Rychlejší přístup než prohlížeči!
50 vztahy: Baltská mytologie, Baltské jazyky, Bělehrad, Berežany, Berlín, Brestlitevský mír, Bulharská akademie věd, Centrální mocnosti, Cyril a Metoděj, Doktor, Etymologický slovník, Filologie, Franc Miklošič, Habilitace, Halič, Historik, Humboldtova univerzita, Konstitučně demokratická strana, Krakov, Lexikografie, Lvov, Magdeburg, Morava, Mychajlo Hruševskyj, Nacistické Německo, Němčina, Normanská teorie, Polština, Polská literatura, Polsko, Praha, První světová válka, Rakouské císařství, Rus (národ), Ruská akademie věd, Ruská literatura, Slavistika, Slovanské jazyky, Ukrajina, Ukrajinci, Vatroslav Jagić, Vídeňská univerzita, 1856, 1876, 1878, 1881, 1924, 1939, 24. květen, 29. leden.
Baltská mytologie
Sambijském poloostrově, obrázek Simona Grunaua Baltská mytologie je souborem mýtů a představ starých Baltů, jež tvořily základ předkřesťanského (pohanského) náboženství pobaltských národů a pokračující dále po jejich pokřesťanštění v rámci baltského folklóru a lidových tradic.
Nový!!: Aleksander Brückner a Baltská mytologie · Vidět víc »
Baltské jazyky
Baltské jazyky jsou skupina jazyků v indoevropské jazykové rodině, které kdysi používaly baltské národy (Baltové) na území rozprostírajícím se od Visly až po hranice Estonska.
Nový!!: Aleksander Brückner a Baltské jazyky · Vidět víc »
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.
Nový!!: Aleksander Brückner a Bělehrad · Vidět víc »
Berežany
Berežany (/ Břežany) jsou město (do července 2020 město oblastního významu) v Ternopilské oblasti na Ukrajině.
Nový!!: Aleksander Brückner a Berežany · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Aleksander Brückner a Berlín · Vidět víc »
Brestlitevský mír
Hranice mezi bolševickým Ruskem a Ústředními mocnostmi po podepsání příměří Brestlitevský mír z 3.
Nový!!: Aleksander Brückner a Brestlitevský mír · Vidět víc »
Bulharská akademie věd
Sídlo akademie Bulharská akademie věd (bulharsky: Българска академия на науките) je národní učenou společností institucí Bulharska se sídlem v Sofii.
Nový!!: Aleksander Brückner a Bulharská akademie věd · Vidět víc »
Centrální mocnosti
#PŘESMĚRUJ Ústřední mocnosti Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku Kategorie:Přesměrování ze synonyma.
Nový!!: Aleksander Brückner a Centrální mocnosti · Vidět víc »
Cyril a Metoděj
Petra Váni Svatí Konstantin (Cyril) a Metoděj (označováni někdy jako soluňští bratři, apoštolové Slovanů či slovanští věrozvěstové) byli křesťanští misionáři, kněží, mniši a bratři ze Soluně, kteří v rámci své misie na Velké Moravě prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, pro který Konstantin vytvořil také písmo nazývané hlaholice.
Nový!!: Aleksander Brückner a Cyril a Metoděj · Vidět víc »
Doktor
Doktor je zkrácené označení některého z akademických titulů či vědeckých hodností – doktorátu.
Nový!!: Aleksander Brückner a Doktor · Vidět víc »
Etymologický slovník
Etymologický slovník podává poučení o vzniku a vývoji slov (jejich etymologii).
Nový!!: Aleksander Brückner a Etymologický slovník · Vidět víc »
Filologie
Slovo filologie je řeckého původu (φίλος „přítel“, λόγος „slovo“) a znamená doslova „přátelství se slovem“, s naukou aj.
Nový!!: Aleksander Brückner a Filologie · Vidět víc »
Franc Miklošič
Franc Miklošič, též Fran Miklošič, uváděn i pod německým jménem Franz Miklosich (20. listopadu 1813 Radomerščak – 7. března 1891 Vídeň), byl štýrský a rakouský lingvista a filolog, zabývající se slovanskými jazyky, a politik slovinské národnosti, během revolučního roku 1848 poslanec rakouského Říšského sněmu.
Nový!!: Aleksander Brückner a Franc Miklošič · Vidět víc »
Habilitace
#PŘESMĚRUJDocent.
Nový!!: Aleksander Brückner a Habilitace · Vidět víc »
Halič
Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).
Nový!!: Aleksander Brückner a Halič · Vidět víc »
Historik
Historik je člověk, který se zpravidla profesionálně zabývá studiem historie, tedy dějin.
Nový!!: Aleksander Brückner a Historik · Vidět víc »
Humboldtova univerzita
Humboldtova univerzita v Berlíně (Humboldt-Universität zu Berlin, Alma Universitas Humboldtiana Berolinensis, zkráceně HU Berlin) je nejstarší berlínská univerzita.
Nový!!: Aleksander Brückner a Humboldtova univerzita · Vidět víc »
Konstitučně demokratická strana
Konstitučně demokratická strana (rusky Конституционно-демократическая партия) nebo také Strana lidové svobody (takzvaní Kadeti - od zkratky K-D) byla ruská liberální strana založená v průběhu revoluce roku 1905.
Nový!!: Aleksander Brückner a Konstitučně demokratická strana · Vidět víc »
Krakov
Krakov (výslovnost) je metropole Malopolského vojvodství v jižním Polsku, v historické zemi Malopolsku.
Nový!!: Aleksander Brückner a Krakov · Vidět víc »
Lexikografie
Lexikografie (z řeckého lexikon slovník a graphein psát), česky také slovníkářství, je disciplína jazykovědy, která se zabývá teorií a praxí zpracování slovní zásoby jazyka ve slovnících.
Nový!!: Aleksander Brückner a Lexikografie · Vidět víc »
Lvov
Lvov je největší město západní Ukrajiny a kulturní, vzdělávací, dopravní a hospodářské centrum celé západní části země.
Nový!!: Aleksander Brückner a Lvov · Vidět víc »
Magdeburg
Magdeburg (česky Magdeburk, staročesky Děvín) je zemské hlavní město německé spolkové země Sasko-Anhaltsko a zároveň bývalé správní středisko jednoho z jejích tří zrušených vládních obvodů.
Nový!!: Aleksander Brückner a Magdeburg · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: Aleksander Brückner a Morava · Vidět víc »
Mychajlo Hruševskyj
Mychajlo Serhijovyč Hruševskyj (29. září 1866 Chełm, Polsko — 24., 25. nebo 26. listopadu 1934 Kislovodsk, SSSR) byl ukrajinský historik, publicista a politik, první hlava Ukrajinské lidové republiky.
Nový!!: Aleksander Brückner a Mychajlo Hruševskyj · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Aleksander Brückner a Nacistické Německo · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Aleksander Brückner a Němčina · Vidět víc »
Normanská teorie
Normanská teorie je obecně přijímaná teorie, že při vzniku raně středověké Kyjevské Rusi hráli klíčovou roli vikinští Varjagové (Rusové) původem především z Norska.
Nový!!: Aleksander Brückner a Normanská teorie · Vidět víc »
Polština
Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.
Nový!!: Aleksander Brückner a Polština · Vidět víc »
Polská literatura
Polská literatura je literaturou spjatou s územím polského státu a psanou příslušníky polského národa (doma i v zahraničí), a to převážně v polštině, ale také v jiných jazycích, jako je staroslověnština, latina, jidiš, němčina, ukrajinština, běloruština, nebo litevština.
Nový!!: Aleksander Brückner a Polská literatura · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Aleksander Brückner a Polsko · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Aleksander Brückner a Praha · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Aleksander Brückner a První světová válka · Vidět víc »
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Nový!!: Aleksander Brückner a Rakouské císařství · Vidět víc »
Rus (národ)
Nikolaj Rerich (1899) arabský cestovatel Ibn Fadlán, který v 10. století navštívil severovýchodní Evropu.Henryk Siemiradzki (1883) Pojmem Rus (v češtině často chybně zaměňován s pojmem Rusové, což je však současný východoslovanský národ), starorusky Рѹсь;,,: Русь (Rus); staroseversky: Garðar;: Ῥῶς (Rhos)) jsou obecně označováni etnickým původem nebo svými předky lidé skandinávského původu, kteří zhruba mezi osmým až jedenáctým stoletím n. l. obchodovali nebo podnikali nájezdy na říčních trasách mezi Baltským a Černým mořem. Proto jsou v pramenech v anglickém jazyce často označováni jako „Vikingští Rusové“ („Viking Rus“). Vědecký konsensus je takový, že Rusové pocházeli okolo 8. století z východního pobřeží dnešního Švédska a že má jejich jméno stejný původ jako kraj Roslagen ve Švédsku (staroseversky Rōþin, kde þ zní podobně jako th v anglickém thing). V 18. století němečtí historici a filologové Gottlieb Siegfried Bayer a August Ludwig von Schlözer, kteří oba pracovali na Petrohradské akademii věd, hovořili o skandinávském původu Rusů. Odkazovali se na Pověst dávných let (12. století) a Letopisy bertinské (9. století). Alternativní tzv. antinormanská hypotéza je podporována relativně malou skupinou vědců z Ruska a některých dalších států bývalého Sovětského svazu.
Nový!!: Aleksander Brückner a Rus (národ) · Vidět víc »
Ruská akademie věd
Ruská akademie věd (rusky Росси́йская акаде́мия нау́к, Rossíjskaja akadémija naúk, zkracováno PAH, RAN, anglicky RAS) je síť vědeckých organizací zahrnující jak vlastní akademii věd, tak řadu výzkumných ústavů rozložených po celé Ruské federaci.
Nový!!: Aleksander Brückner a Ruská akademie věd · Vidět víc »
Ruská literatura
Ruská literatura je označení pro veškerou literaturu psanou v ruském jazyce obyvateli Ruska nebo ruskými emigranty.
Nový!!: Aleksander Brückner a Ruská literatura · Vidět víc »
Slavistika
Slavistika je akademická disciplína, která se zabývá Slovany osídlenými zeměmi, slovanskými jazyky, literaturou a kulturou.
Nový!!: Aleksander Brückner a Slavistika · Vidět víc »
Slovanské jazyky
Slovanské jazyky představují jednu ze skupin indoevropských jazyků.
Nový!!: Aleksander Brückner a Slovanské jazyky · Vidět víc »
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Nový!!: Aleksander Brückner a Ukrajina · Vidět víc »
Ukrajinci
Ukrajinci jsou východoslovanský národ.
Nový!!: Aleksander Brückner a Ukrajinci · Vidět víc »
Vatroslav Jagić
Vatroslav von Jagić (6. července 1838 Varaždín – 5. srpna 1923 Vídeň) byl chorvatský slavista.
Nový!!: Aleksander Brückner a Vatroslav Jagić · Vidět víc »
Vídeňská univerzita
Vídeňská univerzita je s přibližně 90 000 studenty a více než 10 000 zaměstnanci největší veřejnou vzdělávací a výzkumnou institucí v Rakousku i ostatních německy mluvících zemích.
Nový!!: Aleksander Brückner a Vídeňská univerzita · Vidět víc »
1856
1856 (MDCCCLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Aleksander Brückner a 1856 · Vidět víc »
1876
1876 (MDCCCLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Aleksander Brückner a 1876 · Vidět víc »
1878
1878 (MDCCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Aleksander Brückner a 1878 · Vidět víc »
1881
1881 (MDCCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Aleksander Brückner a 1881 · Vidět víc »
1924
1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Aleksander Brückner a 1924 · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Aleksander Brückner a 1939 · Vidět víc »
24. květen
24.
Nový!!: Aleksander Brückner a 24. květen · Vidět víc »
29. leden
29.
Nový!!: Aleksander Brückner a 29. leden · Vidět víc »
