Rychlejší přístup než prohlížeči!
45 vztahy: Antropologie, Švýcarsko, Ženeva, Basilej, Basilej-venkov, Berlín, Biologie, Carl Gustav Jung, Cena Sigmunda Freuda za vědeckou prózu, Ekologie, Embryologie, Etologie, Evolucionismus, Fenotyp, Filosof, Francie, Měkkýši, Mnichov, Morfologie (biologie), Neodarwinismus, Ontogeneze, Oudemansův fenomén, Paříž, Rozmnožování, Taxonomie (biologie), Teismus, Vážky, Zoologie, 1897, 1921, 1925, 1948, 1949, 1953, 1956, 1960, 1965, 1967, 1969, 1970, 1971, 1973, 1982, 27. květen, 28. červen.
Antropologie
Antropologie (z řeckého ανθρωπος anthrópos člověk) je věda o člověku v nejširším slova smyslu.
Nový!!: Adolf Portmann a Antropologie · Vidět víc »
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Nový!!: Adolf Portmann a Švýcarsko · Vidět víc »
Ženeva
Ženeva (švýcarskou němčinou,, franko-provensálsky Zeneva) je švýcarské město a hlavní město kantonu Ženeva.
Nový!!: Adolf Portmann a Ženeva · Vidět víc »
Basilej
Basilej je švýcarské město, ležící při hranicích s Francií a Německem na obou březích Rýna.
Nový!!: Adolf Portmann a Basilej · Vidět víc »
Basilej-venkov
Basilej-venkov je kanton na severozápadě Švýcarska.
Nový!!: Adolf Portmann a Basilej-venkov · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Adolf Portmann a Berlín · Vidět víc »
Biologie
Biologie (z řeckého jako život a jako věda – tedy životověda – věda zkoumající život) v nejširším slova smyslu je vědní obor zabývající se organismy a vším, co s nimi souvisí, od chemických dějů v organismech probíhajících na úrovni atomů a molekul, až po celé ekosystémy.
Nový!!: Adolf Portmann a Biologie · Vidět víc »
Carl Gustav Jung
Carl Gustav Jung (26. července 1875 Kesswil, Švýcarsko – 6. června 1961 Küsnacht, Švýcarsko) byl švýcarský lékař-psychiatr a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie.
Nový!!: Adolf Portmann a Carl Gustav Jung · Vidět víc »
Cena Sigmunda Freuda za vědeckou prózu
Cena Sigmunda Freuda za vědeckou prózu, německy Sigmund-Freud-Preis für wissenschaftliche Prosa, je německé ocenění, které v roce 1964 založil HEAG Südhessische Energie AG.
Nový!!: Adolf Portmann a Cena Sigmunda Freuda za vědeckou prózu · Vidět víc »
Ekologie
Ekologie (z řeckého: οἶκος „obydlí“ A -λογία, „nauka“) je věda, jež se zabývá popisem, analýzou a studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředím.
Nový!!: Adolf Portmann a Ekologie · Vidět víc »
Embryologie
Embryologie (z řečtiny znamená „nauka o zárodku“, embryo.
Nový!!: Adolf Portmann a Embryologie · Vidět víc »
Etologie
Etologie je biologická věda, která se zabývá chováním živočichů.
Nový!!: Adolf Portmann a Etologie · Vidět víc »
Evolucionismus
V sociologii a jiných sociálních vědách se jako evolucionismus (z latinského evolutio.
Nový!!: Adolf Portmann a Evolucionismus · Vidět víc »
Fenotyp
Ukázka fenotypů mlžů druhu ''Donax variabilis –'' různorodé zbarvení a vzorování Fenotyp (starořecky φαίνω phaíno „objevuji se“ a τύπος týpos „tvar, podoba, vzor“) je soubor všech pozorovatelných vlastností a znaků živého organismu.
Nový!!: Adolf Portmann a Fenotyp · Vidět víc »
Filosof
#PŘESMĚRUJ Filozof Kategorie:Přesměrování z alternativního pravopisu.
Nový!!: Adolf Portmann a Filosof · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Adolf Portmann a Francie · Vidět víc »
Měkkýši
Měkkýši (Mollusca) patří mezi bezobratlé živočichy.
Nový!!: Adolf Portmann a Měkkýši · Vidět víc »
Mnichov
Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).
Nový!!: Adolf Portmann a Mnichov · Vidět víc »
Morfologie (biologie)
Morfologie je vědní obor biologie, který se zabývá vnější stavbou organismů.
Nový!!: Adolf Portmann a Morfologie (biologie) · Vidět víc »
Neodarwinismus
#PŘESMĚRUJ Moderní evoluční syntéza.
Nový!!: Adolf Portmann a Neodarwinismus · Vidět víc »
Ontogeneze
Ontogeneze (z řec. ών, ón.
Nový!!: Adolf Portmann a Ontogeneze · Vidět víc »
Oudemansův fenomén
Oudemansův fenomén, nanesení kresby na tělo živočicha bez ohledu na morfologická rozhraní, je jev pozorovaný u živočichů s přetržitými povrchy.
Nový!!: Adolf Portmann a Oudemansův fenomén · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Adolf Portmann a Paříž · Vidět víc »
Rozmnožování
pohlavním rozmnožování kolopejky (''Kalanchoe pinnata'') Rozmnožování (reprodukce) je proces tvorby potomstva.
Nový!!: Adolf Portmann a Rozmnožování · Vidět víc »
Taxonomie (biologie)
Taxonomie (z řec. taxis – uspořádání, nomos – zákon) je v užším slova smyslu vědní obor, který se zabývá teorií a praxí klasifikace organismů.
Nový!!: Adolf Portmann a Taxonomie (biologie) · Vidět víc »
Teismus
Teismus je široce definován jako víra v existenci boha nebo více bohů.
Nový!!: Adolf Portmann a Teismus · Vidět víc »
Vážky
Vážky (Odonata) jsou řád okřídleného velkého hmyzu s úzkým a velmi protáhlým tělem, který je v podstatě nezaměnitelný s druhem z jiného řádu.
Nový!!: Adolf Portmann a Vážky · Vidět víc »
Zoologie
Zoologie je přírodní věda spadající do okruhu biologických věd, zabývající se studiem organismů z říše živočichů (Animalia).
Nový!!: Adolf Portmann a Zoologie · Vidět víc »
1897
1897 (MDCCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Adolf Portmann a 1897 · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Adolf Portmann a 1921 · Vidět víc »
1925
1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Adolf Portmann a 1925 · Vidět víc »
1948
1948 (MCMXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Adolf Portmann a 1948 · Vidět víc »
1949
1949 (MCMXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Adolf Portmann a 1949 · Vidět víc »
1953
1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Adolf Portmann a 1953 · Vidět víc »
1956
1956 (MCMLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Adolf Portmann a 1956 · Vidět víc »
1960
1960 (MCMLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Adolf Portmann a 1960 · Vidět víc »
1965
1965 (MCMLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Adolf Portmann a 1965 · Vidět víc »
1967
1967 (MCMLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Adolf Portmann a 1967 · Vidět víc »
1969
1969 (MCMLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Adolf Portmann a 1969 · Vidět víc »
1970
1970 (MCMLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Adolf Portmann a 1970 · Vidět víc »
1971
1971 (MCMLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Adolf Portmann a 1971 · Vidět víc »
1973
1973 (MCMLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Adolf Portmann a 1973 · Vidět víc »
1982
1982 (MCMLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Adolf Portmann a 1982 · Vidět víc »
27. květen
27.
Nový!!: Adolf Portmann a 27. květen · Vidět víc »
28. červen
28.
Nový!!: Adolf Portmann a 28. červen · Vidět víc »
