Rychlejší přístup než prohlížeči!
26 vztahy: Židé, Berlín, Britský mandát Palestina, Brusel, Chajim Weizmann, Chasidismus, Chovevej Cijon, Esej, Genesis, Giuseppe Mazzini, Hebrejská univerzita v Jeruzalémě, Hebrejské jméno, Mahátma Gándhí, Palestina, Pseudonym, Ruské impérium, Sionismus, Skvyra, Tel Aviv, Theodor Herzl, Vídeň, Země izraelská, 18. srpen, 1856, 1927, 2. leden.
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Nový!!: Achad ha-Am a Židé · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Achad ha-Am a Berlín · Vidět víc »
Britský mandát Palestina
Britský mandát Palestina, známý také jako Mandát pro Palestinu, bylo mandátní území Velké Británie, které jí bylo svěřeno Společností národů na Pařížské mírové konferenci z roku 1919.
Nový!!: Achad ha-Am a Britský mandát Palestina · Vidět víc »
Brusel
Brusel (francouzsky, nizozemsky) je hlavní město Belgie.
Nový!!: Achad ha-Am a Brusel · Vidět víc »
Chajim Weizmann
Chajim Azri'el Weizmann (חיים עזריאל ווייצמן;‎ 27. listopadu 1874, Motal – 9. listopadu 1952, Rechovot) byl sionistický vůdce, prezident Světové sionistické organizace a v letech 1948 až 1952 první prezident Státu Izrael.
Nový!!: Achad ha-Am a Chajim Weizmann · Vidět víc »
Chasidismus
Chasidismus (z hebrejského, chasid – zbožný) je židovské pietistické hnutí, které vzniklo na počátku 18. století v Podolí, dnes jihovýchodním Polsku a západní Ukrajině, „jako reakce na talmudickou suchopárnost a na tehdejší rozvrstvenost společnosti“.
Nový!!: Achad ha-Am a Chasidismus · Vidět víc »
Chovevej Cijon
Chovevej Cijon (hebrejsky: חובבי ציון, doslova „Milovníci Sijónu“) byla skupina osob považovaná za předchůdce a zakladatele moderního sionistického hnutí.
Nový!!: Achad ha-Am a Chovevej Cijon · Vidět víc »
Esej
Michel de Montaigne, zakladatel eseje jako žánru Esej (řeckého původu, exagium – vážení, essai – pokus, zkouška; v češtině maskulinum i femininum) je literární odborně publicistický žánr středního či kratšího rozsahu, úvaha na určité téma, spočívající v přemýšlení o faktech a jejich hodnocení.
Nový!!: Achad ha-Am a Esej · Vidět víc »
Genesis
Stránka z Geneze z hebrejské bible Geršoma ben Mošeho Soncina, Brest, 1494 Genesis (Berešit, značka Gn nebo Gen, případně 1M), též První kniha Mojžíšova, je první knihou hebrejské i křesťanské bible.
Nový!!: Achad ha-Am a Genesis · Vidět víc »
Giuseppe Mazzini
Giuseppe Mazzini (22. června 1805, Janov – 10. března 1872, Pisa) byl italský nacionalista, filozof, právník a politik.
Nový!!: Achad ha-Am a Giuseppe Mazzini · Vidět víc »
Hebrejská univerzita v Jeruzalémě
Hebrejská univerzita v Jeruzalémě (ha-Universita ha-ivrit bi-Jrušalajim;, al-Džamíjat ul-'ibríja fí-l-Quds;, HUJI) je druhá nejstarší izraelská vysoká škola otevřená v roce 1925.
Nový!!: Achad ha-Am a Hebrejská univerzita v Jeruzalémě · Vidět víc »
Hebrejské jméno
Hebrejské jméno je takové jméno, které má původ z hebrejštiny.
Nový!!: Achad ha-Am a Hebrejské jméno · Vidět víc »
Mahátma Gándhí
Mahátma Gándhí, celým jménem Móhandás Karamčand Gándhí (v dévanágarí मोहनदास करमचन्द गांधी; 2. října 1869, Pórbandar, Kathiawar Agency, Britská Indie – 30. ledna 1948, Nové Dillí, Indie), byl jeden z největších politických a duchovních vůdců Indie a indického hnutí za nezávislost.
Nový!!: Achad ha-Am a Mahátma Gándhí · Vidět víc »
Palestina
Satelitní snímek oblasti z roku 2003 s vyznačenými hranicemi států. Palestina (z řeckého Παλαιστίνη;: Palaestina;: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina;: فلسطين, Filastín) je název historického území na Blízkém východě, oblasti mezi Středozemním mořem a řekou Jordán.
Nový!!: Achad ha-Am a Palestina · Vidět víc »
Pseudonym
Pseudonym je krycí jméno nebo umělecká značka, pod kterou autor publikuje své dílo nebo pod kterým člověk z jiného důvodu vystupuje v rámci komunikace s ostatními lidmi.
Nový!!: Achad ha-Am a Pseudonym · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Achad ha-Am a Ruské impérium · Vidět víc »
Sionismus
Dr. Theodor Herzl, duchovní otec sionismu Sionismus (ציונות, Cijonut) je ideový směr, který vznikl v druhé polovině 19. století mezi evropskými Židy.
Nový!!: Achad ha-Am a Sionismus · Vidět víc »
Skvyra
Skvyra (Skvira) je město v Kyjevské oblasti na střední Ukrajině.
Nový!!: Achad ha-Am a Skvyra · Vidět víc »
Tel Aviv
Tel Aviv-Jaffa (hebrejsky, arabsky, Tal Abīb), obvykle jen Tel Aviv (doslova Jarní Pahorek), je druhé největší izraelské město s obyvateli.
Nový!!: Achad ha-Am a Tel Aviv · Vidět víc »
Theodor Herzl
Theodor Herzl (Herzl Tivadar,: Теодор Херцл, rodným jménem Binjamin Ze'ev Herzl,: בִּנְיָמִין זֶאֶב הֵרצְל, též známý jako חוֹזֶה הַמְדִינָה, Choze ha-Medina, doslova „vizionář státu“; 2. května 1860 – 3. července 1904) byl rakousko-uherský židovský novinář, nejvýznamnější představitel sionismu a „duchovní otec“ Státu Izrael.
Nový!!: Achad ha-Am a Theodor Herzl · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Achad ha-Am a Vídeň · Vidět víc »
Země izraelská
Izraelské království v časech smrti krále Davida. Jeho území je podobné území Velkého Izraele, jak je popsáno v knize Genesis (viz níže) Země izraelská (Erec Jisra'el) je název Izraele, který označuje území, jež podle židů Bůh přislíbil izraelskému národu.
Nový!!: Achad ha-Am a Země izraelská · Vidět víc »
18. srpen
18.
Nový!!: Achad ha-Am a 18. srpen · Vidět víc »
1856
1856 (MDCCCLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Achad ha-Am a 1856 · Vidět víc »
1927
1927 (MCMXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Achad ha-Am a 1927 · Vidět víc »
2. leden
2.
Nový!!: Achad ha-Am a 2. leden · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Achad ha-am, Ahad Ha'am, Ašer Ginsberg.
