Rychlejší přístup než prohlížeči!
37 vztahy: Albert Sasko-Kobursko-Gothajský, Alexandr I. Pavlovič, Alexandr Württemberský, Anna Žofie Sasko-Gothajsko-Altenburská, Anna Žofie Schwarzbursko-Rudolstadtská, Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský, Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský, Augusta Reuss Ebersdorf, Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Řád sv. Kateřiny, Bayreuth, Berlín, Coburg, Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský, František Josiáš Sasko-Kobursko-Saalfeldský, František Sasko-Kobursko-Saalfeldský, Gotha, Jan Arnošt IV. Sasko-Kobursko-Saalfeldský, Jindřich XXIV. Reuss Ebersdorf, Kristýna Luisa Öttingenská, Leopold I. Belgický, Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský, Luisa Meklenbursko-Střelická, Marie Orleánská (1813–1839), Marie Württemberská, Mikuláš I. Pavlovič, Palermo, Petrohrad, Pisa, Riga, Viktorie (britská královna), Wettinové, 14. březen, 1779, 1824, 28. srpen.
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
Princ Albert Sasko-Kobursko-Gothajský (Franz August Karl Albert Emanuel; 26. srpna 1819 – 14. prosince 1861) byl jako manžel královny Viktorie od 10.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Albert Sasko-Kobursko-Gothajský · Vidět víc »
Alexandr I. Pavlovič
Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777, Petrohrad – 1. prosince 1825, Taganrog) byl ruský imperátor vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II. v letech 1815–1825 polský král.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Alexandr I. Pavlovič · Vidět víc »
Alexandr Württemberský
Alexandr Württemberský (20. prosince 1804, Riga – 28. října 1881, Bayreuth) byl členem královské dynastie Württemberků.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Alexandr Württemberský · Vidět víc »
Anna Žofie Sasko-Gothajsko-Altenburská
Anna Žofie Sasko-Gothajsko-Altenburská (22. prosince 1670, Gotha – 28. prosince 1728, Rudolstadt) byla sasko-gothajsko-altenburskou princeznu a vévodkyní v Sasku a sňatkem schwarzbursko-rudolstadtskou kněžnou.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Anna Žofie Sasko-Gothajsko-Altenburská · Vidět víc »
Anna Žofie Schwarzbursko-Rudolstadtská
Anna Žofie Schwarzbursko-Rudolstadtská (9. září 1700, Rudolstadt – 11. prosince 1780, Römhild) byla schwarzbursko-rudolstadtskou princeznou a sňatkem sasko-kobursko-saalfeldskou vévodkyní.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Anna Žofie Schwarzbursko-Rudolstadtská · Vidět víc »
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (14. dubna 1696, Wolfenbüttel – 6. března 1762, Braunschweig), byla Brunšvicko-wolfenbüttelská princezna a vévodkyně.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský
Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský 8. března 1724, Saalfeld – 8. září 1800, Coburg) byl sasko-kobursko-saalfeldským vévodou.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský · Vidět víc »
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský (též Ernest I.; 2. ledna 1784 – 29. ledna 1844) byl posledním svrchovaným vévodou Sasko-Kobursko-Saalfeldska (jako Arnošt III.) a od roku 1826 prvním svrchovaným vévodou Sasko-Kobursko-Gothajska (jako Arnošt I.). Byl otcem prince Alberta, manžela britské královny Viktorie, a je tak praprapradědem královny Alžběty II. Bojoval proti Napoleonovi a prostřednictvím svých stavebních projektů a zřizováním dvorních divadel zanechal velkou stopu na svém sídelním městě, Coburgu.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský · Vidět víc »
Augusta Reuss Ebersdorf
Augusta Reuss Ebersdorf (19. ledna 1757, Ebersdorf – 16. listopadu 1831, Coburg) byla sňatkem sasko-kobursko-saalfeldskou vévodkyní a babičkou britské královny Viktorie i jejího manžela, prince Alberta.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Augusta Reuss Ebersdorf · Vidět víc »
Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (13. ledna 1724, Wolfenbüttel – 17. května 1802, Coburg) byla desáté ze 17 dětí Ferdinanda Albrechta II., vévody brunšvicko-wolfenbüttelského.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Řád sv. Kateřiny
Řád svaté Kateřiny nebo celým jménem Řád svaté velikomučednice Kateřiny (Орден Святой великомученицы Екатерины), někdy také Řád osvobození byl ruský dámský řád založený carem Petrem I. Velikým v roce 1714 na paměť toho, že jeho žena carevna Kateřina se osobně zasloužila o záchranu ruského vojska před zajetím v době rusko-turecké války.). Řád nesl jméno carevniny patronky sv. Kateřiny. Jednalo se o jediný dámský řád udělovaný v Ruském impériu. Existoval ve dvou třídách a byl udělován až do roku 1917.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Řád sv. Kateřiny · Vidět víc »
Bayreuth
Bayreuth (česky Barout) je německé město, ležící v severním Bavorsku.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Bayreuth · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Berlín · Vidět víc »
Coburg
Coburg, česky též Koburk, je městský okres v bavorských Horních Francích a sídlo zemského okresu Coburg.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Coburg · Vidět víc »
Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Ferdinand Albrecht II.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský · Vidět víc »
František Josiáš Sasko-Kobursko-Saalfeldský
#PŘESMĚRUJ František Josias Sasko-Kobursko-Saalfeldský.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a František Josiáš Sasko-Kobursko-Saalfeldský · Vidět víc »
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský (15. července 1750, Coburg – 9. prosince 1806, Coburg) byl jedním z vládnoucích durynských vévodů z rodu Wettinů.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a František Sasko-Kobursko-Saalfeldský · Vidět víc »
Gotha
Gotha (ženský rod, 2. pád Gothy, 3. a 6. pád Gotě) je páté největší město svobodného státu Durynsko v Německu.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Gotha · Vidět víc »
Jan Arnošt IV. Sasko-Kobursko-Saalfeldský
Jan Arnošt IV.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Jan Arnošt IV. Sasko-Kobursko-Saalfeldský · Vidět víc »
Jindřich XXIV. Reuss Ebersdorf
Hrabě Jindřich XXIV.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Jindřich XXIV. Reuss Ebersdorf · Vidět víc »
Kristýna Luisa Öttingenská
Kristýna Luisa Öttingenská Erb Kristýna Luisa Öttingenská (20./21. března 1671, Oettingen in Bayern – 3./12. září 1747, Blankenburg) byla provdaná brunšvicko-wolfenbüttelská vévodkyně a babička české a uherské královny Marie Terezie.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Kristýna Luisa Öttingenská · Vidět víc »
Leopold I. Belgický
Leopold I., celým jménem Leopold Jiří Kristián Frederik (16. prosince 1790, Coburg – 10. prosince 1865, Laeken) se stal od 21. července 1831 prvním králem Belgičanů.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Leopold I. Belgický · Vidět víc »
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský (22. července 1671, Wolfenbüttel – 1. března 1735, Wolfenbüttel) byl vévodou Brunšvicko-wolfenbüttelským a členem rodu Welfů.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský · Vidět víc »
Luisa Meklenbursko-Střelická
Luisa Meklenbursko-Střelická (Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg-Strelitz, také Königin Luise von Preußen; 10. března 1776 Hannover – 19. července 1810 zámek Hohenzieritz, Braniborsko) byla rodem meklenburská princezna a jako manželka pruského krále Fridricha Viléma III. pruská královna.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Luisa Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Marie Orleánská (1813–1839)
Marie Orleánská (12. dubna 1813 – 6. ledna 1839) byla francouzskou princeznou a sňatkem württemberskou vévodkyní.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Marie Orleánská (1813–1839) · Vidět víc »
Marie Württemberská
Marie Württemberská (Antoinette Friederike Auguste Marie Anna Herzogin von Württemberg; 17. září 1799, Coburg – 24. září 1860, Gotha) byla jako druhá manželka vévody Arnošta I. v letech 1832 až 1844 sasko-kobursko-gothajskou vévodkyní.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Marie Württemberská · Vidět víc »
Mikuláš I. Pavlovič
Mikuláš I. Pavlovič (rusky Николай I Павлович,, Carskoje Selo –, Petrohrad) byl car Ruského impéria, finský velkokníže a v letech 1825–1831 poslední polský král pod jménem Mikuláš I.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Mikuláš I. Pavlovič · Vidět víc »
Palermo
Palermo je páté největší italské město, hlavní město oblasti Sicílie a Metropolitního města Palermo.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Palermo · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Petrohrad · Vidět víc »
Pisa
Pisa (/ˈpiːsa/, latinsky Pisae) je město v Itálii, v Toskánsku, hlavní město provincie Pisa.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Pisa · Vidět víc »
Riga
Riga (lotyšsky:, azbukou Рига) je hlavní město Lotyšska.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Riga · Vidět víc »
Viktorie (britská královna)
Královna Viktorie (24. května 1819, Londýn, Spojené království – 22. ledna 1901, ostrov Wight), narozená jako Alexandrina Victoria, byla královna Spojeného království Velké Británie a Irska od 20. června 1837 a první císařovna Indie od 1. května 1876, obojí do své smrti.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Viktorie (britská královna) · Vidět víc »
Wettinové
Wettinové jsou starý saský šlechtický rod, jehož kořeny sahají do 10.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a Wettinové · Vidět víc »
14. březen
14.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a 14. březen · Vidět víc »
1779
1779 (MDCCLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a 1779 · Vidět víc »
1824
1824 (MDCCCXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a 1824 · Vidět víc »
28. srpen
28.
Nový!!: Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská a 28. srpen · Vidět víc »
