Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Alexandr I. Řecký

Index Alexandr I. Řecký

Alexandr I. (řecky Αλέξανδρος, Βασιλεύς των Ελλήνων; 1. srpna 1893, Athény – 25. října 1920, Athény) byl řeckým králem vládnoucím v letech 1917 až 1920.

56 vztahy: Albert Sasko-Kobursko-Gothajský, Alexandra Řecká a Dánská, Alexandra Sasko-Altenburská, Amálie Württemberská, Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský, Athény, Augusta Sasko-Výmarská, Šarlota Pruská (1798–1860), İzmir, Řecké království, Dějiny Řecka, Eduard August Hannoverský (1767), Eleftherios Venizelos, Fridrich III. Pruský, Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský, Fridrich Vilém III., Glücksburkové, Jiří I. Řecký, Jiří II. Řecký, Josef Sasko-Altenburský, Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský, Karel Hesensko-Kasselský, Konstantin I. Řecký, Konstantin Nikolajevič Ruský, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, Kristián IX., Luisa Dánská a Norská, Luisa Hesensko-Kasselská, Luisa Karolina Hesensko-Kasselská, Luisa Meklenbursko-Střelická, Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská, Marie Pavlovna Romanovová, Megali idea, Mikuláš I. Pavlovič, Oldenburkové, Olga Konstantinovna Romanovová, Petr II. Karađorđević, První světová válka, Sèvreská smlouva, Sepse, Seznam hlav řeckého státu, Sofie Pruská, Soluňská fronta, Tatoi, Thrákie, Trojdohoda, Turecko, Viktorie (britská královna), Viktorie Sasko-Koburská, Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská, ..., Vilém I. Pruský, 1. srpen, 1893, 1917, 1920, 25. říjen. Rozbalte index (6 více) »

Albert Sasko-Kobursko-Gothajský

Princ Albert Sasko-Kobursko-Gothajský (Franz August Karl Albert Emanuel; 26. srpna 1819 – 14. prosince 1861) byl jako manžel královny Viktorie od 10.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Albert Sasko-Kobursko-Gothajský · Vidět víc »

Alexandra Řecká a Dánská

Alexandra Řecká a Dánská (25. března 1921 – 30. ledna 1993) byla manželka posledního jugoslávského krále, Petra II. a matka současného nástupce Alexandra, korunního prince Jugoslávie.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Alexandra Řecká a Dánská · Vidět víc »

Alexandra Sasko-Altenburská

Alexandra Sasko-Altenburská, plným jménem německy Alexandra Friederike Henriette Pauline Marianne Elisabeth von Sachsen-Altenburg (8. června 1830, Altenburg – 6. července 1911, Petrohrad) byla rodem princezna z ernestinské linie Wettinů a sňatkem pod jménem Alexandra Josifovna (rusky Александра Иосифовна) ruská velkokněžna.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Alexandra Sasko-Altenburská · Vidět víc »

Amálie Württemberská

Amálie Württemberská (28. června 1799, Wallisfurth – 28. listopadu 1848, Altenburg) byla sasko-altenburskou vévodkyní a předkem prince Philipa, vévody z Edinburghu, královny Sofie Řecké a pěti řeckých králů.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Amálie Württemberská · Vidět víc »

Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský

Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský (též Ernest I.; 2. ledna 1784 – 29. ledna 1844) byl posledním svrchovaným vévodou Sasko-Kobursko-Saalfeldska (jako Arnošt III.) a od roku 1826 prvním svrchovaným vévodou Sasko-Kobursko-Gothajska (jako Arnošt I.). Byl otcem prince Alberta, manžela britské královny Viktorie, a je tak praprapradědem královny Alžběty II. Bojoval proti Napoleonovi a prostřednictvím svých stavebních projektů a zřizováním dvorních divadel zanechal velkou stopu na svém sídelním městě, Coburgu.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský · Vidět víc »

Athény

Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města Athény nebo Atény jsou hlavním a největším městem Řecka.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Athény · Vidět víc »

Augusta Sasko-Výmarská

Augusta Sasko-Výmarská, plným jménem: Augusta Marie Luise Katharina von Sachsen-Weimar-Eisenach (30. září 1811 Výmar – 7. ledna 1890 Berlín) byla rodem saská princezna a sňatkem s pruským králem a německým císařem Vilémem I. pruská královna a německá císařovna.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Augusta Sasko-Výmarská · Vidět víc »

Šarlota Pruská (1798–1860)

Šarlota Pruská, plným jménem německy Friederike Luise Charlotte Wilhelmine von Preußen (13. července 1798 zámek Charlottenburg u Berlína – 1. listopadu 1860 Carské Selo), byla rodem pruská princezna a od roku 1825 jako manželka cara Mikuláše I. ruská carevna, známá pod jménem Alexandra Fjodorovna, které přijala po sňatku.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Šarlota Pruská (1798–1860) · Vidět víc »

İzmir

#PŘESMĚRUJ Smyrna.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a İzmir · Vidět víc »

Řecké království

Řecké království (novořecky, Vasíleion tis Elládos) byl stát existující v letech 1832–1924 a 1935–1973.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Řecké království · Vidět víc »

Dějiny Řecka

Státní znak Řecké republiky Dějiny Řecka jsou nejdéle zaznamenanými dějinami ze všech evropských zemí.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Dějiny Řecka · Vidět víc »

Eduard August Hannoverský (1767)

Vévoda Eduard August Eduard August Hannoverský, vévoda z Kentu a Strathearnu (2. listopadu 1767 – 23. ledna 1820) byl člen britské královské rodiny, čtvrtý syn a páté dítě krále Jiřího III. a jeho manželky královny Šarloty, meklenburské princezny, otec královny Viktorie.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Eduard August Hannoverský (1767) · Vidět víc »

Eleftherios Venizelos

Eleftherios Venizelos (plným jménem Elefthérios Kyriákou Venizélos, řecky Ελευθέριος ΚυριάκουΒενιζέλος) (23. srpna 1864, Chania – 18. března 1936, Paříž) byl významným řeckým revolucionářem, prominentním a proslulým státníkem působícím během první poloviny 20.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Eleftherios Venizelos · Vidět víc »

Fridrich III. Pruský

Fridrich III.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Fridrich III. Pruský · Vidět víc »

Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský

Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský (Fridrich Vilém Pavel Leopold; 4. ledna 1785, Lindenau – 17. února 1831, Schleswig) zdědil v roce 1816 titul šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-beckského vévody.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský · Vidět víc »

Fridrich Vilém III.

Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Fridrich Vilém III. · Vidět víc »

Glücksburkové

Vodní zámek Glücksburg, který dal jméno celému rodu Glücksburkové, plným názvem Šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-glücksburská dynastie (dánsky Huset Lyksborg, Huset Glücksburg či Huset Slesvig-Holsten-Sønderborg-Lyksborg/Glücksburg, německy Haus Glücksburg či Haus Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg; někdy zkracováno jako SHSG nebo S-H-S-G), je v současnosti vládnoucí dánská a norská a bývalá řecká, islandská královská a šlesvicko-holštýnská vévodská dynastie.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Glücksburkové · Vidět víc »

Jiří I. Řecký

Jiří I. Řecký (24. prosince 1845 Kodaň, Dánsko – 18. března 1913 Soluň, Řecko) byl v letech 1863–1913 řecký král z dynastie Glücksburgů, vedlejší linie Oldenburgů.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Jiří I. Řecký · Vidět víc »

Jiří II. Řecký

Jiří II. (19. července 1890 Tatoi, Řecko – 1. dubna 1947 Athény, Řecko) byl řecký král v letech 1922–1924 a 1935–1947). Byl nejstarším synem Konstantina I. a jeho manželky Žofie Pruské. V roce 1921 se jeho manželkou stala Alžběta, dcera rumunského krále Ferdinanda I. (manželství, které v roce 1935 skončilo rozvodem, bylo bezdětné). O rok později nastoupil po abdikaci svého otce na trůn. Po neúspěšném pokusu o royalistický převrat v říjnu 1923 odešel do rumunského exilu a v roce 1924 parlament prohlásil Řecko republikou. Po období plném politických krizí se však v plebiscitu konaném roku 1935 vyslovila většina obyvatel pro obnovení monarchie a Jiří II. se tak opět dostal k moci. V té době byl jmenován ministerským předsedou Ioannis Metaxas, který provedl v zemi státní převrat, rozpustil parlament a zakázal jakékoli politické strany. V říjnu 1940 provedla Itálie útok na severní hranice Řecka. Řecká armáda, ač byla vyzbrojena skromněji než italské jednotky, přešla do protiútoku a po prolomení linie se řecké jednotky probojovaly až 50 km od města Berat na albánském území. Avšak po obsazení Jugoslávie v roce 1941 přišly Itálii na pomoc německé jednotky. Po bleskovém tažení prorazily obranné postavení řeckých vojsk a zaútočily na Metaxasovu linii z týlu. Jiří II. odešel do anglického exilu. Po válce došlo k občanské válce a v plebiscitu v roce 1946 se vyslovilo 69 % obyvatel pro znovuobnovení monarchie. Král Jiří II. se opět chopil moci, o rok později však umírá a na trůn usedá jeho bratr Pavel.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Jiří II. Řecký · Vidět víc »

Josef Sasko-Altenburský

Josef Sasko-Altenburský (27. srpna 1789, Hildburghausen – 25. listopadu 1868, Altenburg) byl sasko-altenburským vévodou.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Josef Sasko-Altenburský · Vidět víc »

Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský

Karel Bedřich Sasko-Výmarsko-Eisenašský (německy Carl Friedrich von Sachsen-Weimar-Eisenach, 2. února 1783, Výmar – 8. července 1853, Výmar) byl v letech 1828 až 1853 sasko-výmarsko-eisenašským velkovévodou.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský · Vidět víc »

Karel Hesensko-Kasselský

Karel Hesensko-Kasselský (Karl von Hessen-Kassel, 19. prosince 1744, Kassel – 17. srpna 1836, Schleswig) byl člen Hesensko-kasselské dynastie a díky sňatku s Luisou Dánskou a Norskou byl i místodržitelem Šlesvicka-Holštýnska.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Karel Hesensko-Kasselský · Vidět víc »

Konstantin I. Řecký

Konstantin I. (2. srpna 1868, Athény, Řecko – 11. ledna 1923, Palermo, Itálie) byl řecký král v letech 1913–1917 a 1920–1922.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Konstantin I. Řecký · Vidět víc »

Konstantin Nikolajevič Ruský

Konstantin Nikolajevič Ruský, velkokníže Romanov-Holstein-Gottorp (Petrohrad –, Pavlovsk) byl syn ruského cara Mikuláše I. a mladší bratr Alexandra II. Zároveň byl také ruský generál admirál a hlavní velitel ruského válečného námořnictva v letech 1855–1881 a v období od června 1862 do 31.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Konstantin Nikolajevič Ruský · Vidět víc »

Království Srbů, Chorvatů a Slovinců

#PŘESMĚRUJ Království Jugoslávie.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců · Vidět víc »

Kristián IX.

Kristián IX. (8. dubna 1818, Gottorf, Šlesvicko-Holštýnsko – 29. ledna 1906, Kodaň, Dánsko) byl mezi lety 1863 a 1906 dánský král.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Kristián IX. · Vidět víc »

Luisa Dánská a Norská

Luisa Dánská (20. ledna 1750 Christiansborg – 12. ledna 1831 Gottorp) byla rodem dánská a norská princezna a sňatkem princezna-lankraběnka hesensko-kasselská.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Luisa Dánská a Norská · Vidět víc »

Luisa Hesensko-Kasselská

Luisa Hesensko-Kasselská (dánsky Louise Vilhelmine Frederikke Maria Caroline Augusta Julie, hesensko-kasselská princezna (7. září 1817 v Kasselu – 29. září 1898 v paláci Bernstorff Gentofte u Kodaně) byla jako manželka dánského krále Kristiána IX. dánská královna v letech 1863–1898.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Luisa Hesensko-Kasselská · Vidět víc »

Luisa Karolina Hesensko-Kasselská

Luisa Karolina Hesensko-Kasselská (28. září 1789, Gottorp – 13. března 1867, Ballenstedt) byla manželkou Fridricha Viléma Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburského a matriarcha glücksburského rodu, který se stal nakonec vládnoucím domem Dánska, Řecka a Norska.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Luisa Karolina Hesensko-Kasselská · Vidět víc »

Luisa Meklenbursko-Střelická

Luisa Meklenbursko-Střelická (Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg-Strelitz, také Königin Luise von Preußen; 10. března 1776 Hannover – 19. července 1810 zámek Hohenzieritz, Braniborsko) byla rodem meklenburská princezna a jako manželka pruského krále Fridricha Viléma III. pruská královna.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Luisa Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »

Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská

Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská (21. prosince 1800, Gotha – 30. srpna 1831, Paříž) byla první manželkou Arnošta I. Sasko-Kobursko-Gothajského, matkou Arnošta II.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská · Vidět víc »

Marie Pavlovna Romanovová

#PŘESMĚRUJ Marie Pavlovna Ruská.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Marie Pavlovna Romanovová · Vidět víc »

Megali idea

Mapa Velkého Řecka s Venizelovým portrétem Megali idea (též Velké Řecko) je politická koncepce sjednocení všech Řeků do jediného státu.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Megali idea · Vidět víc »

Mikuláš I. Pavlovič

Mikuláš I. Pavlovič (rusky Николай I Павлович,, Carskoje Selo –, Petrohrad) byl car Ruského impéria, finský velkokníže a v letech 1825–1831 poslední polský král pod jménem Mikuláš I.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Mikuláš I. Pavlovič · Vidět víc »

Oldenburkové

Oldenburkové (jsou původem severoněmecký šlechtický rod, který v 15. století dosáhl dánského, norského a švédského trůnu.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Oldenburkové · Vidět víc »

Olga Konstantinovna Romanovová

Olga Konstantinovna Romanovová (řecky: Όλγα; 3. září 1851, Pavlovsk – 18. června 1926, Pau) byla jako manželka krále Jiřího I. řecká královna.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Olga Konstantinovna Romanovová · Vidět víc »

Petr II. Karađorđević

Petr II.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Petr II. Karađorđević · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a První světová válka · Vidět víc »

Sèvreská smlouva

Rozdělení Osmanské říše mezi vítězné státy Sèvreská smlouva je mírová smlouva a součást Pařížských předměstských smluv, podepsaná mezi státy Dohody a Osmanskou říší 10. srpna 1920 v Sèvres.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Sèvreská smlouva · Vidět víc »

Sepse

Sepse (gr. sepsis ze slova sepo.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Sepse · Vidět víc »

Seznam hlav řeckého státu

Seznam hlav řeckého státu od jeho založení po současnou dobu.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Seznam hlav řeckého státu · Vidět víc »

Sofie Pruská

Sofie Pruská (Sofie Dorotea Ulrika Alice, řecky: Σοφία;; 14. června 1870, Postupim – 13. ledna 1932, Frankfurt nad Mohanem) byla v letech 1913 až 1917 a v letech 1920 až 1922 jako manželka krále Konstantina I. řeckou královnou.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Sofie Pruská · Vidět víc »

Soluňská fronta

Soluňská či Makedonská fronta je termín, kterým se označuje oblast bojů na Balkáně během první světové války.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Soluňská fronta · Vidět víc »

Tatoi

Královská rezidence Tatoi (Τατόι) je areál nacházející se 27 km severně od Athén do roku 1994 patřící řecké královské rodině, který sloužil jako její letní sídlo a pohřebiště.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Tatoi · Vidět víc »

Thrákie

Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Thrákie · Vidět víc »

Trojdohoda

Státy Trojdohody (modrá) a Trojspolku (červená) Ruský plakát znázorňující Trojdohodu Jako Trojdohoda nebo Dohoda (řidčeji, hlavně ve starší literatuře Ententa z franc.) je označováno spojenectví Francie, Ruska a Velké Británie, které vznikalo v letech 1893 až 1907 především jako protiváha k expanzivním tendencím Trojspolku (Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie).

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Trojdohoda · Vidět víc »

Turecko

Turecko, plným názvem Turecká republika, je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Turecko · Vidět víc »

Viktorie (britská královna)

Královna Viktorie (24. května 1819, Londýn, Spojené království – 22. ledna 1901, ostrov Wight), narozená jako Alexandrina Victoria, byla královna Spojeného království Velké Británie a Irska od 20. června 1837 a první císařovna Indie od 1. května 1876, obojí do své smrti.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Viktorie (britská královna) · Vidět víc »

Viktorie Sasko-Koburská

Viktorie, královská princezna (Victoria Adelaida Marie Luisa; 21. listopadu 1840, Buckinghamský palác, Londýn – 5. srpna 1901, Kronberg im Taunus), byla jako manželka německého císaře Fridricha III. německá císařovna a pruská královna.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Viktorie Sasko-Koburská · Vidět víc »

Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská

Viktorií, pozdější britskou královnou (1821). F. X. Winterhalter, 1861) Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská (plným jménem německy Maria Luisa Victoire von Sachsen-Coburg-Saalfeld,17. srpna 1786, Coburg – 17. března 1861, Frogmore House, Windsor) byla rodem saská princezna a sňatkem vévodkyně z Kentu, matka britské královny (královna matka) Viktorie.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská · Vidět víc »

Vilém I. Pruský

Vilém I. Pruský (plným jménem Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern) (22. března 1797, Berlín – 9. března 1888, Berlín) byl pruský král (1861–1888) a první německý císař (1871–1888).

Nový!!: Alexandr I. Řecký a Vilém I. Pruský · Vidět víc »

1. srpen

1.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a 1. srpen · Vidět víc »

1893

1893 (MDCCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a 1893 · Vidět víc »

1917

1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a 1917 · Vidět víc »

1920

1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a 1920 · Vidět víc »

25. říjen

25.

Nový!!: Alexandr I. Řecký a 25. říjen · Vidět víc »

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »