17 vztahy: Afghánistán, Írán, Dillí, Durránská říše, Herát, Indus, Kandahár, Kábul, Láhaur, Lója džirga, Mughalská říše, Multán, Nádir Šáh, Paštština, Paštunové, Paňdžáb, Péšávar.
Afghánistán
Afghánistán, plným názvem Afghánský islámský emirát je vnitrozemský stát ovládaný mezinárodně neuznanou vládou Tálibánu.
Nový!!: Ahmad Šáh Durrání a Afghánistán · Vidět víc »
Írán
Írán (původně Árjan, neboli země Árjů), plným názvem Íránská islámská republika, je stát v Přední Asii.
Nový!!: Ahmad Šáh Durrání a Írán · Vidět víc »
Dillí
Dillí je největší město Indie (po něm následuje Bombaj).
Nový!!: Ahmad Šáh Durrání a Dillí · Vidět víc »
Durránská říše
Durránská říše (د درانیانو واکمني), případně také Afgánská říše, byl státní útvar se středem v Afghánistánu, zahrnující severovýchodní Írán, dnešní Pákistán a indické území Paňdžáb.
Nový!!: Ahmad Šáh Durrání a Durránská říše · Vidět víc »
Herát
Herát je oázové město a třetí největší město Afghánistánu.
Nový!!: Ahmad Šáh Durrání a Herát · Vidět víc »
Indus
Indus (tibetsky སེང་གེ་ཁ་འབབ, wylie Seng-ge kha-'abb, Sênggê Zangbo (Lví řeka),,, nebo) je nejvýznamnější řeka v Pákistánu. Protéká Tibetskou autonomní oblastí v ČLR, Ladakem v indickém státě Džammú a Kašmír přes pákistánskou část Kašmíru Gilgit-Baltistán a provincie Chajbar Paštúnchwá, Paňdžáb a Sindh. Řeka dala jméno dnešní Indii (přes řecké Sinthos a latinské Sindus). Před rozdělením Britské Indie na Pákistán a Indii v roce 1947 byla po Ganze druhou nejvýznamnější řekou této britské kolonie – z hlediska geografického, kulturního i obchodního. Je 3 180 km dlouhá. Povodí má rozlohu 980 000 km².
Nový!!: Ahmad Šáh Durrání a Indus · Vidět víc »
Kandahár
Kandahár je druhé největší město Afghánistánu, hlavní město provincie Kandahár, která se nachází na jihu země jihovýchodně od toku Arghandábu.
Nový!!: Ahmad Šáh Durrání a Kandahár · Vidět víc »
Kábul
Kábul ((afghánská perština)) je hlavním městem Afghánistánu.
Nový!!: Ahmad Šáh Durrání a Kábul · Vidět víc »
Láhaur
Láhaur (páňdžábsky: لہور, urdsky: لاہور) je hlavní město provincie Paňdžáb v Pákistánu.
Nový!!: Ahmad Šáh Durrání a Láhaur · Vidět víc »
Lója džirga
Lója džirga v roce 2002 Lója džirga je paštúnská sociální instituce.
Nový!!: Ahmad Šáh Durrání a Lója džirga · Vidět víc »
Mughalská říše
Mughalská říše, někdy též Mogulská říše (urdsky مغلیہ سلطنت, trans. Mughliyah Salṭanat, persky گورکانیان, trans. Gūrkāniyān, hindsky दौलत-इ हिंदुस्तान मुग़ल, trans. Daulat-e Hindustan Mogul, turkicky Babür İmparatorluğu) nebo říše Velkých Mughalů (Mogulů), byl v letech 1526–1858 turkický státní útvar na území Indického subkontinentu.
Nový!!: Ahmad Šáh Durrání a Mughalská říše · Vidět víc »
Multán
Multán je město v pákistánské provincii Paňdžáb.
Nový!!: Ahmad Šáh Durrání a Multán · Vidět víc »
Nádir Šáh
Zillulláh Hast Sultán bar Salatin-e Džahán Šáh-e Šáhhán Nádir, původně Nádirkulí Beg, později Tahmáspkulí Chán (22. listopadu 1688 Dastgerd – 19. června 1747 Fathábád) byl zakladatel dynastie Afšárovců v Persii (1736–1747) a zároveň jeden z největších dobyvatelů v perské historii.
Nový!!: Ahmad Šáh Durrání a Nádir Šáh · Vidět víc »
Paštština
Paštština (též paštunština či pašto, – pašto/pachto) je fylogeneticky íránský jazyk.
Nový!!: Ahmad Šáh Durrání a Paštština · Vidět víc »
Paštunové
Paštunské děti v Chóstu Paštuni nebo Paštunové (jinak též Pachtuni, nebo Patháni) je etnikum žijící hlavně ve východním a jižním Afghánistánu a v Pákistánu (především v Chajbar Paštúnchwá).
Nový!!: Ahmad Šáh Durrání a Paštunové · Vidět víc »
Paňdžáb
Mapa Paňdžábu z roku 1909 Paňdžáb (gurmukhí ਪੰਜਾਬ, پنجاب, Pandžāb („Pětiříčí“), पंजाब, anglický přepis Punjab) je historické území rozdělené dnes mezi Pákistán (provincie Paňdžáb) a Indii (státy Paňdžáb, Harijána a Himáčalpradéš a svazové teritorium Čandígarh).
Nový!!: Ahmad Šáh Durrání a Paňdžáb · Vidět víc »
Péšávar
Péšávar (paštunsky پېښور, Peṣawar, urdsky پشاور, Pašāwar) je hlavní město pákistánské provincie Chajbar Paštúnchwá a administrativní centrum pro Federálně spravovaného kmenového území Pákistánu.
Nový!!: Ahmad Šáh Durrání a Péšávar · Vidět víc »