Rychlejší přístup než prohlížeči!
38 vztahy: Almoš Arpádovec, Arpádovci, Štěpán II. Uherský, Bavorsko, Bádensko, Béla I. Uherský, Biografický slovník českých zemí, Eliška Polská, František Palacký, Gejza I. Uherský, Gertruda Babenberská (1150), Gertruda Polská, Heřman III. Bádenský, Izjaslav Jaroslavič, Leopold IV. Babenberský, Marie Česká, Oldřich (syn Soběslava I.), Olomoucký úděl, Rakousko, Richenza z Bergu, Ryksa Polská, Seznam českých kněžen a královen, Seznam představitelů českého státu, Soběslav I., Soběslav II., Svjatopolk II. Izjaslavič, Synadene Byzantská, Uhersko, Václav II. (kníže), Vladislav Olomoucký, 1123, 1125, 1138, 1140, 1141, 1173, 1177, 15. září.
Almoš Arpádovec
Almoš Arpádovec (1074/1075–1127/1129) byl uherský princ, od roku 1084 byl chorvatským knížetem a následně v letech 1091 až 1093 chorvatským králem.
Nový!!: Adléta Arpádovna a Almoš Arpádovec · Vidět víc »
Arpádovci
Arpádovci (nebo) byli původní uherskou panovnickou (od roku 1000 královskou) dynastií, která vládla od počátků uherského státu (9. století) až do roku 1301, kdy zemřel její poslední mužský příslušník Ondřej III. Díky mnoha sňatkům arpádovských princezen do jiných evropských rodů však i téměř všichni následující uherští panovníci měli Arpádovce mezi svými předky a potomci dynastie žijí mezi evropskou aristokracií dodnes.
Nový!!: Adléta Arpádovna a Arpádovci · Vidět víc »
Štěpán II. Uherský
Štěpán II.
Nový!!: Adléta Arpádovna a Štěpán II. Uherský · Vidět víc »
Bavorsko
Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.
Nový!!: Adléta Arpádovna a Bavorsko · Vidět víc »
Bádensko
Bádensko (německy Baden) je historická země na jihozápadě Německa, na území dnešní spolkové země Bádensko-Württembersko.
Nový!!: Adléta Arpádovna a Bádensko · Vidět víc »
Béla I. Uherský
Béla I. Uherský (maďarsky I. Béla, okolo 1016 – 11. září 1063) byl v letech 1048–1060 kníže Nitranského knížectví a Biharska, v letech 1060–1063 uherský král.
Nový!!: Adléta Arpádovna a Béla I. Uherský · Vidět víc »
Biografický slovník českých zemí
Biografický slovník českých zemí (BSČZ) je český mnohosvazkový biografický slovník, vydávaný od roku 2004 a geograficky vymezený na české země.
Nový!!: Adléta Arpádovna a Biografický slovník českých zemí · Vidět víc »
Eliška Polská
Eliška Polská (1152 – 2. dubna 1209) byla manželka Soběslava II. a česká kněžna.
Nový!!: Adléta Arpádovna a Eliška Polská · Vidět víc »
František Palacký
František Palacký (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha-Nové Město farnosti Lobkovice) byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze.
Nový!!: Adléta Arpádovna a František Palacký · Vidět víc »
Gejza I. Uherský
Gejza I. Uherský, Géza (1045, Polsko – 25. dubna 1077), byl uherský král v letech 1074-1077.
Nový!!: Adléta Arpádovna a Gejza I. Uherský · Vidět víc »
Gertruda Babenberská (1150)
Gertruda Babenberská (1118 – 4. srpna 1150 Praha) byla česká kněžna, první manželka Vladislava II.
Nový!!: Adléta Arpádovna a Gertruda Babenberská (1150) · Vidět víc »
Gertruda Polská
Gertruda Polská (asi 1025 – 4. leden 1108) byla polská princezna, dcera krále Měška II. Lamberta a Richenzy Lotrinské a pravnučka císaře Oty II. V roce 1043 se provdala za Izjaslava I. Kyjevského, se kterým měla několik dětí: Jaropolka Izjaslaviče, Mstislava, dceru Eupraxii, která se později provdala za krakovského prince Měška.
Nový!!: Adléta Arpádovna a Gertruda Polská · Vidět víc »
Heřman III. Bádenský
Heřman III.
Nový!!: Adléta Arpádovna a Heřman III. Bádenský · Vidět víc »
Izjaslav Jaroslavič
Izjaslav Jaroslavič (rusky Изяслав Ярославич; 1024 – 3. října 1078) byl kníže Turova (před rokem 1054), novgorodský kníže (1152–1154) a kníže Kyjevské Rusi (1154–1068, 1069–1073 a 1077–1078. Byl nejstarším synem Jaroslava Moudrého a Ingegerdy Švédské. Po smrti svého otce se Izjaslav stal knížetem Kyjevské Rusi společně se svými bratry Vselovodem a Svjatoslavem. Této trojici se říkalo Jaroslavci, něco jako římský triumviát. Jaroslavci se ale už asi v roce 1070 rozpadli a bratři začali proti sobě válčit. První zemřel Svjatoslav poté, co mu měl být při chirurgickém zákroku odstraněn nádor. Poté zemřel Izjaslav v bitvě nedaleko Černigova po zákeřné ráně do zad.
Nový!!: Adléta Arpádovna a Izjaslav Jaroslavič · Vidět víc »
Leopold IV. Babenberský
Leopold IV.
Nový!!: Adléta Arpádovna a Leopold IV. Babenberský · Vidět víc »
Marie Česká
Marie Česká (1124/5 – po r. 1172) byla rakouská a bádenská markraběnka a bavorská vévodkyně z dynastie Přemyslovců.
Nový!!: Adléta Arpádovna a Marie Česká · Vidět víc »
Oldřich (syn Soběslava I.)
Plamenná přemyslovská orlice Oldřich (1134 – po r. 1176) byl synem českého knížete Soběslava I. a Adléty, knížetem Olomoucka (1173–1176).
Nový!!: Adléta Arpádovna a Oldřich (syn Soběslava I.) · Vidět víc »
Olomoucký úděl
Olomoucký úděl, zkráceně Olomoucko, je označení historického území na severní a východní Moravě, kde v 11.–12.
Nový!!: Adléta Arpádovna a Olomoucký úděl · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Adléta Arpádovna a Rakousko · Vidět víc »
Richenza z Bergu
Richenza z Bergu (asi 1095 – 27. září 1125), také Rejčka, byla manželka Vladislava I. a česká kněžna.
Nový!!: Adléta Arpádovna a Richenza z Bergu · Vidět víc »
Ryksa Polská
Ryksa/Adléta Polská (22. září 1013 – 21. května 1075) byla uherská královna, manželka Bély I.
Nový!!: Adléta Arpádovna a Ryksa Polská · Vidět víc »
Seznam českých kněžen a královen
Bořivoje I. Díky rodovým vazbám ji můžeme označit i za pramáti většiny českých královen (výjimkou je například Guta Habsburská). Blanka z Valois a Karel IV. Zde naleznete seznam českých kněžen a královen řazených za sebou podle letopočtu.
Nový!!: Adléta Arpádovna a Seznam českých kněžen a královen · Vidět víc »
Seznam představitelů českého státu
Pražský hrad, tradiční sídlo českých představitelů Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě. Fresky uvnitř rotundy nepřímo dokládají dynastickou posloupnost nejstarších českých vládců. Seznam představitelů českého státu přináší přehled hlav státních útvarů, které se v minulosti nacházely na území dnešního Česka.
Nový!!: Adléta Arpádovna a Seznam představitelů českého státu · Vidět víc »
Soběslav I.
Soběslav I. (1090 – 14. února 1140, Hostin Hradec, snad lokalita Na hradcích nedaleko Vysokého Chvojna) byl českým knížetem od 12. dubna 1125 do 14. února 1140 a zakladatelem větve Soběslavovců.
Nový!!: Adléta Arpádovna a Soběslav I. · Vidět víc »
Soběslav II.
Soběslav II. (asi 1128 – 29. ledna 1180) byl český kníže (1173–78) z dynastie Přemyslovců, druhorozený syn Soběslava I. a jeho manželky Adléty Uherské.
Nový!!: Adléta Arpádovna a Soběslav II. · Vidět víc »
Svjatopolk II. Izjaslavič
Svjatopolk II.
Nový!!: Adléta Arpádovna a Svjatopolk II. Izjaslavič · Vidět víc »
Synadene Byzantská
Synadene Byzantská (maďarsky: Szünadéné; 1058 – asi 1082) byla manželka krále Gejzy I. a uherská královna.
Nový!!: Adléta Arpádovna a Synadene Byzantská · Vidět víc »
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Nový!!: Adléta Arpádovna a Uhersko · Vidět víc »
Václav II. (kníže)
Václav II. (1137 – po 1192) byl český kníže (1191–1192) z dynastie Přemyslovců, nejmladší syn Soběslava I. a Adléty Uherské, bratr knížete Soběslava II. a údělníka Oldřicha.
Nový!!: Adléta Arpádovna a Václav II. (kníže) · Vidět víc »
Vladislav Olomoucký
Vladislav Olomoucký († po 1165) byl nejstarší syn českého knížete Soběslava I. a jeho manželky Adléty Uherské, kníže olomouckého údělu v letech 1137–1140.
Nový!!: Adléta Arpádovna a Vladislav Olomoucký · Vidět víc »
1123
Rok 1123 (MCXXIII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal v pondělí.
Nový!!: Adléta Arpádovna a 1123 · Vidět víc »
1125
Bez popisu.
Nový!!: Adléta Arpádovna a 1125 · Vidět víc »
1138
Bez popisu.
Nový!!: Adléta Arpádovna a 1138 · Vidět víc »
1140
Bez popisu.
Nový!!: Adléta Arpádovna a 1140 · Vidět víc »
1141
Bez popisu.
Nový!!: Adléta Arpádovna a 1141 · Vidět víc »
1173
Bez popisu.
Nový!!: Adléta Arpádovna a 1173 · Vidět víc »
1177
Bez popisu.
Nový!!: Adléta Arpádovna a 1177 · Vidět víc »
15. září
15.
Nový!!: Adléta Arpádovna a 15. září · Vidět víc »
