Rychlejší přístup než prohlížeči!
24 vztahy: Axel Springer, Berlín, Cornelius Gurlitt, Dánsko, Dánsko-německá válka, Eric Maxim Choupo-Moting, EuroCity, Fatih Akın, Frederik III. Dánský, Friedrich Georg Wilhelm von Struve, Hamburk, Hlavová stanice, Intercity-Express, Kiel, Labe, Mílové právo, Národně socialistická německá dělnická strana, Německé spolkové země, Praha, Prusko, Zákon o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách, 1535, 1640, 1664.
Axel Springer
Axel Cäsar Springer (2. května 1912 Altona – 22. září 1985 Berlín) byl německý novinář a zakladatel a majitel nakladatelství Axel Springer SE.
Nový!!: Altona (Hamburk) a Axel Springer · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Altona (Hamburk) a Berlín · Vidět víc »
Cornelius Gurlitt
Cornelius Gurlitt (10. února 1820, Altona, dnes část Hamburku - 17. června 1901, tamtéž) byl německý hudební skladatel.
Nový!!: Altona (Hamburk) a Cornelius Gurlitt · Vidět víc »
Dánsko
Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.
Nový!!: Altona (Hamburk) a Dánsko · Vidět víc »
Dánsko-německá válka
Dánsko-německá válka, označovaná též jako druhá šlesvická válka bylo vojenské střetnutí Pruska a Rakouska jako členů Německého spolku s Dánskem o Šlesvicko.
Nový!!: Altona (Hamburk) a Dánsko-německá válka · Vidět víc »
Eric Maxim Choupo-Moting
Eric Maxim Choupo-Moting (* 23. března 1989, Altona) je kamerunský profesionální fotbalista německého původu, který hraje na pozici útočníka za německý klub FC Bayern Mnichov.
Nový!!: Altona (Hamburk) a Eric Maxim Choupo-Moting · Vidět víc »
EuroCity
Logo EuroCity Síť EuroCity ve východní Střední Evropě Vlak EC 370 vyjíždí z tunelu u zastávky Mlčechvosty cestou do dánského Århusu pardubickém hlavním nádraží informuje o času odjezdu vlaku EuroCity 275 Slovan do stanice Budapest-Keleti pályaudvar EuroCity, zkráceně EC, znamená kategorii vlakového spoje v rámci evropské mezinárodní železniční sítě.
Nový!!: Altona (Hamburk) a EuroCity · Vidět víc »
Fatih Akın
Fatih Akın (alternativně Fatih Akin; * 25. srpna 1973, Hamburk (čtvrť Altona)) je německý filmový režisér a scenárista tureckého původu.
Nový!!: Altona (Hamburk) a Fatih Akın · Vidět víc »
Frederik III. Dánský
Frederik III. (18. března 1609, Haderslev – 9. února 1670, Kodaň) byl dánský a norský král v letech 1648–1670.
Nový!!: Altona (Hamburk) a Frederik III. Dánský · Vidět víc »
Friedrich Georg Wilhelm von Struve
Friedrich Georg Wilhelm von Struve (v Rusku Vasilij Jakovlevič Struve; 15. dubna 1793 Altona u Hamburku – 23. listopadu 1864 Pulkovo u Petrohradu) byl ruský astronom a geodet německého původu.
Nový!!: Altona (Hamburk) a Friedrich Georg Wilhelm von Struve · Vidět víc »
Hamburk
Hamburk, plným názvem Svobodné a hanzovní město Hamburk, je druhé největší město Německa, jeho největší přístav a jedna ze tří městských spolkových zemí Německa.
Nový!!: Altona (Hamburk) a Hamburk · Vidět víc »
Hlavová stanice
Hlavová stanice Frankfurt nad Mohanem Hlavová stanice (laicky koncová stanice, úvraťová stanice) je železniční stanice, ze které mohou vlaky odjíždět pouze do stejného směru, resp.
Nový!!: Altona (Hamburk) a Hlavová stanice · Vidět víc »
Intercity-Express
Takt a rychlosti německé sítě ICE (2018) Intercity-Express (zkráceně ICE) je označení vysokorychlostních vlaků, provozovaných společností Deutsche Bahn (DB) na území Německa a v sousedních zemích (Rakousko, Švýcarsko, Nizozemsko, Belgie, Francie).
Nový!!: Altona (Hamburk) a Intercity-Express · Vidět víc »
Kiel
Kiel je nejsevernější německé velkoměsto.
Nový!!: Altona (Hamburk) a Kiel · Vidět víc »
Labe
Labské louce Ústí Ploučnice do Labe v Děčíně U ústí Labe u Cuxhavenu Labe (rod střední;, rod ženský, výslovnost) je jednou z největších řek a vodních cest Evropy.
Nový!!: Altona (Hamburk) a Labe · Vidět víc »
Mílové právo
Mílové právo bylo jedno ze středověkých městských privilegií, jehož cílem bylo chránit městské podnikání.
Nový!!: Altona (Hamburk) a Mílové právo · Vidět víc »
Národně socialistická německá dělnická strana
Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.
Nový!!: Altona (Hamburk) a Národně socialistická německá dělnická strana · Vidět víc »
Německé spolkové země
Spolková republika Německo je federativní republikou složenou ze 16 spolkových zemí (německy Bundesland, plurál Bundesländer) s vysokým stupněm autonomie.
Nový!!: Altona (Hamburk) a Německé spolkové země · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Altona (Hamburk) a Praha · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Altona (Hamburk) a Prusko · Vidět víc »
Zákon o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách
Rozšíření Hamburku podle zákona Zákon o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách (německy Gesetz über Groß-Hamburg und andere Gebietsbereinigungen z 26. ledna 1937, byl zákon německé říšské vlády, podle jehož I. článku došlo 1. dubna 1937 k územní výměně mezi zeměmi Pruskem a Hamburkem, čímž se připojením některých obcí a měst vytvářelo z dosud nesouvislých území souvislé území moderního Hamburku, který současně přišel o svoje exklávy Geesthacht, Großhansdorf, a Ritzebüttel s městem Cuxhavenem. Nově vymezené území země Hamburk pak od 1. dubna 1938 zároveň vytvořilo jednu obec s novým názvem Hanzovní město Hamburk (německy Hansestadt Hamburg), čímž zároveň zanikla samostatnost všech měst a obcí, které byly současně součástí původní a nově zvětšené země Hamburku, jako bylo například město Bergedorf. Další článek II. „Další územní změny“ téhož zákona zaváděl k 1. dubnu 1937 následující změny.
Nový!!: Altona (Hamburk) a Zákon o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách · Vidět víc »
1535
České země.
Nový!!: Altona (Hamburk) a 1535 · Vidět víc »
1640
1640 (MDCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Altona (Hamburk) a 1640 · Vidět víc »
1664
1664 (MDCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Altona (Hamburk) a 1664 · Vidět víc »
