Rychlejší přístup než prohlížeči!
289 vztahy: Abdikace, Abwehr, Akademie výtvarných umění ve Vídni, Akce T4, Alfred Rosenberg, Alois Hitler, Anšlus, Antikomunismus, Antisemitismus, Anton Drexler, Apatrida, Appeasement, Architektura, Atentát na Hitlera z 20. července 1944, August Kubizek, Španělská občanská válka, Štýrský Hradec, Železný kříž, Židé, Češi, Československo, ČT24, Édouard Daladier, Bavorsko, Bělorusové, Benito Mussolini, Berlín, Bitva na Sommě, Bitva o Berlín, Bitva o Francii, Bitva u Stalingradu, Bitva v Ardenách, Bitva v Kurském oblouku, Braunau am Inn, Cambridge University Press, Cévní mozková příhoda, Císař, Charisma, Claus Schenk von Stauffenberg, Dánsko, Dělník, Demagogie, Demokracie, Desátník, Diktatura, Dispens, Dluhopis, Druhá světová válka, Edmund Forster, Ernst Röhm, ..., Ernst Thälmann, Etiopie, Eva Braunová, Exteritorialita, Extremismus, Fašismus, Fanatismus, Führer, Ferdinand Schörner, Flotila, Francie, Francisco Franco, Frankistické Španělsko, Franz von Papen, Fritz Todt, Gauleiter, Gdaňsk, Generalplan Ost, Georg von Schönerer, Gestapo, Gliwice, Granát (zbraň), Gregor Strasser, Hans Frank, Heer (Wehrmacht), Heinrich Brüning, Heinrich Himmler, Helmuth Weidling, Hermann Göring, Hitlerův mnichovský byt, Hitlerova rodina, Hjalmar Schacht, Holokaust, Homosexualita, Hotel, IDNES.cz, Individualismus, Infarkt, Invaze do Polska (1939), Itálie, Japonsko, Józef Beck, Joachim von Ribbentrop, Johann Nepomuk Hiedler, Joseph Goebbels, Julius Schaub, Kapitál, Karcinom prsu, Karel Engliš, Karl Dönitz, Karl Lueger, Karl Marx, Kartel, Klara Hitlerová, Knír kartáček, Kněz, Komunismus, Komunistická strana Německa, Konečné řešení české otázky, Kurt von Schleicher, Kyanid draselný, Landsberg am Lech, Lebensraum, Leonding, Liberalismus, Lichva, Lid, Linec, Locarnské dohody, Ludwig Beck, Luftwaffe (Wehrmacht), Maria Reiterová, Maria Schicklgruber, Martin Bormann, Marxismus, Masakr, Maturita, Max von Scheubner-Richter, Mein Kampf, Memorandum, Mnichov, Mnichovská dohoda, Monopol, Moskva, Nacionalismus, Nacismus, Nacistické Německo, Národní socialismus, Národně socialistická německá dělnická strana, Názor, Německá armáda (Německé císařství), Německá dělnická strana (Německo), Německá okupace Čech, Moravy a Slezska, Německé zločiny v Polsku za druhé světové války, Německý kancléř, Německo, Nemocnice, Neville Chamberlain, Nezávislá sociálně demokratická strana Německa, Noc dlouhých nožů, Nordická rasa, Norsko, Obchod, Oberkommando des Heeres, Obersalzberg, Odbory, Operace Barbarossa, Osa Berlín–Řím–Tokio, Pařížská mírová konference (1919), Pakt Ribbentrop–Molotov, Parkinsonova nemoc, Paul von Hindenburg, Paula Hitlerová, Přepadení vysílačky v Gliwicích, Pivní puč, Pivnice, Pluk, Plyn, Požár Říšského sněmu, Pochod na Řím, Podčlověk, Pokusy o vraždu Hitlera, Poláci, Polsko, Pomořansko, Populismus, Porajmos, Porýní, První bitva u Yper, První světová válka, Psychiatr, Psychopatografie Adolfa Hitlera, Rakousko, Rasismus, Reichswehr, Rektor, Revoluce, Richard Wagner, Risto Ryti, Rudá armáda, Rudolf Hess, Rusové, Salcburk, Schutzstaffel, Sebevražda, Sexualita Adolfa Hitlera, Slované, Smrt Adolfa Hitlera, Socialismus, Sociální darwinismus, Sovětský svaz, Spojené království, Spojené státy americké, Spojenci (druhá světová válka), Společnost národů, Sturmabteilung, Sudetští Němci, Sudetoněmecké povstání, Sudety, Svastika, Třetí bitva u Yper, The Guardian, Traudl Junge, Ukrajinci, Ural, Všeobecná branná povinnost, Válečné reparace, Vídeň, Vůdcův bunkr, Východní Prusko, Výmarská republika, Velezrada, Velká hospodářská krize, Versailles (zámek), Versailleská smlouva, Vilém II. Pruský, Vjačeslav Molotov, Vlastnictví, Vláda Adolfa Hitlera, Volgograd, Vyděrač, Walter von Brauchitsch, Walther PP, Walther von Brauchitsch, Wehrmacht, Wilhelm Canaris, Ypry, Západní fronta (první světová válka), Zisk, Zmocňovací zákon (Německo 1933), 1. srpen, 12. březen, 12. listopad, 16. březen, 17. listopad, 18. leden, 1889, 1896, 19. prosinec, 1903, 1906, 1907, 1908, 1916, 1918, 1919, 1920, 1921, 1923, 1928, 1930, 1932, 1933, 1934, 1935, 1936, 1937, 1938, 1939, 1940, 1941, 1944, 1945, 1960, 2. srpen, 20. červenec, 20. duben, 21. prosinec, 23. srpen, 27. únor, 29. červenec, 29. září, 3. leden, 30. duben, 30. leden, 4. únor, 7. březen, 7. květen, 9. listopad. Rozbalte index (239 více) »
Abdikace
Napoleonova abdikace Abdikace (z lat. abdicatio – odřeknutí) je odstoupení hlavy státu.
Nový!!: Adolf Hitler a Abdikace · Vidět víc »
Abwehr
Vrchní velitel rozvědky Wilhelm Canaris Abwehr (něm. obrana) byla vojenská rozvědka a kontrarozvědka působící v Německu 1920 až 1945.
Nový!!: Adolf Hitler a Abwehr · Vidět víc »
Akademie výtvarných umění ve Vídni
Akademie výtvarných umění ve Vídni (německy Akademie der bildenden Künste Wien) je rakouská veřejná vysoká škola uměleckého zaměření a nejstarší umělecká akademie ve střední Evropě.
Nový!!: Adolf Hitler a Akademie výtvarných umění ve Vídni · Vidět víc »
Akce T4
Philippa Bouhlera (šéfa Hitlerovy kanceláře) vedením celé akce Na programu ''Aktion T4'' se aktivně podílel také Christian Wirth Akce T4 byl tajný program vyvražďování postižených lidí v nacistickém Německu a na jím kontrolovaných územích, který byl ideologicky založen na nacistické nauce o „rasové hygieně“ (Rassenhygiene).
Nový!!: Adolf Hitler a Akce T4 · Vidět víc »
Alfred Rosenberg
Alfred Ernst Rosenberg (12. ledna 1893 Tallinn – 16. října 1946 Norimberk) byl jedním z prvních a nejvlivnějších členů německé nacistické strany (NSDAP).
Nový!!: Adolf Hitler a Alfred Rosenberg · Vidět víc »
Alois Hitler
Alois Hitler Hrob Aloise a Klary Hitlerových v Leondingu nedaleko Lince Alois Hitler, rodným jménem Alois Schicklgruber (7. června 1837 Strones – 3. ledna 1903 Leonding, Rakousko-Uhersko), byl rakouským celním úředníkem a otcem Adolfa Hitlera.
Nový!!: Adolf Hitler a Alois Hitler · Vidět víc »
Anšlus
Rozloha Třetí říše v roce 1939, po anšlusu Rakouska, anexi Sudet a Česko-Slovenska Anšlus, německy Anschluss (do reformy němčiny v roce 1996 psáno Anschluß, výslovnost dle IPA) je německý výraz pro připojení, do jiných jazyků převzaté jinak běžné slovo označuje připojení Rakouska 12. března 1938 k nacistickému Německu.
Nový!!: Adolf Hitler a Anšlus · Vidět víc »
Antikomunismus
Ruska z okovů sovětského komunismu Antikomunismus je termín, označující takové myšlenky, které odmítají ideologii komunismu.
Nový!!: Adolf Hitler a Antikomunismus · Vidět víc »
Antisemitismus
druhé světové války, aby tak byli na první pohled odlišitelní od ostatního obyvatelstva. Antisemitismus je nepřátelství nebo předpojatost vůči židům jako představitelům židovského náboženství judaismu, etnické skupině nebo rase.
Nový!!: Adolf Hitler a Antisemitismus · Vidět víc »
Anton Drexler
Anton Drexler (13. června 1884, Mnichov – 24. února 1942, Mnichov) byl německý politik, předseda dělnické (DAP) a později nacistické strany NSDAP.
Nový!!: Adolf Hitler a Anton Drexler · Vidět víc »
Apatrida
Apatrida nebo také apolita je osoba, která není státním příslušníkem žádného státu, nepožívá proto ochrany žádného státu.
Nový!!: Adolf Hitler a Apatrida · Vidět víc »
Appeasement
Polskem), je považována za politiku appeasementu Appeasement (francouzsky apaisement), česká výslovnost, označuje pacifistickou politiku 30. let 20. století, kterou charakterizovalo ustupování agresivním stranám.
Nový!!: Adolf Hitler a Appeasement · Vidět víc »
Architektura
Opera v Sydney Empire State Building večer Architektura je v nejobecnějším pojetí synonymem pro stavitelství a zabývá se tak jak globálním pohledem na urbanismus či krajinu přes klasické stavitelství budov až po design jednotlivých detailů, jako je zahradní či bytová architektura.
Nový!!: Adolf Hitler a Architektura · Vidět víc »
Atentát na Hitlera z 20. července 1944
Atentát na Hitlera z 20.
Nový!!: Adolf Hitler a Atentát na Hitlera z 20. července 1944 · Vidět víc »
August Kubizek
August Kubizek (3. srpna 1888 Linec – 23. října 1956 Eferding) byl rakouský hudebník českého původu a blízký přítel Adolfa Hitlera z mládí.
Nový!!: Adolf Hitler a August Kubizek · Vidět víc »
Španělská občanská válka
Španělská občanská válka (červenec 1936 – duben 1939) patří k nejkrvavějším, ale i nejnepřehlednějším konfliktům 20. století, zároveň jde o válku, která na velmi dlouhou dobu hluboce rozdělila nejen španělskou společnost.
Nový!!: Adolf Hitler a Španělská občanská válka · Vidět víc »
Štýrský Hradec
Štýrský Hradec (německy Graz, slovinsky Gradec), hlavní město Štýrska, je druhé největší město v Rakousku.
Nový!!: Adolf Hitler a Štýrský Hradec · Vidět víc »
Železný kříž
Různé iterace z let 1813 až 1870 Železný kříž z roku 1870 Železný kříž (německy das Eiserne Kreuz) je německé a původně pruské válečné vyznamenání.
Nový!!: Adolf Hitler a Železný kříž · Vidět víc »
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Nový!!: Adolf Hitler a Židé · Vidět víc »
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Nový!!: Adolf Hitler a Češi · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Adolf Hitler a Československo · Vidět víc »
ČT24
Zpravodajské studio 9 (2013) ČT24 je televizní stanice České televize, která se 24 hodin denně věnuje převážně zpravodajství.
Nový!!: Adolf Hitler a ČT24 · Vidět víc »
Édouard Daladier
Édouard Daladier (18. června 1884, Carpentras, Francie – 10. října 1970, Paříž, Francie) byl francouzský politik, ministerský předseda a historik.
Nový!!: Adolf Hitler a Édouard Daladier · Vidět víc »
Bavorsko
Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.
Nový!!: Adolf Hitler a Bavorsko · Vidět víc »
Bělorusové
Bělorusové (bělorusky беларусы) jsou slovanský národ náležící k jeho východní větvi.
Nový!!: Adolf Hitler a Bělorusové · Vidět víc »
Benito Mussolini
Benito Amilcare Andrea Mussolini (29. července 1883 Dovia – 28. dubna 1945 Giulino) byl italský premiér, politik, novinář a diktátor, spolutvůrce a zakladatel fašismu.
Nový!!: Adolf Hitler a Benito Mussolini · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Adolf Hitler a Berlín · Vidět víc »
Bitva na Sommě
Bitva na Sommě (francouzsky: Bataille de la Somme; německy: Schlacht an der Somme), která proběhla na řece Sommě východně od Amiens od 1. července do 18. listopadu roku 1916, byla jednou z nejkrvavějších operací 1. světové války.
Nový!!: Adolf Hitler a Bitva na Sommě · Vidět víc »
Bitva o Berlín
Bitva o Berlín (útočícím Sovětským svazem označena jako Berlínská operace) byla jednou ze závěrečných ofenziv na evropských bojištích druhé světové války.
Nový!!: Adolf Hitler a Bitva o Berlín · Vidět víc »
Bitva o Francii
Bitva o Francii (Fall Gelb, 10. května – 22. června 1940) byla mohutná vojenská operace druhé světové války.
Nový!!: Adolf Hitler a Bitva o Francii · Vidět víc »
Bitva u Stalingradu
Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války.
Nový!!: Adolf Hitler a Bitva u Stalingradu · Vidět víc »
Bitva v Ardenách
Bitva v Ardenách (též bitva o výběžek – Battle of the Bulge) je souhrnný název, který se používá pro označení německé protiofenzívy a její následné eliminace v prosinci 1944 až lednu 1945 na západní frontě.
Nový!!: Adolf Hitler a Bitva v Ardenách · Vidět víc »
Bitva v Kurském oblouku
Bitva v Kurském oblouku (resp. bitva u Kurska, operace Zitadelle, operace Citadela) byla jedna z nejvýznamnějších bitev druhé světové války na východní frontě.
Nový!!: Adolf Hitler a Bitva v Kurském oblouku · Vidět víc »
Braunau am Inn
Braunau am Inn, česky Braunau na Innu nebo Brunov je okresní město v Horním Rakousku, na pravém břehu řeky Inn, která v těchto místech tvoří hranici mezi Rakouskem a Německem.
Nový!!: Adolf Hitler a Braunau am Inn · Vidět víc »
Cambridge University Press
Cambridge University Press je akademické nakladatelství a vydavatelství oficiálních dokumentů Univerzity v Cambridgi.
Nový!!: Adolf Hitler a Cambridge University Press · Vidět víc »
Cévní mozková příhoda
Cévní mozková příhoda (CMP, též ictus, iktus, mozková mrtvice nebo mozkový infarkt) je náhle se rozvíjející postižení určitého okrsku mozkové tkáně vzniklé poruchou jejího prokrvení.
Nový!!: Adolf Hitler a Cévní mozková příhoda · Vidět víc »
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Nový!!: Adolf Hitler a Císař · Vidět víc »
Charisma
Charisma (řec. χάρισμα obdarování, projev přízně) je zvláštní dar nebo rys osobní přitažlivosti a kouzla.
Nový!!: Adolf Hitler a Charisma · Vidět víc »
Claus Schenk von Stauffenberg
poštovní známce Claus Philipp Maria Justinian Schenk, hrabě von Stauffenberg (15. listopadu 1907, Jettingen, Bavorsko – 20. nebo 21. července 1944, Berlín) byl německý důstojník generálního štábu, strůjce neúspěšného atentátu na Hitlera.
Nový!!: Adolf Hitler a Claus Schenk von Stauffenberg · Vidět víc »
Dánsko
Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.
Nový!!: Adolf Hitler a Dánsko · Vidět víc »
Dělník
Vítkovických železárnách okolo roku 1900 Dělník je označení námezdně pracujícího člověka, vykonávajícího převážně fyzicky namáhavou práci.
Nový!!: Adolf Hitler a Dělník · Vidět víc »
Demagogie
Demagogie (z řeckého δημος, démos.
Nový!!: Adolf Hitler a Demagogie · Vidět víc »
Demokracie
0–1 Tomáš Garrigue Masaryk, hlavní český představitel demokracie. Jednou k demokracii řekl: „Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby. Jaký pán, takový krám.“ Často říkal, že demokracie je diskuse.Demokracie (řecky,Δημοκρατία doslovně „vláda lidu“) je forma vlády, v níž o výkonu státní (obecní, krajské atd.) moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou.
Nový!!: Adolf Hitler a Demokracie · Vidět víc »
Desátník
Hodnostní označení desátníka (OR-2) Armády ČR Desátník je v Armádě České republiky nejnižší poddůstojnická hodnost.
Nový!!: Adolf Hitler a Desátník · Vidět víc »
Diktatura
Index demokracie (2021). červená.
Nový!!: Adolf Hitler a Diktatura · Vidět víc »
Dispens
Dispens (dispenz, dispense, dispenze) je udělení výjimky (ve smyslu prominutí, zproštění nebo osvobození) od zákona.
Nový!!: Adolf Hitler a Dispens · Vidět víc »
Dluhopis
Dluhopis (též obligace) je cenný papír na řad nebo na doručitele (česká právní úprava neakceptuje dluhopis jako cenný papír na doručitele) nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky a případně vyplacení stanovených výnosů a další povinnosti.
Nový!!: Adolf Hitler a Dluhopis · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Adolf Hitler a Druhá světová válka · Vidět víc »
Edmund Forster
Edmund Forster (3. září 1878 Mnichov – 11. září 1933 Greifswald) byl německým psychiatrem a neurologem.
Nový!!: Adolf Hitler a Edmund Forster · Vidět víc »
Ernst Röhm
Ernst Julius Günther Röhm (28. listopadu 1887, Mnichov – 1. července 1934, Mnichov) byl německý vojenský důstojník, velitel a spoluzakladatel polovojenských oddílů SA (Sturmabteilung, nacistických „úderných oddílů“), zvaných též „hnědé košile“, které za pomoci politického teroru dopomohly Hitlerovi k moci.
Nový!!: Adolf Hitler a Ernst Röhm · Vidět víc »
Ernst Thälmann
Ernst Thälmann (16. dubna 1886, Hamburk, Německo – 18. srpna 1944, Buchenwald, Německo) byl německý komunistický politik.
Nový!!: Adolf Hitler a Ernst Thälmann · Vidět víc »
Etiopie
Etiopie, plným názvem Etiopská federativní demokratická republika, též Habeš, je vnitrozemský stát v Africkém rohu ve východní Africe.
Nový!!: Adolf Hitler a Etiopie · Vidět víc »
Eva Braunová
Eva Anna Paula Braunová, později Eva Anna Paula Hitlerová (6. února 1912 Mnichov – 30. dubna 1945 Berlín), byla dlouholetá milenka a později manželka Adolfa Hitlera.
Nový!!: Adolf Hitler a Eva Braunová · Vidět víc »
Exteritorialita
Exteritorialita je pojmem z mezinárodního práva.
Nový!!: Adolf Hitler a Exteritorialita · Vidět víc »
Extremismus
Extremismus je politický směr požadující radikální změny, které většina společnosti nebo vládnoucí režim považuje za nepřijatelné.
Nový!!: Adolf Hitler a Extremismus · Vidět víc »
Fašismus
Svazek liktorských prutů se sekyrou, ''fasces'', je původní symbol fašismu a dal mu jméno Fašismus je označením typu politické ideologie, jejímiž typickými rysy jsou zejména autoritářský a vůdcovský princip, vypjatý nacionalismus, militarismus, sociální darwinismus, kult modernity, mládí a síly jakož i silná ekonomická role státu chápaného korporativisticky, v němž soukromé vlastnictví musí sloužit kolektivnímu prospěchu.
Nový!!: Adolf Hitler a Fašismus · Vidět víc »
Fanatismus
Eugène Delacroix: ''Fanatici z Tangieru'' (Minneapolis Institute of Art) Fanatismus (z lat. fanaticus, posedlý, od fanum, posvátné místo) je slepá vášnivá zaujatost, nekompromisní a krajně jednostranný postoj nebo jednání člověka, který nějaké téma, myšlenku nebo věc pokládá za tak cennou, případně tak ohroženou, že námitky či odpor proti ní vyvolávají jeho zuřivost.
Nový!!: Adolf Hitler a Fanatismus · Vidět víc »
Führer
Adolf Hitler jako vůdce německého lidu před II. světovou válkou Führer je německý výraz, který v doslovném překladu znamená „vůdce“.
Nový!!: Adolf Hitler a Führer · Vidět víc »
Ferdinand Schörner
Ferdinand Schörner (12. června 1892, Mnichov, Bavorsko – 2. července 1973, taktéž „Krvavý Schörner“) byl od prosince 1941 generál a od dubna 1945 polní maršál německého wehrmachtu za druhé světové války.
Nový!!: Adolf Hitler a Ferdinand Schörner · Vidět víc »
Flotila
Flotila ponorek v přístavu. Flotila je španělská zdrobnělina slova flota – malá flota.
Nový!!: Adolf Hitler a Flotila · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Adolf Hitler a Francie · Vidět víc »
Francisco Franco
Francisco Paulino Hermenegildo Teódulo Franco y Bahamonde Salgado Pardo de Andrade (4. prosince 1892 Ferrol, Španělsko – 20. listopadu 1975, Madrid), zkráceně Francisco Franco Bahamonde, známý především jako generál Franco, byl autoritativní politik a nejvyšší představitel Španělska od roku 1939 až do své smrti v roce 1975.
Nový!!: Adolf Hitler a Francisco Franco · Vidět víc »
Frankistické Španělsko
Frankistické Španělsko (španělsky España franquista) je historický termín pro historické období Španělska, kdy se vlády po porážce republiky v občanské válce chopil generál Francisco Franco, autoritativní politik a nejvyšší představitel Španělska od roku 1939 až do své smrti v roce 1975.
Nový!!: Adolf Hitler a Frankistické Španělsko · Vidět víc »
Franz von Papen
Franz Joseph Hermann Michael Maria von Papen (29. října 1879, Werl – 2. května 1969, Sasbach) byl německý křesťansky orientovaný politik a diplomat, v rané fázi své politické kariéry spojený s katolickou stranou Zentrum.
Nový!!: Adolf Hitler a Franz von Papen · Vidět víc »
Fritz Todt
Fritz Todt (4. září 1891 Pforzheim – 8. února 1942 Wolfsschanze) byl nacistický ministr zbrojního průmyslu a rovněž důstojník Luftwaffe s hodností generálmajora.
Nový!!: Adolf Hitler a Fritz Todt · Vidět víc »
Gauleiter
Automobilová vlajka gauleitera Gauleiter byl vůdce regionální pobočky NSDAP (nacistická strana) nebo stranického vedoucího územního celku Gau nebo jeho části Reichsgau.
Nový!!: Adolf Hitler a Gauleiter · Vidět víc »
Gdaňsk
Gdaňsk (polsky Gdańsk s výslovností, kašubsky Gduńsk, německy Danzig s výslovností, latinsky Gedania, Gedanum anebo Dantiscum) je jedno z nejstarších a největších polských měst, metropolí Pomořského vojvodství, ležící v Pomoří na řekách Visle a Motławě na břehu Baltského moře u Gdaňského zálivu.
Nový!!: Adolf Hitler a Gdaňsk · Vidět víc »
Generalplan Ost
Kaukasus (nebyl zrealizován) Humboldtovy univerzity v Berlíně) Generalplan Ost (GPO) byl německý plán genocidy obyvatelstva teritorií okupovaných Německem ve východní Evropě během 2. světové války a po jejím ukončení a kolonizace těchto území německým obyvatelstvem.
Nový!!: Adolf Hitler a Generalplan Ost · Vidět víc »
Georg von Schönerer
Georg rytíř von Schönerer (17. července 1842 Vídeň – 14. prosince 1921 zámek Rosenau u Zwettlu) byl rakouský statkář a předlitavský německo-nacionální, protikatolický, antislovanský a antisemitský politik.
Nový!!: Adolf Hitler a Georg von Schönerer · Vidět víc »
Gestapo
Sídlo hlavního úřadu gestapa na Prinz-Albrecht-Straße v Berlíně (1933) Petschkův palác neboli Petschkárna, kde sídlila hlavní úřadovna gestapa v Protektorátu Čechy a Morava Gestapo (zkratka z Geheime Staatspolizei, česky „tajná státní policie“) byla tajná policie nacistického Německa, působící i na jím okupovaných územích.
Nový!!: Adolf Hitler a Gestapo · Vidět víc »
Gliwice
Gliwice (či Glivice, slezsky Glywice/Glywicy) jsou město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství na historickém území Horního Slezska.
Nový!!: Adolf Hitler a Gliwice · Vidět víc »
Granát (zbraň)
Ruční granát útočný, časovaný (US M26) US cvičný obranný granát Mk.II tzv Pineapple (ananas) Součásti německého granátu s rukojetí (''Stielhandgranate'') Granát je zbraň na bázi trhaviny.
Nový!!: Adolf Hitler a Granát (zbraň) · Vidět víc »
Gregor Strasser
Gregor Strasser (též psáno Straßer, 31. května 1892, Geisenfeld, Německé císařství – 30. června 1934, Berlín, Německo) byl německý nacistický politik a jeden ze zakladatelů NSDAP.
Nový!!: Adolf Hitler a Gregor Strasser · Vidět víc »
Hans Frank
Frank triumfálně přebírá moc v Krakově Norimberských procesů v roce 1946 Hans Michael Frank (23. května 1900, Karlsruhe – 16. října 1946, Norimberk) byl právník a vysoce postavený člen německé nacistické strany již od 20.
Nový!!: Adolf Hitler a Hans Frank · Vidět víc »
Heer (Wehrmacht)
Heer (armáda) bylo pozemní vojsko nacistického Německa.
Nový!!: Adolf Hitler a Heer (Wehrmacht) · Vidět víc »
Heinrich Brüning
Heinrich Brüning (26. listopadu 1885, Münster, Německo – 30. března 1970, Norwich, Vermont, USA) byl německý politik strany Centrum, v období od 30. března 1930 do 30. května 1932 říšský kancléř.
Nový!!: Adolf Hitler a Heinrich Brüning · Vidět víc »
Heinrich Himmler
Heinrich Luitpold Himmler (7. října 1900, Mnichov–23. května 1945, Lüneburg) byl říšský vůdce SS, šéf gestapa, velitel Allgemeine SS, na konci války z pověření Hitlera velel Waffen SS na severozápadní straně Německa, říšský ministr vnitra a organizátor hromadného vyvražďování Židů (holokaustu).
Nový!!: Adolf Hitler a Heinrich Himmler · Vidět víc »
Helmuth Weidling
Helmuth Otto Ludwig Weidling (2. listopadu 1891, Halberstadt Sasko – 17. listopadu 1955, Vladimir v Rusku) byl německý generál během druhé světové války.
Nový!!: Adolf Hitler a Helmuth Weidling · Vidět víc »
Hermann Göring
Hermann Wilhelm Göring (12. ledna 1893 sanatorium Marienbad v Rosenheimu, Bavorsko – 15. října 1946 Norimberk, sebevražda) byl německý nacistický politik a válečný zločinec.
Nový!!: Adolf Hitler a Hermann Göring · Vidět víc »
Hitlerův mnichovský byt
Prinzregentenplatz 16 (2010) Hitlerův mnichovský byt byl byt vlastněný německým diktátorem Adolfem Hitlerem.
Nový!!: Adolf Hitler a Hitlerův mnichovský byt · Vidět víc »
Hitlerova rodina
Alois Hitler – otec (1837–1903) Rodina Adolfa Hitlera pocházela z dolnorakouského regionu Waldviertel, oba jeho rodiče vyrůstali ve Vitorazi a jejich předkové hospodařili v blízkém okolí.
Nový!!: Adolf Hitler a Hitlerova rodina · Vidět víc »
Hjalmar Schacht
Friedrichem Flickem a spol. (1947) Hjalmar Horace Greeley Schacht (22. ledna 1877 Tingleff – 3. června 1970 Mnichov) byl německý ekonom, bankéř a politik.
Nový!!: Adolf Hitler a Hjalmar Schacht · Vidět víc »
Holokaust
druhé světové války Holokaust (případně holocaust – z anglického.
Nový!!: Adolf Hitler a Holokaust · Vidět víc »
Homosexualita
Symboly pro ženskou (vlevo) a mužskou (vpravo) homosexualitu Duhová vlajka je symbolem homosexuálního (též LGBT) hnutí Homosexualita (z řeckého homós stejný a latinského sexus, pohlaví) v nejširším pojetí označuje princip vazby osob/tvorů/prvků vykazujících totožnou charakteristiku pohlavnosti (stejné pohlaví).
Nový!!: Adolf Hitler a Homosexualita · Vidět víc »
Hotel
Hotel Pyramida ve Františkových Lázních Hotel Llao Llao v Bariloche, (Argentina) Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení se započítáním rezidentů i bez nich Hotel je místo, kde se za úplatu poskytuje (zpravidla krátkodobé) ubytování, zvláště turistům.
Nový!!: Adolf Hitler a Hotel · Vidět víc »
IDNES.cz
iDNES.cz (iDNES) je zpravodajský portál na českém internetu provozovaný společností MAFRA, která vydává také deníky Mladá fronta DNES, Lidové noviny a Metro.
Nový!!: Adolf Hitler a IDNES.cz · Vidět víc »
Individualismus
Individualismus (z lat. in-dividuus, nedělitelný, a individuum, jednotlivec) je morální, politický nebo společenský názor a postoj, který na první místo klade jedince, jeho nezávislost a soběstačnost.
Nový!!: Adolf Hitler a Individualismus · Vidět víc »
Infarkt
Ilustrace k infarktu myokardu: uzávěrem přívodné věnčité tepny vznikne nekrotické ložisko v místech, které tato tepna vyživovala Infarkt, infarctus, česky též záhať, je místní odumření tkáně způsobené zástavou či poklesem přívodu okysličené krve.
Nový!!: Adolf Hitler a Infarkt · Vidět víc »
Invaze do Polska (1939)
Invaze do Polska (též zářijová kampaň nebo zářijové tažení;, Fall Weiß, či Wojna obronna 1939 roku) byl útok nacistického Německa, Slovenské republiky a Sovětského svazu na druhou polskou republiku, který zahájil druhou světovou válku v Evropě.
Nový!!: Adolf Hitler a Invaze do Polska (1939) · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Adolf Hitler a Itálie · Vidět víc »
Japonsko
Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.
Nový!!: Adolf Hitler a Japonsko · Vidět víc »
Józef Beck
Oficiální návštěva Józefa Becka, polského ministra zahraničních věcí, v Berlíně. Józef Beck (4. října 1894 Varšava – 5. června 1944 Stăneşti, Rumunsko) byl polský ministr zahraničí ve třicátých letech 20. století.
Nový!!: Adolf Hitler a Józef Beck · Vidět víc »
Joachim von Ribbentrop
Joachim von Ribbentrop (30. dubna 1893, Wesel – 16. října 1946, Norimberk; celým jménem Ulrich Friedrich Wilhelm Joachim von Ribbentrop) byl německý politik, který působil jako ministr zahraničí ve vládě Adolfa Hitlera.
Nový!!: Adolf Hitler a Joachim von Ribbentrop · Vidět víc »
Johann Nepomuk Hiedler
Johann Nepomuk Hiedler, také známý jako Johann Nepomuk Hübler (19. března 1807 Weitra – 17. září 1888 Weitra) byl pradědeček z matčiny strany a možná také dědeček z otcovy strany Adolfa Hitlera.
Nový!!: Adolf Hitler a Johann Nepomuk Hiedler · Vidět víc »
Joseph Goebbels
Paul Joseph Goebbels (29. října 1897 Rheydt – 1. května 1945 Berlín) byl jeden z nejvyšších německých nacistických představitelů a válečný zločinec, byl říšským ministrem propagandy (vedl ministerstvo pro lidovou osvětu a propagandu), zmocněnec pro vedení totální války, říšský velitel domobrany a jeden z nejbližších spolupracovníků Adolfa Hitlera.
Nový!!: Adolf Hitler a Joseph Goebbels · Vidět víc »
Julius Schaub
Julius Schaub (20. srpna 1898, Mnichov, Německé císařství – 27. prosince 1967 Mnichov) byl dlouholetý pobočník Adolfa Hitlera a jeden ze zakladatelů Schutzstaffel (SS).
Nový!!: Adolf Hitler a Julius Schaub · Vidět víc »
Kapitál
Kapitál jsou obecně člověkem dříve vytvořené prostředky, jež nejsou spotřebovány, ale použity jako vstup do další výroby s cílem dosažení zisku či vyšších výnosů v budoucnu.
Nový!!: Adolf Hitler a Kapitál · Vidět víc »
Karcinom prsu
Karcinom prsu (mammakarcinom; „rakovina prsu“) je maligní nádorové onemocnění prsu, postihující v naprosté většině případů ženy.
Nový!!: Adolf Hitler a Karcinom prsu · Vidět víc »
Karel Engliš
Karel Engliš (17. srpna 1880 Hrabyně – 13. června 1961 Hrabyně) byl český ekonom a politik, tvůrce teleologické hospodářské teorie, několikanásobný prvorepublikový ministr financí, první rektor Masarykovy univerzity (1919–1920) a rektor Univerzity Karlovy (1947–1948).
Nový!!: Adolf Hitler a Karel Engliš · Vidět víc »
Karl Dönitz
Karl Dönitz (16. září 1891 Grünau, dnes součást Berlína – 24. prosince 1980 Aumühle u Hamburku) byl vrcholný vojenský představitel nacistického Německa, velkoadmirál, budovatel a vrchní velitel německého ponorkového loďstva (1939–1945), vrchní velitel německého válečného námořnictva (1943–1945) a krátce také poslední říšský prezident (po Hitlerově sebevraždě).
Nový!!: Adolf Hitler a Karl Dönitz · Vidět víc »
Karl Lueger
Karl Lueger (24. října 1844 Vídeň – 10. března 1910 Vídeň) byl rakouský politik v éře Rakouska-Uherska, dlouholetý starosta Vídně a zakladatel Křesťansko-sociální strany.
Nový!!: Adolf Hitler a Karl Lueger · Vidět víc »
Karl Marx
Karl Heinrich Marx, dříve uváděn také jako Karel Marx (5. května 1818 Trevír – 14. března 1883 Londýn) byl německý filosof, politický publicista, kritik klasické ekonomie, teoretik dělnického hnutí, socialismu a komunismu.
Nový!!: Adolf Hitler a Karl Marx · Vidět víc »
Kartel
Kartel je forma obchodní dohody mezi soutěžiteli, která narušuje hospodářskou soutěž.
Nový!!: Adolf Hitler a Kartel · Vidět víc »
Klara Hitlerová
Klara Hitlerová rozená Pölzlová (12. srpna 1860, Spital, Dolní Rakousy – 21. prosince 1907 Urfahr (dnes součást Lince), Horní Rakousy), byla matkou německého politika a vůdce nacistické strany Adolfa Hitlera.
Nový!!: Adolf Hitler a Klara Hitlerová · Vidět víc »
Knír kartáček
Komik Oliver Hardy nosil knírek ve stylu kartáčku (na snímku v roce 1939); rozkvět popularity zažil tento typ knírku mezi lety 1900 a 1945, kdy si jej osvojil i Adolf Hitler Knír (zubní) kartáček (angl. toothbrush moustache) je typ kníru, který je oholený na okrajích a zanechává tři až pět centimetrů vousů nad středem horního rtu.
Nový!!: Adolf Hitler a Knír kartáček · Vidět víc »
Kněz
Římskokatoličtí kněží při mši Brahman v Dillí(Karnak) Kněz dnes znamená osobu, muže nebo ženu (kněžka), která je v daném náboženském společenství oprávněna a povolána konat náboženské obřady, zejména přinášet oběti, v některých křesťanských církvích sloužit svátostmi.
Nový!!: Adolf Hitler a Kněz · Vidět víc »
Komunismus
Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.
Nový!!: Adolf Hitler a Komunismus · Vidět víc »
Komunistická strana Německa
Komunistická strana Německa (Kommunistische Partei Deutschlands, KPD) byla německá levicová politická strana.
Nový!!: Adolf Hitler a Komunistická strana Německa · Vidět víc »
Konečné řešení české otázky
Konečné řešení české otázky (německy: Endlösung der tschechischen Frage) je nacionálněsocialistický pojem pro germanizaci českomoravského prostoru.
Nový!!: Adolf Hitler a Konečné řešení české otázky · Vidět víc »
Kurt von Schleicher
Kurt von Schleicher (7. dubna 1882, Brandenburg an der Havel – 30. června 1934, Postupim) byl poslední říšský kancléř Výmarské republiky.
Nový!!: Adolf Hitler a Kurt von Schleicher · Vidět víc »
Kyanid draselný
Kyanid draselný (triviálně cyankáli) je draselná sůl kyseliny kyanovodíkové.
Nový!!: Adolf Hitler a Kyanid draselný · Vidět víc »
Landsberg am Lech
Landsberg am Lech je velké okresní město a správní sídlo v Bavorsku.
Nový!!: Adolf Hitler a Landsberg am Lech · Vidět víc »
Lebensraum
Lebensraum (německy, česky „životní prostor“) je termín humanitního původu a označuje území (obydlené nebo nárokované) určité sociální skupiny.
Nový!!: Adolf Hitler a Lebensraum · Vidět víc »
Leonding
Leonding je rakouské okresní město ve spolkové zemi Horní Rakousy.
Nový!!: Adolf Hitler a Leonding · Vidět víc »
Liberalismus
Liberalismus (latinsky liber svobodný, liberalis svobody se týkající, svobodomyslný) je politický směr nebo také filosofický pohled, který většinou prosazuje principy jako svoboda, demokracie, sekularismus, právní rovnost, podporu občanských a lidských práv.
Nový!!: Adolf Hitler a Liberalismus · Vidět víc »
Lichva
Kristus vyhání lichváře z chrámu, dřevořezba Lucas Cranach starší. Lichva neboli úžera (z lat. usura; z germ.: got. leihwan.
Nový!!: Adolf Hitler a Lichva · Vidět víc »
Lid
Lid označuje celek většího počtu individuálně nerozlišených lidí.
Nový!!: Adolf Hitler a Lid · Vidět víc »
Linec
Linec je hlavní město rakouské spolkové země Horní Rakousy.
Nový!!: Adolf Hitler a Linec · Vidět víc »
Locarnské dohody
Zleva doprava, Gustav Stresemann, Austen Chamberlain a Aristide Briand během Locarnské konference. Locarnské dohody (1925). Zleva doprava: Saint-John Perse, Henri Fromageot, Aristide Briand, Philippe Berthelot. Locarnské dohody (1925). Zleva doprava: Vittorio Scialoja, Dino Grandi. Locarnské dohody (anglicky Locarno Treaties of 1925, Treaty of Locarno, Treaties of Locarno) představovaly sedm smluv uzavřených na konferenci ve švýcarském Locarnu, která se uskutečnila mezi 5. až 16. říjnem 1925.
Nový!!: Adolf Hitler a Locarnské dohody · Vidět víc »
Ludwig Beck
Ludwig August Theodor Beck (29. června 1880 Biebrich (dnes Wiesbaden-Biebrich) – 20. července 1944 Berlín) byl německý generálplukovník a náčelník generálního štábu německých pozemních sil před začátkem druhé světové války.
Nový!!: Adolf Hitler a Ludwig Beck · Vidět víc »
Luftwaffe (Wehrmacht)
Prapor „Regimentu Göring“ s modifikovanou nacistickou orlicí, která byla znakem Luftwaffe v letech 1933–1945. Luftwaffe (z německého Luft – vzduch a Waffe – zbraň) je název německého válečného letectva, letecké odnože kombinovaných německých vojenských sil známých jako Wehrmacht během druhé světové války.
Nový!!: Adolf Hitler a Luftwaffe (Wehrmacht) · Vidět víc »
Maria Reiterová
Maria Josepha Reiterová, známá jako „Mimi“ či „Mitzi“ (23. prosince 1911 Berchtesgaden – 28. července 1992 Mnichov), byla německá obchodnice, na konci 20. let 20. století milenka pozdějšího diktátora Adolfa Hitlera.
Nový!!: Adolf Hitler a Maria Reiterová · Vidět víc »
Maria Schicklgruber
Maria Anna Schicklgruberová (15. dubna 1795 – 7. ledna 1847) byla Hitlerova babička z otcovy strany.
Nový!!: Adolf Hitler a Maria Schicklgruber · Vidět víc »
Martin Bormann
Martin Bormann (17. června 1900, Halberstadt – 2. května 1945, Berlín) byl vysoký činitel nacistického Německa, mj.
Nový!!: Adolf Hitler a Martin Bormann · Vidět víc »
Marxismus
Karl Marx a Friedrich Engels, otcové marxistického myšlení, montáž fotografií z 60. let 19. století Marxismus je metoda socioekonomické analýzy spojené s ekonomickou, politickou, společenskou teorií a praxí, vycházející z učení Karla Marxe a Friedricha Engelse a dále rozvíjená množstvím jejich následovníků.
Nový!!: Adolf Hitler a Marxismus · Vidět víc »
Masakr
Masakr protestantů katolíky ve Francii v roce 1572 Masakr je termín sloužící většinou pro označení hromadného vyvražďování nebo hromadného krveprolití, ať už na lidech, či jiných živých organismech.
Nový!!: Adolf Hitler a Masakr · Vidět víc »
Maturita
Maturita je zkouška zakončující úplné středoškolské vzdělání (3. stupeň v mezinárodní klasifikaci ISCED) v různých evropských zemích včetně České republiky.
Nový!!: Adolf Hitler a Maturita · Vidět víc »
Max von Scheubner-Richter
Ludvig Maximilian Erwin von Scheubner-Richter (21. ledna 1884, Riga, Ruské impérium – 9. listopadu 1923, Mnichov, Německo) byl německý diplomat spojený s ranými léty NSDAP.
Nový!!: Adolf Hitler a Max von Scheubner-Richter · Vidět víc »
Mein Kampf
První vydání prvního svazku Mein Kampf Mein Kampf (česky Můj boj) je nejvýznamnější spis Adolfa Hitlera, který v něm kombinuje autobiografické prvky a náhled na svět skrze ideologii, kterou vyznával, tedy nacismus.
Nový!!: Adolf Hitler a Mein Kampf · Vidět víc »
Memorandum
Memorandum (lat. „na paměť“, „to, co se má pamatovat“), krátce memo, je spíše neformální záznam nějaké skutečnosti, jednání nebo stanoviska.
Nový!!: Adolf Hitler a Memorandum · Vidět víc »
Mnichov
Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).
Nový!!: Adolf Hitler a Mnichov · Vidět víc »
Mnichovská dohoda
Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.
Nový!!: Adolf Hitler a Mnichovská dohoda · Vidět víc »
Monopol
Monopol je obvykle chápán jako jedna z forem nedokonalé konkurence, kdy existuje jen jedna firma na straně nabídky.
Nový!!: Adolf Hitler a Monopol · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Adolf Hitler a Moskva · Vidět víc »
Nacionalismus
Revoluce roku 1848 si kladla za cíl sjednocení Německa Nacionalismus, národovectví (z lat. natio, národ), jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle (dle různé definice národa) sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území.
Nový!!: Adolf Hitler a Nacionalismus · Vidět víc »
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Nový!!: Adolf Hitler a Nacismus · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Adolf Hitler a Nacistické Německo · Vidět víc »
Národní socialismus
Národní socialismus je označení různých ideologií, které vznikly spojením konceptu socialismu s prvky nacionalismu.
Nový!!: Adolf Hitler a Národní socialismus · Vidět víc »
Národně socialistická německá dělnická strana
Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.
Nový!!: Adolf Hitler a Národně socialistická německá dělnická strana · Vidět víc »
Názor
Názor vyjadřuje specifické osobní hledisko jednotlivce, individuální stanovisko každého člověka, jedinečný postoj nějaké konkrétní osoby (formalizovaně pak i nějak organizované skupiny lidí) k určité skutečnosti.
Nový!!: Adolf Hitler a Názor · Vidět víc »
Německá armáda (Německé císařství)
#PŘESMĚRUJ Německá císařská armáda.
Nový!!: Adolf Hitler a Německá armáda (Německé císařství) · Vidět víc »
Německá dělnická strana (Německo)
Německá dělnická strana (DAP) byla krátce působící krajně pravicová politická strana založená ve Výmaru v Německu po první světové válce.
Nový!!: Adolf Hitler a Německá dělnická strana (Německo) · Vidět víc »
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska byla vojenská okupace zbylého území české části Československa, tj.
Nový!!: Adolf Hitler a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska · Vidět víc »
Německé zločiny v Polsku za druhé světové války
Masakr v Ciepielówě, při němž povraždil Wehrmacht 300 polských válečných zajatců Německé zločiny v Polsku za druhé světové války byly zločiny spáchané nacistickým Německem na území Polska mezi lety 1939 až 1945.
Nový!!: Adolf Hitler a Německé zločiny v Polsku za druhé světové války · Vidět víc »
Německý kancléř
Německý kancléř, zkráceně také jen kancléř (Kanzler), je hlavou celoněmecké vlády od vzniku Německého císařství v roce 1871.
Nový!!: Adolf Hitler a Německý kancléř · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Adolf Hitler a Německo · Vidět víc »
Nemocnice
Reliéf nemocnice na budově Muzea umění v Olomouci Nemocnice (hovorově a slangově špitál, někdy lazaretSlovo lazaret je odvozeno ze jména světce Lazara z Betánie, kterého Ježíš Kristus vzkřísil z mrtvých. Lazarovo jméno pak dalo pojmenování také špitálnímu Řádu svatého Lazara (neboli lazariánům).) je lékařské zdravotnické zařízení určené k léčení lidí.
Nový!!: Adolf Hitler a Nemocnice · Vidět víc »
Neville Chamberlain
Arthur Neville Chamberlain (18. března 1869, Birmingham – 9. listopadu 1940, Heckfield) byl britský státník, člen Konzervativní strany a premiér.
Nový!!: Adolf Hitler a Neville Chamberlain · Vidět víc »
Nezávislá sociálně demokratická strana Německa
Nezávislá sociálně demokratická strana Německa (USPD) byla levicově orientovaná politická strana v Německé říši a ve Výmarské republice.
Nový!!: Adolf Hitler a Nezávislá sociálně demokratická strana Německa · Vidět víc »
Noc dlouhých nožů
Noc dlouhých nožů je označení Hitlerem nařízené čistky v Německu, která probíhala od 30. června do 2.
Nový!!: Adolf Hitler a Noc dlouhých nožů · Vidět víc »
Nordická rasa
Nordická rasa je historický koncept, pomocí něhož se někteří antropologové na přelomu 19.
Nový!!: Adolf Hitler a Nordická rasa · Vidět víc »
Norsko
Norsko, oficiálně Norské království, je severský stát v severní Evropě, jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část Skandinávského poloostrova.
Nový!!: Adolf Hitler a Norsko · Vidět víc »
Obchod
Obchod neboli nákup a prodej, případně komerce, je lidská činnost, která spočívá ve směňování zboží nebo služeb za peníze (finanční transakce), případně za jiné zboží nebo služby (barterový obchod).
Nový!!: Adolf Hitler a Obchod · Vidět víc »
Oberkommando des Heeres
Vlajka v letech 1938 až 1942 Oberkommando des Heeres (OKH) bylo nejvyšším velením německé armády v době nacistického Německa.
Nový!!: Adolf Hitler a Oberkommando des Heeres · Vidět víc »
Obersalzberg
Obersalzberg je oblast u města Berchtesgaden v jižním Bavorsku u hranic s Rakouskem.
Nový!!: Adolf Hitler a Obersalzberg · Vidět víc »
Odbory
Dům odborových svazů v Praze, dříve Ústřední rada odborů Odbory jsou právnickou osobou ve formě sdružení - především zaměstnanců, založené s cílem prosazovat pracovní, hospodářské, politické, sociální a jiné zájmy svých členů.
Nový!!: Adolf Hitler a Odbory · Vidět víc »
Operace Barbarossa
Operace Barbarossa byl krycí název (odvozený od jména císaře Friedricha I. Barbarossy) pro útok vojsk nacistického Německa proti Sovětskému svazu (SSSR), kterým byl porušen pakt Ribbentrop–Molotov i smlouva o jejich přátelství a spolupráci, a došlo k otevření východní fronty druhé světové války.
Nový!!: Adolf Hitler a Operace Barbarossa · Vidět víc »
Osa Berlín–Řím–Tokio
Státy Osy Jako Osa Berlín–Řím, později Osa Berlín–Řím–Tokio, zkráceně Fašistická osa nebo jen Osa, se označovalo vojensko-politické uskupení nacistického Německa, Itálie a následně Japonska.
Nový!!: Adolf Hitler a Osa Berlín–Řím–Tokio · Vidět víc »
Pařížská mírová konference (1919)
Podepisování Versailleské mírové smlouvy (1919) Pařížská mírová konference byla mírová konference pořádaná vítězi první světové války roku 1919, během které byly sjednány mírové smlouvy mezi vítěznými státy Dohody a poraženými Centrálními mocnostmi.
Nový!!: Adolf Hitler a Pařížská mírová konference (1919) · Vidět víc »
Pakt Ribbentrop–Molotov
Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním je vidět Ribbentrop (v černém) a Stalin (ve světlém, druhý zprava) Pakt Ribbentrop–Molotov je smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Moskvě 23. srpna 1939.
Nový!!: Adolf Hitler a Pakt Ribbentrop–Molotov · Vidět víc »
Parkinsonova nemoc
Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané Substantia nigra (černá substance).
Nový!!: Adolf Hitler a Parkinsonova nemoc · Vidět víc »
Paul von Hindenburg
Albert Meyer Paul von Hindenburg (celým jménem Paul Ludwig Hans Anton von Beneckendorff und von Hindenburg; 2. října 1847, Posen – 2. srpna 1934, Neudeck) byl německý polní maršál, významná osobnost první světové války a v letech 1925–1934 prezident Německa.
Nový!!: Adolf Hitler a Paul von Hindenburg · Vidět víc »
Paula Hitlerová
Paula Hitler (21. ledna 1896 Hafeld, Rakousko – 1. června 1960 Berchtesgaden, Německo) byla mladší sestra Adolfa Hitlera a poslední dítě Aloise Hitlera a jeho třetí manželky Kláry Pölzlové.
Nový!!: Adolf Hitler a Paula Hitlerová · Vidět víc »
Přepadení vysílačky v Gliwicích
Glivická radiová věž je v dnešní době nejvyšší dřevěná stavba Evropy Poloha Gliwic na mapě současného Polska Přepadení vysílačky v Gliwicích (tehdy město Gleiwitz v Horním Slezsku, které patřilo Německu) byla operace pod falešnou vlajkou, která měla doložit polskou agresi vůči Německu a před světem ospravedlnit útok na Polsko.
Nový!!: Adolf Hitler a Přepadení vysílačky v Gliwicích · Vidět víc »
Pivní puč
Pivní či pivnicový puč byl neúspěšný pokus o nacistický státní převrat v Německu, který se odehrál v bavorském Mnichově od večera 8. listopadu do brzkých ranních hodin 9. listopadu 1923.
Nový!!: Adolf Hitler a Pivní puč · Vidět víc »
Pivnice
Jedna z českých pivnic Pivnice je druh restaurace, v níž hraje prim nabídka piva.
Nový!!: Adolf Hitler a Pivnice · Vidět víc »
Pluk
NATO Britské armády Pluk, dříve regiment je vojenský útvar, který tvoří základní taktický celek.
Nový!!: Adolf Hitler a Pluk · Vidět víc »
Plyn
Schéma kinetické teorie plynů. Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na sebe přitažlivou silou.
Nový!!: Adolf Hitler a Plyn · Vidět víc »
Požár Říšského sněmu
Jako požár Říšského sněmu nebo požár Reichstagu označuje požár, který zničil budovu Říšského sněmu v Berlíně 27. února roku 1933.
Nový!!: Adolf Hitler a Požár Říšského sněmu · Vidět víc »
Pochod na Řím
Fašisté směřují do Říma Pochod na Řím v roce 1922 byl státní převrat, pomocí kterého se Benito Mussolini se svojí stranou Partito Nazionale Fascista dostal k moci v Itálii.
Nový!!: Adolf Hitler a Pochod na Řím · Vidět víc »
Podčlověk
Podčlověk je pojem používaný nacistickými rasovými ideology a označující „níže postavené osoby“, převážně Židy a Romy, pro údajnou „degenerativní náturu“ jejich etnik a příslušníky „východní masy“, především některé Slovany, zejména východní Slovany, jakožto údajné míšence eurasijské geneze.
Nový!!: Adolf Hitler a Podčlověk · Vidět víc »
Pokusy o vraždu Hitlera
#PŘESMĚRUJ Pokusy o vraždu Adolfa Hitlera.
Nový!!: Adolf Hitler a Pokusy o vraždu Hitlera · Vidět víc »
Poláci
Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.
Nový!!: Adolf Hitler a Poláci · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Adolf Hitler a Polsko · Vidět víc »
Pomořansko
Pomořansko, taktéž Pomořany (německy Pommern, polsky Pomorze, latinsky Pomerania), je historické území při pobřeží Baltského moře, rozdělené od roku 1945 mezi Polsko a Německo.
Nový!!: Adolf Hitler a Pomořansko · Vidět víc »
Populismus
Nolanovým grafem, v levém dolním rohu se nachází populismus (a totalitarismus). Karikatura z roku 1896, ve které William Jennings Bryan, spolehlivý stoupenec populismu, spolknul symbol Demokratické strany Ameriky. Populismus (z latinského výrazu populus – lid) je politický přístup spočívající ve snaze oslovit běžného člověka, který se domnívá, že vládnoucí skupiny nehájí či přehlíží jeho zájmy.
Nový!!: Adolf Hitler a Populismus · Vidět víc »
Porajmos
Porajmos (romsky) (také porrajmos nebo pharrajimos, doslovně ztrávení nebo zničení v některých dialektech romštiny, romský holokaust) byl pokus nacistického Německa, Nezávislého státu Chorvatsko, Horthyho Maďarska a jejich spojenců o vyhlazení Romů a Sintů v Evropě během druhé světové války.
Nový!!: Adolf Hitler a Porajmos · Vidět víc »
Porýní
Mapka znázorňující západní část Porýní. Pruská provincie Porýní v roce 1905 Porýní (německy Rheinland) zastarale Rýnsko je obecný název pro západoněmeckou oblast po obou březích řeky Rýn.
Nový!!: Adolf Hitler a Porýní · Vidět víc »
První bitva u Yper
První bitva u Yper, která se odehrála u belgického města Ypry od 19. října do 22. listopadu roku 1914, byla střetnutím vojsk Dohody a Německa během počátečních bojů první světové války na západní frontě. Po závodu k moři bylo snahou německého velení prorazit u Yper stabilizující se frontu a obsadit přístavy Boulogne, Calais a Dunkerque, čímž by byl britský expediční sbor ve Francii odříznut od zásobování. Německý nápor zatlačil obránce, avšak samotné město Ypry se Němcům především díky příjezdu francouzských posil dobýt nepodařilo.Westwell (2009), 42. Poslední velký výpad podnikla německá armáda 15. listopadu, avšak i tento útok byl odražen. Obrovské ztráty, vyčerpání vojáků a zhoršující se počasí nakonec vedly k zastavení bojů. Přestože Dohoda útok s vypětím všech sil odrazila, zaznamenala v bitvě vysoké ztráty.Westwell (2009), 43. První bitva u Yper byla posledním větším pokusem Němců o ofenzívu na západní frontě v roce 1914. Obě strany připravující se na zimu se po bitvě zakopaly a zesílení obranných linií vedlo k zahájení statické zákopové války.Westwell (2009), 42.
Nový!!: Adolf Hitler a První bitva u Yper · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Adolf Hitler a První světová válka · Vidět víc »
Psychiatr
Psychiatr (ženskou obdobou je psychiatrička, potažmo psychiatryně) je lékař zaměřený na psychiatrii a kvalifikovaný v léčení duševních poruch.
Nový!!: Adolf Hitler a Psychiatr · Vidět víc »
Psychopatografie Adolfa Hitlera
Portrét Adolfa Hitlera, 1937 Psychopatografie Adolfa Hitlera je zastřešující termín pro psychiatrickou (patografickou, psychobiografickou) literaturu, která se zabývá hypotézou, že Adolf Hitler, vůdce nacistického Německa, byl duševně nemocný, navzdory tomu, že Hitlerovi během jeho života žádná duševní porucha diagnostickována nebyla.
Nový!!: Adolf Hitler a Psychopatografie Adolfa Hitlera · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Adolf Hitler a Rakousko · Vidět víc »
Rasismus
Americký černoch mohl pít pouze z nádržky s označením „pro barevné“. Oklahoma City, 1939. Lublani 19. března 2016 Rasismus je teorie a ideologie hierarchizující sociální skupiny podle rasového klíče.
Nový!!: Adolf Hitler a Rasismus · Vidět víc »
Reichswehr
Přísaha Hitlerovi Vlajka Reichswehru Reichswehr (dosl. Říšská obrana) byly ozbrojené síly meziválečné německé republiky v letech 1919 až 1935.
Nový!!: Adolf Hitler a Reichswehr · Vidět víc »
Rektor
Rektor (z lat. rector magnificus, regere) je funkce zpravidla označující nejvyššího představitele vysoké školy.
Nový!!: Adolf Hitler a Rektor · Vidět víc »
Revoluce
Eugène Delacroix: ''Svoboda vede lid 28. července 1830'' (Červencová revoluce) Revoluce (z lat. revolvere – převracet) je lidové povstání, jehož součástí je mimoprávní akce mas, kterou se usiluje o změnu politického systému, nikoli jen vládnoucí elity.
Nový!!: Adolf Hitler a Revoluce · Vidět víc »
Richard Wagner
Wilhelm Richard Wagner (22. května 1813, Lipsko – 13. února 1883, Benátky) byl německý hudební skladatel, dramatik, básník, spisovatel, divadelní režisér a dirigent, výrazný představitel hudebního romantismu.
Nový!!: Adolf Hitler a Richard Wagner · Vidět víc »
Risto Ryti
Risto Heikki Ryti (3. února 1889, Huittinen – 25. října 1956 Helsinky) byl finský právník, finančník a politik, ředitel Finské banky (1925–1939), premiér (1939–1940) a prezident (1940–1944) Finska.
Nový!!: Adolf Hitler a Risto Ryti · Vidět víc »
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Nový!!: Adolf Hitler a Rudá armáda · Vidět víc »
Rudolf Hess
Rudolf Walter Richard Heß, psáno také Hess, (26. dubna 1894 Alexandrie – 17. srpna 1987 Západní Berlín) byl německý nacistický politik.
Nový!!: Adolf Hitler a Rudolf Hess · Vidět víc »
Rusové
Rusové (russkije), zastarale též Velkorusové (v kontrastu s Malorusy/Ukrajinci a Bělorusy), jsou východoslovanský národ původem z evropské části Ruska; výraz etničtí Rusové (rusky Russkije) se používá pro jejich odlišení od ostatních občanů Ruska (Rossijaně) jiné národnosti či etnika.
Nový!!: Adolf Hitler a Rusové · Vidět víc »
Salcburk
Salcburk (dříve též Solnohrad, Salzburk, dříve česky též Salcpurk) je statutární město, hlavní město rakouské spolkové země Salcbursko a centrum okresu Salcburk-venkov.
Nový!!: Adolf Hitler a Salcburk · Vidět víc »
Schutzstaffel
Schutzstaffel (známější pod zkratkou SS nebo runami Runic "SS"), česky Ochranný oddíl, byla ozbrojená organizace NSDAP vytvořená v roce 1925 z horlivě oddaných přívrženců Adolfa Hitlera působících původně jako jeho osobní stráž.
Nový!!: Adolf Hitler a Schutzstaffel · Vidět víc »
Sebevražda
Červeným křížem (v rámci výcviku je fixována druhá zdravá ruka) Sebevražda (latinsky suicidium) je čin, kterým člověk úmyslně zapříčiní vlastní smrt.
Nový!!: Adolf Hitler a Sebevražda · Vidět víc »
Sexualita Adolfa Hitlera
Adolf Hitler a Eva Braunová se svými psy v rezidenci Berghof Sexualita Adolfa Hitlera (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín), německého diktátora v letech 1933–1945, je již dlouho předmětem historických a odborných debat, ale i spekulací a fám.
Nový!!: Adolf Hitler a Sexualita Adolfa Hitlera · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Adolf Hitler a Slované · Vidět víc »
Smrt Adolfa Hitlera
Titulní strana Stars and Stripes z 2. května 1945 oslavující Hitlerovu smrt Smrt Adolfa Hitlera nastala 30.
Nový!!: Adolf Hitler a Smrt Adolfa Hitlera · Vidět víc »
Socialismus
Pařížskou komunou. Socialismus (z latinského socialis, „družný, společenský“) je myšlenka a hnutí, které se snaží liberálně kapitalistický soukromovlastnický hospodářský a společenský řád nahradit systémem založeným na společném vlastnictví.
Nový!!: Adolf Hitler a Socialismus · Vidět víc »
Sociální darwinismus
Sociální darwinismus nebo společenský darwinismus je teorie, která se snaží aplikovat Darwinovy úvahy o přírodním výběru a „přežití nejschopnějších“ (survival of the fittest) na lidskou společnost, její vrstvy a jednotlivce.
Nový!!: Adolf Hitler a Sociální darwinismus · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Adolf Hitler a Sovětský svaz · Vidět víc »
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Nový!!: Adolf Hitler a Spojené království · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Adolf Hitler a Spojené státy americké · Vidět víc »
Spojenci (druhá světová válka)
Spojenci ve druhé světové válce byla koalice mocností válčících během druhé světové války proti mocnostem Osy.
Nový!!: Adolf Hitler a Spojenci (druhá světová válka) · Vidět víc »
Společnost národů
Mapa členů (1920–1945) Jeden z otců organizace, Woodrow Wilson Společnost národů (League of Nations, Société des Nations, ve starší české literatuře Svaz národů) byla mezinárodní organizace založená v roce 1920 po skončení první světové války na základě výsledků pařížské mírové konference jako reakce na masakry vojáků v zákopové válce s cílem udržení světového míru.
Nový!!: Adolf Hitler a Společnost národů · Vidět víc »
Sturmabteilung
Sturmabteilung (SA) (v překladu úderné či útočné oddíly) byla paramilitární organizace založená na počátku 20. let 20. století v Německu, která přináležela k nacistické straně (NSDAP).
Nový!!: Adolf Hitler a Sturmabteilung · Vidět víc »
Sudetští Němci
Sudetští Němci nebo Sudetoněmci (něm. Sudetendeutsche, ale také Deutschböhmen – čeští Němci, Deutschmährer – moravští Němci, nebo Deutschschlesier – slezští Němci) je geograficky i historicky nepřesné označení, užívané od konce 30. let 20.
Nový!!: Adolf Hitler a Sudetští Němci · Vidět víc »
Sudetoněmecké povstání
Sudetoněmecké povstání bylo povstání sudetských Němců v září 1938, zčásti živelné, zčásti organizované Henleinovou fašistickou Sudetoněmeckou stranou (SdP), a na ně navazující násilí Němců proti Čechům v říjnu 1938.
Nový!!: Adolf Hitler a Sudetoněmecké povstání · Vidět víc »
Sudety
obcovací řeči) Sudety neboli také Sudetsko (nebo Kraj Sudecki) jsou zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, v nichž už od středověku žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 vysídleni.
Nový!!: Adolf Hitler a Sudety · Vidět víc »
Svastika
hinduistické dekorativní podobě Fylfot (rohy směřují doleva) Svastika (něm. Swastika; ze sanskrtu: स्वस्तिक svastika) je kříž s ohnutými či zalomenými rameny (většinou v polovině a do pravého úhlu), a to buď ve směru hodinových ručiček (pravotočivá svastika 卐), nebo proti němu (levotočivá svastika 卍).
Nový!!: Adolf Hitler a Svastika · Vidět víc »
Třetí bitva u Yper
4 vyřešit nezbytné zakomentování tunelování - podminování - tunnel warfare - poznámka u roku 1916 Eingreif možná do poznámky? Čechoslováci v kanadských sborech: https://is.muni.cz/th/tj84c/Sipulova_final_u8bqr.pdf --> Třetí bitva u Yper (a), známá též jako bitva u Passchendaele, byla válečným tažením první světové války, ve kterém proti sobě bojovaly síly států Dohody a Německého císařství.
Nový!!: Adolf Hitler a Třetí bitva u Yper · Vidět víc »
The Guardian
The Guardian je britský deník, založený roku 1821 a do roku 1959 vycházející pod názvem The Manchester Guardian.
Nový!!: Adolf Hitler a The Guardian · Vidět víc »
Traudl Junge
Traudl Junge, (16. března 1920, Mnichov, Bavorsko, Německo – 10. února 2002, Mnichov) vlastním jménem Gertraud Junge, (rozená Humps) byla nejmladší a nejbližší osobní sekretářkou Adolfa Hitlera.
Nový!!: Adolf Hitler a Traudl Junge · Vidět víc »
Ukrajinci
Ukrajinci jsou východoslovanský národ.
Nový!!: Adolf Hitler a Ukrajinci · Vidět víc »
Ural
Ural (rusky Ура́льские го́ры) je pohoří v Rusku, které je jím rozděleno na část evropskou a asijskou.
Nový!!: Adolf Hitler a Ural · Vidět víc »
Všeobecná branná povinnost
informace nedostupné Branná povinnost (nezaměňovat s povinnou základní vojenskou službou) je povinnost občana, na základě které musí jedinci plnit úkoly ozbrojených složek státu, a to včetně podrobení se odvodnímu řízení, vykonávat vojenskou činnou službu či plnit jiné povinnosti.
Nový!!: Adolf Hitler a Všeobecná branná povinnost · Vidět víc »
Válečné reparace
Válečné reparace jsou odškodným placeným po válce poraženým státem vítěznému státu či vítězným státům.
Nový!!: Adolf Hitler a Válečné reparace · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Adolf Hitler a Vídeň · Vidět víc »
Vůdcův bunkr
Model bunkru Informační tabule na místě vůdcova bunkru Vůdcův bunkr byl podzemní komplex v Berlíně, kde se na konci války ukrývali Adolf Hitler a Eva Braunová a kde nakonec spáchali sebevraždu.
Nový!!: Adolf Hitler a Vůdcův bunkr · Vidět víc »
Východní Prusko
Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.
Nový!!: Adolf Hitler a Východní Prusko · Vidět víc »
Výmarská republika
Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.
Nový!!: Adolf Hitler a Výmarská republika · Vidět víc »
Velezrada
Velezrada je zločin spočívající v jednání proti státu, jehož je člověk občanem.
Nový!!: Adolf Hitler a Velezrada · Vidět víc »
Velká hospodářská krize
Velká hospodářská krize (někdy též světová hospodářská krize nebo velká deprese) je označení pro celosvětově rozsáhlou hospodářskou krizi následující po propadu akcií na americké burze (Wall Streetu) v říjnu 1929, která ovlivnila světové hospodářství, společnost i politiku 30. let a byla největší ekonomickou krizí 20.
Nový!!: Adolf Hitler a Velká hospodářská krize · Vidět víc »
Versailles (zámek)
Zámek ve Versailles (francouzsky Château de Versailles) je zámek ve městě Versailles u Paříže, který vznikl v době vrcholu královské moci ve Francii jako symbol absolutistické monarchie.
Nový!!: Adolf Hitler a Versailles (zámek) · Vidět víc »
Versailleská smlouva
zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.
Nový!!: Adolf Hitler a Versailleská smlouva · Vidět víc »
Vilém II. Pruský
Vilém II. Pruský (1908) Vilém II.
Nový!!: Adolf Hitler a Vilém II. Pruský · Vidět víc »
Vjačeslav Molotov
#PŘESMĚRUJ Vjačeslav Michajlovič Molotov.
Nový!!: Adolf Hitler a Vjačeslav Molotov · Vidět víc »
Vlastnictví
Vlastnictví či vlastnické právo je přímé a výlučné právní panství určité individuálně určené osoby (vlastníka) nad konkrétní věcí.
Nový!!: Adolf Hitler a Vlastnictví · Vidět víc »
Vláda Adolfa Hitlera
Hitlerův kabinet (30. leden 1933): zleva sedící: Göring, Hitler, von Papen; zleva stojící: Seldte, Gereke, von Krosigk, Frick, von Blomberg, Hugenberg. zmocňovací zákon. Vláda Adolfa Hitlera byla německá vláda v období Třetí říše, působila od 30. ledna 1933 až do 30. dubna 1945.
Nový!!: Adolf Hitler a Vláda Adolfa Hitlera · Vidět víc »
Volgograd
Volgograd, od 10. dubna 1925 do 7. listopadu 1961 a ve dnech významných výročíMěsto se pravidelně ve dnech významných výročí vrací k názvu Stalingrad.
Nový!!: Adolf Hitler a Volgograd · Vidět víc »
Vyděrač
#PŘESMĚRUJ Vydírání.
Nový!!: Adolf Hitler a Vyděrač · Vidět víc »
Walter von Brauchitsch
Varšavě Tři Trubky Heinrich Alfred Hermann Walther von Brauchitsch (4. října 1881 Berlín – 18. října 1948 Hamburk) byl německý důstojník, polní maršál a vrchní velitel německé armády v období II. světové války.
Nový!!: Adolf Hitler a Walter von Brauchitsch · Vidět víc »
Walther PP
Walther PP (Polizei Pistole – PP) je řada poloautomatických pistolí s dynamickým závěrem, vyvinutá německým výrobcem zbraní Carl Walther GmbH.
Nový!!: Adolf Hitler a Walther PP · Vidět víc »
Walther von Brauchitsch
#PŘESMĚRUJ Walter von Brauchitsch.
Nový!!: Adolf Hitler a Walther von Brauchitsch · Vidět víc »
Wehrmacht
Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.
Nový!!: Adolf Hitler a Wehrmacht · Vidět víc »
Wilhelm Canaris
Wilhelm Franz Canaris (1. ledna 1887 – 9. dubna 1945) byl německý námořní důstojník a pozdější admirál, který od 1.
Nový!!: Adolf Hitler a Wilhelm Canaris · Vidět víc »
Ypry
Ypry (nizozemsky, francouzsky) je belgické město a správní centrum jednoho z arrondissementů vlámské provincie Západní Flandry.
Nový!!: Adolf Hitler a Ypry · Vidět víc »
Západní fronta (první světová válka)
Západní fronta byla fronta, která probíhala během první světové války v západní Evropě a na které se střetla vojska Německé říše a vojska Francie, Belgie, Velké Británie a USA.
Nový!!: Adolf Hitler a Západní fronta (první světová válka) · Vidět víc »
Zisk
Zisk je v ekonomii rozdíl mezi výnosy a náklady, tedy rozdíl mezi prodejem zboží (či služeb) a vynaloženými náklady.
Nový!!: Adolf Hitler a Zisk · Vidět víc »
Zmocňovací zákon (Německo 1933)
Hitlerův proslov k Reichstagu vyhlašující zmocňovací zákon Zmocňovací zákon byl přijat německým Říšským sněmem a podepsán říšským prezidentem Německa Hindenburgem 23. března 1933.
Nový!!: Adolf Hitler a Zmocňovací zákon (Německo 1933) · Vidět víc »
1. srpen
1.
Nový!!: Adolf Hitler a 1. srpen · Vidět víc »
12. březen
12.
Nový!!: Adolf Hitler a 12. březen · Vidět víc »
12. listopad
12.
Nový!!: Adolf Hitler a 12. listopad · Vidět víc »
16. březen
16.
Nový!!: Adolf Hitler a 16. březen · Vidět víc »
17. listopad
17.
Nový!!: Adolf Hitler a 17. listopad · Vidět víc »
18. leden
18.
Nový!!: Adolf Hitler a 18. leden · Vidět víc »
1889
1889 (MDCCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Adolf Hitler a 1889 · Vidět víc »
1896
1896 (MDCCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Adolf Hitler a 1896 · Vidět víc »
19. prosinec
19.
Nový!!: Adolf Hitler a 19. prosinec · Vidět víc »
1903
1903 (MCMIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Adolf Hitler a 1903 · Vidět víc »
1906
1906 (MCMVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Adolf Hitler a 1906 · Vidět víc »
1907
1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Adolf Hitler a 1907 · Vidět víc »
1908
1908 (MCMVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Adolf Hitler a 1908 · Vidět víc »
1916
1916 (MCMXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Adolf Hitler a 1916 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Adolf Hitler a 1918 · Vidět víc »
1919
1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Adolf Hitler a 1919 · Vidět víc »
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Adolf Hitler a 1920 · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Adolf Hitler a 1921 · Vidět víc »
1923
1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Adolf Hitler a 1923 · Vidět víc »
1928
1928 (MCMXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Adolf Hitler a 1928 · Vidět víc »
1930
1930 (MCMXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Adolf Hitler a 1930 · Vidět víc »
1932
1932 (MCMXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Adolf Hitler a 1932 · Vidět víc »
1933
1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Adolf Hitler a 1933 · Vidět víc »
1934
1934 (MCMXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Adolf Hitler a 1934 · Vidět víc »
1935
1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Adolf Hitler a 1935 · Vidět víc »
1936
1936 (MCMXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Adolf Hitler a 1936 · Vidět víc »
1937
1937 (MCMXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Adolf Hitler a 1937 · Vidět víc »
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Adolf Hitler a 1938 · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Adolf Hitler a 1939 · Vidět víc »
1940
1940 (MCMXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Adolf Hitler a 1940 · Vidět víc »
1941
1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Adolf Hitler a 1941 · Vidět víc »
1944
1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Adolf Hitler a 1944 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Adolf Hitler a 1945 · Vidět víc »
1960
1960 (MCMLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Adolf Hitler a 1960 · Vidět víc »
2. srpen
2.
Nový!!: Adolf Hitler a 2. srpen · Vidět víc »
20. červenec
20.
Nový!!: Adolf Hitler a 20. červenec · Vidět víc »
20. duben
20.
Nový!!: Adolf Hitler a 20. duben · Vidět víc »
21. prosinec
21.
Nový!!: Adolf Hitler a 21. prosinec · Vidět víc »
23. srpen
23.
Nový!!: Adolf Hitler a 23. srpen · Vidět víc »
27. únor
27.
Nový!!: Adolf Hitler a 27. únor · Vidět víc »
29. červenec
29.
Nový!!: Adolf Hitler a 29. červenec · Vidět víc »
29. září
29.
Nový!!: Adolf Hitler a 29. září · Vidět víc »
3. leden
3.
Nový!!: Adolf Hitler a 3. leden · Vidět víc »
30. duben
30.
Nový!!: Adolf Hitler a 30. duben · Vidět víc »
30. leden
30.
Nový!!: Adolf Hitler a 30. leden · Vidět víc »
4. únor
4.
Nový!!: Adolf Hitler a 4. únor · Vidět víc »
7. březen
7.
Nový!!: Adolf Hitler a 7. březen · Vidět víc »
7. květen
7.
Nový!!: Adolf Hitler a 7. květen · Vidět víc »
9. listopad
9.
Nový!!: Adolf Hitler a 9. listopad · Vidět víc »
