Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Alexej I. Michajlovič

Index Alexej I. Michajlovič

Alexej Michajlovič, 19. března 1629, Moskva – 29. ledna 1676, Moskva), syn Michaila I. Fjodoroviče (1613–1645) z dynastie Romanovců, byl v letech 1645 až 1676 ruským carem.

76 vztahy: Agafja Semjonovna Grušecká, Alexej Nikolajevič, Archandělský chrám, Ataman, Žofie Alexejevna, Čuvaši, Bělorusko, Bohdan Chmelnický, Bojar, Borovsk, Car, Don, Exil, Fjodor III. Alexejevič, Fjodor Michajlovič Rtiščev, Francouzština, Hlad, Ivan V., Jekatěrinburg, Jevdokija Lopuchinová, Jevdokija Lukjanovna Strešněvová, Kateřina I. Ruská, Kavkaz, Kozáci, Kyjev, Latina, Litva, Marfa Matvejevna Apraksina, Marie Iljinična Miloslavská, Marijci, Michail I. Fjodorovič, Mikuláš II. Alexandrovič, Mor, Mordvinci, Moskva, Mužik, Natálie Alexejevna Ruská, Natálie Kirillovna Naryškinová, Nemocnice, Patriarcha moskevský a celé Rusi, Perejaslav, Persie, Petr I. Veliký, Pošta, Praskovja Fjodorovna Saltykovová, Privilegium, Protopop Avvakum, Religiozita, Romanovci, Ruská pravoslavná církev, ..., Rusko, Seznam hlav ruského státu, Sibiř, Smolensk, Sokolnictví, Starověrci, Stěnka Razin, Tělesný trest, Ukrajina, Vilnius, Vojevoda, Volha, Zavraždění carské rodiny, 1629, 1645, 1654, 1662, 1667, 1668, 1671, 1676, 1682, 19. březen, 1904, 1918, 29. leden. Rozbalte index (26 více) »

Agafja Semjonovna Grušecká

Agafja Semjonovna Grušecká (1663, Smolensk – 14. červenec/24. červenec 1681, Moskva) byla ruská carevna, první manželka cara Fjodora III. Alexejeviče.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Agafja Semjonovna Grušecká · Vidět víc »

Alexej Nikolajevič

Svatý Alexej Nikolajevič, cesarevič ruský (rusky: Цесаревич Алексей Николаевич Poмaнoв Cesarevič Aleksej Nikolajevič Romanov), plný titul: Následník trůnu, cesarevič a velkokníže (rusky: Наследник-Цесаревич и Великий Князь Naslědnik-Cesarjevič i Velikij Kňaz) (Petrodvorec – 17. července 1918, Jekatěrinburg), z dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov, byl cesarevič – následník trůnu – Ruského impéria, nejmladší potomek a jediný syn cara Mikuláše II. a jeho ženy Alexandry Fjodorovny.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Alexej Nikolajevič · Vidět víc »

Archandělský chrám

Kremlu Ikonostas v interiéru chrámu s ikonami Archandělský chrám nebo Chrám Archanděla Michaela je jedním ze tří chrámů na Chrámovém náměstí a patří k architektonicky nejmladším pravoslavným chrámům v moskevském Kremlu.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Archandělský chrám · Vidět víc »

Ataman

Ataman (varianty: otaman, wataman, vataman) byl titul kozáckých a hajdamackých vůdců různého druhu.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Ataman · Vidět víc »

Žofie Alexejevna

Žofie, či Sofie Alexejevna (Софья Алексеевна, 27. září 1657 Moskva – 14. července 1704 tamt.) byla v letech 1682–1689 vladařkou Ruského carství.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Žofie Alexejevna · Vidět víc »

Čuvaši

Čuvaši jsou turkický národ žijící v Ruské federaci, zejména v Čuvašsku, kde tvoří 70 % obyvatel, dále v Tatarstánu a Baškortostánu a zemích bývalého SSSR.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Čuvaši · Vidět víc »

Bělorusko

Bělorusko, plným názvem Běloruská republika (Respublika Biełaruś,, Respublika Belarus), je vnitrozemský stát ve východní Evropě.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Bělorusko · Vidět víc »

Bohdan Chmelnický

Bohdan Zenobius Mychajlovyč Chmelnický (Bohdan Chmelnyckyj,, Zinovij Bogdan Michajlovič Chmelnickij; asi 1595 – 6. srpna 1657) byl kozácký hetman (hejtman, vojenský velitel), zakladatel prvního státu kozáků – kozáckého hetmanátu.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Bohdan Chmelnický · Vidět víc »

Bojar

Godfreye Knellera Bojar byl příslušníkem nejvyšší feudální aristokracie v Kyjevské Rusi, Bulharsku, Valašsku a Moldavsku, obvykle hned druhý po vládnoucím knížeti.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Bojar · Vidět víc »

Borovsk

Borovsk je město v Kalužské oblasti Ruské federace, kde leží na řece Protvě u hranice s Moskevskou oblastí a ve vzdálenosti zhruba sto kilometrů na jihozápad od Moskvy.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Borovsk · Vidět víc »

Car

moskevském Kremlu Car byl titul panovníka v Rusku a Bulharsku (z latinského caesar, císař).

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Car · Vidět víc »

Don

Don (starořecky Tanaïs) je řeka v Tulské, v Lipecké, ve Voroněžské, ve Volgogradské a v Rostovské oblasti v Rusku.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Don · Vidět víc »

Exil

Svatá Helena (autor François Joseph Sandmann) Exil (z latinského exilium – vyhnanství a exul – vypovězený) znamenal původně trest vypovězení, dnes znamená stav člověka nebo skupiny běženců, lidí, kteří museli opustit svou vlast v důsledku vypovězení, vyhnání, odsunu, deportace, ztráty občanství, hrozby osobního nebezpečí, a to zejména z důvodů politického, národnostního, rasového či náboženského pronásledování.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Exil · Vidět víc »

Fjodor III. Alexejevič

Fjodor III.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Fjodor III. Alexejevič · Vidět víc »

Fjodor Michajlovič Rtiščev

Fjodor Michajlovič Rtiščev „Veliký“ (Фёдор Миха́йлович Рти́щев «Большой», 6. dubna 1626Informace ve Velké sovětské encyklopedie/Большой советской энциклопедии - 21. června 1673, Moskva) byl ruský šlechtic a filantrop a blízký přítel a rádce cara Alexeje I. Jakova Prokopjeviče Turlygina, počátek 20. století. Michajloviče, okolničij, vedoucí různých prikazů, vychovatel, filantrop a mecenáš.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Fjodor Michajlovič Rtiščev · Vidět víc »

Francouzština

Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Francouzština · Vidět víc »

Hlad

Hladové dítě na graffiti v São Paulo (Brazílie) Hlad je pocit (nepodmíněná fyzická reakce organismu), vyvolaný nedostatkem potravy.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Hlad · Vidět víc »

Ivan V.

Ivan V. Alexejevič (rusky Иван V Алексеевич Романов) (27. srpna/6. září 1666 – 29. ledna/8. února 1696) byl ruský car, syn cara Alexeje I. Michajloviče z dynastie Romanovců.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Ivan V. · Vidět víc »

Jekatěrinburg

Jekatěrinburg (v letech 1924–1991 Sverdlovsk) je město v Rusku, centrum Uralského federálního okruhu a Sverdlovské oblasti.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Jekatěrinburg · Vidět víc »

Jevdokija Lopuchinová

Jevdokija Fjodorovna Lopuchinová (Moskva – tamtéž) byla v letech 1689–1698 ruská carevna, první manželka ruského cara Petra Velikého.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Jevdokija Lopuchinová · Vidět víc »

Jevdokija Lukjanovna Strešněvová

Jevdokija Lukjanovna Strešněvová (rusky Евдоки́я Лукья́новна Стрешнёва, 1608, Měščovsk, Rusko – 18. srpna 1645, Moskva) byla jako manželka ruského cara Michaila Fjodoroviče ruská carevna v letech 1626–1645.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Jevdokija Lukjanovna Strešněvová · Vidět víc »

Kateřina I. Ruská

Kateřina I. Alexejevna (rusky Екатерина I Алексеевна, vlastním jménem Marta Helena Skowrońska/Skavronská, 15. dubna 1684, Jēkabpils –, Petrohrad) byla ruská carevna v letech 1725–1727, žena Petra I. Velikého.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Kateřina I. Ruská · Vidět víc »

Kavkaz

Kavkaz je mohutné velehorské pásmo v jihozápadní Asii mezi Černým a Kaspickým mořem, které měří na délku více než 1 200 km.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Kavkaz · Vidět víc »

Kozáci

dopis tureckému sultánovi'' (1880–1891) Kozáci jsou převážně východoslovanské pravoslavné svazy svobodných obyvatel, zemědělců a válečníků pocházející z ukrajinských a jihoruských stepí.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Kozáci · Vidět víc »

Kyjev

Kyjev (Kyjiv;, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Kyjev · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Latina · Vidět víc »

Litva

Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Litva · Vidět víc »

Marfa Matvejevna Apraksina

Marfa Matvejevna Apraksinová (1664, Moskva –, Petrohrad) byla ruská carevna, druhá manželka cara Fjodora III. Alexejeviče.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Marfa Matvejevna Apraksina · Vidět víc »

Marie Iljinična Miloslavská

Marie Iljinična Miloslavská (rusky Мария Ильинична Милославская; 1625, Moskva, Ruské carství – 3. března (13. března) 1669 tamtéž) byla jako manželka ruského cara Alexeje I. Michajloviče ruská carevna v letech 1648–1669.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Marie Iljinična Miloslavská · Vidět víc »

Marijci

Východomarijské ženy v tradičních krojích - folklorní skupina "Ervij" Marijci (též Čeremisové, Марийцы) jsou ugrofinský národ žijící v Povolží.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Marijci · Vidět víc »

Michail I. Fjodorovič

Michail I. Fjodorovič Romanov (22. července 1596, Moskva – 23. července 1645 tamtéž) byl první ruský car z dynastie Romanovců (vládl od 24. března 1613).

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Michail I. Fjodorovič · Vidět víc »

Mikuláš II. Alexandrovič

Alix Hesensko-Darmstadtskou a dcerou Olgou, (1896), The Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada Svatý Mikuláš II.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Mikuláš II. Alexandrovič · Vidět víc »

Mor

Mor v širším, resp.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Mor · Vidět víc »

Mordvinci

Mordvinci jsou národem hovořícím mordvinskými jazyky (erzja a mokša), patřícími do finsko-volžské větve ugrofinské jazykové rodiny.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Mordvinci · Vidět víc »

Moskva

Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Moskva · Vidět víc »

Mužik

Mužik si vyrábí láptě. Kresba z 18. století Mužik (rusky мужик) označuje ruského rolníka, obvykle v carském Rusku.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Mužik · Vidět víc »

Natálie Alexejevna Ruská

Velkokněžna Natálie Alexejevna Ruská (rusky,, Petrohrad -, Moskva) byla ruská velkokněžna starší sestra ruského cara Petra II.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Natálie Alexejevna Ruská · Vidět víc »

Natálie Kirillovna Naryškinová

Natálie Kirillovna Naryškinová (rusky Ната́лья Кири́лловна Нары́шкина; 1. září 1651, Moskva – 4. únor 1694, Moskevský kreml) byla ruská šlechtična z rodu Naryškinů.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Natálie Kirillovna Naryškinová · Vidět víc »

Nemocnice

Reliéf nemocnice na budově Muzea umění v Olomouci Nemocnice (hovorově a slangově špitál, někdy lazaretSlovo lazaret je odvozeno ze jména světce Lazara z Betánie, kterého Ježíš Kristus vzkřísil z mrtvých. Lazarovo jméno pak dalo pojmenování také špitálnímu Řádu svatého Lazara (neboli lazariánům).) je lékařské zdravotnické zařízení určené k léčení lidí.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Nemocnice · Vidět víc »

Patriarcha moskevský a celé Rusi

Patriarcha moskevský a celé Rusi (rusky Патриа́рхМоско́вский и всея́ Руси́) je titul současného nejvyššího představitele Ruské pravoslavné církve.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Patriarcha moskevský a celé Rusi · Vidět víc »

Perejaslav

Perejaslav (a Переяслав, mužský rod; v letech 1943–2019 Perejaslav-Chmelnyckyj) je jedno z nejstarších měst na Ukrajině.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Perejaslav · Vidět víc »

Persie

#PŘESMĚRUJ Írán Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku Kategorie:Přesměrování z dřívějšího místopisného názvu.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Persie · Vidět víc »

Petr I. Veliký

Petr I. Veliký, známý též jako Petr Alexejevič (Moskva – Petrohrad), byl ruský car od roku 1682 až do své smrti.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Petr I. Veliký · Vidět víc »

Pošta

České pošty Pošta je veřejná služba pro rozesílání a doručování zásilek, dopisů a zpráv, pro převody peněz, vydávání známek a podobně.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Pošta · Vidět víc »

Praskovja Fjodorovna Saltykovová

Praskovja Fjodorovna Saltykovová (rusky Прасковья Фёдоровна Салтыкова;, Moskva –, Petrohrad) byla ruská carevna jako manželka Ivana V. a matka Anny Ivanovny.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Praskovja Fjodorovna Saltykovová · Vidět víc »

Privilegium

Privilegium (pochází z latinských slov lex privata) je obecně výsada nebo výhoda určité skupiny nebo jednotlivců oproti ostatním.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Privilegium · Vidět víc »

Protopop Avvakum

Svatý Avvakum Petrovič Kondratěv zvaný Avvakum Petrov (20. listopadu 1621 – 14. dubna 1682), často uváděný také jako protopop Avvakum, byl ruský duchovní, zakladatel pravoslavné sekty starověrců.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Protopop Avvakum · Vidět víc »

Religiozita

Gallupova institutu, rok 2008 Religiozita (angl. religiosity) znamená česky „zbožnost“, víru v pravost či pravdivost náboženství a sílu této víry.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Religiozita · Vidět víc »

Romanovci

Romanovci (rusky: Рома́новы) byli původně ruský bojarský rod a od roku 1613 druhá panovnická dynastie vládnoucí v Rusku.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Romanovci · Vidět víc »

Ruská pravoslavná církev

Ruská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu či jen Ruská pravoslavná církev (RPC, Русская Православная Церковь Московского Патриархата, РПЦ), oficiálně též Moskevský patriarchát či Patriarchát Moskvy a vší Rusi, je největší autokefální pravoslavnou církví, s nimiž tvoří společenství pravoslavných církví.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Ruská pravoslavná církev · Vidět víc »

Rusko

Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Rusko · Vidět víc »

Seznam hlav ruského státu

Erb ruských knížat (15. století) Znak Ruského carství (17. století) Malý znak Ruského carství Malý znak Ruského impéria Velký znak Ruského impéria Znak Svazu sovětských socialistických republik Znak Ruské federace Toto je seznam hlav ruského státu.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Seznam hlav ruského státu · Vidět víc »

Sibiř

       Sibiřský federální okruh        Geografické vyznačení Sibiře        Severní Asie Sibiř (rusky: Сиби́рь) je území ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Sibiř · Vidět víc »

Smolensk

Smolensk je historické město v evropské části Ruska.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Smolensk · Vidět víc »

Sokolnictví

Sokolnictví je zvláštní způsob lovu pomocí vycvičených dravců, především sokolů, jestřábů a orlů.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Sokolnictví · Vidět víc »

Starověrci

Starověrci v Rusku Starověrci, též staroobřadníci, rozkolníci (rusky старообрядчество), je náboženské a společenské hnutí, které se pod vedením protopopa Avvakuma oddělilo od Ruské pravoslavné církve na protest proti reformám patriarchy Nikona v letech 1666–1667 a dodnes praktikuje její dřívější liturgii.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Starověrci · Vidět víc »

Stěnka Razin

Štěpan „Stěnka“ Timofejevič Razin, (rusky Степан (Стенька) Тимофеевич Разин, 1630, Don –, Moskva) byl ruský kozák, pirát, povstalec a lidový hrdina.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Stěnka Razin · Vidět víc »

Tělesný trest

Země, kde soud může nařídit tělesný trest Země, kde je výslovný zákaz tělesného trestání dětí Země, kde je zákaz tělesných trestů ve škole i v rodině Tělesný trest je trest, jehož smyslem je způsobit trestanému fyzické nepohodlí či fyzickou bolest, což se nejčastěji dělá opakovanými údery, ale nikoliv způsobit zranění, trvale zmrzačit jeho tělo nebo ohrozit životní funkce.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Tělesný trest · Vidět víc »

Ukrajina

Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Ukrajina · Vidět víc »

Vilnius

Vilnius (dříve,,,,, dříve) je hlavní město Litvy.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Vilnius · Vidět víc »

Vojevoda

Vojevoda, též vojvoda byl u slovanských národů vojenský náčelník (srov. vojevůdce), později se tento pojem rozšířil i na titul správních úředníků.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Vojevoda · Vidět víc »

Volha

Volha ((Volga),, nebo, mordvinsky Рав) je veletok, největší řeka Evropy.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Volha · Vidět víc »

Zavraždění carské rodiny

Taťána (Livadijský palác, 1913) Zavraždění carské rodiny se odehrálo v noci ze 16. na 17. července roku 1918 ve sklepě Ipaťjevova domu v ruském Jekatěrinburgu.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a Zavraždění carské rodiny · Vidět víc »

1629

1629 (MDCXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a 1629 · Vidět víc »

1645

1645 (MDCXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a 1645 · Vidět víc »

1654

1654 (MDCLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a 1654 · Vidět víc »

1662

1662 (MDCLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a 1662 · Vidět víc »

1667

1667 (MDCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a 1667 · Vidět víc »

1668

1668 (MDCLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a 1668 · Vidět víc »

1671

1671 (MDCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a 1671 · Vidět víc »

1676

1676 (MDCLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a 1676 · Vidět víc »

1682

1682 (MDCLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a 1682 · Vidět víc »

19. březen

19.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a 19. březen · Vidět víc »

1904

1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a 1904 · Vidět víc »

1918

1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a 1918 · Vidět víc »

29. leden

29.

Nový!!: Alexej I. Michajlovič a 29. leden · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Alexej I., Alexej Michajlovič.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »