Rychlejší přístup než prohlížeči!
13 vztahy: August Hermann Francke, Berlín, Christian Wolff, Estetika, Filosofie, Frankfurt nad Odrou, Friedrich-Schiller-Universität Jena, Johann Gottfried Herder, Osvícenství, 17. červenec, 1714, 1762, 27. květen.
August Hermann Francke
August Hermann Francke (22. března 1663, Lübeck – 8. června 1727, Halle) byl německý teolog a pedagog.
Nový!!: Alexander Gottlieb Baumgarten a August Hermann Francke · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Alexander Gottlieb Baumgarten a Berlín · Vidět víc »
Christian Wolff
Christian Wolff (24. ledna 1679 Vratislav – 9. května 1754 Halle) byl německý osvícenský filozof.
Nový!!: Alexander Gottlieb Baumgarten a Christian Wolff · Vidět víc »
Estetika
Aesthetica Estetika (z řec. aisthetikos - vnímavost, cit (pro krásu)) je filosofická disciplína zabývající se krásnem, jeho působením na člověka, lidským vnímáním pocitů a dojmů z uměleckých i přírodních výtvorů.
Nový!!: Alexander Gottlieb Baumgarten a Estetika · Vidět víc »
Filosofie
#PŘESMĚRUJ Filozofie Kategorie:Přesměrování z alternativního pravopisu.
Nový!!: Alexander Gottlieb Baumgarten a Filosofie · Vidět víc »
Frankfurt nad Odrou
Frankfurt nad Odrou (oficiální německý název Frankfurt (Oder), dříve Frankfurt an der Oder, lužickosrbsky) je město v Německu, v Braniborsku.
Nový!!: Alexander Gottlieb Baumgarten a Frankfurt nad Odrou · Vidět víc »
Friedrich-Schiller-Universität Jena
#PŘESMĚRUJ Univerzita Jena.
Nový!!: Alexander Gottlieb Baumgarten a Friedrich-Schiller-Universität Jena · Vidět víc »
Johann Gottfried Herder
Johann Gottfried von Herder (25. srpna 1744 Mohrungen, Východní Prusko – 18. prosince 1803 Výmar) byl německý spisovatel, filosof, průkopník preromantické estetiky v Německu a protestantský kazatel.
Nový!!: Alexander Gottlieb Baumgarten a Johann Gottfried Herder · Vidět víc »
Osvícenství
d'Alembertovy Encyklopedie Osvícenství je intelektuální směr, životní postoj a filozofický směr 17. až 18. století, který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení.
Nový!!: Alexander Gottlieb Baumgarten a Osvícenství · Vidět víc »
17. červenec
17.
Nový!!: Alexander Gottlieb Baumgarten a 17. červenec · Vidět víc »
1714
1714 (MDCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Alexander Gottlieb Baumgarten a 1714 · Vidět víc »
1762
1762 (MDCCLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Alexander Gottlieb Baumgarten a 1762 · Vidět víc »
27. květen
27.
Nový!!: Alexander Gottlieb Baumgarten a 27. květen · Vidět víc »
