Rychlejší přístup než prohlížeči!
29 vztahy: Atletika na letních olympijských hrách, Atletika na Letních olympijských hrách 1976, Řím, Berlín, Centimetr, Drážďany, Eva Šuranová, Göteborg, Halové mistrovství Evropy v atletice, Halové mistrovství Evropy v atletice 1974, Heide Rosendahlová, Jarmila Nygrýnová, Mistrovství Evropy v atletice, Mistrovství Evropy v atletice 1978, Montréal, Německá demokratická republika, Sasko-Anhaltsko, Siegrun Sieglová, Skok daleký, Stadion Evžena Rošického, 11. duben, 18. květen, 19. květen, 1951, 1970, 1976, 2013, 25. leden, 9. květen.
Atletika na letních olympijských hrách
Atletika je součástí Letních olympijských her od jejich znovuobnovení v roce 1896.
Nový!!: Angela Voigtová a Atletika na letních olympijských hrách · Vidět víc »
Atletika na Letních olympijských hrách 1976
Atletické soutěže na LOH 1976 se konaly ve dnech 23. až 31. července na olympijském stadionu v Montréalu.
Nový!!: Angela Voigtová a Atletika na Letních olympijských hrách 1976 · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Angela Voigtová a Řím · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Angela Voigtová a Berlín · Vidět víc »
Centimetr
Centimetr (značení cm) je jednotka délky v metrickém systému.
Nový!!: Angela Voigtová a Centimetr · Vidět víc »
Drážďany
Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.
Nový!!: Angela Voigtová a Drážďany · Vidět víc »
Eva Šuranová
Eva Šuranová, rozená Kucmanová (24. dubna 1946 Ózd, Maďarsko – 31. prosince 2016) byla československá atletka slovenské národnosti, která se věnovala skoku do dálky.
Nový!!: Angela Voigtová a Eva Šuranová · Vidět víc »
Göteborg
Göteborg (výslovnost, počeštěně obvykle /jéteborg/) je druhé největší švédské město, leží v provincii Västergötland na západním pobřeží Švédska u zálivu Kattegat.
Nový!!: Angela Voigtová a Göteborg · Vidět víc »
Halové mistrovství Evropy v atletice
Halové mistrovství Evropy v atletice je mezinárodní atletický šampionát, který se odehrává pod záštitou Evropské atletické asociace, s malou výjimkou od roku 1990 každé dva roky.
Nový!!: Angela Voigtová a Halové mistrovství Evropy v atletice · Vidět víc »
Halové mistrovství Evropy v atletice 1974
Hala Scandinavium v noci 5.
Nový!!: Angela Voigtová a Halové mistrovství Evropy v atletice 1974 · Vidět víc »
Heide Rosendahlová
Heidemarie Eckerová-Rosendahlová (* 14. února 1947, Hückeswagen, Severní Porýní-Vestfálsko) je bývalá západoněmecká atletka, která se věnovala pětiboji a skoku do dálky.
Nový!!: Angela Voigtová a Heide Rosendahlová · Vidět víc »
Jarmila Nygrýnová
Jarmila Nygrýnová, provdaná Strejčková (15. února 1953, Plzeň – 5. ledna 1999, tamtéž) byla československá atletka, dvojnásobná halová mistryně Evropy ve skoku do dálky.
Nový!!: Angela Voigtová a Jarmila Nygrýnová · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice
Státy, které hostily evropský šampionát Mistrovství Evropy v atletice se poprvé uskutečnilo v roce 1934 v Turíně.
Nový!!: Angela Voigtová a Mistrovství Evropy v atletice · Vidět víc »
Mistrovství Evropy v atletice 1978
Stadion Evžena Rošického na Strahově 12.
Nový!!: Angela Voigtová a Mistrovství Evropy v atletice 1978 · Vidět víc »
Montréal
Montréal (výslovnost v češtině podle francouzské nebo podle anglické výslovnosti) je druhé největší kanadské město, největší město provincie Québec a čtvrté největší frankofonní město na světě (po Kinshase, Paříži a Abidžanu).
Nový!!: Angela Voigtová a Montréal · Vidět víc »
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
Nový!!: Angela Voigtová a Německá demokratická republika · Vidět víc »
Sasko-Anhaltsko
Sasko-Anhaltsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Angela Voigtová a Sasko-Anhaltsko · Vidět víc »
Siegrun Sieglová
Siegrun Sieglová (rozená Thonová; * 29. října 1954 Apolda, Durynsko) je bývalá východoněmecká atletka, olympijská vítězka v pětiboji (100 m překážek, vrh koulí, skok do výšky, skok daleký, běh na 200 m) a halová mistryně Evropy ve skoku do dálky.
Nový!!: Angela Voigtová a Siegrun Sieglová · Vidět víc »
Skok daleký
Skok do dálky náhled Skok do dálky (skok daleký) je jednou ze sportovních disciplín řazených do lehké atletiky.
Nový!!: Angela Voigtová a Skok daleký · Vidět víc »
Stadion Evžena Rošického
Stadion Evžena Rošického je multifunkční stadion v Praze na Strahově v České republice.
Nový!!: Angela Voigtová a Stadion Evžena Rošického · Vidět víc »
11. duben
11.
Nový!!: Angela Voigtová a 11. duben · Vidět víc »
18. květen
18.
Nový!!: Angela Voigtová a 18. květen · Vidět víc »
19. květen
19.
Nový!!: Angela Voigtová a 19. květen · Vidět víc »
1951
1951 (MCMLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Angela Voigtová a 1951 · Vidět víc »
1970
1970 (MCMLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Angela Voigtová a 1970 · Vidět víc »
1976
1976 (MCMLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem a byl přestupný.
Nový!!: Angela Voigtová a 1976 · Vidět víc »
2013
2013 (MMXIII) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal v úterý 1. ledna 2013 a skončil v úterý 31. prosince 2013.
Nový!!: Angela Voigtová a 2013 · Vidět víc »
25. leden
25.
Nový!!: Angela Voigtová a 25. leden · Vidět víc »
9. květen
9.
Nový!!: Angela Voigtová a 9. květen · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Angela Schmalfeld, Angela Voigt.
