681) odsoudil jako kacíře.
Nový!!: 631 a Honorius I. · Vidět víc »
Kuvrat
Kuvratovo Velké Bulharsko Kuvrat (? – mezi 641 a 668, také latinsky Qubrat xan, bulharsky: Кробат – Krobat, či Кубрат – Kubrat, Куртъ – Kurt, řecky: Χουβρατις – Choubratis, Курт – Kurt, marijsky: Чумбылат – Čumbylat, čuvašsky: Купрат – Kuprat, doslova: vlk z turkického „böri“) byl prabulharský vládce (kagan), později vládce i ostatních kočovníků mezi Kubání a Azovským mořem.
Nový!!: 631 a Kuvrat · Vidět víc »
Majordomus
Majordomus hotelu Deux Magots v Paříži Pipin III. Krátký měl tak silnou pozici majordoma, že svrhnul krále Childericha III. a sám se prohlásil králem Majordomus, zkráceně též majordom je titul správce nemovitosti, zodpovědný za vedení a chod domácnosti, residence, či hotelu.
Nový!!: 631 a Majordomus · Vidět víc »
Neustrie
Neustrie (latinsky Neustria či Neustrasia) byla v období 511–737 říše Franků v severozápadní části dnešní Francie mezi Loirou a Scheldou, které vládl rod Merovejců.
Nový!!: 631 a Neustrie · Vidět víc »
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Nový!!: 631 a Papež · Vidět víc »
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Nový!!: 631 a Perská říše · Vidět víc »
První bulharská říše
První bulharská říše (bulharsky Първа българска държава; Parva balgarska daržava, staroslověnsky ц︢рьство бл︢гарское; ts'rstvo bl'garskoe)Rychlík, str.
Nový!!: 631 a První bulharská říše · Vidět víc »
Rok
Rok je doba odvozená od oběhu Země kolem Slunce trvajícího přibližně 365 a čtvrt dne.
Nový!!: 631 a Rok · Vidět víc »
Sámo
Sámo (v cyrilici Само/Шамо; † 658 – 661) byl vládce kmenového svazu Slovanů existujícího v 7. století a označovaného jako Sámova říše.
Nový!!: 631 a Sámo · Vidět víc »
Sámova říše
Sámova říše byl kmenový svaz Slovanů existující ve střední Evropě v letech 623/624–659 (podle Fredegarovy kroniky) a historicky první slovanský stát střední Evropy.
Nový!!: 631 a Sámova říše · Vidět víc »
Seznam franských králů
Franská říše byla ovládána dvěma dynastiemi, Merovejci a později Karlovci.
Nový!!: 631 a Seznam franských králů · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: 631 a Slované · Vidět víc »
Wessex
Wessex byl jedním ze sedmi anglosaských království v jihozápadní Anglii v období od 6. do 9. století, kdy postupně vznikl pod wessexskou dynastií sjednocený anglický stát.
Nový!!: 631 a Wessex · Vidět víc »
610
...
Nový!!: 631 a 610 · Vidět víc »
611
Bez popisu.
Nový!!: 631 a 611 · Vidět víc »
617
Bez popisu.
Nový!!: 631 a 617 · Vidět víc »
623
Bez popisu.
Nový!!: 631 a 623 · Vidět víc »
625
Rok 625 (DCXXV) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: 631 a 625 · Vidět víc »
626
Bez popisu.
Nový!!: 631 a 626 · Vidět víc »
629
Bez popisu.
Nový!!: 631 a 629 · Vidět víc »
630
Bez popisu.
Nový!!: 631 a 630 · Vidět víc »
632
Bez popisu.
Nový!!: 631 a 632 · Vidět víc »
634
Bez popisu.
Nový!!: 631 a 634 · Vidět víc »
636
Bez popisu.
Nový!!: 631 a 636 · Vidět víc »
638
Bez popisu.
Nový!!: 631 a 638 · Vidět víc »
639
Bez popisu.
Nový!!: 631 a 639 · Vidět víc »
641
Bez popisu.
Nový!!: 631 a 641 · Vidět víc »
643
Alexandrie dobyta Araby.
Nový!!: 631 a 643 · Vidět víc »
653
Bez popisu.
Nový!!: 631 a 653 · Vidět víc »
659
Bez popisu.
Nový!!: 631 a 659 · Vidět víc »
668
Bez popisu.
Nový!!: 631 a 668 · Vidět víc »
