Rychlejší přístup než prohlížeči!
21 vztahy: Berlín, Biedermeier, Dřevoryt, Gustave Courbet, Jean Auguste Dominique Ingres, Jean-François Millet, Lannova vila (Bubeneč), Litografie, Malíř, Německo, Olejomalba, Paříž, Prusko-francouzská válka, Světová výstava 1855, Světová výstava 1867, Vratislav (město), 1815, 19. století, 1905, 8. prosinec, 9. únor.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Adolf von Menzel a Berlín · Vidět víc »
Biedermeier
Friedricha von Amerling Biedermeier je umělecký směr a životní styl první poloviny 19. století, typický pro měšťanskou kulturu německy mluvících zemí.
Nový!!: Adolf von Menzel a Biedermeier · Vidět víc »
Dřevoryt
Dřevoryt T. Bewicka Dřevoryt (xylografie) je grafická technika tisku z výšky, zdokonalil a rozšířil ji britský mědirytec Thomas Bewick ve 3.
Nový!!: Adolf von Menzel a Dřevoryt · Vidět víc »
Gustave Courbet
Gustave Courbet, plným jménem Jean Désiré Gustave Courbet (10. června 1819 – 31. prosince 1877), byl francouzský malíř.
Nový!!: Adolf von Menzel a Gustave Courbet · Vidět víc »
Jean Auguste Dominique Ingres
Jean Auguste Dominique Ingres (29. srpna 1780, Montauban, Francie – 14. ledna 1867, Paříž) byl francouzský malíř, vůdčí představitel klasicismu v malbě.
Nový!!: Adolf von Menzel a Jean Auguste Dominique Ingres · Vidět víc »
Jean-François Millet
Jean-François Millet (4. října 1814 – 20. ledna 1875) byl francouzský malíř, spolu s Camillem Corotem vůdčí představitel barbizonské školy.
Nový!!: Adolf von Menzel a Jean-François Millet · Vidět víc »
Lannova vila (Bubeneč)
Lannova vila v Praze 6 – Bubenči je novorenesanční dům v ulici V sadech č.
Nový!!: Adolf von Menzel a Lannova vila (Bubeneč) · Vidět víc »
Litografie
Litografie (z řeckého lithos – kámen, grafein – psát) nebo kamenotisk je nejstarší planografická technika (technika tisku z plochy), kterou objevil roku 1796 Alois Senefelder.
Nový!!: Adolf von Menzel a Litografie · Vidět víc »
Malíř
Diega Velázqueze, kde se malíř zobrazil při práci Malíř je umělec, který vytváří obrazy, dvourozměrná umělecká díla, nanášením barviva na povrchy jako je papír, plátno, dřevo, sklo, či glazuru keramických a porcelánových nádob.
Nový!!: Adolf von Menzel a Malíř · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Adolf von Menzel a Německo · Vidět víc »
Olejomalba
olejomalba Vincent van Gogh - Dr. Gachet Olejomalba (zkráceně olej) je technika malby, při níž je užito olejových barev.
Nový!!: Adolf von Menzel a Olejomalba · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Adolf von Menzel a Paříž · Vidět víc »
Prusko-francouzská válka
Prusko-francouzská válka nebo francouzsko-německá válka,, ve Francii často označovaná jako válka z roku 1870 (guerre de 1870), byl konflikt mezi Druhým francouzským císařstvím (později Třetí republikou) a německými státy severoněmeckého spolku vedenými pruským královstvím.
Nový!!: Adolf von Menzel a Prusko-francouzská válka · Vidět víc »
Světová výstava 1855
Palais d'Industrie v Paříži Světová výstava 1855 (francouzsky: Exposition universelle de 1855) byla v pořadí druhá světová výstava průmyslu a kultury, první konaná v Paříži, a to od 15. května do 15. listopadu 1855.
Nový!!: Adolf von Menzel a Světová výstava 1855 · Vidět víc »
Světová výstava 1867
Celkový pohled na výstaviště Světová výstava 1867 byla v pořadí čtvrtá světová výstava a zároveň druhá, která se uskutečnila v Paříži.
Nový!!: Adolf von Menzel a Světová výstava 1867 · Vidět víc »
Vratislav (město)
Vratislav (polsky,, slezskoněmecky Brassel) je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska.
Nový!!: Adolf von Menzel a Vratislav (město) · Vidět víc »
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Adolf von Menzel a 1815 · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Adolf von Menzel a 19. století · Vidět víc »
1905
1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Adolf von Menzel a 1905 · Vidět víc »
8. prosinec
8.
Nový!!: Adolf von Menzel a 8. prosinec · Vidět víc »
9. únor
9.
Nový!!: Adolf von Menzel a 9. únor · Vidět víc »
