Rychlejší přístup než prohlížeči!
62 vztahy: Adolf Hitler, Čankajšek, Čína, Čchung-čching, Česká národní rada, Řád rudého praporu, Bělogvardějci, Berlín, Bitva o Kyjevský kotel, Bitva před Moskvou, Bolševici, Brigádní generál, Cheb, Důstojník, Druhá světová válka, Generálmajor, Generálplukovník, Generálporučík, Georgij Žilenkov, Gulag, Havlíčkův Brod, Heinrich Himmler, Josif Vissarionovič Stalin, Komitét pro osvobození národů Ruska, Komunistická strana Sovětského svazu, Květnové povstání českého lidu, Kyjev, Leninův řád, Lnáře, Lvov, Moskva, Nacionalismus, Nacismus, Nacistické Německo, Nižněnovgorodská oblast, Obležení Leningradu, Partyzán, Petrohrad, Pražské povstání, Pražský hrad, Rudá armáda, Ruská občanská válka, Ruská osvobozenecká armáda, Rusové, Sergej Kuzmič Buňačenko, Slované, Sovětský svaz, Trest smrti, Věznice Butyrka, Velká ruská encyklopedie, ..., Vlastizrada, Vojenské hodnosti, Volchovský front, Waffen-SS, 14. září, 1901, 1939, 1942, 1946, 2. srpen, 4. divize tankových granátníků SS „SS-Polizei“, 58. pěší divize (Wehrmacht). Rozbalte index (12 více) »
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Adolf Hitler · Vidět víc »
Čankajšek
Svatební fotografie (1927) Generalissimus Čankajšek v uniformě (1940) Čankajšek v roce 1945 Při vojenské přehlídce 1966 Čankajšek (31. října 1887, Si-kchou, asi 180 km jižně od Šanghaje – 5. dubna 1975, Tchaj-pej, Tchaj-wan), byl čínský voják a nacionalistický politik, vůdce Národní strany (Kuomintang, KMT) a prezident Čínské republiky.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Čankajšek · Vidět víc »
Čína
Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Čína · Vidět víc »
Čchung-čching
Čchung-čching, dříve též přepisováno Čunking, je přímo spravované město na jihozápadě Číny.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Čchung-čching · Vidět víc »
Česká národní rada
Česká národní rada (zkratkou ČNR) byla od 1.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Česká národní rada · Vidět víc »
Řád rudého praporu
Řád rudého praporu byl první ze sovětských řádů.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Řád rudého praporu · Vidět víc »
Bělogvardějci
Bělogvardějci (rusky: Бе́лая а́рмия, nebo též Белая гва́рдия / Bílí důstojníci, také Bílá armáda, Bílí, Dobrovolnická armáda) byli příslušníci skupin bojujících v Říjnové revoluci a za následné občanské války v letech 1918 až 1920 proti Rudé armádě za obnovení carství.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Bělogvardějci · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Berlín · Vidět víc »
Bitva o Kyjevský kotel
Bitva o Kyjev, též kyjevská obranná operace, byla vojenská operace ve velké vlastenecké válce v rámci operace Barbarossa, která vyústila v katastrofální porážku sovětských vojsk v okolí Kyjeva.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Bitva o Kyjevský kotel · Vidět víc »
Bitva před Moskvou
Bitva před Moskvou (bitva u Moskvy, bitva o Moskvu) představuje poslední fázi operace Barbarossa – bitvu, která se rozpoutala poté, co německá vojska zahájila útok na hlavní město Sovětského svazu Moskvu, a pokračovala protiútokem Rudé armády.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Bitva před Moskvou · Vidět víc »
Bolševici
Stranická schůze. Zleva sedí: Avel Enukidze, Michail Kalinin, Nikolaj Bucharin, Michail Tomskij, Michail Laševič, Lev Kameněv, Jevgenij Preobraženskij, Leonid Serebrjakov, Vladimir Iljič Lenin a Alexej Rykov. Bolševici je původně označení příslušníků Leninem vedené radikální frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany, ostatní členové strany byli označováni jako menševici.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Bolševici · Vidět víc »
Brigádní generál
Hodnostní označení '''brigádního generála''' (OF-6) Armády ČR Brigádní generál (zkratka brig. gen.) je vojenská hodnost.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Brigádní generál · Vidět víc »
Cheb
Cheb (v chebském sudetoněmeckém nářečí Egha; zastarale také Heb) je město ve stejnojmenném okrese v Karlovarském kraji, 40 km jihozápadně od Karlových Varů a 5 km od hranic s Německem na řece Ohři, od níž je odvozen německý název města.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Cheb · Vidět víc »
Důstojník
Důstojník francouzské Cizinecké legie Důstojník (zastarale oficír, slangově lampasák) je vyšší hodnostní stupeň příslušníka určité organizace, nejčastěji ozbrojených složek (armáda), ale i pořádkových (policie), bezpečnostních služeb (tajná policie), obecně ochranných sil (hasičský sbor), posádek lodí apod.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Důstojník · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Druhá světová válka · Vidět víc »
Generálmajor
upright Hodnostní označení '''generálmajora''' (OF-7) Armády ČR Generálmajor je vojenská hodnost používaná v mnoha státech.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Generálmajor · Vidět víc »
Generálplukovník
jazyk.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Generálplukovník · Vidět víc »
Generálporučík
''Generálporučík'' Pavel Štefka Hodnostní označení '''generálporučíka''' (OF-8) Armády ČR Generálporučík je vojenská hodnost používaná v mnoha státech.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Generálporučík · Vidět víc »
Georgij Žilenkov
Georgij Nikolajevič Žilenkov (rusky Георгий Николаевич Жиленков, 25. října 1910, Voroněž, Ruské impérium - 2. srpna 1946, Moskva, SSSR) byl generál za druhé světové války, který se dostal do zajetí nepřítele a stal se členem Ruské osvobozenecké armády (ROA).
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Georgij Žilenkov · Vidět víc »
Gulag
Mapa pracovních táborů existujících na území SSSR v letech 1923 až 1961. Zdroj: Nezisková organizace Memorial Gulag (rusky:, ГУЛаг, Главное управление исправительно-трудовыхлагерей, česky: Hlavní správa nápravně-pracovních táborů) byl jedním z oddělení lidového komisariátu vnitřních záležitostí (NKVD, ministerstva vnitra) Sovětského svazu řídící a spravující systém pracovních a koncentračních táborů SSSR, který začal být budován za Lenina (1919) na samém počátku Sovětského svazu a byl rozšířen za Stalinovy vlády.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Gulag · Vidět víc »
Havlíčkův Brod
Havlíčkův Brod (do roku 1945 Německý Brod,, lidově Havlbrod) je město ve stejnojmenném okrese, v Kraji Vysočina, na řece Sázavě.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Havlíčkův Brod · Vidět víc »
Heinrich Himmler
Heinrich Luitpold Himmler (7. října 1900, Mnichov–23. května 1945, Lüneburg) byl říšský vůdce SS, šéf gestapa, velitel Allgemeine SS, na konci války z pověření Hitlera velel Waffen SS na severozápadní straně Německa, říšský ministr vnitra a organizátor hromadného vyvražďování Židů (holokaustu).
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Heinrich Himmler · Vidět víc »
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Josif Vissarionovič Stalin · Vidět víc »
Komitét pro osvobození národů Ruska
#PŘESMĚRUJ Výbor pro osvobození národů Ruska.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Komitét pro osvobození národů Ruska · Vidět víc »
Komunistická strana Sovětského svazu
Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Komunistická strana Sovětského svazu · Vidět víc »
Květnové povstání českého lidu
Květnové povstání českého lidu bylo ozbrojené povstání českého lidu proti německým okupantům během druhé světové války na území Česka, které proběhlo začátkem května 1945.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Květnové povstání českého lidu · Vidět víc »
Kyjev
Kyjev (Kyjiv;, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Kyjev · Vidět víc »
Leninův řád
Leninův řád či Řád Lenina, pojmenovaný podle vůdce Říjnové revoluce Vladimíra Iljiče Lenina, byl nejvyšším sovětským vyznamenáním.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Leninův řád · Vidět víc »
Lnáře
Lnáře jsou obec, která se nachází na severozápadním okraji okresu Strakonice v Jihočeském kraji.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Lnáře · Vidět víc »
Lvov
Lvov je největší město západní Ukrajiny a kulturní, vzdělávací, dopravní a hospodářské centrum celé západní části země.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Lvov · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Moskva · Vidět víc »
Nacionalismus
Revoluce roku 1848 si kladla za cíl sjednocení Německa Nacionalismus, národovectví (z lat. natio, národ), jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle (dle různé definice národa) sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Nacionalismus · Vidět víc »
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Nacismus · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Nacistické Německo · Vidět víc »
Nižněnovgorodská oblast
Nižněnovgorodská oblast je jednou z oblastí Ruské federace.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Nižněnovgorodská oblast · Vidět víc »
Obležení Leningradu
Obležení Leningradu, často též blokáda Leningradu bylo více než dva roky trvající obléhání sovětského města Leningradu skupinou armád Sever nacistického Německa a jeho finským spojencem na východní frontě druhé světové války.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Obležení Leningradu · Vidět víc »
Partyzán
Partyzán je civilista nebo bojovník, který sice nenáleží k pravidelným vojenským jednotkám, ale který se považuje za součást jedné z bojujících stran ve válce.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Partyzán · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Petrohrad · Vidět víc »
Pražské povstání
Pražské povstání vypuklo 5. května 1945 v hlavním městě Praze.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Pražské povstání · Vidět víc »
Pražský hrad
Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy, na vrchu Opyš.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Pražský hrad · Vidět víc »
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Rudá armáda · Vidět víc »
Ruská občanská válka
Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Ruská občanská válka · Vidět víc »
Ruská osvobozenecká armáda
Ruská osvobozenecká armáda – ROA (německy Russische Befreiungsarmee, rusky Русская освободительная армия – РОА, Russkaja osvoboditel'naja armija – ROA) byla v době druhé světové války organizace několika vojenských jednotek ruských zajatců, zběhů, zrádců, bývalých emigrantů a odpůrců režimu, kteří na straně nacistického Německa dobrovolně bojovali proti Sovětskému svazu.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Ruská osvobozenecká armáda · Vidět víc »
Rusové
Rusové (russkije), zastarale též Velkorusové (v kontrastu s Malorusy/Ukrajinci a Bělorusy), jsou východoslovanský národ původem z evropské části Ruska; výraz etničtí Rusové (rusky Russkije) se používá pro jejich odlišení od ostatních občanů Ruska (Rossijaně) jiné národnosti či etnika.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Rusové · Vidět víc »
Sergej Kuzmič Buňačenko
Sergej Kuzmič Buňačenko (5. října 1902, Korovjakovka, Kurská oblast – 1. srpna 1946, Moskva) byl původně důstojník Rudé armády, který se v době druhé světové války, po zajetí, stal generálmajorem Ruské osvobozenecké armády (ROA) spolupracující s nacistickým Německem.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Sergej Kuzmič Buňačenko · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Slované · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Sovětský svaz · Vidět víc »
Trest smrti
uplatňován za některé trestné činy Trest smrti neboli nejvyšší trest, či také absolutní trest, je trest, který předpokládá usmrcení (neboli popravu) člověka odsouzeného za trestný čin, za který je dle platného trestního práva možné tento trest uložit (v dřívějších dobách byly takovéto trestné činy nazývány hrdelními zločiny).
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Trest smrti · Vidět víc »
Věznice Butyrka
Věznice Butyrka (Бутырка, Бутырская тюрьма) je věznice v Tverském okresu v centru Moskvy v Rusku.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Věznice Butyrka · Vidět víc »
Velká ruská encyklopedie
Velká ruská encyklopedie (rus. Большая российская энциклопедия, zkr. БРЭ) je všeobecná ruskojazyčná encyklopedie.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Velká ruská encyklopedie · Vidět víc »
Vlastizrada
Vlastizrada je trestný čin podle § 309 trestního zákoníku, který spáchá ten „občan ČR, který ve spojení s cizí mocí (každý stát mimo Českou republiku) nebo s cizím činitelem (osoba, která sice není oprávněna jednat jménem cizího státu, ale má na politické dění v něm významný vliv) spáchá trestný čin rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312) nebo sabotáže (§ 314)“.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Vlastizrada · Vidět víc »
Vojenské hodnosti
Vojenská hodnost definuje postavení a pravomoci vojáka v hierarchii armády.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Vojenské hodnosti · Vidět víc »
Volchovský front
Volchovský front byl název dvou vojenských formací Rudé armády za druhé světové války.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Volchovský front · Vidět víc »
Waffen-SS
Waffen-SS (česky: Zbraně SS, respektive Ozbrojené SS) byly jednotky SS, určené k běžným vojenským operacím.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a Waffen-SS · Vidět víc »
14. září
14.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a 14. září · Vidět víc »
1901
1901 (MCMI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a 1901 · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a 1939 · Vidět víc »
1942
1942 (MCMXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a 1942 · Vidět víc »
1946
1946 (MCMXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a 1946 · Vidět víc »
2. srpen
2.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a 2. srpen · Vidět víc »
4. divize tankových granátníků SS „SS-Polizei“
4.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a 4. divize tankových granátníků SS „SS-Polizei“ · Vidět víc »
58. pěší divize (Wehrmacht)
58.
Nový!!: Andrej Andrejevič Vlasov a 58. pěší divize (Wehrmacht) · Vidět víc »
