Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Alexander Korda

Index Alexander Korda

Alexander Korda, rodným jménem Sándor László Kellner (16. září 1893, Túrkeve – 23. leden 1956, Londýn) byl maďarsko-britský filmový producent a režisér, který se zásadním způsobem zasloužil o rozvoj britského filmového průmyslu.

18 vztahy: Alexander Joseph Kolowrat-Krakowský, Béla Kun, Berlín, Filmový producent, Hollywood, Londýn, Maďarsko, Režisér, Richard III., Spojené království, Túrkeve, Třetí muž, Ufa, Vídeň, 16. září, 1893, 1956, 23. leden.

Alexander Joseph Kolowrat-Krakowský

Hrabě Alexander „Saša“ Joseph Kolowrat-Krakowský (29. ledna 1886, Glen Ridge, USA – 4. prosince 1927, Vídeň) byl český automobilový závodník, letec a zakladatel rakouského filmového průmyslu.

Nový!!: Alexander Korda a Alexander Joseph Kolowrat-Krakowský · Vidět víc »

Béla Kun

Béla Kun (rodným jménem Béla Kohn; 20. února 1886 v Szilágycseh, dnes Cehu Silvaniei, Sedmihradsko, Rumunsko – 29. srpna 1938Existují neshody v přesném datu a způsobu Kunovy smrti. Je spolehlivě prokázáno, že byl Kun mučen NKVD, ale od tohoto bodu časově vpřed existují v záznamech rozpory. Některé uvádějí, že byl popraven tajně v roce 1937. Podle jiných byl poslán do Gulagu a popraven v roce 1938 nebo 1939. V roce 1989 sovětská vláda oznámila, že Kun byl popraven v Gulagu 29. srpna 1938. Podle Encyclopaedia Britannica, vydání 2002, byl Kun popraven 30. listopadu 1939. Do Gulagu byla poslána i vdova po Kunovi, stejně jako jeho dcera a nevlastní syn z manželčiny strany. V roce 1956 byl rehabilitován v rámci procesu tzv. destalinizace. v SSSR, přesné místo nejisté, snad polygon Kommunarka) byl maďarský komunistický politik, po krátkou dobu roku 1919 stál fakticky v čele Maďarské republiky rad, republiky sovětského typu utvořené na části území bývalého Uherska.

Nový!!: Alexander Korda a Béla Kun · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Nový!!: Alexander Korda a Berlín · Vidět víc »

Filmový producent

#PŘESMĚRUJ Tvorba filmu#Filmový producent.

Nový!!: Alexander Korda a Filmový producent · Vidět víc »

Hollywood

Hollywood je čtvrť města Los Angeles v Kalifornii, ve Spojených státech amerických.

Nový!!: Alexander Korda a Hollywood · Vidět víc »

Londýn

Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.

Nový!!: Alexander Korda a Londýn · Vidět víc »

Maďarsko

Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.

Nový!!: Alexander Korda a Maďarsko · Vidět víc »

Režisér

''Lesní jahody'' Režisér je tvořivý umělec syntetizující jednotlivé složky a prvky dramatické struktury do ideově a stylově jednotného, celistvého díla (divadelního, filmového, televizního, rozhlasového).

Nový!!: Alexander Korda a Režisér · Vidět víc »

Richard III.

Richard III. (2. října 1452 – 22. srpna 1485) byl anglický král od roku 1483 do své smrti o pouhé dva roky později.

Nový!!: Alexander Korda a Richard III. · Vidět víc »

Spojené království

Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.

Nový!!: Alexander Korda a Spojené království · Vidět víc »

Túrkeve

Túrkeve je město v Maďarsku v župě Jász-Nagykun-Szolnok v okrese Mezőtúr.

Nový!!: Alexander Korda a Túrkeve · Vidět víc »

Třetí muž

Třetí muž je černobílý britský thriller (někdy řazený do žánru film noir) z roku 1949, jejž režíroval Carol Reed; v hlavních rolích se objevili Joseph Cotten, Alida Valliová, Orson Welles a Trevor Howard.

Nový!!: Alexander Korda a Třetí muž · Vidět víc »

Ufa

Ufa (adjektivum: (ufimskij)) je město v Ruské federaci, správní středisko autonomní republiky Baškortostán a jedno z nejdůležitějších center chemického průmyslu v Rusku.

Nový!!: Alexander Korda a Ufa · Vidět víc »

Vídeň

Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.

Nový!!: Alexander Korda a Vídeň · Vidět víc »

16. září

16.

Nový!!: Alexander Korda a 16. září · Vidět víc »

1893

1893 (MDCCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Alexander Korda a 1893 · Vidět víc »

1956

1956 (MCMLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Alexander Korda a 1956 · Vidět víc »

23. leden

23.

Nový!!: Alexander Korda a 23. leden · Vidět víc »

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »