Rychlejší přístup než prohlížeči!
55 vztahy: Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660), Alžběta Dánská (1485), Alžběta Habsburská (1436–1505), Albrecht Braniborsko-Ansbašský, Albrecht Fridrich Pruský, Albrecht III. Achilles, Anna Jagellonská, Anna Marie Brunšvicko-Lüneburská, Anna Pruská (1836–1918), Anna Saská (1437), Anna z Foix a Candale, Žofie Jagellonská (1464–1512), Berlín, Braniborské markrabství, Eleonora Pruská, Ferdinand I. Habsburský, Filip I. Kastilský, Fridrich Ulrich Brunšvicko-Lüneburský, Gabriel Betlen, Gustav II. Adolf, Hohenzollernové, Jan III. Klevský, Jan Zikmund Braniborský, Jana I. Kastilská, Jáchym I. Nestor Braniborský, Jiří Vilém Braniborský, Kaliningrad, Kalvinismus, Kateřina Braniborská, Kateřina Braniborsko-Küstrinská, Kazimír IV. Jagellonský, Königsberg (Prusko), Kurfiřt, Luteránství, Marie Eleonora Braniborská (1599–1655), Marie Eleonora Klevská, Marie Habsburská (1531–1581), Německo, Prusko, Sedmihradsko, Seznam švédských králů, Seznam pruských vévodkyň a královen, Sibyla Braniborská, Spojená vévodství Jülich-Kleve-Berg, Vilém z Jülich-Cleves-Bergu, Vladislav Jagellonský, 1576, 1594, 1608, 1618, ..., 1619, 1625, 3. červenec, 30. říjen, 30. srpen. Rozbalte index (5 více) »
Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660)
Alžběta Šarlota Falcká (Elisabeth Charlotte von der Pfalz) (19. listopadu 1597 Neumarkt, Horní Falc – 25. dubna 1660 Krosno Odrzańskie) byla pruská vévodkyně a braniborská kurfiřtka, matka braniborského „Velkého kurfiřta“ Fridricha Viléma I.
Nový!!: Anna Pruská a Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660) · Vidět víc »
Alžběta Dánská (1485)
Alžběta Dánská (24. června 1485, Fyn – 10. června 1555, Berlín) byla skandinávská princezna, která se sňatkem s Jáchymem I. Nestorem stala braniborskou kurfiřtkou.
Nový!!: Anna Pruská a Alžběta Dánská (1485) · Vidět víc »
Alžběta Habsburská (1436–1505)
Alžběta Habsburská (1436, Vídeň – 30. srpna 1505, Krakov, Polsko) byla dcera Albrechta II. Habsburského a Alžběty Lucemburské byla polskou královnou a litevskou velkokněžnou.
Nový!!: Anna Pruská a Alžběta Habsburská (1436–1505) · Vidět víc »
Albrecht Braniborsko-Ansbašský
Albrecht Braniborsko-Ansbašský (16. května 1490 – 20. března 1568) byl posledním velmistrem řádu německých rytířů v Prusku a prvním světským pruským knížetem.
Nový!!: Anna Pruská a Albrecht Braniborsko-Ansbašský · Vidět víc »
Albrecht Fridrich Pruský
Vévoda Albrecht Fridrich Pruský (29. dubna 1553, Königsberg (Královec) – 27. srpna 1618, Fischhausen) byl od roku 1568 vládnoucí kníže Pruského vévodství, poslední Hohenzollern v pruské linii.
Nový!!: Anna Pruská a Albrecht Fridrich Pruský · Vidět víc »
Albrecht III. Achilles
Albrecht III.
Nový!!: Anna Pruská a Albrecht III. Achilles · Vidět víc »
Anna Jagellonská
Anna Jagellonská (23. července 1503, Budín – 27. ledna 1547, Praha), také známá jako Anna Česká a Uherská, byla uherská, česká a římská královna a rakouská arcivévodkyně, manželka Ferdinanda I. (později císař Svaté říše římské).
Nový!!: Anna Pruská a Anna Jagellonská · Vidět víc »
Anna Marie Brunšvicko-Lüneburská
Anna Marie Brunšvicko-Lüneburská (23. dubna 1532, Hann. Münden – 20. března 1568, Gurjevsk) byla vévodkyně brunšvicko-lüneburská a později pruská.
Nový!!: Anna Pruská a Anna Marie Brunšvicko-Lüneburská · Vidět víc »
Anna Pruská (1836–1918)
Princezna Marie Anna Frederika Pruská (německy: Maria Anna Friederike von Preußen; 17. května 1836, Berlín – 12. června 1918, Frankfurt nad Mohanem) byla pruská princezna a hesenská lankraběnka.
Nový!!: Anna Pruská a Anna Pruská (1836–1918) · Vidět víc »
Anna Saská (1437)
Anna Saská (7. března 1437, Míšeň – 31. října 1512, Neustadt an der Aisch) byla rodem saská princezna a sňatkem braniborská kurfiřtka.
Nový!!: Anna Pruská a Anna Saská (1437) · Vidět víc »
Anna z Foix a Candale
Anna z Foix a Candale (1484 – 26. července 1506, Budín) byla uherská, chorvatská a česká královna, třetí manželka Vladislava Jagellonského.
Nový!!: Anna Pruská a Anna z Foix a Candale · Vidět víc »
Žofie Jagellonská (1464–1512)
Žofie Jagellonská (polsky Zofia Jagiellonka, německy Sofia Jagiellonka) (4. května 1464, Krakov – 5. října 1512, Ansbach) byla polskou královnou, litevskou kněžnou, braniborskou markraběnkou (1487) v Ansbachu a Bayreuthu.
Nový!!: Anna Pruská a Žofie Jagellonská (1464–1512) · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Anna Pruská a Berlín · Vidět víc »
Braniborské markrabství
Braniborské markrabství (německy Markgrafschaft Brandenburg), resp.
Nový!!: Anna Pruská a Braniborské markrabství · Vidět víc »
Eleonora Pruská
Eleonora Pruská (21. srpna 1583, Königsberg (Královec) – 9. dubna 1607, Cölln) byla rodem pruská princezna a sňatkem braniborská kurfiřtka.
Nový!!: Anna Pruská a Eleonora Pruská · Vidět víc »
Ferdinand I. Habsburský
Ferdinand I. Habsburský (10. března 1503 Alcalá de Henares – 25. července 1564 Vídeň) byl římskoněmecký král (od 1531), římský císař (od 1556), český a uherský král (od roku 1526) a rakouský arcivévoda.
Nový!!: Anna Pruská a Ferdinand I. Habsburský · Vidět víc »
Filip I. Kastilský
Filip I. Sličný (22. července 1478, Bruggy – 25. září 1506, Burgos) byl rakouský arcivévoda, vévoda burgundský, lucemburský, brabantský a geldernský, hrabě flanderský a holandský a kastilský a leónský spolukrál jako manžel Jany I. Kastilské pocházející z habsburské dynastie.
Nový!!: Anna Pruská a Filip I. Kastilský · Vidět víc »
Fridrich Ulrich Brunšvicko-Lüneburský
Fridrich Ulrich Brunšvicko-Lüneburský (5. dubna 1591, Wolfenbüttel – 11. srpna 1634, Braunschweig) byl od roku 1613 brunšvicko-lüneburským vévodou a wolfenbüttelským knížetem.
Nový!!: Anna Pruská a Fridrich Ulrich Brunšvicko-Lüneburský · Vidět víc »
Gabriel Betlen
Gabriel Betlen, v češtině také známý pod svým jménem z maďarštiny:, dále rumunsky:, německy: a slovensky:, (1580, Ilia v Rumunsku – 15. listopadu 1629, Alba Iulia v Rumunsku) byl kníže Sedmihradska a jeden z vůdců protihabsburského povstání během třicetileté války.
Nový!!: Anna Pruská a Gabriel Betlen · Vidět víc »
Gustav II. Adolf
Gustav II.
Nový!!: Anna Pruská a Gustav II. Adolf · Vidět víc »
Hohenzollernové
Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.
Nový!!: Anna Pruská a Hohenzollernové · Vidět víc »
Jan III. Klevský
Jan III.
Nový!!: Anna Pruská a Jan III. Klevský · Vidět víc »
Jan Zikmund Braniborský
Jan Zikmund Braniborský (8. listopadu 1572, Halle – 23. prosinec 1619, Cölln an der Spree) byl braniborský markrabě a kurfiřt v letech 1608–1619 a pruský vévoda v letech 1618–1619.
Nový!!: Anna Pruská a Jan Zikmund Braniborský · Vidět víc »
Jana I. Kastilská
Jana I. Kastilská, řečená Šílená (Juana I Castilla la Loca, v poněmčené češtině též Johana Šílená; 6. listopadu 1479 Toledo – 12. dubna 1555 Tordesillas) byla kastilská a aragonská princezna a od roku 1504 královna Kastilie a Leónu, které vládla společně se svým manželem Filipem Sličným.
Nový!!: Anna Pruská a Jana I. Kastilská · Vidět víc »
Jáchym I. Nestor Braniborský
Jáchym I. Nestor Braniborský (21. února 1484, Kölln – 11. července 1535, Stendal) byl v letech 1499 až 1535 braniborský kurfiřt z dynastie Hohenzollernů.
Nový!!: Anna Pruská a Jáchym I. Nestor Braniborský · Vidět víc »
Jiří Vilém Braniborský
Jiří Vilém Braniborský (3. listopadu 1595, Cölln an der Spree – 1. prosince 1640, Královec, Prusko) byl braniborský markrabě, kurfiřt a pruský vévoda v letech 1619–1640.
Nový!!: Anna Pruská a Jiří Vilém Braniborský · Vidět víc »
Kaliningrad
Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).
Nový!!: Anna Pruská a Kaliningrad · Vidět víc »
Kalvinismus
Ženevě Kalvinismus je reformační proud v křesťanském myšlení, který vychází z učení Jana Kalvína a dalších reformátorů.
Nový!!: Anna Pruská a Kalvinismus · Vidět víc »
Kateřina Braniborská
Kateřina Braniborská (28. května 1604, Königsberg – 27. srpna 1649, Schöningen) byla braniborská princezna a kněžna Sedmihradská.
Nový!!: Anna Pruská a Kateřina Braniborská · Vidět víc »
Kateřina Braniborsko-Küstrinská
Kateřina Braniborsko-Küstrinská (10. srpna 1549 – 30. září 1602) byla rodem braniborsko-küstrinská markraběnka a sňatkem braniborská kurfiřtka.
Nový!!: Anna Pruská a Kateřina Braniborsko-Küstrinská · Vidět víc »
Kazimír IV. Jagellonský
Kazimír IV.
Nový!!: Anna Pruská a Kazimír IV. Jagellonský · Vidět víc »
Königsberg (Prusko)
#PŘESMĚRUJ Kaliningrad.
Nový!!: Anna Pruská a Königsberg (Prusko) · Vidět víc »
Kurfiřt
Jindřicha VII. římským králem. ''Zleva'' (podle znaků): arcibiskupové kolínský, mohučský a trevírský, falckrabě rýnský, vévoda saský, markrabě braniborský, král český (Codex Balduineus). hodnostní klobouk Novější varianta kurfiřtského heraldického klobouku Kurfiřt (přejatý výraz z němčiny – Kurfürst, složenina ze slov küren tzn. volit a der Fürst tzn. kníže) byl říšský kníže s právem volit panovníka Svaté říše římské.
Nový!!: Anna Pruská a Kurfiřt · Vidět víc »
Luteránství
Martin Luther Luteránství, luterství či luteranismus je křesťanským protestantským vyznáním vycházející z odkazu a teologie Martina Luthera, Phillippa Melanchthona a luterské reformace.
Nový!!: Anna Pruská a Luteránství · Vidět víc »
Marie Eleonora Braniborská (1599–1655)
Marie Eleonora Braniborská (11. listopadu 1599, Königsberg, dnešní Kaliningrad – 18. května 1655, Stockholm) byla rodem braniborská princezna z dynastie Hohenzollernů a jako manželka švédského krále Gustava II. Adolfa od roku 1633 švédská královna a matka švédské královny Kristiny I.
Nový!!: Anna Pruská a Marie Eleonora Braniborská (1599–1655) · Vidět víc »
Marie Eleonora Klevská
Marie Eleonora Klevská (16. června 1550, Kleve – 1. června 1608, Königsberg) byla sňatkem pruská vévodkyně.
Nový!!: Anna Pruská a Marie Eleonora Klevská · Vidět víc »
Marie Habsburská (1531–1581)
Marie Habsburská (15. května 1531, Praha – 11. prosince 1581, zámek Hambach, Německo) byla vévodkyně z Jülichu, Kleve a Bergu, hraběnka z Ravensbergu.
Nový!!: Anna Pruská a Marie Habsburská (1531–1581) · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Anna Pruská a Německo · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Anna Pruská a Prusko · Vidět víc »
Sedmihradsko
Sedmihradsko, známé také jako Transylvánie (nebo) je historická země rozkládající se v dnešním Rumunsku.
Nový!!: Anna Pruská a Sedmihradsko · Vidět víc »
Seznam švédských králů
Švédského království Toto je seznam švédských králů včetně regentů.
Nový!!: Anna Pruská a Seznam švédských králů · Vidět víc »
Seznam pruských vévodkyň a královen
Pruské královny byly manželky vládců Pruska, království, které bylo ustaveno v roce 1701 a rozpadlo se v roce 1918.
Nový!!: Anna Pruská a Seznam pruských vévodkyň a královen · Vidět víc »
Sibyla Braniborská
Sibyla Braniborská (31. května 1467, Ansbach – 9. července 1524, Kaster) byla braniborská princezna a sňatkem vévodkyně z Jülichu a Bergu.
Nový!!: Anna Pruská a Sibyla Braniborská · Vidět víc »
Spojená vévodství Jülich-Kleve-Berg
#PŘESMĚRUJ Spojená vévodství Jülišsko-Klévsko-Berg.
Nový!!: Anna Pruská a Spojená vévodství Jülich-Kleve-Berg · Vidět víc »
Vilém z Jülich-Cleves-Bergu
Vilém z Jülich-Cleves-Bergu (Vilém I. Klevský, Vilém V. z Jülich-Bergu) (28. července 1516, Düsseldorf – 5. ledna 1592, Düsseldorf) se narodil jako jediný syn vévody Jana III. Klevského a jeho manželky Marie z Jülich-Bergu.
Nový!!: Anna Pruská a Vilém z Jülich-Cleves-Bergu · Vidět víc »
Vladislav Jagellonský
Vladislav Jagellonský (1. března 1456 Krakov – 13. března 1516 Budín) pocházel z Polska, původem z litevského velkoknížecího a polského královského rodu Jagellonců se jménem Władysław Jagiełło, byl králem českým od roku 1471 jako Vladislav II., od roku 1490 markrabětem moravským a králem uherským také jako Vladislav II., maďarsky Ulászló II.
Nový!!: Anna Pruská a Vladislav Jagellonský · Vidět víc »
1576
1576 (MDLXXVI) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Anna Pruská a 1576 · Vidět víc »
1594
1594 (MDXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Anna Pruská a 1594 · Vidět víc »
1608
1608 (MDCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým a byl přestupný.
Nový!!: Anna Pruská a 1608 · Vidět víc »
1618
1618 (MDCXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Anna Pruská a 1618 · Vidět víc »
1619
1619 (MDCXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Anna Pruská a 1619 · Vidět víc »
1625
1625 (MDCXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Anna Pruská a 1625 · Vidět víc »
3. červenec
3.
Nový!!: Anna Pruská a 3. červenec · Vidět víc »
30. říjen
30.
Nový!!: Anna Pruská a 30. říjen · Vidět víc »
30. srpen
30.
Nový!!: Anna Pruská a 30. srpen · Vidět víc »
