Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Alois Hitler

Index Alois Hitler

Alois Hitler Hrob Aloise a Klary Hitlerových v Leondingu nedaleko Lince Alois Hitler, rodným jménem Alois Schicklgruber (7. června 1837 Strones – 3. ledna 1903 Leonding, Rakousko-Uhersko), byl rakouským celním úředníkem a otcem Adolfa Hitlera.

54 vztahy: Adolf Hitler, Alois Hitler mladší, Angela Hitlerová, Štýrský Hradec, Berlín, Braunau am Inn, Dolní Rakousy, Drážďany, Gmünd (Dolní Rakousy), Hans Frank, Horní Rakousy, Ian Kershaw, Klara Hitlerová, Lambach, Leonding, Linec, Místodržitelství, Pasov, Paula Hitlerová, Rakousko, Rakousko-Uhersko, Rozvod, Salcburk, Salcbursko, Sankt Pölten, Schärding, Tovaryš, Traun (řeka), Vídeň, Výměnek, Vojenský újezd Allentsteig, Waldviertel, Wehrmacht, Weitra, Wels, Zwettl, 1837, 1882, 1883, 1885, 1886, 1887, 1889, 1892, 1894, 1896, 1900, 1903, 1945, 1949, ..., 1956, 1960, 3. leden, 7. červen. Rozbalte index (4 více) »

Adolf Hitler

Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.

Nový!!: Alois Hitler a Adolf Hitler · Vidět víc »

Alois Hitler mladší

Alois Hitler mladší (narozen jako Alois Matzelsberger; 13. ledna 1882 Vídeň – 20. května 1956 Hamburg) byl polorodý starší bratr německého diktátora Adolfa Hitlera.

Nový!!: Alois Hitler a Alois Hitler mladší · Vidět víc »

Angela Hitlerová

Angela Franziska Johanna Hammitzsch, rozená Angela Hitler, během 1. manželství Angela Raubal (28. července 1883 Braunau, Rakousko – 30. října 1949), byla starší polorodá sestra Adolfa Hitlera.

Nový!!: Alois Hitler a Angela Hitlerová · Vidět víc »

Štýrský Hradec

Štýrský Hradec (německy Graz, slovinsky Gradec), hlavní město Štýrska, je druhé největší město v Rakousku.

Nový!!: Alois Hitler a Štýrský Hradec · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Nový!!: Alois Hitler a Berlín · Vidět víc »

Braunau am Inn

Braunau am Inn, česky Braunau na Innu nebo Brunov je okresní město v Horním Rakousku, na pravém břehu řeky Inn, která v těchto místech tvoří hranici mezi Rakouskem a Německem.

Nový!!: Alois Hitler a Braunau am Inn · Vidět víc »

Dolní Rakousy

Dolní Rakousy či Dolní Rakousko je spolková země na severovýchodě Rakouska, obklopující svým územím metropoli Vídeň.

Nový!!: Alois Hitler a Dolní Rakousy · Vidět víc »

Drážďany

Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.

Nový!!: Alois Hitler a Drážďany · Vidět víc »

Gmünd (Dolní Rakousy)

Přeshraniční propojení s Českými Velenicemi přes lávku Gmünd (dříve česky Cmunt) je okresní město v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy, při hranicích s Českem, v oblasti Waldviertelu.

Nový!!: Alois Hitler a Gmünd (Dolní Rakousy) · Vidět víc »

Hans Frank

Frank triumfálně přebírá moc v Krakově Norimberských procesů v roce 1946 Hans Michael Frank (23. května 1900, Karlsruhe – 16. října 1946, Norimberk) byl právník a vysoce postavený člen německé nacistické strany již od 20.

Nový!!: Alois Hitler a Hans Frank · Vidět víc »

Horní Rakousy

Horní Rakousy či Horní Rakousko je spolková země na severu Rakouska.

Nový!!: Alois Hitler a Horní Rakousy · Vidět víc »

Ian Kershaw

Ian Kershaw (* 29. dubna 1943 Oldham) je anglický historik, odborník na téma nacismu, autor ceněné dvoudílné biografie Adolfa Hitlera.

Nový!!: Alois Hitler a Ian Kershaw · Vidět víc »

Klara Hitlerová

Klara Hitlerová rozená Pölzlová (12. srpna 1860, Spital, Dolní Rakousy – 21. prosince 1907 Urfahr (dnes součást Lince), Horní Rakousy), byla matkou německého politika a vůdce nacistické strany Adolfa Hitlera.

Nový!!: Alois Hitler a Klara Hitlerová · Vidět víc »

Lambach

Lambach je městys v rakouské spolkové zemi Horní Rakousy, v okrese Wels-venkov.

Nový!!: Alois Hitler a Lambach · Vidět víc »

Leonding

Leonding je rakouské okresní město ve spolkové zemi Horní Rakousy.

Nový!!: Alois Hitler a Leonding · Vidět víc »

Linec

Linec je hlavní město rakouské spolkové země Horní Rakousy.

Nový!!: Alois Hitler a Linec · Vidět víc »

Místodržitelství

Místodržitelství (Statthalterei) byl nejvyšší úřad jednotlivých rakouských korunních zemí, který zde pod vedením místodržitele (místodržícího) jmenovaného císařem vykonával státní správu.

Nový!!: Alois Hitler a Místodržitelství · Vidět víc »

Pasov

Pasov (německy Passau, latinsky Castra Batavia) je město v Německu.

Nový!!: Alois Hitler a Pasov · Vidět víc »

Paula Hitlerová

Paula Hitler (21. ledna 1896 Hafeld, Rakousko – 1. června 1960 Berchtesgaden, Německo) byla mladší sestra Adolfa Hitlera a poslední dítě Aloise Hitlera a jeho třetí manželky Kláry Pölzlové.

Nový!!: Alois Hitler a Paula Hitlerová · Vidět víc »

Rakousko

Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.

Nový!!: Alois Hitler a Rakousko · Vidět víc »

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Nový!!: Alois Hitler a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Rozvod

anglikánskou církev, když papež zamítl jeho žádost o zneplatnění manželství. Rozvod, dle dřívější terminologie rozluka,Do roku 1950 užívaný termín rozvod od stolu a lože neznamenal právní ukončení manželství.

Nový!!: Alois Hitler a Rozvod · Vidět víc »

Salcburk

Salcburk (dříve též Solnohrad, Salzburk, dříve česky též Salcpurk) je statutární město, hlavní město rakouské spolkové země Salcbursko a centrum okresu Salcburk-venkov.

Nový!!: Alois Hitler a Salcburk · Vidět víc »

Salcbursko

Salcbursko či Solnohradsko je jednou z devíti spolkových zemí Rakouska.

Nový!!: Alois Hitler a Salcbursko · Vidět víc »

Sankt Pölten

náhled Landhaus Festspielhaus Landesmuseum Klangturm Landesbibliothek Sankt Pölten (zkráceně St. Pölten, česky Svatý Hypolit či Svatý Hyppolit) je statutární město a zároveň hlavní a největší město rakouské spolkové země Dolní Rakousy.

Nový!!: Alois Hitler a Sankt Pölten · Vidět víc »

Schärding

Schärding je okresní město okresu Schärding v rakouské v spolkové zemi Horní Rakousko.

Nový!!: Alois Hitler a Schärding · Vidět víc »

Tovaryš

Tovaryš byl učeň, který úspěšně splnil tovaryšské zkoušky.

Nový!!: Alois Hitler a Tovaryš · Vidět víc »

Traun (řeka)

Traun (česky Travna) je rakouská řeka, pravostranný přítok Dunaje.

Nový!!: Alois Hitler a Traun (řeka) · Vidět víc »

Vídeň

Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.

Nový!!: Alois Hitler a Vídeň · Vidět víc »

Výměnek

Výměnek (lat. reservatum rusticum) je smlouva, jež náleží k tradičním občanskoprávním typům smluv.

Nový!!: Alois Hitler a Výměnek · Vidět víc »

Vojenský újezd Allentsteig

Letecký pohled na část újezdu Vojenský výcvikový prostor Allentsteig (Truppenübungsplatz Allentsteig, dříve Truppenübungsplatz Döllersheim) je vojenský újezd ve Waldviertelu v Dolním Rakousku.

Nový!!: Alois Hitler a Vojenský újezd Allentsteig · Vidět víc »

Waldviertel

Mapa Dolních Rakous, Waldviertel vyznačen zeleně Waldviertel (česky Lesní čtvrť) je tradiční neoficiální region na severozápadě Dolních Rakous.

Nový!!: Alois Hitler a Waldviertel · Vidět víc »

Wehrmacht

Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.

Nový!!: Alois Hitler a Wehrmacht · Vidět víc »

Weitra

Weitra či Vitoraz je historické městečko v Dolních Rakousích na řece Lužnici (Lainsitz) blízko českých hranic, centrum Vitorazska, s nímž kdysi patřilo k Českému království.

Nový!!: Alois Hitler a Weitra · Vidět víc »

Wels

Wels je rakouské statutární město ve spolkové zemi Horní Rakousy.

Nový!!: Alois Hitler a Wels · Vidět víc »

Zwettl

Město Zwettl se nachází v severním Rakousku, ve spolkové zemi Dolní Rakousy.

Nový!!: Alois Hitler a Zwettl · Vidět víc »

1837

1837 (MDCCCXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Alois Hitler a 1837 · Vidět víc »

1882

1882 (MDCCCLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Alois Hitler a 1882 · Vidět víc »

1883

1883 (MDCCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Alois Hitler a 1883 · Vidět víc »

1885

1885 (MDCCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Alois Hitler a 1885 · Vidět víc »

1886

1886 (MDCCCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Alois Hitler a 1886 · Vidět víc »

1887

1887 (MDCCCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Alois Hitler a 1887 · Vidět víc »

1889

1889 (MDCCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Alois Hitler a 1889 · Vidět víc »

1892

1892 (MDCCCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Alois Hitler a 1892 · Vidět víc »

1894

1894 (MDCCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Alois Hitler a 1894 · Vidět víc »

1896

1896 (MDCCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Alois Hitler a 1896 · Vidět víc »

1900

1900 (MCM) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Alois Hitler a 1900 · Vidět víc »

1903

1903 (MCMIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Alois Hitler a 1903 · Vidět víc »

1945

1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Alois Hitler a 1945 · Vidět víc »

1949

1949 (MCMXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Alois Hitler a 1949 · Vidět víc »

1956

1956 (MCMLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Alois Hitler a 1956 · Vidět víc »

1960

1960 (MCMLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Alois Hitler a 1960 · Vidět víc »

3. leden

3.

Nový!!: Alois Hitler a 3. leden · Vidět víc »

7. červen

7.

Nový!!: Alois Hitler a 7. červen · Vidět víc »

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »